II. volební období. | 4. zasedání. |
Branný výbor prozkoumal ve svých schůzích
dne 24. a 29. března 1927 osnovu zákona o ročním
kontingentu branců, o náhradní záloze
a o některých změnách branného
zákona (tisk 941) a došel k závěru,
že osnova tato znamená proti dosavadnímu stavu
značný pokrok, neboť místo neosvědčivší
se instituce výhod v plnění branné
povinnosti zavádí novou instituci náhradní
zálohy, od níž lze očekávati,
že bude účelu svému daleko lépe
vyhovovati než dosavadní poskytování
výhod v plnění branné povinnosti podle
zák. č. 370/1922 Sb. z. a n. Aby branný výbor
odůvodnil správnost tohoto svého závěru,
má především za vhodné uvésti,
v čem se liší zařaďování
do náhradní zálohy podle navrženého
zákona od poskytování výhod podle
zák. č. 370/1922 Sb. z. a n.
Rozdíly tyto jeví se hlavně v těchto
směrech:
a) Podle výhodového zákona č. 370/1922
Sb. z. a n. bylo lze propustiti předčasně
z presenční služby nejvýše 4000
branců. Podle statistických zpráv, předložených
ministrem národní obrany podle ustanovení
§ 6, odst.
(6), cit. zák. Národnímu shromáždění,
byla výhoda v plnění branné povinnosti
udělena:
v r. 1925/1926 4000 brancům, z nichž bylo:
živitelů rodiny...................... | 2940 |
majitelů zděděných zemědělských usedlostí............................. | 89; |
majitelů malých živností a obchodů... 20, průmysl. a zeměděl. dělníků (neúplných živitelů rodiny).................. | 788, |
posluchačů vysokých škol............ | 163; |
v r. 1924/1925 3629 brancům, z nichž bylo:
živitelů rodiny...................... | 2952, |
majiteli zděděných zemědělských usedlostí............................. | 111, |
majitelů malých živností a obchodů.... | 27, |
průmysl. a zeměděl. dělníků (neúplných živitelů rodiny)................... | 495, |
posluchačů vysokých škol........... | 44; |
v r. 1923/1924 2178 brancům, z nichž bylo:
živitelů rodin....................... | 1771, |
majitelů zděděných zemědělských usedlostí............................. | 74, |
majitelů malých živností a obchodů... | 17, |
průmysl. a zeměděl. dělníků (neúplných živitelů rodiny)................... | 285, |
posluchačů vysokých škol............ | 31. |
Naproti tomu podle navržené osnovy - uváží-li
se odvodní výsledky za posledních tří
let - lze počítati s tím, že do náhradní
zálohy bude zařaděno nejméně
8.000 branci, tak,že počet branců, kterým
bude lze poskytnouti zařaděním do náhradní
zálohy výhodu krátkodobého výcviku,
bude nejméně dvakrát tak veliký jako
podle zák. č. 370/1922 Sb. z. a n.
b) Podle výhodového zákona spočívala
výhoda v tom, že branec, jemuž byla udělena,
propouštěl se po 6měsíční
činné službě do neaktivního poměru.
Podle navržené osnovy mají býti náhradní
záložníci povinni jen 12nedělním
vojenským výcvikem, takže setrvají v
povinné činné službě o polovici
kratší dobu nežli branci, jimž byla udělena
výhoda podle zák. č. 70/1922 Sb. z. a n.
c) Podle výhodového zákona vybírala
brance, jimž se měla výhoda poskytnouti, zemská
vojenská velitelství, a to zpravidla losováním.
Naproti tomu náhradní záložníky
mají podle navržené osnovy určiti smíšené
komise zřízené v sídle doplňovacích
okresních velitelství, které budou s místními
poměry zpravidla daleko lépe obeznámeny,
nežli byla zemská vojenská velitelství.
Aby pak výběr uchazečů ze zájmových
skupin dál se co nejspravedlivěji a nejúčelněji,
měl branný výbor za vhodné do osnovy
pojmouti výslovné ustanovení o tom, že
politický úřad I. stolice, podávající
o žádosti dobré zdání pro zmíněnou
smíšenou komisi, má před podáním
tohoto dobrého zdání vyslechnouti příslušné
zájmové korporace.
d) Podle výhodového zákona bylo lze proti rozhodnutí zemských vojenských velitelství podati stížnost, která však zpravidla neměla žádné praktické ceny, poněvadž počet osob, jimž bylo lze výhodu poskytnouti, byl již vyčerpán; stížností takových bylo podáno veliké množství (několik tisíc), což mělo v zápětí
zbytečné útraty pro žadatele a enormní
zatížení státní administrativy
zcela bezúčelnou prací. Naproti tomu rozhodnutí
smíšených komisí budou konečná,
čímž bude ušetřeno vyšším
správním instancím mnoho zcela neplodné
práce spojené s vyřizováním
beznadějných odvolání (rekursů).
Toto jednostupňové rozhodování nebude
stranám na škodu, poněvadž rozhodování
bude činěno smíšenou komisí místních
poměrů znalou a s přihlédnutím
k vyjádřením zájmových korporací.
e) Podle výhodového zákona byly stanoveny
termíny pro podávání žádostí
a pro rozhodování tak, že nevylovovaly ani
praktickým potřebám, ani zájmům
vojenským, zasahujíce velmi rušivě do
vojenského výcviku neustálou fluktuací
ve stavech. Naproti tomu podle osnovy má býti co
nejdříve po odvodu o žádosti rozhodnuto
tak, aby jak branci, tak i vojenské úřady
přiměřenou dobu před nastoupením
presenční služby věděli, kdo
přijde do náhradní zálohy. Podle toho
bude moci voj. správa zaříditi výcvik
náhradních záložníků tak,
aby nerušil vlastního (pravidelného) výcviku
osob zákonitou presenční službou povinných.
Až dosud trpěl chod služby neustálým
propouštěním těch, jimž byla udělena
výhoda v plnění branné povinnosti
nebo kteří byli propuštěni na trvalou
dovolenou jako přebyteční, aniž příslušný
vojenský útvar se napřed dověděl,
že dotčená osoba bude předčasně
z činné služby propuštěna, aby
mohl k tomu při výcviku přihlédnouti.
Z uvedeného rozboru rozdílů mezi zákonem
č. 370/1922 Sb. z. a n. a navrženou osnovou je patrno,
že branný výbor došel právem k
závěru, že navržená osnova znamená
proti dosavadnímu stavu značný pokrok.
Pokud se týče okruhu osob na výhodě
zařadění do náhradní zálohy
participujících, navrhuje vládní osnova,
aby pro náhradní zálohu byli určováni:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny,
b) branci, kteří jsou majetníky zděděné
zemědělské usedlosti menšího
a středního rozsahu, c) branci, kteří
jsou majetníky malých živností neb obchodů,
pak branci, na jichž výdělkové činnosti
sice závisí výživa příslušníků
rodiny, kteří však nevyhovují všem
podmínkám předepsaným pro živitele
rodiny, dále branci, kteří z důvodu
polního hospodářství, vzdělání
k občanskému povolání a jiných
závažných zejména sociálních
důvodů zasluhují zvláštního
zření.
Branný výbor projevil s tímto rozsahem kategorií
oprávněných žadatelů svůj
souhlas, při čemž konstatoval, že pojem
branců, kteří jsou živiteli rodiny neb
majetníky zdě děné zemědělské
usedlosti menšího a středního rozsahu,
je vymezen shodným způsobem jako podle zákona
č. 370 Sb. z. a n.; při tom měl branný
výbor za vhodné v osnově zdůrazniti,
že třeba přihlížeti zvláště
též k poloze usedlosti a jejímu zadlužení.
Pokud se týče majetníků živnostenských
neb obchodních podniků, měl branný
výbor za vhodné, aby z národohospodářských
důvodů byl vládní návrh doplněn
tak, že by k majetníkům znalých živností
neb obchodů přistoupili ještě majetníci
středních živností a obchodů.
Vládním nařízením bude stanovena
částka, již nesmí všeobecná
výdělková daň (bez přirážek)
z podniku předepsaná, ročně převyšovati,
aby dotčený podnik mohl býti zván
podnikem malým neb středním. V zákoně
samém se dotčená částka výslovně
neuvádí vzhledem k tomu, že úzce souvisí
s daňovou reformou a příslušnými
berními sazbami nového zákona o přímých
daních. Podle dosavadního stavu projednání
osnovy posléz uvedeného zákona by to byla
částka 150 Kč ročně. Tím,
že branný výbor do této kategorie pojal
též majetníky středních obchodů
a živností, zvýší se počet
žadatelů do této kategorie patřících
o číslici pranepatrnou; poněvadž branců,
kteří by vyhovovali všem podmínkám
v § 7, odst. (2) osnovy, bude počet pramalý.
Uvažuje o okruhu oprávněných žadatelů,
došel branný výbor k závěru,
že osnova nemá charakter nějakého privilegia
pro určité (majetné) třídy.
Z nahoře uvedených statistických dat předložených
Národnímu shromáždění
o tam, jak jednotlivé skupiny branců byly výhodami
poděleny, je patrno, že největší
část výhod byla udělena živitelům
rodiny a osobám, které se o příslušníky
rodiny starají, avšak nikoli jako jediní živitelé
rodiny; těchto osob bylo z úhrnného počtu
udělených výhod v r. 1925/1926 93%, v roce
1924/1925 95%, v r. 1923/1924 94%. Ježto jednotlivé
kategorie žadatelů vymezuje osnova v podstatě.
stejným způsobem jako zákon č. 370/1922
Sb. z. a n., dá se čekati, že největší
počet náhradních záložníků
bude patřiti zase úplným (jediným)
neb částečným živitelům
rodiny, poněvadž žadatelů, kteří
by vyhovovali přísným podmínkám
zákonem stanovených, aby mohli býti zváni
majetníky zděděných zemědělských
usedlostí malého neb středního rozsahu,
nebo majetníky malých neb středních
živností a obchodů, bude velice málo.
Poněvadž pak živitelé rodiny se vyskytují
a budou vyskytovati ve všech třídách
a vrstvách bez rozdílu, ať jde o vrstvy dělnické
neb jiné, je již z této úvahy zřejmo,
že osnova nemá žádného charakteru
třídního ve pro spěch majetných
vrstev, jak bylo s některých stran tvrzeno.
Pokud pak týče se dalších ustanovení
osnovy, souhlasí branný výbor navrženým
kontingentem branců a s ustanoveními týkajícími
se tohoto kontingentu. Stejně tak souhlasí branný
výbor s ustanovením, že branci, kteří
za své presenční služby prokáží
theoreticky i prakticky způsobilost zastávati služební
funkci důstojníka, budou moci býti jmenováni
důstojníky (podporučíky) již
za své presenční služby. Tím
způsobem budou učiněny méně
citelnými oběti, jež inteligence přináší
delší službou vojenskou proti poměrům
předpřevratovým, kdy měla výhodu
jednoroční presenční služby.
V ostatní části osnovy obsaženy jsou
některé další změny branného
zákona č. 193/1920 Sb. z. a n., jež jsou nutné
jednak se zřetelem na nové zaváděnou
instituci náhradní zálohy a jmenování
důstojníků presenční služby,
jednak proto, že po vydání br. zák.
z r. 1920 organisace branné moci dále pokročila
a byla vydána některá nová zákonná
ustanovení branné moci se týkající;
krom toho se ukázala za sedmiletého praktického
provádění branného zákona potřeba
některá jeho ustanovení nově upraviti.
Změny tyto shledal branný výbor vesměs
účelnými.
Z uvedených důvodů navrhuje branný
výbor poslanecké sněmovně, aby předlohu
schválila v připojeném znění.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) K zajištění potřebného mírového
počtu vojska budiž z branců v jednom kalendářním
roce odvedených určeno pro vykonávání
zákonité presenční služby 70.000
branců s přiměřeným zřením
k pravděpodobným úbytkům a přírůstkům
v prvých měsících po nastoupení
do presenční služby.
(2) Zákon ze dne....................., jímž
se stanoví mírový počet československého
vojska od 1. října 1927, pozbývá platnosti
dnem 1. října 1928.
(1) Branci, kteří jsou odvedeni přes počet
uvedený v předcházejícím paragrafu,
zařadí se do náhradní zálohy,
v níž jsou povinni podrobiti se vojenskému
výcviku a vykonati cvičení ve zbrani (služební)
podle ustanovení následujícího paragrafu.
(2) V prvním ročníku náhradní
zálohy setrvají tito branci do téhož
dne, do kterého budou branci zároveň s nimi
odvedení, kteří byli určeni k vykonávání
zákonité presenční služby, v
prvním ročníku I. zálohy.
Příslušníci náhradní zálohy
se podrobí dvanáctinedělnímu vojenskému
výcviku a jsou povinni vykonati mimo cvičení
ve zbrani (služební) mužstvu v záloze
branným zákonem stanovená ještě
jedno mimořádné čtyřnedělní
cvičení ve zbrani (služební) podle ustanovení
branných předpisů.
(1) Pro zařadění do náhradní
zálohy se na podanou žádost určí:
a) branci, kteří jsou živiteli rodiny (§
5),
b) branci, kteří jsou majetníky zděděné
zemědělské usedlosti menšího
a středního rozsahu (§ 6),
c) branci, kteří z jiných důvodů
rodinných, hospodářských, sociálních
a pod. zasluhují zvláštního zření
(§ 7).
(2) Žádost, aby byl zařaděn do náhradní
zálohy, musí branec podati u odvodní komise,
jakmile mu bylo oznámeno, že je odveden. Nastanou-li
okolnosti, jež by odůvodňovaly zařadění
brance do náhradní zálohy, teprve po odvodu,
lze podati žádost po odvodu, až do dne zařadění,
nejdéle do 15 dní poté, co zmíněná
okolnost nastala, a to u politického úřadu
I. stolice místa trvalého bydliště.
Žádost třeba vždy řádně
odůvodniti a doložiti; má-li býti zjištěna
neschopnost k výdělku mužského příslušníka
rodiny podle ustanovení § 5, odst. (3), je tento příslušník
rodiny povinen dostaviti se - a to, je-li žádost podána
u odvodní komise, zároveň s žadatelem
- k odvodní komisi, aby mohl býti podroben osobní
prohlídce.
(3) Žádosti za zařadění do náhradní
zálohy, které byly podány u odvodní
komise, odevzdá předseda komise neprodleně
politickému úřadu I. stolice místa
trvalého bydliště. Tento úřad
je - stejně tak jako žádosti, které
ho přímo došly podle ustanovení předcházejícího
odstavce po odvodu - s největším urychlením
přezkoumá a, třeba-li, po vyšetření
a slyšení příslušných zájmových
korporací doplní, načež je zašle
neprodleně se svým dobrým zdáním
domovskému doplňovacímu okresnímu
velitelství tak, aby, pokud možno, tam došly
nejpozději 1. července. Doplňovací
okresní velitelství podá k dobrému
zdání politického úřadu I.
stolice své vyjádření a předloží
spisy takto doplněné smíšené
komisi zřízené v jeho sídle, jež
pak vybere a určí brance pro náhradní
zálohu s konečnou platností v počtu,
který na dotčený doplňovací
okres přikáže ministerstvo národní
obrany padle odvodních výsledků (§ 8).
Organisaci a řízení těchto smíšených
komisí upravuje vládní nařízení;
při rovnosti hlasů rozhoduje mínění
předsedovo. Při výběru a určování
branců pro náhradní zálohu třeba
přihlížeti především k brancům
uvedeným v § a 6.
(4) Zjistí-li se dodatečně, že určení
pro náhradní zálohu bylo vylákáno
nesprávnými údaji neb doklady, anebo že
důvody pro toto určení pominuly, zruší
domovské doplňovací okresní velitelství
v dohodě s domovským politickým úřadem
I. stolice, není-li tu snad jiných důvodů
pro určení dotčeného brance pro náhradní
zálohu, toto určení a povolá brance
k na stoupení do presenční služby, a
to u těch branců, u nichž důvody pro
původní určení pominuly, jen na takovou
dobu, po niž by byl branec musil ještě v presenční
službě pobýti, kdyby nebyl býval určen
pro náhradní zálohu. Nedohodnou-li se tyto
úřady, rozhodne s konečnou platností
zemské vojenské velitelství po slyšení
politického úřadu II. stolice. Týmž
způsobem rozhoduje se o odvoláních podaných
do zrušovacího rozhodnutí doplňovacích
úřadů I. stolice. Odvolání
toto třeba podati do 15 dní u domovského
doplňovacího okresního velitelství.
(1) Za živitele rodiny se považuje:
a) jediný syn otce k výdělku neschopného
nebo ovdovělé matky,
b) zemřel-li otec, jediný vnuk děda k výdělku
neschopného, nebo ovdovělé báby, nemají-li
syna k výdělku schopného,
c) jediný vlastní nebo nevlastní bratr sou
rozenců nemajících otce nebo sourozenců
zcela osiřelých,
d) jediný nemanželský syn neprovdané
matky, nebo zemřela-li, nemanželský vnuk (se
strany mateřské) děda k výdělku
neschopného, nebo ovdovělé báby, nemají-li
jiného vnuka nebo syna k výdělku schopného,
a to ve všech těchto případech jen tehdy,
závisí-li výživa výše jmenovaných
osob skutečně na dotčeném branci a
plní-li tento prokázaně tuto povinnost.
(2) Jedinému synu, vnuku, bratru třeba na roveň
klásti toho, jehož jediný bratr, nebo všichni
ostatní bratři (i nevlastní) vykonávají
činnou službu vojenskou nebo jsou mladší
než 17 let, nebo jsou ke každému výdělku
neschopni pro nevyléčitelnou chorobu duševní
nebo tělesnou, nebo nejsou s to, aby sami vyživili
osoby, jež jsou odkázány na výživu
brancovu.
(3) Neschopnost k výdělku otce (děda) zjišťuje
odvodní komise zpravidla osobní prohlídkou,
jíž se musí podrobiti otec (děd), který
žádá, aby byl jeho syn (vnuk) zařaděn
do náhradní zálohy. Vyskytne-li se u odvodní
komise pří osobní prohlídce různost
mínění o výdělečné
schopnosti, přezkoumá se schopnost k výdělku
komisí přezkoušecí. Podrobnosti upravuje
vládní nařízení.
(4) K žádosti třeba připojiti průkaz
o tom, že od zařadění brance do náhradní
zálohy skutečně závisí výživa
osob uvedených v odst. (1) a že branec je opravdu
živitelem rodiny.
(5) Lze-li již předem určiti, že poměry,
odůvodňující zařadění
do náhradní zálohy pominou v době
do 1. října toho roku, v němž branec
dokončí 24. rok věku, bude branci povolen
jen odklad presenční služby do 1. října
toho roku, v němž nastane příslušná
změna poměru.
(1) Za zemědělské usedlosti menšího
a středního rozsahu (selské usedlosti) třeba
považovati takové samostatné zemědělské
podniky, jejichž majetník musí obstarávati
své hospodářství sám; další
podmínkou je, že provozování takového
podniku musí býti výhradním nebo aspoň
hlavním povoláním dotčeného
majetníka a zároveň výhradním
anebo aspoň hlavním pramenem obživy pro něha
a jeho rodinu. Při tom třeba přihlížeti
zvláště též k poloze usedlosti
a jejímu zadlužení.
(2) Za zděděnou usedlost třeba považovati
též usedlost převzatou právním
jednáním mezi živými, jestliže
předcházející majetník mezitím
zemřel a usedlost by podle zákonné posloupnosti
bez toho připadla nynějšímu majetníku,
byť i jen z části. Zdědí-li branec
jen část zemědělské usedlosti
a nabude-li zbývající části
právním jednáním mezi živými,
třeba tento způsob nabytí klásti na
roveň dědictví. Totéž platí,
nabude-li dědic celé usedlosti na základě
dědického ujednání zákonných
dědiců.
(3) Byla-li zemědělská usedlost rozdělena
na základě posledního pořízení
nebo vzájemnou dědickou dohodou na několik
samostatných usedlostí, může každý
z dědiců žádati za poskytnutí
výhody podle tohoto paragrafu, vyhovuje-li rozsah usedlosti
jemu připadlé podmínkám uvedeným
v odst. (1) a hospodaří-li též skutečně
sám na této usedlosti.
(1) K brancům uvedeným v § 4, odst. (1), písm.
c), patří především majetníci
malých a středních živností nebo
obchodů, pak branci, na jichž výdělkové
činnosti sice závisí výživa příslušníků
rodiny, kteří však nevyhovují všem
podmínkám § 5, a branci, kteří
z důvodu polního hospodářství,
vzdělání k občanskému povolání
a jiných závažných, zejména sociálních
důvodů zasahují zvláštního
zření.
(2) Za malé a střední živnosti a obchody
se při provádění tohoto zákona
považují takové živnostenské a
obchodní podniky, jichž výnos nedovoluje vydržovati
náhradní pracovní síly, takže
majetník musí obstarávati podnik sám,
po případě nejvýše s jedním
zaměstnancem; při tom všeobecná výdělková
daň (bez přirážek) z podniku toho předepsaná
nesmí převyšovati částky stanovené
vládním nařízením.
(3) Ustanovení posledního odstavce § 5 platí
též při určování branců
z důvodů uvedených v tomto paragrafu.
(1) Každoročně k 1. červenci se podle
domovských doplňovacích okresů zjistí,
kolik branců bylo odvedeno v době od 1. ledna do
1. července, počítajíc v to i ty osoby,
které vstoupil dobrovolně do branné moci,
a kolik žádostí, týkajících
se branců příslušných domovským
právem do dotčeného doplňovacího
okresu, podle souhlasného mínění doplňovacích
úřadů I. stolice, uvedených v §
4, odst. (,3), vyhovuje pro zařadění do náhradní
zálohy.
(2) Číslo, o něž převyšují
uvedené odvodní výsledky kontingent, uvedený
v § 1 a určený ministerstvem národní
obrany, činí počet těch, kteří
mají býti zařaděni do náhradní
zálohy. Tento počet rozvrhne ministerstvo národní
obrany na jednotlivé domovské doplňovací
okresy v poměru počtu branců, jichž
žádosti byly z těchto doplňovacích
okresů uznány oběma doplňovacími
úřady za vyhovující pro zařadění
do náhradní zálohy.
(3) Počet odvedených branců, vykázaný
v dotčeném doplňovacím okrese ke dni
1. července, tvoří po odečtení
čísla, které na tento okres ministerstvo
národní obrany přikáže pro určení
do náhradní zálohy, kontingent tohoto doplňovacího
okresu pro dotčený kalendářní
rok.
(4) Branci, kteří přibudou do kontingentu
po 1. červenci (dodatečným odvodem, dobrovolným
vstupem, nastoupením branců, jimž byl povolen
v minulých letech odklad presenční služby
a pod.), tvoří přírůstek kontingentu,
který, nebude-li vyrovnán stejnoměrným
úbytkem kontingentu (povolením odkladu odvedeným
brancům, propuštěním z branné
moci a pod.), třeba odstraniti dodatečným
přeložením vyhovujících branců
do náhradní zálohy nebo přeložením
na trvalou dovolenou.
(5) Není-li dostatečný počet uchazečů,
vyhovujících podmínkám pro zařadění
do náhradní zálohy, přeloží
se až do vyčerpání počtu uvedeného
v odst. (2) potřebný počet branců
na trvalou dovolenou.
(1) Zákon ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z.
a n., jímž se stanoví výhody v plnění
branné povinnosti, se zrušuje.
(2) Žádosti za poskytnutí výhody brancům
odvodního ročníku 1927 vyřídí
se podle dosud platných ustanovení. Práva
a povinnosti branců, jimž byla nebo bude výhoda
v plnění branné povinností přiznána,
řídí se rovněž dosud platnými
ustanoveními.