II. volební období. | 3. zasedání. |
Zahraniční výbor projednal ve své
schůzi dne 1. prosince 1926 uvedený vládní
návrh a doporučuje přijetí tohoto
usnesení:
Národní shromáždění Československé
republiky souhlasí s třetí dodatkovou úmluvou
mezi Československou republikou a Rakouskem, sjednanou
ve Vídni dne 23. června 1926 k obchodní dohodě
mezi Československou republikou a Rakouskem, sjednané
v Praze dne 4. května 1921 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 2.
července 1926, č. 155 Sb. z. a n.
Základní úprava obchodně-politického
poměru mezi Československou republikou a.Rakouskem
jest provedena rámcovou obchodní dohodou ze 4. května
1921, jež doplněna byla dodatkovou úmluvou
z 27. listopadu 1924. V závěrečném
protokolu k této úmluvě projevily obě
smluvní strany ochotu, že na návrh jedné
strany vstoupí v jednání během trvání
této úmluvy, aby upravily tuto úmluvu tak,
aby odpovídala vývoji hospodářských
a obchodně-politických poměrů. V intencích
tohoto ustanovení přikročily obě strany
k nové partielní úpravě některých
celnětarifních otázek, což se stalo
druhou dodatkovou úmluvou z 7. července 1925 a třetí
dodatkovou úmluvou z 23. června 1926, která
se právě předkládá ke schválení.
Na základě této úpravy obchodních
styků vyvíjel se vzájemný obchod uspokojivě
ve prospěch obou států, což možno
posouditi z toho, že rakouský dovoz do našeho
státu v r. 1925 stoupl oproti r. 1923 skoro o 100% a náš
vývoz do Rakouska v téže době stoupl
asi o 4%. Tento vzájemný obchod obou států
dá se charakterisovati tak, že v našem vývozu
do Rakouska převládají suroviny, polotovary
a potraviny, jako uhlí, dříví; cukr,
dobytek jatečný, maso, zelenina a dále zboží,
které jest z Rakouska reexportováno, a pokud jde
o vývoz tovarů, jedná se z velké části
o typické československé výrobky,
v Rakausku buď vůbec nevyráběné
nebo ne v potřebném množství a jakosti,
jako skleněné zboží, tovary některých
odvětví textilního a kovodělného
průmyslu. Naproti tomu náš dovoz z Rakouska
vykazuje jistou stabilitu ve skupinách reexportu surovin
a polotovarů a dále pozoruhodné zvýšení
dovozu hotových výrobků.
V posledním roce - přikročilo Rakousko ke
zvyšování celní ochrany pro různé
zemědělské a průmyslové výrobky,
které bylo provedeno dvěma novelami k celnímu
tarifu. Se zřetelem k tomu žádalo Rakousko
za revisi některých položek dřívějších
společných dohod, zejména ohledně
cukru, a naše vláda projevila v tomto směru
krajní ochotu, kteréžto jednání
vedlo k uzavření třetí dodatkové
úmluvy, která se předkládá
právě ke schválení.
Tato úmluva jest rozdělena na část
celně-tarifní a závěrečný
protokol.
V části celně-tarifní jednak zřeklo
se Rakousko některých smluvních sazeb, sjednaných
v první a druhé dodatkové úmluvě,
takže vstupují opět v platnost československé
autonomní sazby, (tak na př.: pro punčochy,
ponožky a rukavice z bavlny, pro některé druhy
zboží z lepenky a papíru, pro jistý
druh zámků a železného nábytku,
pro některé výrobky ze stříbra),
a jednak projevilo souhlas k zvýšení dosavadních
jemu poskytnutých smluvních sazeb (pro deštníkové
pruty a kostry). Vedle toho získalo Československo
touto úmluvou některé další celní
slevy (pro smůlu bednářskou, pivovarskou,
kartáčnickou a provaznickou, pro jednoduché
dámské polobotky se svršky z určitých
textilií a pro pípy z jemných dřev).
Pokud jde o novou úpravu cel na cukr, přistoupila
Československá vláda na rakouské přání
o zvýšení rakouského cla na rafinovaný
cukr a úměrnou úpravu cla na cukr surový
tak, aby při zvýšení cel nenastal podstatný
přesun v rozpětí cel na surovinu a bílé
zboží a tak nebyl ohrožen odbyt československé
rafinády do Rakouska. Rozpětí fixované
touto úmluvou ve srovnání s tím, jak
se podává z dřívějších
smluv, bylo poměrně zachováno.
Závěrečný protokol obsahuje o cukru
analogické ustanovení jako první a druhá
dodatková úmluva, jež týkají
se rozpětí mezi cly na jednotlivé druhy cukru
a interpretuje některá celně-tarifní
ustanovení všech tří dodatkových
úmluv.
V poslední době Rakousko opětně projevilo
přání po revisi dosavadní úpravy
obchodních styků, kterémužto přání
naše vláda snažila se vyjíti vstříc
v rámci možností daných za současného
jednání o obchodní smlouvy s jinými
cizími státy a přistoupila na zahájení
jednání s Rakouskem na začátku příštího
roku.
Přes to rakouská vláda vypověděla
ke dni 1. prosince celně-tarifní dodatkové
smlouvy na dobu tří měsíců,
takže by od 1. března 1927 platila jen obchodní
smlouva rámcová z roku 1921, sjednaná na
podkladě doložky o nejvyšších výhodách.
Tohoto postupu nepoužilo Rakousko vůči žádnému
jinému státu, ani oproti státu s menším
vzájemným obchodem, a proto jest to tím více
neobvyklý způsob, jde-li o poměr k našemu
státu, který jest pro Rakousko poměrně
největším odbytištěm. Proto jest
nutno akcentovati stanovisko, aby naše vláda nedala
se zvyklati tímto incidentem při soustavním
realisování obchodně-politického programu
pro náležité uplatnění zájmů
naší domácí výroby a pro rozvoj
našeho zahraničního obchodu.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností doporučuje poslanecké sněmovně,
aby tuto dodatkovou úmluvu schválila.