Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1927
II. volební období.
4. zasedání

1075

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Václava Johanise, Jana Koudelky a soudr. o znemožněné schůzi Národní strany práce v Berouně a o násilnostech, které v této schůzí provedli fašisté (tisk 1012).

a na interpelaci poslanců Jana Slavíčka, Fr. Zeminové, H. Bergmanna, dra Pategdla, J. Davida, Jos. Knejzlíka a spol.

o násilnostech, páchaných údernými rotami fašistickými na veřejných shromážděních (tisk 1014).

Výtržnost, k niž došlo dne 8. května t. r. v Berouně při veřejném shromáždění národní strany práce, je jedním z nečetných případů našeho politického života, v němž stranické rozjitření vedlo na úkor pravé demokracie k násilí vůči zastancům jiného směru a k porušení veřejného klidu a pořádku. Politováníhodným zjevům tohoto druhu příslušné úřady podle své povinnosti vždy čelily a zakročovaly proti ním preventivně i represivně všemi zákonnými prostředky, sledujíce za tím účelem pečlivě veškeré zjevy veřejného života.

Fašistickému hnutí věnovaly a věnují příslušné úřady od počátku stálou a bedlivou pozornost. Za platnosti našich demokratických řádů a naší svobodomyslné ústavy má ovšem každé hnutí volnost věcné kritiky a svobodného vývoje, pokud se uplatňuje v mezích zákonem dovolených. Povolaným úřadům přísluší tudíž při každém podobném veřejném hnutí zabrániti projevům a podnikům, které by se příčily zákonu, jimiž by byl ohrožen veřejný klid a pořádek, klidný vývoj poměrů nebo dokonce demokraticko-republikánská forma státu. Tento svůj úkol příslušné úřady doposud vůči fašistickému hnutí plnily, a tam, kde přece došlo k nezákonnostem, jakéhokoliv druhu, zakročily se vší přísností zákona a zjednaly právu průchod; proti vinníkům bylo vždy učiněno trestní oznámení. Tímto způsobem budou úřady postupovati i nadále je také samozřejmo, že v žádném případě není trpěno tvoření jakýchkoliv ozbrojených čet a že úřady zakročí s největší přísností, ukázala-li by se sebe menší známka takového, zákonem zakázaného ohrožování obecného míru.

Pokud jde o případ berounský, podotýkám, že šlo o schůzi předcházející těsně volbám do městského zastupitelstva, tudíž o schůzi předvolební. Na schůze tohoto druhu úřady svého zástupce zpravidla nevysílávají, nechtějíce, aby občanstvo pociťovalo vyslání úředního zástupce jako přemíru úředního dohledu a nedůvěru ve vlastní ukázněnost občanstva. Bylo proto opuštěno od toho vyslati na schůzi národní strany práce v Berouně zástupce úřadu a to tím spíše, ježto nepozorovaly příslušné místní bezpečnostní orgány při vší bedlivosti žádných známek nasvědčujících úmyslu schůzi tuto rušiti.

Četnictvo zakročilo však ihned, jakmile bylo o výtržnosti vyrozuměno, a zjistiv i pachatele, zatklo je a předalo soudu. Na základě trestního oznámení četnictva bylo u zemského soudu trestního v Praze zavedeno proti zjištěným a případně dalším ještě neznámým výtržníkům přípravné vyhledává ní pro více trestných činů.

Z uvedeného patrno, že také v daném případě příslušné orgány ničeho neopomenuly, aby pachatelé byli zjištěni a potrestáni.

Mimo to byl ihned, jakmile došla o případu zpráva, vyslán úředník zemské správy politické, aby na místě věc vyšetřil a učinil ve všech směrech potřebná opatření.. Aby napříště se předešlo násilnému rušení veřejných schůzí, byly k ochraně svobody shromažďovací a projevu volného mínění v mezích zákonná podřízeným úřadům dány příslušné pokyny.

V Praze dne 31. května 1927.
Ministr vnitra:
Černý v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP