Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podnět k projednávané osnově, kterou mění se některá ustanovení obecného horního zákona poskytly resoluce, a to jak senátu ze dne 5. listopadu 1924, tak i sněmovny poslanecké ze dne 10. prosince 1924. Resoluce tyto žádaly, aby vláda předložila do 3 měsíců osnovu zákona, podle něhož by tomu, kdo jest dolováním (těžením) na svém majetku poškozen nebo komu hrozí z toho bezprostřední škoda na jeho majetku, nebo kdo prokáže jiný oprávněný zájem, bylo umožněno nahlédnouti do kutacích map. Tomuto zájmu vlastníků nebo uživatelů pozemků na povrchu vyhověti má předložená osnova.

Jest zcela přirozeno, že i ta skutečnost. nahlédání do kutacích map musí býti regulována předpisy, aby zase se strany druhé nebylo důvodem tohoto nahlédání prozrazování tajemství podnikatelského resp. úředního. Dosavadní předpisy horního zákona z roku 1854 nedávají této možnosti nahlédací osobám soukromým, ba nestanoví povinnosti podnikatelům hor předkládati kutací mapy ani horním úřadům, jak také rozhodl nejvyšší správní soud nálezem ze dne 28. února 1895, č. 1063. Budw. 8457.

Vlastníci půdy na povrchu mají často nesmírný zájem jak právní tak hmotný, aby mohli zjistiti, zda a kterým důlním podnikem škoda byla způsobena nebo hrozí. Zájemníku povrchu bylo často velmi těžko a za obrovských nákladů prováděti důkaz v případě škody, nastalé nebo hrozící; nahlédáním do kutací mapy se důkaz usnadní a odpadnou ony náklady často finančně slabému zájemníku.

Se strany druhé ovšem osnova žádá určité kautely, aby eventuelním prozrazením úředního tajemství nebyl zase poškozen podnikatel dolů. Osnova neponechává však rozhodování o možnosti nahlédnutí do mapy kutací podnikateli, nýbrž dává toto právo povolovací hornímu úřadu, aby se zamezilo zlovůli.

Jak podnikatelé hor, kteří by nedbali předpisů horního zákona, tak ovšem i zájemníci, kteří by zneužili práva nahlédacího, jsou podle osnovy trestní. Trest pohybuje se u podnikatelů v mezích od 100 Kč do 1000 Kč, u zájemníků pak ostatních je rozpětí ještě širší, pohybujíc se mezi 10 Kč až 1000 Kč. Pokuty tyto plynou do bratrské pokladny příslušné pro závod, jehož důlní mapy se trestní případ týká.

Čl. 5. osnovy jedná o vykonávání úkonů v osnově uvedených na Slovensku a Podkarpatské Rusi a jmenuje příslušné úřady. Tak úkony vykonávané dle tohoto zákona báňskými revírními úřady vykonávati budou na Slovensku "báňské komisariáty", nejsou-li zřízeny, "báňský kapitanát". Úkony báňských hejtmanství báňský kapitanát.

V Podkarpatské Rusi pak bude vykonávati úkony báňského revisního úřadu i báňského hejtmanství báňský úřad I. stolice. Tato úprava organisace úřadů je ovšem prozatímní, t. j. až do jinaké úpravy zákonné.

To se vysvětluje tím, že jest připravena nová osnova zákona o organisaci úřadů báňských, která má býti v brzké době předložena Národnímu shromáždění k vyřízení.

S hlediska ochrany slabších a usnadnění důkazů jeví se osnova pokrokem a doplněním zákona z r. 1854, poněvadž dává ochranné prostředky hospodářsky slabším lidem vůči podnikatelům hor.

Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny Národního shromáždění projednal ve své schůzi dne 12. července 1927 toto usnesení senátu Národního shromáždění o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňují ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného zákona horního ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., č. t. 939 ze dne 16. března 1927 a navrhuje, aby poslanecká sněmovna schválila osnovu v tom znění, jak ji senát usnesl i s resolucí, usnesenou senátem.

Současně navrhuje ústavně-právní výbor, aby byly schváleny poslaneckou sněmovnou připojené resoluce.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 185 obecného horního zákona se pozměňuje takto:

"(1) Podnikatel hor jest povinen, jakmile celková délka chodeb jeho důlního díla překročí 200 metrů, poříditi přesnou důlní mapu, jež podává obraz důlního díla pod po vrchem i hlavní situaci na povrchu buď vlastním zaměřením nebo podle úředních pomůcek jako zejména katastrálních map a označuje hranice propůjčených měr (přebytků). V důlní mapě jest vyznačiti také jiné důležitější poměry důlního díla, jako hloubku důlních prací pod povrchem větrování, pilíře zanechané ve stařinách nebo úředně stanovené k ochraně povrchu, požářiště, vyzdívky, rok provedeného porubu a pod. Podle možnosti jest připojenými řezy (profily) znázorniti geologické poměry nadloží i podloží.

(2) Báňské hejtmanství určí podle důlních poměrů, v jakých obdobích a v jakém rozsahu jest důlní mapu doplňovati nebo obnovovati a v jakém měřítku jest ji vyhotoviti.

(3) Podnikatel hor jest povinen báňskému revírnímu úřadu na svůj náklad opatřiti a předložiti přesný snímek důlní mapy i s případnými profily a každého půl roku, neustanoví-li jinak báňské hejtmanství (2), podle své důlní mapy buď doplniti snímek mapy již předložený nebo předložiti zvláštní doplňovací snímek. Má-li báňský revírní úřad důvodné pochybnosti o správnosti snímku, přezkoumá jej buď sám nebo úředně pověřeným bánským inženýrem. Zjistí-li se úředním přezkoumáním ve snímku podstatné nesprávnosti, nese náklady přezkoumání podnikatel hor. Jestliže podnikatel hor nepořídí, nedoplní nebo neobnoví v přiměřené lhůtě, jemu báňským revírním úřadem stanovené, předepsanou důlní mapu, jest oprávněn báňský revírní úřad sám nebo úředně pověřeným báňským inženýrem tak učiniti na náklady podnikatele hor.

(4) Báňský revírní úřad jest oprávněn podle důlní mapy nebo jejího snímku opraviti svoji revírní mapu.

(5) Každý, kdo osvědčí, že jako vlastník nebo uživatel povrchu utrpěl škodu. která mohla býti způsobena dolováním, anebo že mu taková škoda hrozí, jest oprávněn sám nebo se svým plnomocníkem nahlédnouti do snímku důlní mapy u báňského revírního úřadu, který o přípustnosti nahlédnutí rozhoduje. Proti odepření nahlédnutí jest přípustna stížnost. Podnikatel hor budiž o tom úřadem zavčas zpraven pro případ, že by se chtěl zúčastniti nahlédnutí do snímku mapy sám nebo svým plnomocníkem. Okreslování úředního snímku důlní mapy není přípustno. Povoliti je však může báňský revírní úřad státním úřadům, železničním podnikům a soudním znalcům, soudem k tomu pověřeným.

(6) Ten, jemuž bylo povoleno nahlédnouti do důlní mapy nebo ji okresliti podle předchozího odstavce, nesmí poznatků takto získaných užíti jinak než k uplatnění případného vlastního nároku na náhradu škody nebo k podání návrhu, aby příslušný úřad učinil opatření podle ustanovení obecného horního zákona a jiných příslušných zákonných předpisů."

§ 221. odst. 2., lit. b) téhož zákona zní:

"b) nahlédati svými zástupci do provozních plánů a map a podle toho dáti opraviti důlní mapy (§ 185), o nichž jest kromě případu § 185, odst. 5. zachovávati úřední tajemství".

§ 233 téhož zákona se doplňuje druhým odstavcem tohoto znění:

"(2) Také pokuty uložené zájemníkům podle § 245, odst. 2., jest složiti u báňského úřadu a plynou do bratrské pokladny příslušné pro závod, jehož důlní mapy se trestný případ týká".

§ 245 téhož zákona zní:

"(1) Podnikateli hor, jenž poruší povinnosti jemu uložené v §§ 185 a 186, jest uložiti pokutu od 100 do 1000 Kč.

(2) Zájemníka, jenž nedostojí povinnosti, kterou mu ukládá § 185, odst. 5. a 6., jest potrestati pokutou od 10 do 1000 Kč".

Až do jinaké zákonné úpravy vykonává na Slovensku úkony uložené v tomto zákoně báňskému revírnímu úřadu báňský komisariát, a není-li zřízen, báňský kapitanát; úkony báňského hejtmanství vykonává na Slovensku báňsky kapitanát. V Podkarpatské Rusi obstarává do stejné doby úkony báňského revírního úřadu a báňského hejtmanství podle tohoto zákona báňský úřad I. stolice.

Provésti tento zákon náleží ministrům veřejných prací a spravedlnosti.

Vláda se vybízí, aby pro účely vydávání pravidelných publikací výročních o důlní inspekci byl do rozpočtu ministerstva veřejných prací zařazen potřebný obnos.

Vláda se vybízí, aby v době co možná nejkratší předložila poslanecké sněmovně návrh na reformu obecného horního zákona, aby tento odpovídal nynějším poměrům horním a unifikačním snahám. Buďtež však upraveny za tím účelem předem platové poměry báňsko-právního úřednictva, aby byl získán dorost pro účely horní, neboť dlouhá a nákladná studia právnická a báňská nejsou dostatečně honorována dosavadními platovými poměry.

Zároveň se vláda upozorňuje, že byl již opětovně kladen důraz na to, aby byly sanovány báňské úřady, jimž přináleží národohospodářská péče o hornictví, zachovávání horních zákonů a inspekční činnost hornopolicejní, úkoly to po stránce veřejnoprávní neobyčejně důležité. Úřady tyto trpí však dodnes tak kritickým nedostatkem plně kvalifikovaného konceptního úřednictva, že jejich agenda povážlivě vázne. Příležitost k nápravě naskýtá se zvláště v přítomné době, bude-li systemisace míst pro administrativní službu báňskou provedena s náležitým porozuměním tak, jak toho vyžaduje nejen důležitost tohoto odvětví státní správy, ale i požadavek dvojího úplného vysokoškolského vzdělání (práv i hornictví), jež je pro tuto úřednickou kategorii předepsáno.

Ministerstvu veř. prací se ukládá, aby dalo příkaz báňským revírním úřadům, aby liberálně vyřizovaly žádosti o nahlédnutí do snímků důlní mapy a okreslování úředního snímku.

Zemědělský výbor posl. sněmovny Národního shromáždění projednal ve své schůzi dne 15. června 1927 usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona, jímž se mění a doplňuje ustanovení §§ 185, 221, 233 a 245 obecného horního zákona ze dne 23. května 1854, č. 146 ř. z., číslo tisku 939 ze dne 16. března 1927 a doporučuje je v předloženém znění ke schválení.