II. volební období. | 3. zasedání. |
Vláda nemůže předložiti návrh
novelisace ústavního zákona ze dne 1. července
126, č. 152 Sb. z. a neboť požadavky v interpelaci
uvedené, aby zájemci nabývali československého
státního občanství nikoliv udělením,
nýbrž ex lege a toto nabývání
aby rozšířeno bylo i na bývalé
státní občany americké, polské,
rakouské, německé, srbské a rumunské,
byly uplatňovány již při projednávání
tohoto zákona v Národním shromážděni,
nemohl však - jak ostatně pánům interpelantům
dobře známo - k nim býti v zákoně
vzat zřetel již proto, že odporují jeho
intencím.
Vláda nemůže také odstraniti z řízení
zaváděného podle tohoto zákona šetření
četnictvem a policií a naříditi županským
úřadům, aby žádosti o státní
občanství předkládaly ministerstvu
vnitra bez předchozího policejního šetřeni.
Pokud si páni interpelanti stěžují na
to, že županské úřady žádosti
o státní občanství nepředkládají
ťihnedŤ ministerstvu vnitra, nýbrž konají
o nich dříve ještě úřední
šetření, nelze. především
stížnost tuto přezkoumati, poněvadž
v interpelaci není uveden ani jediný konkrétní
případ, z něhož by bylo patrna, že
žádosti, jež má interpelace na mysli,
byly žadatelem samým skutečně řádně
doloženy podle ustanovení § 4 zákona,
takže o okolnostech, jež strana sama má podle
tohoto zákonného předpisu v žádosti
uvésti a je hodnověrnými listinami doložiti,
nebylo vůbec třeba úředního
šetření. Není-li však žádost
hodnověrně doložena, jest županský
úřad povinen, dříve nes ji předloží
ministerstvu vnitra, doplniti ji úředním
šetřením. Ca do způsobu tohoto šetření
není pak úřad zákonem samým
nikterak omezen a může, uzná-li to vhodným,
i četnictvem nebo policií potřebná
data, na př. zaměstnáni, bydliště,
místo a den narození žadatele, jméno
a osobní poměry jeho manželky a dětí
atd., dáti vyšetřiti. Tvrzení, že
se šetření úřední má
státi pouze prostředky uvedenými v civilním
soudním řádu, jest nesprávné;
nebol podle výslovného ustanovení §
4, odst. 4. úřad ťmůžeŤ sice
zmíněných prostředků použíti,
ale nemusí.
K tomu nehledě předpokladem nároku na státní
občanství je, alby žadatel nejen vyhovoval
náležitostem § 4, lit. a-h, jež sám
má prokázati, nýbrž aby nebyl podle
§ 1, odst. 3. z nároku vyloučen. Ježto
o skutečnostech § 1, odst. 3. nebude žádost
strany zpravidla míti žádných dokladů
a rakon také neukládal straně důkazu
v tomto směru, je županský úřad
samozřejmé netoliko oprávněn, nýbrž
povinen z úřední moci vyšetřiti
a zjistiti tyto podmínky nároku na udělení
státního občanství průvodními
prostředky podle zásad správního řízení
přípustnými, tudíž uzná-li
za vhodné i s použitím orgánů
úřednictva nebo policie.
Hlášení četnictva nebo policie není
však žádným důkazem, nýbrž
může býti pouze podnětem k navedení
dalšího řádného řízení
za účelem zjištění objektivní
pravdy.
Tvrdí-li tedy interpelace, že rozhodujícími
pro posouzeni nároku na státní občanství
jsou v praksi libovolné, nekontrolovatelné i falešné
důvěrné zprávy policejních
úřadů a četnictva, o nichž se
žadatel nevyrozumí a nemá proti nim žádné
ochrany, není toto ničím nedoložené
tvrzení naprosto správným, neboť v případě
policejního hlášení pro stratu nepříznivého
musí jí samozřejmě býti, nemá-li
řízeni ubýti vadným a jako takové
ke stížnosti strany nejvyšším správním
soudem zrušeno,poskytnuta možnost, aby údaje
proti ni svědčící seznala a po případě
vyvrátila.
Provede-li tudíž županský úřad
šetření o tom, není-li žadatel
z nároku na udělen státního občanství
vyloučen, dříve, než předloží
spis ministerstvu vnitra, nejedná ani proti zákonu,
který v tomto směru žadateli samému
povinnosti průkazní neukládá, ani
na úkor strany, nýbrž v jejím vlastním
zájmu, neboť tím se vyřízeni
věci jedině uspíší.
Vzhledem k tornu nemá vláda příčiny
z podnětu této interpelace něco ve věci
zaříditi.