II. volební období. | 3. zasedání. |
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Pracovní poměr domovnický může
býti ujednán buď ústní nebo písemnou
smlouvou, nebo písemným prohlášením
vlastníka domu nebo jeho oprávněného
zástupce, vydaným na základě kolektivní
smlouvy a doručeným zaměstnanci.
1. Domovníky (správci domu, vrátnými)
podle tohoto zákona jsou muži i ženy, kterým
byl svěřen vlastníkem domu, nebo jeho oprávněným
zástupcem dohled na dům, udržování
čistoty a pořádku v něm a obstarání
prací, týkajících se správy
domu.
2. Na osoby tyto nevztahují se ustanovení čeledního
řádu.
3. Tento zákon nevztahuje se na osoby zaměstnané
domovnickými pracemi v budovách určených
pro veřejné úřady a ústavy,
jsou-li tyto osoby státními nebo veřejnými
zaměstnanci.
1. Kolektivní smlouvy, pokud neodporují donucujícím
předpisům tohoto zákona a ujednání
mezi organisacemi nebo zájmovými skupinami majiteli
domů s jedné strany a mezi odborovými organisacemi
domovníků se strany druhé, jsou závazné
pro zaměstnavatele i zaměstnance, náležejí-li
navzájem organisacím nebo zájmovým
skupinám, které smlouvu ujednaly.
2. Smlouvy jiné nebo zvláštní pracovní
úmluvy jsou neplatny, jsou-li na škodu zaměstnanců
oproti kolektivní smlouvě, zavazující
obě smluvní strany.
1. Pro každý dům budiž zpravidla ustanoven
domovník.
2. Vlastník domu může však domovnické
práce obstarávati sám nebo pomocí
osoby v domácnosti žijící.
1. Domovníku náleží, aby hájil
bedlivě zájmu vlastníka domu jeho správě
svěřeného, aby oznámil ihned vlastníku
domu nebo jeho oprávněnému zástupci
všechny závady v domě, ze kterých by
mohla povstati újma na zdraví, životu nebo
majetku vlastníka domu i jiných osob, a aby dbal
by nebyl zbytečně poškozován dům,
jeho místnosti a příslušenství.
2. Příkazů vlastníka domu nebo jeho
oprávněného zástupce co do správy
domu a dohledu naň jest povinen domovník uposlechnouti.
Domovník jest také povinen oznámiti vlastníku
domu nebo jeho zástupci závady a stížnosti
přednesené jemu nájemníky, t. j. přednosty
domácnosti (nebo jejích zástupci).
1. Zejména náleží domovníkovi
také pečovati o čistotu a osvětlování
domu a to na chodbách, schodištích a jiných
místnostech přístupných všem
obyvatelům domu, dohlížeti na vodovod a osvětlovací
zařízení.
Povinnost tato nevztahuje se na místnosti přístupné
jiným osobám, než obyvatelům domu. Domovník
jest také povinen obstarávati pochůzky spojené
se správou domu, jakož i veškeré práce
ukládané veřejnými úřady
v domech, jakož i vyvěšování vyhlášek
úředních, doručování
příkazů a pod.
2. Kromě takových prací, vyžadovaných
správou samou, nejsou povinni domovníci konati bezplatných
služeb ani majiteli nebo jeho zmocněnci ani obyvatelům
domu.
3. Za takové jinaké služby a práce jako
čištění kanalisace, komínu atd.
a nebo jiné mimořádné práce
vyžadované majitelem domu nebo jeho zástupcem,
nebo obyvateli domu přísluší domovníkovi
odměna smluvená nebo v místě obvyklá
a přiměřená.
4. Čištění chodníku náleží
domovníkovi jen potud, pokud chodník je majetkem
vlastníka domu.
1. Koná-li domovník tyto práce (domovnické)
jako vedlejší zaměstnání, nebo
příležitostně, může vykonávati
své jiné zaměstnání i mimo
dům. Náleží mu však, aby pod svou
zodpovědností postaral se o svého zástupce
po dobu své nepřítomnosti.
2. Je-li domovnický poměr zaměstnáním
stálým, vyžádá si schválení
vlastníka domu, nebo jeho zástupce, chce-li se zdržeti
přes tři dny mimo dům.
Domovníkovi dlužno dáti zdarma vhodný,
světlý, zdraví neškodný a k řádnému
obývání způsobilý byt nejméně
o dvou místnostech (kuchyň a pokoj) a to poblíž
domovních dveří. Byly-li mu vykázány
místnosti stavebnímu řádu, policejním
a zdravotním nařízením odporující,
může ihned domovnický poměr rozvázati
a přerušiti a žádati náhradu škody.
Mimo byt a náhradu hotových výloh spojených
se správou domu, přísluší domovníku
za konané práce od vlastníka domu mzda smluvená
nebo přiměřená (v místě
obvyklá). Výše její stanovena bude kolektivní
smlouvou a nesmí býti nižší nežli
mzda stanovená kolektivní smlouvou platnou pro obvod,
pro který byla smluvena.
1. Za každé otevření domovních
dveří v době, po kterou má býti
dům uzamčen (doba tato budiž uvedena ve schváleném
domácím řádu), zaplatí strana
za otevření žádající poplatek
přímo domovníku. Poplatek tento určí
se domovním řádem, schváleným
okresní správou politickou (policejním ředitelstvím).
2. Se svolením vlastníka domu může dáti
domovník obyvatelům domu domovní klíč
za poplatek uvedený ve schváleném domovním
řádě. Poplatek tento náleží
domovníkovi i tehdy, dal-li vlastník domu domovní
klíč obyvatelům sám. V tomto případě
nenese domovník zodpovědnost za škodu povstalou
opomenutím jejich a nebo příslušníků
rodiny.
1. Domovnický poměr může býti
zrušen oběma stranami výpovědí,
a to jen za podmínek uvedených v § 1 a §
4, zákona č. 48 Sb. z. a n. ze dne 26. března
1925.
2. Lhůta výpovědní stanoví
se ve všech případech nejméně
na dobu 1 roku, nebyla-li smluvena lhůta delší.
Byla-li ujednána výpovědní lhůta
a není-li pro obě strany stejná nebo zákonná,
platí lhůta delší, nejméně
však zákonná.
3. O stížnosti proti rozhodnutí okresního
soudu o výpovědi platí předpis §
4, zákona č. 48 Sb. z. a n. ze dne 26. března
1925.
4. Proti rozhodnutí soudu odvolávacího, jímž
byl výrok o účinnosti výpovědi
potvrzen, je přípustno dovolání.
1. Z důležitých příčin
může býti zrušen domovnický poměr
i bez výpovědi. Zdali jsou příčiny
důležitými, posoudí, je-li o to rozepře,
soud.
2. Také v tomto případě jest přípustno
dovolání i proti rozhodnutí soudu odvolávacího,
jímž byl rozsudek potvrzen.
Takovými důležitými příčinami,
pro které může vlastník domu poměr
ihned zrušiti, jsou zejména:
1. Dopustil-li se zaměstnaný zpronevěry a
krádeže.
2. Chová-li se přes napomenutí neslušně,
urážlivě nebo hrubě k vlastníku
domu, jeho zástupci a byl-li proto soudem odsouzen.
Vlastník domu nemá právo dáti domovníku
okamžitou výpověď, když byl sám
pro týž čin odsouzen na základě
protiobžaloby.
3. Oddává-li se opilství.
4. Dopustil-li se činů nemravných, pro které
byl soudem odsouzen.
Za důležitý důvod, ze kterého
může zaměstnaný před časem
zrušiti poměr, považuje se zejména:
1. Je-li nebo stane-li se neschopným konati domovnické
práce, nebo nemůže-li je zastati bez újmy
pro své zdraví;
2. dopustil-li se zaměstnavatel činů porušujících
mravnost, nebo značných urážek proti
němu, nebo jeho příslušníkům,
nebo nezabránil-li tomu svým lidem;
3. zadržuje-li mu bez důvodu mzdu, nebo ho v ní
zkracuje, poskytuje-li mu byt zdraví škodlivý,
nebo obmezuje-li ho v jeho užívání;
4. porušuje-li zaměstnavatel jiná podstatná
ustanovení smlouvy nebo zákon, neb hledí-li
svésti domovníka k nezákonnostem.
O náhradě, jež přísluší
za bezdůvodné předčasné zrušení
poměru, o jejím promlčení a o vysvědčení,
platí ustanovení obecného zákona občanského
o služební smlouvě.
Práva, jež přísluší domovníku
podle § 6, odst. 2., §§ 8, 11, 12 a 15, nemohou
býti ujednáním vyloučena ani obmezena.
Ustanovení § 5, odst. 1., pak § 7, odst. 1. a
§ 10 mohou býti změněna písemnou
smlouvou.
Veškeré pracovní spory mezi vlastníkem
domu a domovníkem (správcem domu, vrátným)
přísluší rozhodovati řádným
soudům podle zákona a soudní příslušnosti
povolaným.
Pokud v tomto zákoně není jiného ustanovení,
platí pro pracovní poměr domovníků
také tyto zákony:
Obecný zákoník občanský, zákon
z 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n. a zákon
ze dne 9. října 1924 č. 221 Sb. z. a n.,
o pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří.
Vlastník domu jest povinen pojistiti domovníka pro
případ povinného ručení za
škody způsobené jednáním nebo
opomenutím při výkonu správy domu
a pro případ úrazu při výkonu
prací domovnických.
1. Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Současně pozbývá
platnosti zákon ze dne 30. ledna 1920 č. 82 Sb.
z. a n.
2. Provésti tento zákon náleží
ministru sociální péče.
Zákonem ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb. z. a n.
upraveny právní a pracovní poměry
domovníků nedostatečně, takže
praktické uplatnění tohoto zákona
záhy ukázalo slabiny, které nutno co nejrychleji
odstraniti. Práce domovníků zasluhuje v novém
zákoně náležitého ocenění,
zasluhuje jiná hlediska nejen vůči majitelům
domů a nájemníkům, nýbrž
i vůči veřejné správě.
Nové zákony o dávkách, daních,
bytové péči a pod., ukládají
nájemníkům řadu povinností,
jež sice každý má znáti, ale buď
nedostatkem času nebo jiných okolností zamešká
nájemník získání patřičných
informací a proto domovník v častých
případech není jen mechanickým sběratelem
vyplněných tiskopisů, nýbrž i
rádcem a pomocníkem. Tato funkce předpokládá
nezbytný stupeň inteligence, jíž dosáhnout
může jen ten, který má nutně
potřebného času a nutných hmotných
prostředků.
Známe případy, kdy poměr domovníka
k majiteli domu příčí se všem
zákonným předpisům, stává
se mnohdy až otrocky odvislým a je tudíž
snaha naše po vyřešení takového
poměru, který by odpovídal duchu a potřebám
doby pochopitelna.
Máme-li na mysli technickou část výkonu
domovníka, kterou mu ukládá řada ochranných
a hygienických předpisů, dospíváme
k přesvědčení, že práce
domovníka je mimořádně důležitá
a významná, jíž také chceme v
našem návrhu plně respektovati.
Rozlišujeme přesně ochranu domovníka
v jeho práci a ochranu domovníka v poměru
nájemníka. Pokud v §u 17 mluvíme o sporech
z pracovního poměru zastáváme stanovisko,
že příští pracovní soudy
mají vyřizovati i tyto spory.
Vyhovujíce ustanovení §u 41 Ú. l. konstatujeme,
že pro státní pokladnu nevznikají tímto
návrhem vydání a odpadá tudíž
návrh na úhradu.
Návrh budiž přikázán výboru
sociálně-politickému.