II. volební období. | 3. zasedání. |
Die Unterzeichneten stellen den Antrag:
Die Nationalversammlung möge beschließen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik
hat folgendes Gesetz beschlossen:
Der Punkt 1 des 1. Absatzes des § 4 des Gesetzes Nr. 267/1921
wird aufgehoben.
Mit der Durchführung dieses Gesetzes wird der Minister für
soziale Fürsorge im Einvernehmen mit den beteiligten Ministern
betraut.
Der zur Aufhebung beantragte Punkt des Gesetzes besagt, daß
die Fachorganisationen gezwungen sind, jeden sich meldenden Arbeitnehmer
als Mitglied aufzunehmen, der in dem betreffenden Arbeitsfache
beschäftigt und den festgesetzten Beitrag zu zahlen bereit
ist. Das bedeutet, daß die Autonomie der Organisationen
gerade auf dem wichtigen Gebiete der Mitgliederaufnahme vollständig
beseitigt ist.
Die Organisationen betrachten sich nicht etwa nur als Unterstützungsvereine,
die keine andere Aufgabe haben, als die Unterstützung im
Falle der Stellenlosigkeit auszuzahlen, sondern sie sind in allererster
Reihe Körperschaften, die die Interessen ihrer Mitglieder
nach jeder Richtung hin zu vertreten haben. Voraussetzung aber,
daß dies möglich sei, ist die Zusammensetzung der Gewerkschaft,
weil nur die Gewerkschaft erfolgreich arbeiten kann, die von dem
einheitlichen Willen ihrer gesamten Mitgliederkreise getragen
ist. Das ist der Grund, weshalb wohl alle Organisationen bisher
in ihren Satzungen die Bestimmung hatten, daß die Aufnahme
von neuen Mitgliedern ohne Angabe von Gründen abgelehnt werden
kann. Die Autonomie in dieser Beziehung ist deshalb ein unantastbares
und wertvolles Gut der Organisationen, das ihnen aber durch die
zur Aufhebung beantragte Gesetzesbestimmung genommen wird.
Ein Blick auf die bestehenden Gewerkschaftsrichtungen zeigt, daß
die Unterschiede ganz augenfälliger Art sind. Zwar sind die
Gewerkschaften unpolitisch. Es läßt sich aber gar nicht
leugnen, daß innerhalb der verschiedenen Gewerkschaftsrichtungen
Weltanschauungsunterschiede bestehen. Auch der Aufbau der einzelnen
Gewerkschaften ist verschieden. Es gibt Angestelltengewerkschaften,
die nur männliche Angestellte organisieren und nur solche
Arbeitnehmer aufnehmen, die ganz zweifelsfrei Angestellte sind,
die also weibliche Angestellte von der Mitgliedschaft ausschließen
und auch solche Arbeitnehmer nicht aufnehmen, die nicht in die
Gruppe der Privatangestellten fallen. Das geschieht deshalb, weil
den Traditionen und dem ganzen Aufbaue und Einwirkungsgebiete
dieser Gewerkschaften zufolge eben nur männliche und wirkliche
Angestellte als Mitglieder gewünscht werden. Die angeführte
Gesetzesbestimmung zwingt diese Gewerkschaften, auch weibliche
Angestellte, die sich melden, aufzunehmen, ebenso Angestellte,
die bei näherer Betrachtung in die Gruppe der Privatangestellten
nicht gehören. Die zur Aufhebung beantragte Bestimmung bedeutet
aber auch, daß die Gewerkschaften, die doch nach den verschiedenen
Nationalitäten gegliedert sind, wahllos neue Mitglieder aufnehmen
müssen.
Die Gewerkschaften leisten aber auch Bildungsarbeit in ganz bedeutendem
Maße. Diese Arbeit muß unter allen Umständen
leiden, wenn ihnen die Autonomie in der Mitgliederaufnahme in
dieser schwerwiegenden Weise beschnitten wird. Der Ausweg, eine
Sondergruppe von Mitgliedern zu schaffen, ist nicht glücklich
gewählt. weil das die Organisationen unnötig belastet.
Es sind genügend Organisationen aller Richtungen vorhanden,
so daß sich jeder Arbeitnehmer die Gewerkschaft aussuchen
kann, die seiner persönlichen Auffassung am besten entspricht.
Um die Einschränkung der Autonomie der Gewerkschaften zu
beseitigen, wird der vorliegende Gesetzesantrag gestellt.
Ein finanzielles Erfordernis ist durch diesen Antrag nicht gegeben.
In formaler Hinsicht wird beantragt, den vorliegenden Gesetzesantrag
dem Sozialpolitischen Ausschusse des Abgeordnetenhauses zur raschesten
Beratung zuzuweisen.
II. volební období. | 3. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Bod 1, odst. 1. §u 4 zákona č. 267/1921 se
ruší.
Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr sociální péče v dohodě
se zúčastněnými ministry.
V bodu zákona, jejž navrhujeme ke zrušení,
jsou odborové organisace nuceny přijmouti za člena
každého hlásícího se zaměstnance,
který pracuje v dotčeném pracovním
odboru a jest ochoten platiti ustanovený příspěvek.
To znamená, že samospráva organisací
jest úplně zrušena právě v důležitém
odboru, totiž v přijímání členů.
Organisace nepovažují se snad jen za podpůrné
spolky, které nemají jiného úkolu,
než aby, pozbude-li člen místa, vyplácely
podporu, nýbrž jsou to především
korporace, jejichž úkolem jest hájiti zájmů
svých členů v každém směru.
Předpokladem pro to jest však složení
odborové organisace, neboť úspěšně
může pracovati jen taková organisace, jež
jest prodchnuta jednotnou vůlí všech svých
členů. To jest důvodem, proč všechny
organisace měly dosud ve svých stanovách
ustanovení, že přijetí nových
členů lze odmítnouti bez udání
důvodu. Samospráva po této stránce
jest proto nedotknutelným a drahocenným statkem
organisací, jenž se jim však odnímá
ustanovením zákona, jehož zrušení
navrhujeme.
Pozorujeme-li nynější směry odborových
organisací, vidíme, že rozdíly jsou
nesmírně nápadné. Odborové
organisace jsou ovšem nepolitické. Nelze však
naprosto popříti, že světový
názor různých směrů odborových
organisací se od sebe liší. Ale i výstavba
jednotlivých odborových organisací jest různá.
Máme zaměstnanecké odborové organisace,
které sdružují jen muže a přijímají
jen takové zaměstnance, kteří jsou
bez jakékoliv pochybnosti zaměstnanci, které
tedy vylučují z členství ženy
a nepřijímají také zaměstnanců,
kteří nespadají pod skupinu soukromých
zaměstnanců. Děje se to proto, poněvadž
podle tradicí a celého vybudování
a podle oboru působnosti těchto organisací
jsou vítáni jako členové jen muži
a skuteční zaměstnanci. Uvedené ustanovení
zákona nutí však tyto odborové organisace,
aby přijímaly také zaměstnance ženského
pohlaví, kteří se hlásí a rovněž
zaměstnance, kteří při podrobném
zkoumání nepatří do skupiny soukromých
zaměstnanců. Ustanovení, jehož zrušení
navrhujeme, znamená však také, že organisace,
které jsou rozděleny podle různých
národností, musí přijímati
nové členy bez volby.
Odborové organisace vykonávají však
velmi značnou měrou i osvětovou práci.
Tato práce musí za všech okolností trpěti,
oklestí-li se jejich samospráva v přijímání
členů, tak závažně. Východisko,
aby se zřídila zvláštní skupina
členů, není voleno šťastně,
poněvadž to organisace zbytečně zatěžuje.
Jest dosti odborových organisací všech směrů,
takže si každý zaměstnanec může
najíti organisaci, která nejlépe odpovídá
jeho osobnímu názoru.
Abychom tedy zrušili omezení samosprávy odborových
organisací, podáváme tento návrh zákona.
Tímto nevznikne žádný finanční
náklad.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh zákona byl přikázán sociálně-politickému
výboru poslanecké sněmovny, aby jej co
nejrychleji projednal.