O definitivní obchodní smlouvu s Tureckem, která
byla uzavřena v Angoře dne 31. května t.
r., jednalo se již od počátku loňského
roku; zatím byly naše obchodní styky s Tureckem
upraveny provisorní dohodou, která se ve smyslu
tureckého zákona vždy po půlletí
obnovovala, naposledy 24. března t. r. výměnou
not.
V čl. 1 předkládané obchodní
úmluvy stanoví se pro zacházení se
zbožím jednoho státu při dovozu do státu
druhého zásada nejvyšších výhod,
kterážto zásada platí dle čl.
5 i pro průvoz zboží dle čl. 11 pro
zacházení s loďmi, dle čl. 7 za podmínky
vzájemnosti i pro zacházení s obchodními
cestujícími a jich vzorky.
S trhovci ubírajícími se za obchodem na veletrhy
a trhy bude dle čl. 8 nakládáno jako s domácími
příslušníky; tato zásada platí
též dle čl. 10 o dopravě po železnicích.
Také vnitřní dávky a poplatky vybírají
se na zboží druhé strany stejně jako
na zboží vlastní země (čl. 6.).
Ze zásady volného obchodu, která je stanovena
v čl. 4., připouštějí se obvyklé
normální výjimky.
Ustanovení úmluvy nevztahují se na pohraniční
styk a zvláštní obchodní a celní
režim, který by byl zaveden mezi Tureckem a zeměmi
odloučenými v r. 1923 od říše
Ottomanské.
V závěrečném protokolu je upravena
hlavně otázka nákupu tabáku se strany
československé tabákové režie,
která má kupovati soutěžní cestou
ku krytí své potřeby průměrné
množství ročních 3 mil. kg cigaretových
tabáků tureckého původu za předpokladu,
že je tabák nabízen na volném trhu v
potřebném množství, jakosti a za konkurenčních
cen.
Úmluva má vstoupiti v platnost 1 měsíc
po výměně ratifikačních listin,
zůstati v platnosti bez časového omezení,
ale může být vypovězena se 6měsíční
lhůtou.
Význam této úmluvy pro naše obchodní
styky s Tureckem je patrným z dosavadního rozvoje
vzájemného obchodu. Náš vývoz
do Turecka vzrostl ze 167 mil. Kč v roce 1925 na 234 mil.
Kč v roce 1926; za prvé čtyři měsíce
tohoto roku dosáhl 68 mil. Kč. Dovoz z Turecka k
nám stoupl ze 439 mil. Kč na 98 mil. Kč;
letos dosáhl dosud jen 8 mil. Kč, protože hlavní
nákupy tabáku nebyly dosud provedeny. Do Turecka
vyváží se z Československé republiky
hlavně cukr, bavlněná příze
a tkaniny, vlněné tkaniny, jutové pytle,
skleněné a porcelánové zboží,
smaltované nádobí, hospodářské
stroje, zápalky a j. Dováží se především
tabák, dále fíky, sušené hrozny,
cigarety, lískové oříšky, jehněčí
kůže a j.
Tato smlouva má být pevným podkladem pro
další rozvoj našeho obchodu s Tureckem.
Zahraniční výbor projednal ve své
schůzi dne 8. července 1927 shora uvedený
vládní návrh, a doporučuje schválení
tohoto usnesení:
Národní shromáždění Československé
republiky souhlasí s obchodní úmluvou mezi
Československou republikou a republikou Tureckou, sjednanou
v Angoře dne 31. května 1927.
Naše obchodní styky s republikou Tureckou byly až
dosud upravovány provisorními dohodami, které
bylo nutno ve smyslu tureckého zákonodárství
obnovovati vždy po půl roce, a posledně stalo
se tak výměnou not dne 24. března t. r.
Předložená obchodní smlouva má
již povahu úmluvy definitivní a byla uzavřena
v Angoře dne 31. května t. r. Podstatný její
obsah pozůstává v tom, že obě
smluvní strany zabezpečují si zásadu
nejvyšších výhod a kromě toho vážou
si navzájem celní sazby na hlavní své
vývozní zboží; nedošlo však
ke sjednání nějakých zvláštních
celních slev.
Rámcová část smlouvy upravuje některé
všeobecné otázky, jako nakládání
se zbožím, osvědčení původu,
transitu, vybírání daní a dávek,
provozování obchodu a živností a vyslovuje
vzájemnou volnost obchodu. V příloze A jest
uvedeno 38 položek našeho celního tarifu, na
kterých projevilo zájem Turecko a při kterých
vážou se naše celní sazby. V příloze
B jest uvedeno 46 položek celního tarifu tureckého,
při kterých vážou se cla ve prospěch
dovozu našeho zboží.
Úmluva nabude platnosti za jeden měsíc po
výměně ratifikačních listin,
má zůstati v platnosti bez časového
obmezení, jest však vyhražena pro obě
strany možnost výpovědi na 6 měsíců.
Závěrečný protokol upravuje především
ustanovení o tom, že československá
tabáková režie bude nakupovati ročně
průměrné množství 30.000 q cigaretových
tabáků tureckého původu, pokud budou
nabízeny na volném trhu, a za ceny konkurenční.
Dále obsahuje protokol obvyklou valutovou klausuli a mimo
to výhradu Turecka ohledně vybírání
spotřebních daní z výrobků,
uvedených ve zvláštním seznamu.
Pro posouzení našich dosavadních obchodních
styků s Tureckem možno uvésti toto: Náš
vývoz do Turecka obnášel v roce 1925 asi 167
milionů Kč a v roce 1926 asi 234 milionů
Kč. Dovoz z Turecka obnášel v těchto
letech asi 44 miliony Kč a 98 milionů Kč.
Z toho je zřejmo, že dovoz i vývoz stoupá
a že náš obchod jest při tom mírně
aktivní.
Do Turecka vyvážíme hlavně cukr, bavlněné
příze a tkaniny, vlněné tkaniny, jutové
pytle, skleněné a porculánové zboží,
smaltované nádobí, hospodářské
stroje, zápalky a jiné. Naproti tomu dovážíme
z Turecka hlavně tabák, fíky, sušené
hrozny, cigarety, lískové oříšky
a jehněčí kůže.
Živnostenský výbor posoudil tuto obchodní
smlouvu s hlediska hospodářského, uznal její
důležitost pro další rozvoj našeho
zahraničního obchodu a usnesl se na tom, doporučiti
poslanecké sněmovně její schválení.