Poslanecká sněmovna
II. volební období4.zasedání

1080.

Naléhavá interpelace

poslanců Dědiče, Haiplicka, Vrtaníka a soudruhů

vládě

o státní podpoře starobní.

Podle § 6, lit. b) zákona z 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., jsou z pojištění invalidního a starobního vyloučeny osoby tak zv. přestárlé t. j. ti, kdož 1. července 1926 dokonali nebo překročili šedesátý rok svého věku, nebo kdož teprve po dokonaném 60. roce svého věku počnou vykonávati práce nebo služby povinně podle citovaného zákona pojištěné. Obdobné ustanovení obsahuje § 2 zákona ze dne 10. června 1 925, č. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro invaliditu a stáří.

Vláda sama uznala, že je povinností státu, aby se o tyto osoby postaral ve formě zaopatření a již v důvodové zprávě k zákonu o pojištění zaměstnanců (str. 37) prohlásila, že osnova o zaopatření osob přestárlých tvoří jednotný celek s oběma osnovami o pojištění zaměstnanců i osob samostatných a slíbila, že tento návrh předloží v blízké době.

Když se tak konečně loňského roku stalo, zklamal vládní návrh zákona o ťstátním příspěvku k chudinským podporám starobnímŤ nejskromnější naděje a vyvolal bouři odporu v širokých pracujících vrstvách. Následkem tohoto odporu pojala vláda - podle zpráv denního tisku - úmysl, předložiti nový návrh zákona o zaopatření osob přestárlých. Provedení tohoto úmyslu vláda však neustále odkládá, a tak, ač už od předložení prvního návrhu a ode dne počátku účinnosti zákona o sociálním pojištění zaměstnanců uplynul rok, není otázka osob přestárlých stále ještě rozřešena.

Skutečnost, že okruh osob t. zv. přestárlých se stále zmenšuje, není - jak vidno - vládě podnětem, aby jejich zaopatření z prostředků státních vybudovala právě proto co nejdokonaleji, nýbrž spíše vítanou příležitostí, aby věčným odkládáním řešení této otázky v pravém slova smyslu spekulovala na to, až poznenáhlé odumírání tohoto okruhu osob rozřeší samo docela v duchu dnešní mezinárodní měšťácké vládní koalice tento sociální problém.

Tážeme se vlády, chce-li konečně zanechati dalších odkladů se zaopatřením osob tak zv. přestárlých a je-li ochotna předložiti ihned poslanecké sněmovně nový návrh zákona o zaopatření přestárlých, jenž by byl vybudován na těchto zásadách:

1. státní starobní podpory se dostává všem potřebným osobám přestárlým;

2. na podporu státní mají tyto osoby právní nárok;

3. podpora má zajistiti důchodcům, ev. spolu s jinými jejich důchody, existenční minimum;

4. podpora se vyplácí z prostředků státních;

5. v orgánech rozhodujících o přiznání podpory mají většinu zástupci vrstev, z jichž řad pocházejí osoby podporované.

V Praze dne 9. června. 1927.

Dědič, Haiplick, Vrtaník,

Juran, Škola, Kreibich, Peter, Haken, Čulen, Čermák, Kolláriková, Šafranko, Jílek,

dr. Gáti, Schmerda, Muna, Mikulíček, Chlouba, Štětka, Cibulka, Burian, Bolen, Śliwka, Steiner, Sedorjak, Wünsch.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP