II. volební období. | 4. zasedání |
Ústavně-právní výbor projednávaje
vládní návrh (tisk 255) zákona proti
nekalé soutěži, usnesl se ve schůzi
dne 3. prosince 1926, aby vzhledem k důležitosti a
obsažnosti návrhu byl tento projednán předem
ve zvláštním 10tičlenném subkomitétu.
Ježto vládní návrh byl přikázán
současně i výrob.u pro záležitosti
průmyslu, živností a obchodu, vyslal i tento
výbor do uvedeného subkomitétu za účelem
urychlení a zjednodušení věci stejný
počet svých členů. Nad to bylo usneseno,
aby k poradám těchto subkomitétů byli
přizváni experti z kruhů vědeckých
a praktických.
Společné porady obou subkomitétů konaly
se ve dnech 15. prosince 1926, 1. února, 17. března,
23. března a 30. března 1.927. Subkomitéty
vládní návrh s některými změna.mi
a doplňky, které byly. sepsány a členům
ústavně-právního výboru rozdány,
schválily.
Ústavně-právní výbor pak projednal
vládní návrh ve svých schůzích
dne 31. března, 6. a 7. dubna 1927 a po bedlivém
prozkoumání jeho, jakož i změn subkomitéty
přijatých, navrhuje schválení vládního
návrhu se změnami, jež se dále blíže
vyznačují.
Ústavně-právní výbor vítá
vládní návrh, kterým se hospodářské
soutěži mají vytýčiti nové
směrnice, zejména vymýcením nečestných
a nepoctivých prostředků z konkurenčního
boje a uplatněním principu pravdy, solidnosti a
slušnosti ve veškerém hospodářském
životě.
Schváliti dlužno systematiku. vládního
návrhu, která odlišuje sankce civilní
od trestních a poskytuje zvláštní úpravou
žalob ochranu jak proti jednáním obmyslným,
tak i proti škodám způsobeným z hrubé
nedbalosti, ba dokonce za určitých podmínek
i proti pouhému bezpráví objektivnímu.
Vládní návrh vybudován je na principu
úpravy a ochrany vzájemných poměrů
mezi soutěžiteli samými a nezasahuje tedy zásadně
do poměrů mezi podnikateli a bezprostředními
konsumenty, ač ovšem z úpravy budou míti
nepřímý prospěch i tito. Ustanovení
správní (hlava III) obsahují však i
přímou ochranu konsumentů a trestní
řízení děje se tu z moci úřední.
Vládní návrh uvádí celkem 7
zvláštních případů nekalé
soutěže,,které vykazují typicky vyhraněné
skutkové podstaty a nad to jednu skutkovou podstatu (§
1, t. zv. generální klausuli), jejíž
obsah podán je je.n ve všeobecných náznacích,
aby mohla tvořiti právní basi pro potlačení
všech takových počinů nekalé
soutěže, které nelze subsumovati pod některé
specielní podstaty a kterých snad praxe ještě
nezná anebo které teprve budoucně by si mohla
vymysliti vynalézavost nereelního soutěžitele.
Tento, t. zv. smíšený systém kasuistiky
se supletorní generální klausulí,
byl předmětem zevrubných úvah výboru.
Bylo uvažováno, nebude-li snad ustanovení §u
1 příliš pružným a proto nebezpečným
pro hospodářský život. Bylo však
shledáno, že obav takových míti netřeba.
Lze plně míti důvěru v aplikační
schopnosti našich soudců a ke zkušenostem, které
v jiných státech s klausulí touto byly učiněny.
Hospodářský život potřebuje takovéto
pružné doplňující normy a je
nebezpečí, že zákon ztrnulý 'na
určité konkretisované podstaty mohl by býti
snadno obcházen a minul se tak svého cíle.
V úvahu spadají též mezinárodní
smlouvy o nekalé soutěži, které žádají
všeobecnou ochranu. statně sankce na generální
klausuli stanovená je toliko civilní, takže
trestní soudce s touto pružnou normou se zabývati
vůbec nebude. Bylo uvažováno též,
nebylo-li by § 1 doplniti vypočtením některých
případů, které pod tento paragraf
budou pravděpodobně spadati, avšak postup tento
nebyl shledán účelným, ježto
mohl by tím soudci býti dán určitý
směr a pokyn, čehož nutno se vyvarovati. Z
téhož důvodu bylo upuštěno od myšlenky
vypočítati takové případy alespoň
v důvodové zprávě. V uznání
shora uvedených důvodů nemohl ústavně-právní
výbor než uvedený systém vládního
návrhu schváliti.
Vládní návrh přikazuje spory z nekalé
soutěže ať již civilní nebo trestní
v zásadě soudům. Toliko trestáním
přestupků, uvedených v hlavě III.
pověřeny jsou úřady politické
(administrativní policejní vrchnosti). Toto řešení
pokládá ústavně-právní
výbor za správné a toliko v příčině
trestů shledal nutným - jak bude ještě
dále uvedeno - výměru těchto paněkud
zmírniti.
Schvalovati dlužno opa,tření, kterými
se situace žalovaného podle možnosti ulehčuje,
zejména i ochranou proti žalobám podaný:n
snad z pouhé chikany nebo svévole.
Rovněž vítá ústavně-právní
výbor, že do vládního návrhu
vzhledem k sociálně slabší posici zaměstnanců
zařazen byl zvláštní paragraf, jenž
chrání zaměstnance za jistých předpokladů
před trestním stíháním. Výbor
ve snaze učiniti ochranu tu ještě účinnější,
dal řečenému paragrafu z části
nové znění. Ze stejného důvodu
pojal výbor do §§ 13 a 31 ustanovení,
kterým se posice zaměstnanců oproti původnímu
znění pod statně zlepšuje. Oproti tomu
neshledal ústavně-právní výbor
odůvodněným, aby ochrana zaměstnance
šla tak daleko, aby chráněn byl i před
následky civilních žalob, a to z toho důvodu,
že náš právní řád
v příčině civilní odpovědnosti
nečiní rozdílu mezi zaměstnavateli
a zaměstnanci a že též nebezpečí
civilních žalob pro zaměstnance podstatně
sníženo jest ustanovením §u 17 osnovy,
takže důvod ku zvláštní úchraně
zaměstnance po této stránce nestává.
Účelným je též zavedení
smírčího řízení, od
kterého lze očekávati částečné
odlehčení soudům.
K jednotlivým paragrafům vládního
návrhu zaujal ústavně-právní
výbor toto stanovisko:
V odst. 2., řádka 9, str. 2. vsunuta byla za slovo
"prodeje" slova "nebo výkonů".
Účelem tohoto doplňku bylo, aby postiženy
byly sankcí i takové klamavé údaje,
jež se vztahují k určitým výkonům.
Za odstavec 2. vložena byla jako odstavec třetí
tato věta: "Vládním nařízením
může býti zásada uvedená v odst.
2. vyslovena i v příčině názvů
jiného zboží." Důsledně
bude nynější odstavec 3. přečíslován
a stane se odstavcem 4. ústavně-právní
výbor shledal nutným dáti vládě
zmocnění, aby podle potřeby rozšířila
ochranu, která se v §u 6, odst. 2. zajišťuje
názvům produktů z vinné révy,
názvům piva, minerálních vod a jejich
produktů, i na jiné výrobky. V praxi ukáže
se totiž pravděpodobně potřeba stanoviti
charakter určitého pojmenování jakožto
označení místního způsoben
pro soudce závazným i v příčině
názvů jiného zboží. Pravděpodobně
přijdou zde v úvahu hlavně výrobky
cizozemské.
V odst. 2 bude citován vedle §u 7 též
§ 6. Změna ta je důsledkem změny, na
níž se výbor usnesl u §u 6.
V odst. 1., řádka 5. za slova "jejich rozšiřování"
byla vsunuta slova "odstranil závadný stav."
Důsledně za slovo "údajů"
přijde čárka. Dodatek tento ukázal
se býti nutným, aby se naznačilo, že
i v případě zlehčování
lze podati též žalobu odstraňovací,
se kterou se shledáváme při jiných
skutkových podstatách vedla žaloby zdržovací.
V odst. 1., řádka 6. byla slova "již po
právu jiným" přehozena takto: "po
právu již jiným". Ústavně-právní
výbor má za to, že větší
váhu klásti dlužno na okolnost, že značky
používá jíž někdo jiný,
nikoliv na okolnost, že značky bylo již vůbec
užíváno. V odst. 1. na konci byla vložena
slova "a odstranil závadný stav" z těchže
důvodů, které byly uvedeny při §u
10.
V odst. 1. řádka 3, bylo slovo "neoprávněné"
změněno na slovo "neoprávněně"
a to proto, že šlo tu zřejmě o tiskovou
chybu, jak jde u srovnání §u 13. s §em
31.
V odst. 2. lit. c) byla věta "u výkonu... podobně"
nahrazena větou "u výkonu funkce, k níž
byl soudem nebo veřejným orgánem povolán".
Změnou touto docílí se souhlasu se stejným
zněním §u 31. odst. 2. lit. c) a nad to žádoucího
zmírnění ustanovení oproti původnímu
znění.
Za odstavec 2. byl pojat nový odstavec 3. tohoto znění:
"Tyto předpisy se nevztahuji na používání
znalostí a zručností, kterých zaměstnanec
nebo učeň nabyli v pravidelném postupu své
činnosti s vůlí zaměstnavatele v jeho
podniku konané." Následkem tohoto doplňku
bude nynější odstavec 3. přečíslován
a stane se odstavcem 4. Nový dodatek přičinil
ústavně-právní výbor k §u
13. v zájmu zaměstnanců, aby odstranil některé
pochybnosti a obavy, že ustanovením §u 13. mohlo
by býti znemožněno učňům
nebo zaměstnancům používati pro své
pozdější zaměstnání vlastní
nebo u jiného podniku takových znalostí a
zručností, které si osvojili výcvikem
a svou činností u určitého podniku.
Novým dodatkem se obavy a pochybnosti takové odstraňují,
ježto znalosti a zručnosti právě uvedené
nebudou spadati pod pojem výrobních a obchodních
tajemství.
Při projednávání §u 13. bylo
ústavněprávním výborem k žádosti
zástupce vlády konstatováno, že v důvodové
zprávě na st.r. 39. odst. 3. dlužno za slovem
"neoprávněně" škrtnouti slova
"t. j. u vědomí nedovolenosti takového
počinu", ježto slova ta tam nepatří
a dostala se na uvedené místo nedopatřením.
V odst. 2. řádka 2. bylo za slova "jen ten"
vsunuto slovo "soutěžitel". Stalo se tak
k zdůraznění skutečnosti, že
i k žalobám v odstavci 2. uvedeným je legitimován
toliko soutěžitel.
Dále byl do §u 15. připojen další
(3) odstavec tohoto znění: "Další
žaloby zdržovací a odstraňovací
proti téže osobě pro totéž jednání
nekalé soutěže nejsou přípustny;
jakmile byla věc u příslušného
soudu zahájena nebo pravoplatně rozhodnuta."
Výbor pokládal za nutné tímto dodatkem
zabrániti t. z.v. kumulaci žalob, která by
nastala, když by pro jeden a týž čin byly
proti téže osobě podány žaloby
od různých žalobců. Novým dodatkem
se přípustnost takovéto kumulace žalob
odstraňuje a dává se možnost stíhati
touž osobu toliko jedinou žalobou zdržovací
a odstraňovací, počínaje od toho okamžiku,
kdy věc byla u příslušného soudu
zahájena nebo pravoplatně rozhodnuta. Ustanovení
podobného rázu nalézá se i v novém
zákoně původcovském.
V odst. 1. řádka 2: za slovo "úmyslu"
byla vsunuta slova "oklamati a". Doplňkem tímto
váže se možnost trestní žaloby pro
nekalou reklamu na přísnější
podmínky a docílí se jím i logické
shody s ustanovením § 26., který je v podstatě
téhož charakteru jako § 25.
V odst. 1. řádka 4. bylo za slova "po právu"
vloženo slovo "již". Stalo se tak za účelem
sjednání shody s §em 11., z něhož
je § 29. zkonstruován.
K tomuto paragrafu připojil ústavněprávní
výbor další (třetí) odstavec
tohoto znění: "Ustanovení §u 13.
odst. 3. platí i tu." Doplnění to stalo
se nutným vzhledem na odstavec, jenž byl nově
přičleněn k §u 13. a poskytne ochranu
zaměstnancům a učňům i pro
obor práva trestního.
V nadpisu byla škrtnuto slovo "zaměstnavatelem",
takže nadpis bude zníti takto: "Přestupek
nebránění trestnému činu."
V řádce 2. za slovo "zaměstnavatel"
vsunuta byla slova: "nebo správce podniku". Slovo
"jeho" v řádce 3. a 4. bylo škrtnuto.
Důvodem těchto změn bylo, aby bylo možno
postihnouti sankcí §u 33. nejen zaměstnavatele,
nýbrž i takové osob:y, které za něj
podnik spravují, což bude praktickým zejména
v případech, kde majitelem podniku jest osoba právnická.
V řádce 5. slova "v tomto zákoně"
nahradí se slovy "v této hlavě".
Jde jen o změnu rázu stylistického.
Odstavec 1. byl změněn a dáno mu bylo toto
znění: "K návrhu.soukromého žalobce
vysloví soud v odsuzujícím rozsudku, že
údaj (§§ 25., 26.), podnikovou značku
nebo zevnější zařízení
podniku (§ 29.) jest odstraniti nebo přiměřeně
doplniti, nebo, není-li to možno, že propadají
zboží, obaly, nádoby, oznámení,
nápisy, vyhlášky, zařízení
atd., pokud odsouzený může jimi nakládati".
ústavněprávní výbor shledal
nutným, původní poněkud úzké
znění §u 36. rozšířiti tak,
aby opatření v tomto paragrafu uvedená mohla
býti vyslovena i v příčině
nesprávného označení původu
zboží (§ 26) a zevnějších
zařízení podniku (§ 29, odst. 2.).
Odst. 1. a 2. byly změněny a dáno jim toto
znění:
"(1) Přečiny v §§ 27,
29, 30 a 31 uvedené trestají se vězením
od čtrnácti dnů do šesti měsíců
nebo peněžitým trestem od dvou set do padesáti
tisíc Kč anebo obojím tímto trestem."
Přestupky v §§ 25, 26, 32 a 33 uvedené
trestají.se peněžitým trestem od padesáti
do deseti tisíc Kč nebo vězením (uzamčením)
od tří dnů do jednoho měsíce."
Ústavně-právní výbor shledal
nutným trestní sazby uvedené v §u 37.
poněkud snížiti a přizpůsobiti
je povaze trestného činu. Jako vzoru použil
tu trestních sazeb po:dle nového zákona o
právu původcovském, vycházeje z názoru,
že povaha deliktů podle tohoto zákona j e stejného
charakteru jako delikty podle vládního návrhu.
Paragraf tento byl změněn a dáno mu toto
znění:
"Zaměstnanec, který se ve prospěch podniku
dopustil trestného činu podle tohoto zákona,
není trestný, prokáže-li se, že
mu hrozilo propuštění ze služby nebo citelné
hmotné poškození, kdyby nebyl čin spáchal."
Ústavně-právní výbor zmírnil
tímto novým zněním v zájmu
zaměstnanců původní ustanovení
§u 38., zejména po té stránce, že
nebude podle tohoto znění třeba, aby zaměstnanec
jednal ve.služebním příkazu a okolnost
tato byla soudu prokazována. Služební příkaz
často se halí ve formu pouhého přání
a lze jej těžko dokazovati. Pro beztrestnost zaměstnancovu
podle nového znění stačí, že
tu byl poměr zaměstnanecký a bylo nebezpečí
újmy v tomto paragrafu uvedené.
Odstavec 2, tohoto paragrafu byl škrtnut. Ústavně-právní
výbor neshledával nutným, aby vytýčení
skutkové podstaty jednání premiových
stalo se formou vládního nařízení,
ježto skutková podstata těchto jednání
je již dostatečně vymezena v zákoně
samém.
V odstavci I, řádka 5. a 6. byla slova "až
do dvou měsíců" nahrazena slovy "až
do jednoho měsíce" a v řádce
9. slova "v nejvyšší míře
dvou měsíců" nahrazena slovy "v
nejvyšší míře jednoho měsíce".
Snížení sazby u deliktů správních
ukázalo se býti nutným vzhledem ke snížení,sazby.u
trestů,soudních.
V odst. 1. řádka 2. byla slova "povolaný
ku předsevzetí smírčího řízení"
nahrazena slovy "povolaný pro smírčí
řízení". Změna ta je povahy stylistické.
V odst. 4. řádka 1. byla přeskupena slova
"Promlčení i lhůty" takto: "Lhůty
i promlčení".
V řádce 1. škrtl výbor citaci §u
44 a, to vzhledem ke změně §u 44.
Při paragrafu tomto poznamenal zástupce vlády,
že v důvodové zprávě k tomuto
paragrafu na str. 60. odst. 4. nevystihují slova "těchto
států" úplně podstatu věci
a nahrazuje je slovy "chráněných osob".
ústavně-právní výbor vzal tuto
změnu důvodové zprávy na vědomí.
Do tohoto paragrafu vsunul výbor jako odstavec třetí
nový:odstavec tohoto znění: "Ustanovení
§u 114,odst. 3., lit: i) živnostenského řádu
(zákona ze dne 5, února 1907, čís.
26 ř. z.) a ustanovení §u 160, odst.3., lit.f)
živnostenského zákona pro území
Slovenska a Podkarpatské Rusi ze dne 10. října
1924, čís. 259 Sb. z. a n. zůstává
v platnosti s tím, že členové společenstva
jednavší proti usnesením, která se stalá
podle těchto ustanovení, budou trestáni pro
přestupek § 131 živnostenského řádu
(§ 226 živnostenského zákona), byla-li
usnesení ta schválena živnostenským
úřadem II. stolice a ve společenstvu řádně
prohlášena."
Důsledně nynější odstavec třetí
přečíslován.a stane se odstavcem 4.,
odstavec 4. pak odstavcem 5.
Ústavně-právní výbor přijal
uvedený dodatek k §u 53 z toho důvodu, že
praxe nepoužívala dostatečně jinak velmi
účelných, shora řečených
ustanovení živnostenského řádu,
resp. zákona pro nepatrnou jejich trestní sankci.
Mohou však vyskytnouti se velmi důležité
případy nekalé soutěže, které
by bylo lze usnesením společenstva podle uvedených
ustanovení zakázati. Aby zákazy tyto měly
větší důraz "dlužno zajistiti
usnesením společenstev větší
váhy zvýšením trestní sankce.
Dodatkem, na němž se výbor usnesl, kvalifikuje
se přestoupení zákazu společenstva
jako přestupek živnostenského řádu,
v důsledku čehož bude postiženo trestní
sazbou stanovenou na přestupky živnostensko-právní
vůbec. Podmínkou pro použití této
z.výšené sankce je však, aby společenstvo
vyžádalo si od živnostenského úřadu
II. stolice souhlas se svým usnesením a je řádně
uvedlo ve známost.
V řádce 2, bylo před slovem "vnitra"
škrtnuto slovo "a" a za slovo "vnitra"
vsunuta slova "a sociální péče".
Doplněk tento učinil výbor z toho důvodu,
aby i ministru sociální péče byl zajištěn
vzhledem k tomu, že osnova dotýká se i otázek
zaměstnaneckých, vliv na prováděcí
nařízení.
Ústavně-právní výbor odporučuje
takto změněný a doplněný vládní
návrh zákona ke schválení.
Ústavně-právní výbor,projednávaje
§ 48 vládního návrhu, usnesl se doporučiti
poslanecké sněmovně ke schválení
tuto resoluci:
"Vláda se vybízí aby část
peněžitých trestů a pokut uložených
podle zákona proti nekalé soutěži věnovala
živnostenskému pokračovacímu školství
a lidumilným účelům oněch obcí,
v nichž trestný čin byl spáchán."
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu zastoupen byl ve zvláštním desítičlenném
subkomitétu 5 členy. Pět členů
bylo zvoleno výborem ústavně-právním.
Návrhy subkomitétu projednány byly ve výboru
ústavně-právním a tento navrhuje schválení
vládního návrhu se změnami tímto
výborem přijatými. Výbor pro záležitosti
průmyslu, živností a obchodu po sdělení
změn schválených ústavně-právním
výborem, schválil po doporučení zpravodaje
p. posl. Netolického osnovu zákona ve znění
přijatém ústavně-právním
výborem.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu připojuje se v zásadě k odůvodnění
navrhovaného zákona výborem ústavně-právním.
Připojuje se k doporučení ústavně-právního
výboru stran schválení resoluce tímto
výborem usnesené a připomíná,
že vyhověním přání v této
resoluci vyslovenému, aby část peněžitých
trestů a pokut uložených podle zákona
proti nekalé soutěži, věnovala živnostenskému
pokračovacímu školství a lidumilným
účelům oněch obcí, v nichž
trestní čin byl spáchán, splněno
by bylo v malé části přání,
aby pokračovací.mu školství dostalo
se větší finanční podpory.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu odporučuje k ústavnímu schválení
vládní návrh ve znění usneseném
ústavně-právním výborem poslanecké
sněmovny.
Výbor pro záležitosti průmyslu, živností
a obchodu usnesl se dále při projednání
§ 6 doporučiti v zájmu velkého významu
tuzemského vinařství poslanecké sněmovně
tuto resoluci:
Vláda se vybízí, aby provedením §
7 zákona proti nekalé soutěži poskytla
spravedlivou ochranu tuzemskému vínu.