II. volební období. | 3. zasedání. |
I. posl. Hrušky,Štětky a soudruhů ministru národní obrany o sebevraždě vojína Josefa Oppelta z Libně.
II. posl, Josefa Davida a soudruhů vládě o nezákoném jednání římskokatolického faráře Josefa Blaschka v Modrém Kameni na Slovensku.
III. posl. Gerša a soudr, min. školství a nár. osvěty o špatně umístěné české menšinové škole v Jestřebíčku u Zábřeha na Moravě.
IV. posl.dra Ivana Dérera, Bečku, Karla Boříka a soudr. o ohroženie priemyslu na Slovensku.
V. posl. Remeše, Kříže a soudr. min. soc. péče, spravedlnosti a financí o zneužívání podpor v nezaměstnanosti stavitelem Jindřichem Bublou, podnikatelem staveb v Horažďovicích, a společníky.
VI. posl. Čermák, Majora a soudr. min. vnitra o rozpoštění důvěrné schůze železničářů v Michli,
VII. posl. dra Keibla a druhů min. financí, že se oprávněným držitelům bývalých válečných půjček nevydávají 3%ní odškodňovací dluhopisy.
VIII. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a spol. min. vnitra, o poměrech četnických gážistů,přeložených do stavu uniformované stráže bezpečnosti.
IX. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a spol. min. spravedlnosti a vnitra, že je potřebí řešiti otázku cikánů.
X. posl.Buřívala,Brodeckého, Procházky a spol. min. vnitra a železnic o protizákonném postupu intervenujícího úředníka při důvěrné schůzi železničářů v michli dne 15. března 1927.
XI. posl. inž. Junga a druhů min. veřejných prací o obchodu politických stran s dovozními listinami na polské uhlí.
XII. posl. inž. Kalliny a druhů min. národní obrany o Josefu Hoffmannovi z Přísečnice, který zemřel za zvláštních okolností.
XIII. posl. Krebse a druhů vládě o schválení mzdové úpravy dělnictva československé tabákové režie.
XIV. posl. Krebse a druhů min. vnitra o postupu děčínské okresní politické správy vůči starostenskému úřadu v Podmoklech.
XV. posl. Krebse a druhů min. vnitra, že politickým úředníkům české národnosti v německých jazykových územních byly vyplaceny zvláštní vánoční (novoroční) remunerace.
XVI. posl. Leibla, Schustera a druhů min. vnitra, že klatovská okresní politická správa potlačuje politické projevy.
XVII. posl. Hackenberga a druhů min. vnitra o zákazu slavnosti na pamět březnových padlích ve Štenberku.
XVIII. posl. Honpynky a druhů min. národní obrany o užívání jazyka ve stylu vojenských úřadů s obecními úřady.
XIX. posl. Platzera a druhů min. zemědělství, vnitra a financí o epidemických zvířecích nákazách v jižních Čechách.
XX. posl. Elstnera, Kreibicha a druhů vládě o těžké krisi ve sklářském průmyslu v Jizerských horách a Krkonoších a o nebezpečí, které mu hrozí.
XXI. posl. dra Schollicha a druhů min. financí o
některých daňových předpisech
v Německém Brodě.
Večerník Národních Listů "
Národ" ze dne 24.I., t. r. přinesl následující
správu:
"Vojín si zoufal. Ve Štefánikových
kasárnách v Chomutově zastřelil se
ve čtvrtek 21 - letý vojín Josef Oppelt z
Libně. Za důvod sebevraždy se udává,
že Oppelt stál se otcem nemanželského
dítěte a mimo to že musel se ještě
starati o své prvé nemanželské dítě."
Rodina jmenovaného nešťastného vojína
obrátila se na nás, protože nemohla strpěti
hanobení památky zesnulého a podala nám
jako důkaz o skutečné příčině
sebevraždy J. Oppelta poslední jeho dopis, který
zní:
V Chomutově, dne 27. ledna 1927.
"Milá Aničko,
s tímto dopisem se s Tebou loučím, která
jsi mně byla velice milá, kterou jsem měl
rád tak jako Ty. Odpusť mne, že sáhl jsem
si bez Tvého vědomí na život, neboť
pobyt v kasárnách byl pro mne nesnesitelným.
Byl jsem nemocen, že jsem se svíjel v bolestech a
lékař mne neuznal, což mne dohnalo k tak šílenému
předsevzetí že učiním konec svému
životu, který byl pro Tebe vším, co svaté
na zemi.
Až budeš pročítat tento můj poslední
dopis, pomodli se za hříšníka, avšak
odpust mu neboť činil tak jen proto, aby ulevil svým
strašným bolestem.
By neměl po mne erár žádný tvůj
dopis, tak tak jsem jej spálil, by neuzmul mně
200. -Kč, tak je v tomto dopise přikládám.
Věř že Tebe jsem vždy miloval a že
i na vojně jsem zůstal Tobě věren
a s posledním sbohem " Buď sbohem můj
miláčku!" jsem umíral. Hoši Ti
pošlou moji fotografii, doufám, že splní
mé přání.
Tvůj Josef až do hrobu."
Tento dopis, zoufalý výkřik člověka
dohnaného utrpením až k smrti. Umírající
odhalil své snoubence pravdivě hroznou příčinu
své smrti - nesnesitelné bolesti,neuznané,
neléčené choroby.
Tážeme se proto pana ministra:
1.) Je ochoten neprodleně nařídit co nejpřísnější
vyšetření tohoto zločinu, spáchaného
na vojínu Josefu Oppeltovi?
2.) Je ochoten zjistit viníky exemplárně
potrestati?
3.) Zda a jakým způsobem hodlá odškodniti
rodinu jmenovaného vojína za ztrátu syna?
Římskokatolický farář v Modrém
Kameni Josef Blaschka zapomíná na přikázání
lásky svého náboženství i na
zákony republiky a postupuje neslýchaným
způsobem proti těm občanům, kteří
jsou členy místní tělocvičné
jednoty Sokol.
O neslýchaném jeho postupu svědčí
nejlépe zápis, který byl sepsán s
pí. Veronikou Lentvorskou a který uvádíme
doslovně:
Zápisnica
zapsaná s paňou Veronikou Lentvorskou, obyvatelkou z Modrého Kameňa, ktorá se dostavila k starostovi tělocvičnej jednoty Sokola, Pavlovi Maliarikovi v Modrem Kameni dňa 17. ledna 1927 a v přítomnosti podpísaných prednáša tuto stažnost:
Dňa 6. januára 1927 som šla ku svätej
spovedi do kostela rím. kat. v Modrom Kameni, hodlajúc
sa vyspovedať. Keď som sa ale ke spovedi u pana farara
Josefa Blaschku dostavila, povedal mi pan farar:
Vyspovedám Vás len vtedy, keď toho krvežíznika
Vášho syna Josefa Lentvorského, alebo vyženieta
od sebe do sveta,alebo keť pred troma svedkami v kostele
odprisaháte, že Váš syn nebude v Sokole
a nebude navštěvovat sokolské cvičenie.
Takto mi zakázal vstup do kostela a vykonávať
tam pobožnost, taktiéž mi zakázal členstvo
a pobožnosti v božskom srdci a růženci.
Mojmu synovi pohrozil taktiež mne s vylúčením
z rím. kat. církve.
V každej svojej kázni (na Nový rok, v nedělu
dňa 2. a na Tři krále 6. januara 1927) vyhlasuje
mojho syny verejne z kazatelni jako tělocvičnou
jednotou Sokolom zakúpeného svádzača
ostatních mladíkov modrokameňských,
ktorým straší strátou existenci na vymyslených
pripadech. Keď sa stretol s dětmi, povedal im "Chlapci,
dětičky mije, nedajte se svadzať do ťakých
spolkov, svadzuju chlapsov a kde kazia a kde ich vieru potupuju.
Z priležitosti vianočnej koledy (posviacenia príbytkov)
prevádzenej osobne každoročně farárom,
pan farár moj dom vynechal, pri čom povedal s ním
idúcím ministrantom " Tam chlapci nejdeme,
tam bývá velký Sokol, tomu nedáme
požehnanie."
Kostolníkovi Jozefovi Nagyovi zakázal styk s mojím
synom a keď kostolník neposlúchol, pozbavil
ho miesta 5. 1. 1927 a miesta pozbavený kostolník
bol z kazatelny vyhlásený z uvedeného dovodu:
Ako svedkov uvádzám: bývalého kostolníka
Jozefa Nagya, Mariu Mozerovou a Jana Mozera a tiež všetkých,
ktorý boli přítomni spomenutých kázání.
D. a h. Veronika Lentvorská, v. r.
Následující podpisy činovníků
Sokola.
Tento zápis ověřený řadou hodnověrných
svědků ukazuje nejlépe nezákonný
postup faráře Blaschky.
Tážeme se vlády československé
republiky:
1) je-li jí nezákonné jednání
faráře Blaschky známo.
2) hodlá -li udání obsažené v
této interpelaci dáti nestranně zjistiti,
event.
3) proti faráři Blaschkovi přísně
zakročiti?
Pane ministře!
Česká státní škola menšinová
v Jestřebíčku u Zábřeha otevřená
byla 7. září 1921 a umístěna
byla zatímně v naprosto nevyhovující
mistnosti selského statku. Místnost je nízká
(2,50 m), tmavá, takže nutno v zimních měsících
po celý den třídu osvětlovati. Mistnost
jest také vlhká, leží pod úrovní
okolí a vlhkost zhoubně působí jak
na zdraví žáků, tak i na pěkné
vyučovác pomůcky, které jsou všechny
ve třídě, neb při třídě
není vedlejší místností.Větrání
musí se díti oknem, které musí býti
po celý den otevřeno, jinak by nebylo ve třídě
možno vydržeti: při vtupu do třídy
jest cítiti stuchlinu. Předcíň školní
místnosti je společná pro školu i majitele
statku, jenž v síni připravuje krmení
pro dobytek. Proti vchodu do třídy je vchod do chléva
a vyučování bývá často
rušeno dobytkem. Před vchodem do předcíně
jest hnojiště, na němž vykonává
žactvo svoji potřebu, neb školy není ani
žádných záchodů. Dvůr
a cesta ke škole v děštivém čase
promění se v blátivé jezero a nelze
téměř do školy se dostati, při
čemž nanese se do školy spousta bláta.
O novou školní budovu byly již podány
čtyři žádosti a pro letošek byla
stavba určitě přislíbena. Nyní
došla však zpráva z "Národní
Jednoty" v Olomouci, že stavba školní budovy
v Jestřebíčku opět provedena nebude.
Proto se podepsání táží:
Ví pan ministr školství a národní osvěty, jak je česká státní škola menšinová v Jestřebíčku umístěna?
Chce pan ministr tuto křivdu spáchanou na české
škole a české menšině v Jestřebíčku
odstraniti a školu umístiti tak, aby nebyla hanbou
naší národní samostatnosti?
Uholné bane v Handlovej na Slovensku produkujú viac
ako 33.000 wagonov hnedého uhlia ročite. Konkurrenčná
schopnosť tohoto podniku podlomená je nepriaznivou
tarifnou politikou, zlým železničným
spojením a znemožnením uskutočnenía
plánu výstavby železnice Handlová -
Horná Štubňa. Handlovské podniky vystavené
sú aj konkurrencii uholných baní historických
zemí, ktoré dovážajú na Slovensko
ročne okolo 24.000 wagonov hnedého uhlia.
Podla informácií, ktorých sa nám dostalo,
postavila maďarská vláda pribehom jednačiech
o obchodnú smluvu, požiadavku, aby bolo Maďarsku
dovoleno dovážať ročne 24.000 wagonov
hnedého uhlia do Československa. Dĺa našich
informácií neklade sa tomuto maďarskému
požiadavku tak velký odpor, ako by to slovenské
hospodárské pomery vyžadovaly. Vyhovenie maďarskému
postulátu znamenola by zkázu uholného priemyslu
na Slovensku a nezamestnanosť pre mnoho tisíc robotnických
rodin.
Pýtáme se vládu:
1) Ma-li vedomia o postulátu maďarskom?
2) je-li ochotná zmarit maďarské snahy a obrátiť
existenciu uholného priemyslu na Slovensku a tým
i existenciu mnoha tisíc rodin robotnických?
Koncem roku 1924 a počátkem roku 1925 stavěna byla silnice z Babin do Svéradic v okrese horažďovickém, dlouhá 2 km. Stavbu k žádosti obcí prováděla podnikatelská firma Jindřich Bubla a spol. v Horažďovicích č. 225. Na stavbě této zaměstnaný dozorce Josef Klouda z Putimi u Písku zjistil, že jeho záznamy o zaměstnaných zde dělnících nesouhlasí s výkazy dělníků, které vyhotovil stavitel Bubla a potom, když mu je podepsali starostové obcí, předkládal je okresní správě politické ve Strakonicích. V těchto seznamech bylo zapsáno daleko více dělníků, než jich na stavbě skutečně pracovalo. Proto získano bylo na účet podpor v nezaměstnanosti, které poskytoval stát jako příplatek ku mzdě na nouzových pracech daleko více než bylo by možno dodržováním úředních předpisů, podle kterých mohla býti podpora vyplácena jen ne dělníky při nouzových pracech skutečně zaměstnané. V seznamech vyhotovených pro úřady republiky zapsána byla jména dělníků, kteří dva roky před
zahájením stavby zemřeli. Také na
tyto dělníky vyplatil stát příspěvek
z položky pro nezaměstnané!
Soukromý šetřením bylo zjištěno
nad veškerou pochybnost, že stavbě této
dva km dlouhé silničky byl stát takto poškozen
o 80.000 kč, vyplacených na jména těch,
kteří na stavbě nepracovali, ale jako zaměstnání
byli vseznamech pro výplatu státního přízpěvku
zapsáni. Kromě 9 nových okresních
silnic, kromě 11 okresních silničních
mostů a různých rekonstrukcí veřejných
komunikací, které stavěl a staví arch.
J. Bubla, prováděl týž stavbu 8 silnic
s použitím podpory z peněz, určených
zákonem na podporu nezaměstnaných. Všichni
zasvědceni, mající na zřeteli zájem
státu, se právem domnívají, že
tak jako při stavbě silnice z Babin do Svéradic,
počínal si stavitel Bubla při stavbě
všech těchto 8 silnic, jejichž délka je
celkem přes 25 km. Úřední dozor finančně
kontrolný vykonával na těchto stavbách
komisař okr. správy politické ve Strakonicích
jménem Carda.
Stavební dozorce Klouda učinil počátkem
roku 1925 u okresní správy politické ve Strakonicích
na Jindřicha Bublu udání a doložil knížkou
pracovních záznamů, že jeho zaměstnavatel
dopustil se falšování výkazů
dělnictva a žádal, aby udané bylo vyšetřeno
a potrestáno. Uvedl také, že v seznamech jsou
zapsáni jako pracující cely týden
ti dělníci, kteří na stavbě
pracovali jen část týdne. Okresní
správa politická vyšetřovala četnictvem
Kloudovo udání a jak je nám bezpečně
známo ukázalo se toto udání v plné
rozsahu pravdivým. Není známo, že by
toto úřední vyšetřování
bylo skončeno, ale vše nasvědčuje tomu,
že skončeno bylo.
Krajskému soudu v Písku bylo rovněž
na počátku roku 1925 učiněno udání
resp. trestní oznámení, a po celé
dva roky nebyl tento trestní případ vyšetřován.
Teprve nyní, když plzeňský deník
"Nová Doba" po řadu dní od 10.
února t. r. na případy tyto upozorňoval,
byli k prvním výslechům předvoláni
někteří svědkové do Horažďovic
k okresnímu soudu.
Podepsaným není známo, že by v této
trestní věci bylo postupováno bez ohledu
na vlivy, které se uplatňují ve prospěch
stavitele Bubly vyšetřovaného z podvodu. Je
velmi podivno, že teprve nyní se pokračuje
v trestním řízení, které bylo
krajským soudem v Písku zavedeno pod č. j.
401 již v roce 1925. Vyslýchání svědků
po 2 letech je jistě opožděné. Podepsaným
je známo, že o udaných věcech byl stavitel
Bubla vyslechnut již několik dnů po Kloudově
udání u okresní správy politické
ve Strakonicích, kde se k činu doznal a zavázal
se zaplatiti škody, které utrpěl stát
neoprávněným likvidováním podpor
při stavbě silničky z Babin do Svéradic.
Výsledek úředního vyšetřování
okresní politické správy ve Strakonicích
není však podkladem soudního vyšetřování
proti obviněnému!
Je velmi oprávněné podezření,
že jednání stavitele Bubli, kterého
při provádění nouzových staveb
se dopustil zneužitím příspěvku
z peněz pro podporování nezaměstnaných,
byl stát poškozen o více než jeden milion
Kč.
Zda tomu tak skutečně je bylo by možno zjistiti
úředním porovnáním jeho přihlášek
k nemocenskému a k úrazovému pojištění
dělnickému s výkazy, podle nichž vypláceny
byly podpory z položky pro podporu nezaměstnaných
jako subvence na stavbu 8 silnic v horažďovickém
okrese.
Podepsáni se domnívají, že by se o úhradu
škod, které touto podvodnou činností
utrpěla státní pokladna, měla starati
finanční správa, která by se měla
za tím účelem připojiti k trestnému
řízení proti staviteli Bublovi. Kromě
toho mělo by býti úřední revisí
v obchodních knihách podniku J. Bubly zjištěno,
zda a kteří veřejní nebo státní
úředníci jsou společníky uvedené
firmy.
Protože trestní čin J. Bubly je nesporný
a a protože je všeobecně známo že
trestní vyšetřování proti němu
skončeno není ani po dvou letech, poklesla v celých
jihozápadních Čechách velmi povážlivě
důvěra obyvatelstva ve státní úřady
a soudy a jde o to, aby obyvatelstvu tohoto kraje nutná
důvěra v soudy a státní úřady
byla vrácena. Jeto možno jen tehdy, když vyšetřování
nebude dále protahováno.
Z těchto důvodů veřejného a
státního zájmu táží se
podepsaní:
Ví pan ministr sociální péče
o tomto řípadu zneužití podpor nezaměstnaných?
Je p. ministr spravedlnosti ochoten vyšetřiti a vysvětliti,
proč trestní řízení proti staviteli
Bublovi, zahájené před dvěma roky,
nebylo ještě skončeno a je ochoten naříditi
státnímu zastupitelství v Písku, aby
vyšetřování bylo urychleno?
Je p. ministrovi financí známo, že podvodným jednáním stavitele Bubly byl poškozen stát a je ochoten naříditi finančním úřadům samostatné vyšetřování, které by mělo na zřeteli zajistiti státní správě náhradu škod, která jí byla způsobena neoprávněným likvidováním podpor falešnými seznamy vyhotovenými jmenovaným stavitelem?
Jsou páni ministři sociální péče,
spravedlnosti a financí ochotni, podati podepsaným
urychleně zprávu o opatřeních, která
učinili?
Dne 15. března t. r. konala se v Lidovém domě
v Michli důvěrná schůze železničářů,
svolaná dle § 2 shromažďovacího zákona
pracovním výborem sdružených organizací
zaměstnanců dílen a výtopen státních
drah v Nuslích - Vršovicích. Schůze
byla omezena výhradně na pozvané zaměstnance
jmenovaných služeben a měl být na ní
podán výklad o služebním řádu,
za kterýmžto účelem byli pozváni
jako referenti dva členové Ústředního
výboru důvěrníků při
ministerstvu železnic Havránek a Waldhans. Poněvadž
se však Waldhans nemohl dostaviti, byl místo něho
pozván tajemník sekce železniční
při Mezinárodním Všeodborovém
Svazu Synek. Schůze se súčastnilo na 300
zaměstnanců, kteří byli podle §u
2 shromažďovacího zákona pozváni
a osobně známi svolavatelovi, zastupujícímu
pracovní výbor sdružených organizací,
jenž také schůzi předsedal, poněvadž
tento s nimi již 18 let nepřetržitě pracuje.
První referoval člen Ústředního
výboru důvěrníků Havránek.
Avšak uprostřed jeho výkladu vnikl do místnosti,
v níž se schůze konala, policejní komisař
dr. Vašák s oddílem policejní stráže,
zjišťoval u předsedajícího, jaká
je to schůze, začal sepisovat s ním i s
tajemníkem Synkem nacionále a když Synek protestoval
proti nezákonnému postupu policejního komisaře
na důvěrné schůzi, prohlásil
dr. Vašák, že sice protestovat mohou, aby si
dělali co chtějí, on že však má
vyšší rozkaz. Komisař si dal předložit
presenční listinu, jenž patří
svolavateli a přes opětný protest jí
odnesl s sebou, aniž se vůbec pokusil zjistit, zda
svolavatel přítomné zná. Na to policejní
komisař schůzi jménem zákona rozpustil
s výzvou, že místnost musí býti
do pěti minut vyklizena.
Tento nehorázný postup policejního orgánu
je nejen porušením shromažďovacího
zákona s dosavadní všeobecné prakse,
jenž byly šetřeny i v bývalém Rakousku,
nýbrž je zároveň také dokladem,
jakých method používá vláda k
tomu, aby zastrašila železničáře
v boji o řádný služební řád.
Protestujeme co nejrozhodněji proti tomuto postupu policejních
orgánů a tážeme se na ministra vnitra:
1) Ví pan ministr vnitra o tom neslýchaném
zákroku policie proti důvěře svolané
schůzi železničářů?
2) Souhlasí pan ministr s vylíčeným
postupem podřízeného orgánu?
3) Co hodlá učiniti pan ministr k nápravě
uvedeného případu, jakož i za tím
účelem, aby bylo jednou pro vždy zabráněno
takovémuto porušování shromažďovacího
práva policejními orgány?
Zákonem ze dne 30. září 1924,č.
216 Sb. z. a. n. bylo slíbeno oněm držitelům
válečných půjček kteří
neměli většího majetku než 25.000
Kč a splnili jiné zákonité podmínky,
že za rakouské válečné půjčky,
které se jim odejmou, dostanou odškodňovací
dluhopisy, které se měly úrokovati 3% ode
dne 1. července 1924.
Jde tedy v tomto případě veskrze o drobné
a chudé lidi, úředníky, zaměstance,
kteří byli již v minulých letech krutě
postiženi ztrátou úroků a nyní
měli utrpěti další ztrátu jak
na jistině, tak také na úrocích.
Ačkoliv válečné půjčky
byly odevzdány a přihlášeny k výměně
již dne 30. července 1925, tedy skorem před
2 lety, a ačkoli finanční úřady
I. stolice jsou úplně hotovy s prohlídkou
přihlášek, kterou byly pověřeny,
leží prý již celá tato vec značnou
dobu u české Zemské banky jako u kontrolního
úřadu.
Tímto se velice protahuje vyřízení
této věci, neboť teprve až Zemská
banka provede kontrolu, mají býti všechny přihlášky
odevzdány ředitelství státního
dluhu a ono teprve provede příděl jednotlivých
odškodňovacích dluhopisů.
Z toho vysvítá, že asi ubozí držitele
válečných půjček budou museti
čekati ještě dosti dlouho než dostanou
toto skrovné tak zvané odškodnění.
Jest to pro ně hospodářská škoda,
kterou sotva budou moci snésti.
Se zřetelem na to táží se podepsaní
pana ministra financí:
1) Ví o tom pan ministr financí?
2) Co zamýšlí učiniti aby zmíněná
výměnna akce byla co nejdříve příznivě
skončena?
Výnosem ministerstva vnitra ze dne 19. prosince 1925, č.
85966/25-13 byla vyzvána četnická velitelství,
aby četnickým gážistům oznámila,
že ve stavu sboru uniformované stráže
bezpečnosti obsadí se větší počet
míst gážistů bez hodn. třídy.
podle ustanovení § . 8 zák. ze dne 22. prosince
1924, čís. 286 Sb. z.a.n.
Na tuto výzvu přestoupilo asi 500 četnických
srážmistrů do stavu uniformované stráže
bezpečnosti v Liberci,Praze, Kar. Varech, Mariánských
Lázních, Mor. Ostravě atd. od 1./6. 1926
Přes to, že uplynulo od této doby již
více než 10 měsíců, nebyly požitky
těchto přestouplých četníkých
gážistů upraveny podle odst. 3 §u 8 zákona
č. 286/1924 a vyplácí se jim stále
záloha I. plat.stupnice, asi 800 Kč měsíčně,
přes to, že mají služební dobu
15-20 letou. - Zemská politická správa v
Praze odkazuje tyto gážisty na § 142 platového
zákona č. 103/1926 a tvrdí, že musí
vyčkati prováděcího nařízení
k tomuto §u citovaného zákona.
Při projednávání zákona čís.
286/1924 a 103/1926 stále vládní zástupci
slibovali, že nebude nikdo poškozen: praxe podřízených
úřadů však přímo šlape
čestné závazky členů vlády,
aby tam zdiskreditovalyúplně v řadách
postižených zaměstnanců dané
slovo čsl. ministrů. Tato praxe podkopává
důvěru podřízených zaměstnanců
k vládě a měla by býti přístně
stíhána, stejně jako ignorování
a nerpektování zákona, v předu uvedeném
případě.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o těchto poměrech přestouplích
četnických gážistů do služeb
unifomované stráže bezpečnosti?
2. Jest pan ministr ochoten ihned zaříditi, aby
se jim dostalo požitků, které jim ve smyslu
§ 8 zákona 286/1924 příslušejí?
3. Jest pan ministr ochoten potrestati viníky, kteří
způsobili, že po 10 měsíců byly
zákonné požitky zmíněným
přestouplým gážistům nezákonně
odpírany?
4. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným,
co v této věci zařídil, aneb zaříditi
hodlá?