Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Osoby, které vyplácejí služební požitky, v § 11 uvedené a které nadále budou se nazývati zaměstnavateli, jsou povinny při výplatě těchto požitků srážeti daňové částky v §§ 30 a 36 podrobněji vyznačené.

(1) Požitky srážce podrobenými rozumějí se hrubé služební požitky, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoli srážek, vyjímajíc náhradu služebních výdajů podle § 11, odst. 2. Vládní nařízení ustanoví, jakou měrou služební požitky na úhradu služebních výdajů určené jsou osvobozeny od daně a její srážky.

(2) Požitky v přírodninách ocení zaměstnavatel hodnotami, které jsou podkladem nemocenskému pojištění; není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, platí ustanovení § 11, odst. 3.

(1) Daňová srážka činí z požitků vyplacených:

a) měsíčně částkou od 837 do 1674 Kč 2% méně o 15 Kč,

b) osmadvacetidenně částkou od 772 do 1544 Kč 2% méně o 14 Kč,

c) čtrnáctidenně částkou od 386 do 772 Kč 2% méně o 7 Kč,

d) desetidenně (v dekádách) částkou od 279 do 558 Kč 2% méně o 5 Kč,

e) týdně částkou od 193 do 386 Kč 2% méně o 3 Kč 50 h.

(2) Vyplácejí-li se požitky v jiných než v odst. 1 uvedených obdobích, řídí se po vinnost a výše srážky podle průměrného požitku připadajícího na pracovní den. Povinnost ke srážce je tu, jestliže průměrný denní požitek činí 34 až 67 Kč. Srážka vykoná se tak, že se z průměrného denního požitku srazí 2; méně o 60 h tolikrát, na kolik dní se vztahuje výplatní období. Z požitků vyplácených denně se srážka nekoná.

(3) Zálohy poskytované na požitky podrobeny jsou srážce, byť i nedosahovaly nejnižší hranice v odst. 1 a 2 uvedené, lze-li očekávati, že při konečném vyúčtování bude vycházeti požitek co do výše srážce podrobený.

(4) Pouze přechodné zvýšení požitků nad některou z nejvyšších hranic v odstavci 1 uve

dených nemá účinku na povinnost a výši srážky podle tohoto paragrafu.

(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li požitky:

a) měsíčně 960 Kč nebo osmadvacetidenně 886 Kč, čtrnáctidenně 443 Kč, desetidenně 320 Kč nebo týdně 222 Kč a jsou-li v zaopatření zaměstnance, nehledíc k druhému manželu, nejméně další čtyři příslušníci rodiny (§ 5)

b) měsíčně 1150 Kč nebo osmdvacetidenně 1062 Kč, čtrnáctidenně 531 Kč, desetidenně 384 Kč anebo týdně 266 Kč a je-li v zaopatření zaměstnance nejméně pět takových příslušníků rodiny,

c) měsíčně 1359 Kč nebo osmadvacetidenně 1254 Kč, čtrnáctidenně 627 Kč; desetidenně 453 Kč anebo týdně 314 Kč a je-li v zaopatření zaměstnance aspoň šest takových příslušníků rodiny.

(2) Tento stav rodiny prokáže zaměstnanec, odevzdá-li zaměstnavateli potvrzení obecního nebo jiného k tomu příslušného úřadu o tomto počtu svých příslušníků rodiny k 1. lednu berního roku. Jmenované úřady mají povinnost tyto průkazy vyhotoviti zaměstnanci na požádání.

(1) Řádně vykonanou srážkou podle §u 30 jest daňové povinnosti učiněno zadost a nemá řádné vyměřování daně místa ani tehdy, má-li zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle služebních požitků jiný důchod 500 Kč ročně nepřesahující.

(2) (neměněno)

(3) V případě odstavce 1 jest zaměstnanec osvobozen od povinnosti podati přiznání, leda by byl k tomu zvláště vyzván.

(4) Zaměstnanci přísluší vždy právo žádati za řádné vyměření daně podle všeobecných ustanovení; takovou žádost (bez kolku), k níž třeba připojiti řádně vyplněné přiznání, nutno podati nejdéle do konce března po projití roku, ve kterém byla sražena daň podle § 30. K žádostem později došlým nebude žádným způsobem přihlíženo. Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li zaměstnanec vůbec daní povinen, vrátí se přeplatek v hotovostí z úřední povinnosti.

(1) Nebyla-li srážka, kterou byl zaměstnavatel podle § 30 povinen, vykonána buď vůbec nebo řádně nebo nebyla-li vykonána jen proto, že požitek v jednotlivých výplatních obdobích klesl pod příslušnou nejnižší hranici v § 30 uvedenou, předepíše vyměřovací úřad zaměstnanci dodatečně ku přímému placení příslušnou částku, jestliže celkový hrubý požitek toho onoho roku dosáhl alespoň částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v § 30 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční.

(2) Ustanovení § 32, odst. 4, platí obdobně i zde s tou úchylkou, že žádost tam zmíněnou nutno podati nejdéle do 30 dnů po doručení předpisu daně.

Má-li zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle služebních požitků podrobených srážce podle § 30 ještě jiný 500 Kč ročně přesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2), vyměří se z něho daň podle § 18 zvláště, beze zření na služební požitky. Při zjišťování jiného důchodu možno přihlížeti pouze k takovým odpočitatelným položkám, které jsou s tímto důchodem v přímé spojitosti.

(1) Hrubé služební požitky, jež v tom onom roce nedosáhly částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v §§ 30 a 31 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční, jsou od daně osvobozeny, byť i měl zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle nich ještě jiný 500 Kč ročně nepřesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2). Zjistí-li se to, bude daň, která snad byla sražena, vrácena v hotovosti z úřední povinnosti.

(2) Přesahuje-li jiný důchod ročně 500 Kč, nastává stran celého důchodu (podle § 5. odst. 2) - služební požitky v to počítajíc řádné vyměřování daně podle všeobecných ustanovení tohoto zákona.

(1) Při služebních požitcích, které trvale přesahují příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou, vypočte zaměstnavatel nejprve, jaký dani podrobený požitek pravděpodobně zaměstnanci vyplatí za celý rok nebo, vznikl-li služební (pensijní) poměr teprve během roku, od počátku tohoto poměru do konce roku. Od takto zjištěného požitku odečte paušál v § 15, č. 1 d) stanovený a ze zbývající částky vypočte daň sazbou podle § 18. Tuto daň srazí pak poměrnými částkami v týchž lhůtách, ve kterých se vyplácí služební požitek. Není-li roční částka daně důchodové, připadající na služební požitek, vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna počtem výplatních lhůt jednoho kalendářního roku, sníží se na nejbližší částku dělitelnou počtem výplatních lhůt.

(2) Klesnou-li v roce požitky trvale pod příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou, bude zaměstnavatel nadále srážeti daň podle ustanovení § 30.

(1) Srážky podle § 36 vykonané činí zatímní platbu na daň, která v budoucnu bude předepsána v řádném vyměřovacím řízení podle všeobecných ustanovení tohoto zákona. Přesahuje-li tata daň srážku podle § 36 vykonanou, předepíše se zaměstnanci rozdíl ku přímému placení.

(2) Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li zaměstnanec vůbec daní povinen, vrátí se přeplatek v hotovosti z úřední povinnosti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též při srážce podle § 30, jestliže nastane řádné vyměřování daně podle § 32, odst. 4 anebo 35, odst. 2.

(4) Jestliže daň byla srážena za část roku podle ustanovení § 36, odst., a za část roku podle ustanovení § 36, odst. 2, a jestliže zároveň hrubé požitky v témž roce celkově dosažené nečinily více než 20.100 Kč, nelze na tento rok předepsati z nich daně vyšší než 2% méně o 182 Kč nebo, jsou-li tu podmínky § 35, odst. 1, nelze daně vůbec předepsati.

Částky, které byli zaměstnavatelé povinní v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce státní pokladně, pokud finanční správa nepovolí delších lhůt.

Zaměstnavatel jest povinen do konce února po každém kalendářním roce nebo, vystoupil-li zaměstnanec před koncem roku z jeho služeb, při zrušení služebního poměru dáti každému zaměstnanci písemné, kolku prosté potvrzení o tom, kolik činily hrubé požitky a jaká daň z nich byla zaměstnanci sražena za prošlý rok, pokud se týče za dobu až do vystoupení ze služebního poměru. Této povinnosti jsou zproštěni zaměstnavatelé, kteří vydají podobné potvrzení při každé výplatě.

(1) K řádnému vyměřování daně, pokud toto podle předchozích ustanovení vůbec má místo, jest pro zaměstnance, kteří kromě služebních požitků nemají jiného 500 Kč přesahujícího důchodu (§ 32, odst. 2) příslušným vyměřovací úřad.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(1) Nezaplatí-li příjemce služebních požitků (§ 11) včas daně, jemu ku přímému placení předepsané, může vyměřovací úřad uložiti dočasnému zaměstnavateli, aby dlužnou daň, pokud poměrně připadá na služební požitky, při výplatě požitků srážel a příslušnému bernímu úřadu odváděl v částkách a lhůtách, jež určí vyměřovací úřad, přihlížeje k míře jeho zaměstnání a výdělku. V jednom roce nesmí býti více sraženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku. Srážka není přípustna potud, pokud by jí bylo zkráceno nezabavitelné existenční minimum zaměstnancovo.

(2) (neměněno)

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o provádění srážky, rozhoduje vyměřovací úřad, v jehož obvodu zaměstnavatel má bydliště (sídlo). O odvoláních rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností.

(1) Zaměstnavatelé ručí státu za správné provedení a včasné odvedení srážek (§§ 30, 36 a 41) podle ustanovení § 264, č. 4.

(2) Přestupky proti ustanovením §§ 28 až 39 a 41, nespadají-li pod přísnější ustanovení hlavy VIII. tohoto zákona, budou potrestány pořádkovou pokutou až do 30.000 Kč.

Pokud v §§ 28 až 43 nejsou stanoveny úchylky, platí i co do služebních požitků všeobecná ustanovení o vyměřování důchodové daně.

(1) Nemocenské pojišťovny, podrobené ustanovením zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen, podrobených zákonu ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. o pojištění u báňských bratrských pokladen, jsou povinny poskytovati finančním úřadům vyžádanou pomoc pro provádění daňové srážky ze služebních platů podle § 28 až 44.

(2) Podrobnější ustanovení o provedení §§ 28 až 44, zejména o odvádění daně vůbec, o způsobu, jakým budou zaměstnavatelé oznamovati úřadu vyplacené požitky a sraženou daň, a o dozoru nad prováděním srážek, budou vydána vládním nařízením.

(1) Všeobecné dani výdělkové nejsou podrobeny:

1. (neměněno)

2. (neměněno)

3. Zemědělské a lesní hospodářství, zahrnujíc v to zahradnictví, honitbu a rybářství. Z daňové povinnosti nejsou však vyňaty: honitba na cizích pozemcích, rybářství ve volných, najatých a veřejných vodách, dále výdělek z najatých pozemků a hospodářství (s výjimkou uvedenou v § 50, č. 1.), konečně umělé a obchodní zahradnictví.

(2) Do zemědělského a lesního hospodářství dlužno zahrnouti:

a) Vedlejší výrobu, spojenou se zemědělským a lesním hospodářstvím, pokud se omezuje na zpracování výrobků vlastního hospodářství a pokud taková výroba není zpravidla a převážně provozována samostatnými prů

myslovými podniky (mlýny, pekárny, pivovary, lihovary, cukrovary a podob.) anebo v daném případě není provozována po živnostensku v samostatném závodě (mlékárny, sýrárny, sušírny a podob.).

b) (neměněno)

c) (neměněno)

Od všeobecné daně výdělkové jsou osvobozeny:

1. (neměněno)

2. Dělnice, které se zaměstnávají obyčejnými ručními pracemi nebo výkony toliko

v bytě svých zákazníků nebo doma bez pomocných dělníků.

3. Vedlejší zaměstnání provozovaná polními hospodáři toliko dočasně a nikoliv po živnostensku a prodej takto zhotovených výrobků.

4. (neměněno)

5. Studující soukromě vyučující, pak osoby, které se zabývají soukromým vyučováním nebo spisovatelstvím toliko jako vedlejším zaměstnáním a s výtěžkem, který nestačí na úhradu výživy.

6. Vedlejší zaměstnání vůbec, nepřesahuje-li jejich výtěžek 800 Kč ročně a nelze-li jich pokládati za část jiného pravidelného a rozsáhlejšího podniku výdělečného.

7. (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

Osvobození příslušející podle státních smluv zůstávají v platnosti, rovněž i osvobození, jež zvláštní zákony vyhrazují místním železničním drahám a drahám nižšího řádu.

Poplatníkům, kteří provozují výdělečný podnik bez dělníků pomocných nebo toliko s jedním dělníkem pomocným (tovaryšem nebo učněm), může býti daňovou komisí na berní rok přiznáno snížení daně až o 50%, nepřevyšuje-li daňový základ 10.000 Kč, a v případech zvlášť odůvodněných i úplné osvobození od daně, nepřevyšuje-li daňový základ 7.000 Kč.

(1) Základem pro vyměření daně jest ryzí výtěžek dosažený v podniku dani podrobeném. Ryzí výtěžek se vypočte tím způsobem, že se od příjmů v podniku dosažených odečtou veškeré výdaje učiněné v mezích provozování na dosažení těchto příjmů. Podíly tichých společníků na dosaženém výtěžku srážeti nelze. Při podnicích společenských zahrnuje poplatný ryzí výtěžek podíly na výtěžku všech společníků. Ostatně platí tu pro vyšetření příjmů v podniku dosažených a přípustných srážek obdobně ustanovení §§ 7, 15, 16 a 17 tohoto zákona. U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, vypočte se ryzí výtěžek pole hořejších ustanovení způsobem označeným v § 10, odst. 2, tohoto zákona s tou případnou odchylkou, že u podniků, které vystaví, přetaví, přistaví nebo nastaví budovy pro provozování podniků anebo které vymění staré nebo pořídí nové stroje a zařízení, možno v 5 letech počínajíc obchodním obdobím, v němž tavba byla dokončena nebo stroje a zařízení byly vyměněny nebo nově pořízeny, vedle obecně přípustných odpisů odepsati od příjmů v podniku dosažených dalších 20% nákladu na stavbu nebo stroje a zařízení prokazatelně vynaloženého.

(2) Jsou-li ve výtěžku podniku zahrnuty výtěžky podnikatelových pozemků a budov (jejich částí), jež jsou podrobeny dani pozemkové a domovní, odečísti jest ze základu výdělkové daně výtěžky zmíněných předmětů tou částkou, která jest základem pro vyměření daně pozemkové a domovní. Naproti tomu nelze při stanovení daňového základu podniku odčítati zaúčtovanou daň pozemkovou a domovní s přirážkami.

U předmětů podrobených domovní dani třídní budiž za výtěžek pokládána částka, kterou by předmět, kdyby byl podroben domovní dani činžovní, musil poskytovati jako činžovní výtěžek (§ 148), aby domovní daň činžovní se rovnala domovní dani třídní. předmětu skutečně předepsané.

(3) U podniků vedoucích řádné obchodní knihy, které měly prokazatelně na počátku hospodářského období pro zdanění rozhodného ve svém vlastnictví alespoň jednu pětinu akcií, kuksů, podílů společností s obmezeným ručením nebo užitkových listů jiného tuzemského podniku podrobeného zvláštní dani výdělkové, nezapočítávají se do základu všeobecné daně výdělkové podíly na zisku zmíněných podniků.

(1) Sazba všeobecné daně výdělkové činí 3% dani podrobeného výtěžku s tou odchylkou, že z prvních 30.000 Kč daňového základu se sazba daně snižuje o 25% a z daňového základu převyšujícího částku 120.000 Kč se sazba daně zvyšuje o 15%.

Jsou-li ve společenském podniku vedle jednoho veřejného společníka ještě další veřejní společníci činni takovým způsobem, že plně vykonávají služby, jež by za ně musely konati síly placené, zvyšují se částky daňového základu, pro něž platí sazba snížená a u nichž nastává sazba zvýšená, o 30.000 Kč za druhého a každého dalšího v podniku plně zaměstnaného veřejného společníka.

(2) Dani podrobený výtěžek, není-li dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.

(3) Jde-li o zdanění podniků, jejichž výtěžek jest bez podstatného spolupůsobení kapitálu podmíněn osobní činností poplatníkovou takovou měrou, že trvalé provozování poplatného podniku není možným bez činnosti poplatníkovy (svobodná povolání advokátů, notářů, lékařů, spisovatelů, umělců a podob., jakož i zaměstnání záležející v takových osobních výkonech poplatníkových, jež není možno vykonávati zástupcem), snižuje se všeobecná daň výdělková vypočtená podle předcházejících odstavců o 20%.

(4) Daň na berní rok uložená nesmí býti menší než 1/2‰ (z tisíce) veškerého kapitálu, který je v podniku trvale na zisk uložen.

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

(5) (neměněno)

(6) Bydlí-li ze zaměstnanců provozovny alespoň jedna čtvrtina v jiných obcích, než ve které je provozovna, zmenší se přirážková základna pro obec, v níž jest provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících mimo obec; obecní přirážky k polovině daňové částky připadající poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících v jiných obcích, plynou do zvláštního fondu zřízeného podle § 10 zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Přirážky pro zmíněný fond vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro obec, v níž jest provozovna, nejméně však výměrou 100%. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách ležících v téže obci nezaměstnávají trvale alespoň 100 zaměstnanců.

(7) (neměněno)

(8) (neměněno)

(9) (neměněno)

(10) (neměněno)

Zanikne-li daňová povinnost v berním roce, zdaní se výtěžek do zániku daňové povinnosti skutečně dosažený, přihlížejíc k ustanovení § 57, odst. 4. V tomto případě může býti daň vyměřena již před projitím příslušného kalendářního roku.

(1) Kdo započne nový dani podrobený podnik nebo převezme trvající již podnik nebo změní místo provozování trvajícího podniku, jest povinen ohlásiti to před započetím provozování nebo nejdéle s počátkem provozování příslušnému vyměřovacímu úřadu.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(1) O zániku daňové povinnosti jest poplatník povinen učiniti oznámení příslušnému vyměřovacímu úřadu do 15 dnů po zastavení provozování podniku. Zanikne-li daňová povinnost úmrtím poplatníka, jsou dědicové povinni oznámiti to do 3 měsíců po jeho úmrtí. Pro nepodání shora označených oznámení může býti uložena pořádková pokuta.

(2) (neměněno)

(3) Z podniků trvale zastavených může býti na žádost poplatníkovu po dobu neprovozování daň dále ukládána na podkladě celoroční daňové sazby 10 Kč nebo, jde-li o protokolovanou firmu, na podkladě celoroční daňové sazby, která jest rozhodnou pro vznik povinnosti ku protokolování firmy. žádost podati dlužno do lhůty v odst. 1. stanovené. Opětný počátek provozování takto zdaňovaného podniku rovná se vzniku nového podniku. Podrobnější ustanovení o předpisu daně z trvale zastavených podniků budou vydána nařízením.

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

(5) (neměněno)

(6) Daň se předepíše v obci, ve které vyměřovací úřad má sídlo.

a) podniky, které provozuje stát k účelům veřejné správy;

b) obecně prospěšné podniky státu a samosprávných svazků, u nichž zájem veřejný převládá nad zájmem výdělečným, ať již jde o podniky vlastní nebo pachtované, jako:

dráhy, elektrárny, plynárny, průmyslové podniky školní, jatky a pod.;

c) (neměněno až na označení)

d) (neměněno až na označení)

e) (neměněno až na označení)

f) (neměněno až na označení)

g) (neměněno až na označení)

h) podniky společenstev a jiných sdružení zemědělců, jejich účelem jest společně opatřovati semena, hnojiva, hospodářské stroje a nářadí nebo jiné potřeby ku provozování polního hospodářství, ke zvelebení chovu dobytka (společenstva k chovu dobytka, k chovu býků, pastevní společenstva, spolky pro pojišťování dobytka atd.), aneb společně podporovati jiné zemědělské snahy, je-li podle stanov rozdělování ryzích výtěžků vyloučeno a výtěžky se také skutečně nerozdělují, pak taková sdružení, která slouží tomu, aby společně zpracovala a zpeněžila výrobky ve vlastním polním hospodářství členů vytěžené, avšak s týmž obmezením, jaké platí pro osvobození jednotlivého polního hospodáře od všeobecné daně výdělkové padle § 47.

h) odst. 2. (neměněno)

ch) (neměněno až na označení)

i) Všeobecný pensijní ústav, jakož i náhradní ústavy pensijní, omezující své obchody na pojišťování zřízenců, avšak jen pokud jde o pojišťování zřízenců ku pojištění povinných a jen do výše předepsaných nejmenších plnění;

j) (neměněno až na označení)

k) (neměněno až na označení)

l) (neměněno až na označení)

m) (neměněno až na označení)

n) (neměněno až na označení)

o) (neměněno až na označení)

p) (neměněno až na označení)

(1) Ministerstvo financí může osvoboditi od daně výdělkové i podniky nespadající pod ustanovení § 72, napomáhají-li veřejným, dobročinným neb obecně užitečným účelům a při tom neposkytují trvale výtěžku nebo poskytají výtěžku poměrně nepatrného. Osvobození může býti povoleno také jen částečně, na určitou dobu nebo pod podmínkami.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) Ustanovení § 52, odst. 2. až 4. platí obdobně.

(1) Osvobození příslušející podle státních smluv zůstávají v platnosti, rovněž i osvobození, jež zvláštní zákony vyhrazují místním železničním drahám a drahám nižšího řádu.

(2) (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) Přiznání výhod hospodářským útvarům v předchozím odstavci pod čís. 1 a 2 uvedeným nevadí:

a) (neměněno)

b) (neměněno)

c) když spotřební družstva (spolky) a, družstva k opatřování surovin, jakož i sdružení zemědělců ke společnému opatření semen, hnojiv, chovného dobytka, hospodářských strojů a nářadí nebo jiných potřeb ku provozování zemědělství nakupují zboží od nečlenů, ačli nejsou podle § 72, lit. h) vůbec ad daně osvobozeny;

d) když výrobní společenstva prodávají své výrobky nečlenům; při tom musí se při užívání pracovních sil nebo při odběru hlavních surovin výrobních zásadně obmezovati na členy; nařízením bude stanoveno, v jakém rozsahu lze na výpomoc nebo pro podřízené vedlejší výkony užívati cizích pracovních sil anebo odebírati suroviny od cizích osob;

e) když spolky skladištní a odbytové prodávají nečlenům výrobky zhotovené členy;

f) (neměněno)

(neměněno až na označeni)