Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Na podporu pěstitelům vinné révy, jejichž vinice byly v r. 1927 postiženy živelními pohromami, zejména květnovými mrazy, zřizuje se ze státních prostředků fond v obnosu 12,000.000,- Kč.

Z povolené částky budou poskytovány v prvé řadě podpory v potřebných naturaliích (réva, umělá hnojiva, ochranné prostředky proti chorobám a škůdcům révy a pod.) v druhé řadě bezúročné zápůjčky na znovuzřízeni vinohradů, vybudování viničného a sklepního hospodářství, v poslední řadě pak podpory v hotovostí, pokud se toho ukáže nutná potřeba. Naturalie poskytují se zdarma nebo za snížené ceny. Bezúročné zápůjčky jsou splatny v 10 ročních lhůtách, počínajíc 1. lednem pátého roku po vyplacení zápůjčky. Bezúročné zápůjčky jest zajistiti knihovně nebo jinou bezpečnou zárukou. Pro vymáhání dospělých ročních splátek platí předpisy o vymáhání nezaplacených přímých daní.

Správou tohoto fondu, rozhodováním o výší podpor a jích vyplácením pověřuje se ministerstvo zemědělství.

Za účelem povšechného rozdělení nouzových podpor zřizuje se u ministerstva zemědělství poradní sbor, jemuž předsedá ministr zemědělství nebo jeho zástupce, a jehož členem jest také zástupce ministerstva financí. Do poradního sboru jmenuje po návrhu zemědělských rad v Praze, Brně a Bratislavě a zemědělského referátu civilní správy Podkarpatské Rusi ministr zemědělství po jednom zástupci zemědělských rad a jednoho zástupce Ústředního svazu čsl, vinařů.

Vyšetřením škod a detailním rozdělením podpor pověřují se okresní politické úřady za spolupůsobení pomocných komisi, zřízených k tomuto účelu podle § 4. a 5, vlád, nař. č. 266 Sb. z. a n. ze dne 22. prosince 1925, při čemž okresní správa politická jmenuje jako znalce členem okresní pomocné komise zástupce vinařské oranisace, Řádným členem zemské pomocné komise jest také státní odborný orgán (vinařský inspektor nebo instruktor a zástupce zemské vinařské organisace), Příslušné nouzové operáty předkládají okresní, resp. zemské správy politické, ministerstvu zemědělství.

Právní listiny, podání, protokoly, přílohy, úřední jednání a vyhotoveni, jež se týkají nouzových podpor podle §u 2, zejména také zajištění bezúročných zápůjček jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Úhrada nákladů bude zajištěna úvěrovými operacemi na rok 1927, případně v rozpočtech na rok 1928 a 1929.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedení zákona ukládá se ministru zemědělství a ministru financí.

Letošní nepříznivé jarní počasí, zejména pak střídání denní oblevy s mrazivými nocemi v květnu způsobily na vinicích škody, jejichž důsledky a intensita se plně projeví teprve až na podzim a v letech příštích. Podle oblastí, tratí, polohy, půdy, révových odrůd, stavu a stáří vinic přišlo na zmar 50-100 násady na úrodu hroznů. Se stanoviska fytopatologického jsou letošní mrazové poruchy něčím zcela mimořádným; jsou chorobou, která svým rozsahem a mnohými úkazy, dosud nevysvětlenými, poskytuje sice fytopatologii mnoho zajímavého ke studiu, avšak se stanoviska národohospodářského jde o poruchy katastrofálního rázu, které lze srovnati toliko s krupobitím, zničivším na ráz celou úrodu. Zmrzly mladé pupeny, vyrašené listy, mladé květní hrozny s celou plodonosnou osou a často i část dřeva sterilní větve, takže ani staří praktikové nepamatují za svého působení škod tak pronikavých.

Révoví přezimovalo velmi příznivě a slibovalo nadprůměrnou sklizeň nejméně 500.000 hl vína, kromě značného množství stolních hroznů. Samotnou škodu na letošní násadě na úrodu lze odhadnouti na 120.000.000 Kč. Intensita mrazových poruch byla tak. značná, že na mnohých vinicích nutno mluviti o vážném poškození celých keřů, hlavně mladých, kde mrazem zeslaben sám organismus rostlinný, takže pak nevzdoruje chorobám původu houbového, ani parasitům živočišným, a dřevo pro příští rok dobře nevyzrává. Budou se proto následky letošní pohromy projevovati ještě ve sklizních nejbližších let příštích.

Ze starého dřeva vyrazí sice nové náhradní letorosty, avšak jalové, neboť u vinné révy vyskytují se hrozny jenom na letorostu z oček révoví, t. j: jednoletých výhonů, sedících na dvouletém dřevě, nikoliv na letorostech z oček révoví, sedícího na starém dřevě; dle toho bude v příštím roce scházeti důležitý spojovací článek zajišťující úrodu, ztráty na úrodě v příštím roku odhadují se částkou dalších 60 milionů korun.

Zvlášť silně poškozené vinice nevyraší vůbec, nebo jenom velmi slabě, takže budou museti býti vykopány a to v rozloze asi 1.000 ha, Založení 1 ha nové vinice štěpovanou americkou révou vyžaduje dnes nákladu asi 35.000 Kč, takže celá rekonstrukce značí pro tuto plochu výdaj asi 35,000.000 Kč.

Roční udržovací náklad na 1 ha vinice činí průměrně 10-12 tisíc Kč; a vinice nesmí býti zanedbaná, ani když byla naděje vinaře na úrodu květnovými mrazy úplně zničena, nemá-li se stav poškozené již vinné révy ještě více zhoršiti.

Letošní mrazové škody jsou tím bolestnější, poněvadž majitelé vinic ještě se nezotavili z následků révokazové pohromy a trpí těžce nepříznivými odbytovými poměry. Z viničné plochy, zničené v minulých letech révokazem, zbývá ještě rekonstruovati asi 15.400 ha; tato plocha svou povahou dá se účelně využitkovati jedině pěstováním vinné révy.

Svědčí jen o obdivuhodné houževnatosti a obětavosti vinařů, že i za těchto těžkých poměrů zakládají nové vinice na místě vinic révokazem zničených a udržují i ostatní vinice v uspokojivém stavu. Jest žádoucno, aby byl dosavadní postup rekonstrukce urychlen, neboť je tak možno zdvojnásobiti roční sklizeň vína. Tím by se zmenšil, případně i úplně odpadl dovoz vína z ciziny, což může znamenati mnoho pro zlepšení platební bilance státu. Po vylíčených škodách ocitají se však vinaři v zoufalé situaci, tak, že se nemohou obejíti bez veřejné pomocí hmotné i morální. Dovolávají-li se vinaři této pomoci, mohou plným právem poukázati k tomu, že této pomoci se dostane stavu, který jest důležitou. hospodářskou jednotkou výrobní a nikoliv bezvýznamným poplatníkem daně pozemkové, důchodové, výdělkové, daně obratové, dávky z majetku a přírůstku na majetku, všeobecné daně nápojové a do konce roku1926 zvláštní daně z vína lahvového atd. S hospodářskou existencí vinařských závodů jest spjata také existence četných dělnických rodin, zřízenců a úředníků, za které tyto závody odvádějí velmi značné sociální příspěvky a jichž zaměstnáváním zmenšují počet nezaměstnaných.

Vysoký dovoz cizího vína je důraznou pobídkou naší hospodářské správě, aby sledováním soběstačné zemědělské politiky povznášela nejenom naše vinařství, nýbrž i celkovou hospodářskou situací státu. Resoluce, přijatá v 31. schůzi poslanecké sněmovny Národního shromáždění dne 12. června 1926 a senátu Národního shromáždění dne 22. června 1926 uložila vládě, aby zjednala domácímu vinohradnictví ochranu proti cizí konkurencí, celní prohibici, omezením dovozu - snížením daňového zatížení. Kritická situace, v níž se dnes vinařství ocitlo, dává vládě nejvítanější příležitost, aby skutkem osvědčila svoje porozumění a pokračovala v duchu citované resoluce.

K § 1. Preliminovaná částka nedosahuje ani 7% effektivní škody, způsobené mrazem na vinné sklizní letošního a příštího roku, odhadované obnosem 180 milionů Kč. V úvahu přicházejí ale také ještě ztráty na sklizni z vinic mrazem úplně zničených a na úrodě za dobu, než počnou roditi náhradou nově založené vinice, které se odhadují další částkou 115 milionů Kč.

Zákon chce v kritické hospodářské, situaci přispěti vinařům na rekonstrukcí vinic, poskytnouti pomoc po stránce finanční a úvěrové a umožniti jim udržení dosavadních vinohradů tak, aby za příznivějších hospodářských poměrů vlastními silami pak mohli zakládati vinohrady nové.

Působnost fondu nevztahuje se pouze na r. 1927, nýbrž i na nejbližší roky další, ježto škody letos na vinicích mrazy způsobené projeví své důsledky ještě v letech příštích.

K § 2. Z empirie je známo, že vyplácení nouzových podpor na hotovostí jest po stránce mravní nejchoulostivější. Doporučuje se proto sahati k němu jen v krajním případě, kdy skutečný stav nouze jest sám zárukou a obranou proti možné závistivosti.

Počátek splatností bezúročných zápůjček odsunuje se na 1. leden pátého roku po vyplacení zápůjčky z toho důvodu, ježto nově založená vinice teprve v 5. roce začíná rodit.

K § 3. Zřízení poradního sboru pro generelní číselné rozdělení podpor má za účel usnadniti situaci rozdělujícího úřadu, t. j, ministerstva zemědělství, které pro zvláštní povahu věcí jest kompetentní, třebaže jde o nouzovou podporu, kde jinak bývá příslušným ministerstvo vnitra. Funkce znalců se osvědčila v místních pomocných komisích i v zemských pomocných komisích a doporučuje se zavésti tuto instituci i v poslední instanci, t. j. u příslušného ministerstva.

K § 4. Pracovní methoda a systém rozdělování podpor převzaty z vládního nařízení č. 266 ex 1925, neboť se plně osvědčily a dávají dostatečnou možnost místním sborům, aby hleděly k individuelním zvláštnostem toho kterého případu.

K § 6. Škody zasáhnou ještě do let příštích a jest proto správno, aby bylo na jích úhradu pamatováno také ve státních rozpočtech pro tato léta.

Po stránce formální navrhujeme, aby osnova byla přikázána výboru iniciativnímu a pak rozpočtovému.