Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Obchodní smlouva mezi Československou republikou a královstvím Maďarským která byla podepsána v Praze 31. Května l927 úředními plnomocníky obou států má co nejdříve býti ratifikována a čtrnáct dní po výměně ratifikačních listin v Budapešti vstoupiti má v platnost bez časového omezení, je významná netoliko národohospodářsky, ale také politicky. Dává státy, které mírovou smlouvou Trianonskou ze dne 4. června 1920 definitivně byly rozlišeny, právně ve svých povinnostech a právech vymezeny, smlouvou obchodní se sbližují na poli hospodářské vzájemnosti a spolupráce, aby tak dohodu v otázkách obchodně politických vybudovaly solidnější základy nové reálné politiky Mezinárodní. Není touto smlouvou řečeno, že Maďarsko a Československo jsou jednou pro vždy vyrovnány politicky a hospodářsky; netajíme si nikterak oněch psychologických překážek, které se staví v cestu klidného spolu vývoje sousedících těchto států, ale ať myšlenka revanše nabývá forem sebe fantastičtějších, jisto je, že konkrétní potřeby hospodářské,. dura necassitas vitae, uvedou mnohé představy politické na pravou míru a že střízlivá rozvaha a prostý kalkul pozvolna zvítězí nad nereálnými plány minulosti.

Idea obchodní smlouvy s Československem setkávala se v Maďarsku s přízní i s odporem. Jedni tvrdili, že Maďarsko nemá proč by o smluvní poměr ve věcech vývozu a dovozu zboží s Československem usilovalo. Druzí naopak dokazovali maďarské veřejnosti, že uzavříti obchodní smlouvu s republikou Československou je naléhavé a důležité. Po celou dobu jednání o tuto smlouvu vznikaly v ústech maďarských nové a nové polemiky mezi jejími příznivci a odpůrci. A ještě po 31. květnu t. r., kdy smlouva byla úředně podepsána, ozývaly se i v odpovědných kruzích maďarských hlasy zcela protichůdné. Národně demokratický poslanec dr Eugen Gál interpeloval vládu ve věci maďarsko-československé obchodní smlouvy a žádal záruky, aby smlouva byla uplatněna v takové době která by ještě umožnila vývoz maďarských zemědělských produktů, zvláště ovoce, a tázal se zároveň, je-li již připraveno prováděcí nařízeni, kterým by úřady byly ihned řádně poučeny aby se obchodní styky hladce mohly uskutečňovati. Naproti tomu časopis "Pesti Hirlap” k této interpelaci Gálově napsal, že je sice dobře, bude-li obchodní smlouva s Československem v parlamentě projednána, že však by si na druhé straně. Maďaři nezoufali, kdyby její uplatnění bylo poněkud odloženo, protože by tím nebyl znemožněn maďarský zemědělský vývoj. A list píše dále: Byla-li tato špatná. smlouva sjednána, pak ať je konec nejistoty a smlouva ať vstoupí v platnost co nejdříve; taky aspoň mluví obchodníci a mají pravdu. Maďaři nemají důvodu zvlášť tuto smlouvu urgovati. Kdyby o ni projevovali mimořádný zájem, osměleni budou jen Rakušané; kdyby viděli, že při minimálních clech klade Maďarsko zvláštní důraz na urychlené projednání smlouvy s Československem: Pak by také Rakušané mohli přijíti s minimálními cly, jelikož rakouský trh je pro Maďarsko stejně důležitý jako český. Situace je ta, že Češí mají veliký zájem na uplatnění této smlouvy, poněvadž chtějí si zaručiti podzimní trh, a, na druhé straně o tuto smlouvu chtějí se opírati při jednání s Rakouskem. Gálova interpelace proto prý nebyla taktická, že budí dojem, jako by Maďaři toužili po českém zboží. Země však čeká pouze zlevnění. Není vyloučeno že Češi budou jednati za pomoci dumpingů; a zde Maďaři nesmí poskytovati pomoci. Touto smlouvou Češi se nestali přáteli Maďarů, poněvadž jejich vedoucí myšlenkou v této smlouvě je postupné osvobození od maďarského zemědělského dovozu.

Uveďme jiný doklad: před několika dny zasedala budapešťská obchodní a průmyslová komora. Před denním pořadem Karel Eppinge žádal předsednictvo, aby zakročil ve prospěch urychleného projednání obchodní smlouvy s Československem v parlamentě, aby tato smlouva koncem tohoto měsíce vstoupila v platnost. Proti tomu Leo Goldberger pravil, že nepovažuje tento krok za odůvodněný, poněvadž vůbec není zájmem maďarského průmyslu, aby bylo urgováno projednání této smlouvy. Předseda Be1atiny poukázal na program parlamentního jednání, podle něhož smlouva bude projednána ještě tohoto měsíce v obou sněmovnách. Proto by bylo zbytečné, aby komora intervenovala. Jinak maďarský hospodářský svět nemá zvláštního důvodu, aby vyslovil své uspokojení s touto smlouvou.

A příklad do třetice z článku Ladislava šl. ZFürstu v Pester L1oydu z 22. června 1927 pod titulem: Proč se dožaduje obchod uzavření obchodní smlouvy s Československem? Pan z Fürstu praví hned na začátku:

"Brzké uplatnění uhersko-české obchodní smlouvy je prvotřídním hospodářským zájmem. Další odklad poškodil by zájmy zemědělství, průmyslu i obchodu a konsumentů především. Jest jen přirozeno, že zúčastněné agrární a obchodní kruhy, uznávajíce naléhavost věci; zasazují se o to, aby parlament co nejdříve obchodní smlouvu absolvoval a uvedl v platnost. Nedá se popříti, že v ohledu agrárního vývozu nedocílili jsme tolik, co bychom ještě před rokem, tedy před utvořením agrární majority v českém parlamentu, byli mohli dosáhnouti.” Autor nechce zkoumati, kdo je vlastně vinen tím, že jednání o smlouvu bylo tak dlouho protahováno. "Je však pravděpodobno, že bychom uzavření obchodní smlouvy s Československem byli pozdravili s větší radostí, kdyby se bylo podařilo přivésti pod střechu tuto smlouvu ještě než agrární majorita v Československu zavedla vysoká minimální cla na pšenici a mouku.!

Po těchto hlasích maďarské veřejnosti, které nepostrádají určitého politického půvabu, pohleďme na. faktický stav obchodu mezi naší republikou a Maďarským královstvím. Československo vyváží do Maďarska nejvíce bavlněné tkaniny, pak surové i zpracované dříví, látky z ovčí vlny, uhlí, bavlněnou přízi, sklo a skleněné zboží, papír a papírové zboží, vlněnou přízi, železné zboží, stroje, a přístroje, stolní a kuchyňské náčiní z porculánu, lněné látky, zboží stávkové z bavlny, chmel, železné polotovary atd. V celku jame vyvezli do Maďarska v letech 1924 až 1926 zboží průměrně asi za jednu a 1/4 miliardu Kč ročně, což representuje 6 až 7 procent celkového vývozu Československa.

Maďarsko do Československa vyváží nejvíce pšenici, pak žito, oves, kukuřici, mouku, boby hrách, ovoce, cibuli; česnek, koně, peří, hovězí a vepřový dobytek, vepřové sádlo a slaninu, salámy, zeleninu, kůže, len, konopí, vlnu, otruby a jiné pochutiny. Z Maďarska jsme v celku dovezli k nám v letech 1924 až 1926 zboží průměrně za 1 miliardu Kč ročně, což representuje 20 až 25 procent celkového vývozu z Maďarska.

Je tedy pravda, že v poměru našeho státu k Maďarsku československý obchod je aktivní, poněvadž náš vývoz do Maďarska převyšuje dovoz maďarský k nám, ale je také pravda, že procentní kvalita zboží vyvezeného z Maďarska do Slovenska v celku vývozu maďarského je značně větší (1/5 až 1/4) nežli procento zboží vyvezeného od nás do Maďarska v celku vývozu československého (asi 1/15).

Už tato číselná úvaha jasně ukazuje, která z obou stran může mít větší zájem na řádné úpravě vzájemných obchodních styků. Jenom vlivem jistých okolností politických lze si vysvětliti, proč zastírán je pravý stav ekonomických vztahů mezi oběma státy a proč se hospodářské potřeby maskují politickým heroismem. Čísla dokazují, jak intensivní jsou naše vzájemné styky a jak přirozená je tu hospodářská reciprocita; v obchodní politice nejlepším rádcem je reálný zájem, a smlouva, kterou máme před sebou, není nám žádným darem ani milostí. Akceptujeme ji jen proto, že, v ní spatřujeme jeden z konsolidačních prvků mezinárodního života evropského a že svůj vztah k maďarskému sousedu chceme založit na solidní osnově reálné politiky hospodářské, jakto odpovídá dnešní fási světové politiky vůbec.

Historie jednání o definitivní obchodní smlouvu mezi Československem a Maďarskem je dosti pestrá a složitá. Zprvu, po světové válce, nebylo zapotřebí zvláštní smlouvy obchodně politické, neboť mírová smlouva trianonská v části pojeďnávající o klausulích hospodářských (článek 2l5) na řadu let zavázala Maďarsko doložkou nejvyšších výhod vůči státu Československému. Československo záhy pamatovalo na to, aby se mezi oběma státy zahájily řádně smluvené a pravidelné styky obchodní, které by byly znamenaly oboustranný prospěch, ale nelze říci, že by Maďarsko bylo projevilo jednání upřímnou ochotu; zprvu odkládalo dohadu s odkazem na přípravu nového definitivního celního tarifu, a když posléze tento tarif byl hotovou věcí, obchodní smlouva s Československem jevila se Maďarsku tím méně žádoucí, čím výhodnější bylo vyvážet zboží do zemí s nepatrnými cly. Tomu učinil konec zákon z 22. června 1926, kterým byl pozměněn československý celní sazebník a vydána ustanovení o úpravě obchodních styků s cizinou. Aby mohlo na dovoz svých produktů použíti snížení celních sazeb, jež podle II. článku poskytováno býti může státům, které s Československou republikou buď mají obchodní smlouvu nebo o ni vyjednávají, zahájilo Maďarsko jednání o prozatímní úpravu obchodních styků s Československou republikou, která pak byla sjednána v Praze 26. srpna. 1926 naším zahraničním výborem prodiskutována a doporučena sněmovně dne 1. prosince 1926 a posléze poslaneckou sněmovnou schvalovací usnesení přijato v prvním čtení 15. února a v druhém čtení 1. března 1927. Zatím pokračovalo jednání o smlouvu definitivní, protože úmluva provisorní, uvedená v platnost 1. září 1926, mohla býti vypovězena kdykoli po 31. prosinci 1926 a byla pokládána jenom za přechodnou etapu, která zakončena bude řádnou celně tarifní smlouvou mezi oběma státy.

Jestliže Maďarsko hledělo využíti snížených celních sazeb na svoje nejdůležitější zemědělské položky, muselo se i Československo dožadovati pro svůj exportní průmysl úměrného snížení autonomních cel maďarských.

Předložená obchodní smlouva s Maďarskem byla podepsána dne 31. května t. r. a jako každá obchodní smlouva, kterou jsme doposud uzavřeli, obsahuje pro nás nejen určité výhody, nýbrž i závazky.

Jak v příloze A této smlouvy jest uvedeno, koncedovala Československá republika Maďarsku jednak vázání, jednak slevy některých autonomních, resp. Smluvních celních sazeb. Cla byla vázána Československou republikou zejména, pro zemědělské produkty a zemědělské výrobky, jakož i některé druhy výrobků průmyslových.

Celní slevy byly poskytnuty Maďarsku zejména na kukuřici, víno, vinné hrozny, určité druhy jemné zeleniny, koně, vepřové masa, uherský salám, ovocné konservy, osvětlovací tělesa atd.

Maďarsko poskytlo Československu co kompensaci za shora uvedené slevy snížení autonomních, resp. smluvních maďarských cel hlavně pro šunku, šunkové konservy, různé druhy sýrů; pro zelí kyselé a čerstvé, čekankové kořeny, chmel, různé druhy dřevěného zboží, různé druhy papíru; pro tkaniny ze lnu, vlny a bavlny, pro kůže a. kožené výrobky, skleněné zboží; železné zboží, jablonecké zboží, hračky a jiné.

Zvláštní příloha obsahuje úmluvy oprávním nakládání s podniky výrobními, dopravními, o železniční dopravě, a úpravě malého pohraničního styku, o vzájemné pomoci v celním řízení, o právní pomoci v celních trestních věcech a sloučení pohraničních celních a pasových úřadů. Dále obsahuje tato smlouva separátní veterinární úmluvu.

Zvláštností této smlouvy jest, že není časové omezena, čímž má býti docíleno trvalé úpravy vzájemných hospodářských styků.

Maďarská sněmovna již tuto smlouvu schválila. Dne 20. června zabývaly se jí na společné schůzi spojené výbory zahraniční, národohospodářský a finanční: Tu zpravodaj poslanec. Štěpán Gőrgey, vylíčiv obsah smlouvy, doporučoval vládě; aby uvažovala. nebylo-li by dobře se zřetelem na nesnáze, jaké se vyskytly: jednání s Československem, a také s ohledem na tendenci, která dnes převládá v evropské obchodní politice, také v Maďarku zavésti minimální cla. Bývalý ministr zahraničních věcí, poslanec. dr Gratz v předložené smlouvě viděl důkaz toho, jak málo je pravdy v tvrzení, že Maďarsko dělalo hospodářskou politiku isolace. Naopak; byli to právě západní jeho sousedé; kteří se v minulosti ustavičně uzavírali novým a novým maďarským návrhům k navázání hospodářských styků. Bylo by usilovati a to, aby budoucně uzavírány byly obchodní smlouvy s delší dobou platnosti, aby se tak maďarskému. obchodu poskytla klidnější základna. Poslanec dr Baracs žádal vládu, aby smlouvu co nejrychleji uvedla v život. Poslanec dr Marschall spatřuje hospodářsko-politickou absurdnost v tom, jestliže se vysloveně průmyslové státy; jako Československo a Rakousko, zařizují na ochranu svého zemědělství. Řečník může se dívati na vliv této smlouvy na zemědělský export Maďarska jenom s největší obavou. Maďaří nemají žádného důvodu radovati se z této smlouvy. Nanejvýš jen to, že přestane dosavadní nejistota, může poskytnouti trochu uklidnění. Poslanec dr Lukács poukázal na jeden nedostatek smlouvy, která v ohledu kulturní isolace nepřináší žádného zlepšení. Od mateřské země odtržené Maďarstvo v Československu je takřka úplně odříznuto od maďarského trhu knižního a časopiseckého. I žádá vládu, aby podnikla všecko možné, aby učiněn byl konec vylučování maďarských duševních produktů ze sousedních států. Poslanec hrabě Tibor Teleki navrhl, aby vláda byla zákonem zmocněna uvésti smlouvu v účinnost, jakmile ji parlament přijme, i před výměnou ratifikačních listin; ovšem učiní-li tak i vláda československá. Návrh tento byl přijat. Spojené výbory smlouvu schválily a navrhly plenu naléhavost projednání této předlohy.

Plenum maďarské sněmovny projednávalo obchodní smlouvu s Československo republikou 21. června. Zpravodaj Gőrgey zdůraznil výhody, které ze smlouvy plynou Maďarsku. Ačkoliv byly přineseny veliké oběti, jmenovitě průmyslem lze přec jen doufati; že se maďarský průmysl přenese přes obtíže přechodné doby. Smlouva způsobila již rozmach hospodářského života. Poslanec Beck (oposice) pravil, že bilance smlouvy je pro Maďarsko nepříznivá, Maďarsko bylo však k jejímu uzavření donuceno. Ministr obchodu Herrmann prohlásil, že maďarská vláda zahájením obchodních jednání chtěla jednak vyjádřiti ochotu Maďarska k odstranění celních přehrad, jež dělily oba státy, jednak dosíci vyrovnání výrobních odvětví. Snahy po vyrovnání maďarského zemědělství a maďarského průmyslu projevuje i smlouva;.uzavřená s Československem, kterou maďarská vláda hájí s klidným svědomím i přes její nedostatky. Maďarsko-československá obchodní smlouva byla pak maďarskou sněmovnou odhlasována.

Výbor zahraniční doporučuje poslanecké sněmovně ke schválení toto usneseni:

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československou republikou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 31. května 1927.

Vláda se vybízí, aby k jednáním o obchodních smlouvách byli povoláváni zástupci organisací podnikatelských, průmyslových i zemědělských, a zaměstnaneckých.

Obchodní smlouva mezi naším státem a Maďarskem, která jest předložena Národnímu shromáždění ke schválení, představuje novou důležitou etapu pro úpravu vzájemných obchodních styků s tímto státem. První pokusy o úpravu těchto obchodních styku s Maďarskem spadají do roku 1921, kdy dne 2. července byla sepsána ve formě protokolu provisorní úmluva o výměně zboží, kterou byla upravena měsíční dodávka 1000 vagonů mouky se strany maďarské a 100 vagonů uhlí se strany československé. Další jednání usnadnění obchodních styků bylo navázáno na podzim r. 1922; které vedla ke sjednání protokolu o prozatímní úpravě obchodních styků mezi Československou republikou a Maďarskem, který byl podepsán v Budapeští dne 10. března 1923. V této dohodě zabezpečilo nám Maďarsko zásadu nejvyšších výhod a mimo to byla upravena interpretace povolovacího řízení, při čemž obě - smluvní strany zavázaly se k blahovolnému vyřizování žádostí o dovoz zboží a příděl valut.

Od té doby byl několikráte opakován pokus o sjednání řádné obchodní smlouvy s Maďarskem, avšak vždy bezvýsledně, poněvadž Maďaři chtěli dříve upraviti svůj autonomní celní tarif, k čemuž došlo v r. 1924. Tento nový tarif maďarský s platností od 1. ledna 1925 zavedl vysokou celní ochranu jak pro průmysl, tak i pro zemědělství, takže byl tím značně ohrožen veškerý náš vývoz, jmemovitě vývoz průmyslových výrobků do Maďarska. Naproti tomu dovoz zemědělských výrobků Maďarska byl prováděn při částečné bezcelnosti a nízkých clech našich zemědělských položek. Tento stav celních systémů na obou stranách byl hlavní příčinou, že pro neochotu na maďarské straně nedocházelo k uzavření řádné obchodní smlouvy.

Teprve částečné obnovení zemědělských cel zákonem ze dne 22, června 1926, č. 109 Sb. z. a n., vedlo k navázání nového jednání pro sjednání obchodní smlouvy. Na přání Maďarska byla sjednána nejdříve prozatímní smlouva s platností od 1. září 1926, ve které obě strany zabezpečily si navzájem zásadu nejvyšších výhod, a zejména Československo přiznalo Maďarsku čl. II. zákona č. 109 z r. 1926 o smluvních clech zemědělských.

Nato pokračovalo se v jednání o definitivní smlouvu; která byla sjednána a podepsána dne 31. května 1927 a která upravuje všechny důležité otázky vzájemných hospodářských styků.

Důležitost této obchodní smlouvy možno posuzovati z různých hledisk a zejména nutno přihlížeti k dosavadním poměrům vzájemného zahraničního obchodu. Dovoz z Maďarska v posledních 3 letech stoupl z 900 milionů na 1 miliardu Kč a představuje 20 až 24% z celkového vývozu maďarského. Naproti tomu náš vývoz do Maďarska stoupl z 1200 mil. na 1300 miz. Kč a představuje 6 až 7% celkového našeho vývozu, z čehož možno konstatovati, že náš obchod s Maďarskem v posledních 3 letech byl mírně aktivní. Vedle tohoto relativního vyjádření vzájemných obchodních styků možno ovšem poukázati na 16, že jak na straně československé, tak i maďarské jsou některé hlavní skupiny zboží, které vykazují relativní poměr vývozu daleko vyšší a tak naznačují mimořádnou důležitost vzájemného obchodu obou států. Maďarsko dováží k nám hlavně svoje zemědělské výrobky, jako zejména obilí, kukuřici, mouku, dobytek hovězí a vepřový, koně, sádla a slaninu, salámy, některé druhy zeleniny a vlnu. Z Československa vyvážíme do Maďarska převážnou většinou výrobky průmyslové, zejména výrobky textilního průmyslu, papír, porculán, dále dříví, uhlí a koks.

Nová obchodní smlouva obsahuje 9 podstatných částí, které upravují různé důležité otázky, vzájemných styků. Úvodní část rámcová spočívá na zásadě nejvyšších výhod a na zásadě parity, upravujíc celou řadu otázek a poměrů povahy všeobecné, zejména provozování obchodu a živností,. připuštění společností hospodářské povahy, nakládáni se zbožím, vybírání cel a dávek, nostrifikaci výrobních a dopravních podniků, ochranu před nekalou soutěží, zejména pokud se týče našeho chmele, piva, minerálních vod a šunky a s maďarské strany vína, papriky a uherského salámu.

Obě smluvní strany zaručují si dodržování některých mezinárodních úmluv, jako ženevské konvence o zjednodušení celních formalit, barcelonské konvence a statutu o svobodě transitu a dále úmluv o vzájemných stycích poštovních, telegrafních a telefonních.

Jelikož vyslovuje se ve smlouvě s obou stran zásada volnosti obchodu, došlo současně ke zvláštní dohodě o administrativní úpravě povolovacího řízení, která usnadní obchod i u toho zboží, které dosud z různých pohledů se ponechává v povolovacím řízení:

Zvláštní úmluvou mají se ještě upraviti některé důležité otázky sociálně-politické, jako rovnocenné nakládání se zaměstnanci při pracovní ochraně a sociálním pojištění. Spory o výklad smlouvy mají býti rozhodovány zvláštním rozhodčím soudem.

Příloha A obsahuje výkaz položek československého celního tarifu, při kterých jsou přiznány Maďarsku určité výhody, ať již vázání dosavadních smluvních cel anebo zvláštní slevy pro specielní zboží maďarské. Takovéto slevy jsou poskytnuty Maďarsku zejména pro kukuřici, vinné hrozny, některé druhy jemné zeleniny, určité rasy koní, některé druhy vína, vepřové maso, a uherský salám.

Příloha B obsahuje položky celního tarifu maďarského, při kterých poskytují se celní výhody na dovoz zboží československého a sice z části vázáním dosavadních smluvních sazeb maďarských, většinou však poskytnutím nových celních slev pro výrobky československé. Takovéto slevy poskytlo Maďarska jednak ve skupině zemědělské jako pro liptavský sýr, tvarůžky, zelí, sušenou čekanku; chmel; jednak pro výrobky průmyslové, jako zejména pro všechny druhy zboží textilního, dále pro šunku, chemické výrobky, různé druhy zboží dřevěného, papír, kůže, obuv, zboží ze skla, hospodářské nářadí, stroje a přístroje, galanterní zboží a j.

Další příloha C obsahuje úmluvu o právním nakládání; s podniky výrobními a dopravními, týkající se zejména bývalých uherských podniků které mají své provozovny v našem státním území.

Příloha D obsahuje úmluvu a železniční dopravě, kterou má býti usnadněna společná železniční přeprava, zavedením vhodných železničních řádů a přímých dopravních tarifů.

Příloha E upravuje tak zv. malý pohraniční styk s náležitým zřetelem na místní hospodářské potřeby obyvatelstva v pohraničním pásmu.

Další příloha F upravuje celou řadu otázek o vzájemné pomoci v celním řízení, o právní pomoci v celních trestních věcech a o předběžném sloučení pohraničních celních úřadů, aby tak byla usnadněna celní služba na hranicích.

Příloha G obsahuje veterinerní úmluvu o ochraně proti nákazám zvířecím a o dopravě zvířat a zvířecích výrobků.

Závěrečný protokol obsahuje celou řadu ujednání o detailních otázkách, odnášející se k předcházejícím aktům, zejména k části celně tarifní.

Obchodní smlouva s Maďarskem jest uzavřena na dobu neurčitou a každé straně je vyhrazeno právo ji vypověděti se lhůtou 6měsíční. Smlouva má nabýti účinnosti 15. dne po výměně ratifikačních listin: Smlouva sama jest výsledkem dlouhotrvajícího jednání, při kterém s náležitou odborností a namnoze za účasti zástupců interesovaných výrobních odvětví s obou stran byly uplatňovány důležité hospodářské zájmy ve snaze, aby poskytnutím vzájemných výhod byly usnadněny obchodní styky obou států: Na straně maďarské je to zejména tamní zemědělství a na straně československé hlavně náš průmysl, které získávají novou obchodní smlouvou nové exportní vyhlídky, takže možno důvodně očekávati, že nová smlouva bude počátkem nového období stupňovaných obchodních styků.

S tohoto hlediska posoudil živnostenský výbor tuto obchodní smlouvu s Maďarskem, uznal její důležitost pro další rozvoj našeho zahraničního obchodu a zejména pro podporu domácí výroby a usnesl se na tom, doporučiti ji poslanecké sněmovně ku schválení.