II. volební období. | 3. zasedání. |
Branný výbor poslanecké sněmovny
Národního shromáždění
projednal ve své schůzi dne 1. prosince 1926 vládní
návrh č. 362.
Čl. I. doporučuje ve znění vládou
navrhovaném.
Jako nový článek II. vložil branný
výbor ustanovení o změněných
názvech jednotlivých kategorií vojenských
gážistů, a to dle terminologie, jak jí
užívá zatím již schválený
nový platový zákon. Přijatý
II. článek odůvodněn jest následovně:
Nový platový zákon č. 103/1926 Sb.
z. a n., odstranil dřívější hodnostní
třídy. Kdyby se rozlišování jednotlivých
důstojníků při provádění
zákona o voj. káz. a kárném právu
mělo provésti podle zásad uvedených
v § 152 platového zákona, zasahovalo by to
rušivě do vojenské organisace, podle níž
štábní kapitán patří k
důstojníkům vyšším, kdežto
podle zásady uvedené v § 152 cit. zák.
sdílel by - pokud provádění zákona
o vojenském kázeňském a kárném
právu se týče - osudy důstojníků
nižších. Rovněž v přechodné
době, dokud nebude provedeno zařadění
důstojníků na služební místa
odpovídající jejich nynějším
skutečným hodnostem, vznikla by řada potíží.
Proto se doporučuje, aby na místo dosavadního
platového rozlišování důstojníků
převzal zákon o vojenském kázeňském
a kárném právu rozlišování
organisační a nahradil dosavadní rčení
"vojenští gážisté zařadění
nejvýše do IX. hodnostní třídy"
rčením "nižší důstojníci"
" dosavadní rčení "vojenští
gážisté VIII. až VI. hodn. třídy"
rčením "vyšší důstojníci"
a dosavadní rčení "vojenští
gážisté V. a vyšší hodnostní
třídy" rčením "generálové".
Dosavadním gážistům mimo hodnostní
třídy odpovídá podle nového
platového zákona označení "gážisté
mimo služební třídy".
V důsledku tohoto nově vsunutého článku
II., označen byl další článek
předlohy zákona (II.) jako článek
III.
Výbor branný proto navrhuje poslanecké sněmovně
N. S., aby předlohu schválila ve znění
branným výborem usneseném.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
V zákoně ze dne 4. července 1923, č.
154 Sb. z. a n., o vojenském kázeňském
a kárném právu, jakož i o odnětí
vojenské hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním se doplňují,
po případě mění jednotlivá
ustanovení takto:
(1) V § 6, odst. (4), zní druhá věta
takto: "Zjistí-li vyšší představený,
že uložený kázeňský trest
byl nepřípustný nebyl nepřiměřený,
anebo že trestající nebyl oprávněn
jej uvaliti, může trest pozměniti nebo zrušiti."
(2) V § 13, odst. (2), zní druhá věta
takto: "Předsedu ustanovuje velitelství (úřad),
u něhož jest kárný výbor zřízen,
z důstojníků pověřených
vyšším velitelstvím; členy vybírá
pro každý případ zvláště
velitelství (úřad), u něhož jest
kárný výbor zřízen, ze způsobilých
vojenských gážistů svého obvodu
a co možná ze sídla kárného výboru,
podle pořadu, který stanoví nařízení,
a to tak, aby, pokud je to možno, byl jeden ze členů
práva znalý."
(3) § 14 mění a doplňuje se takto:
a) V odst. (6) zní poslední vztažná
věta takto: ".... který kárný
výbor má věc společně projednati."
b) Jako nový odst. (6) připojuje se toto ustanovení:
"(6) Dopustil-li se vojenský gážista několika
poklesků, o nichž nebylo ještě konečně
rozhodnuto, jest všechny projednati společně
u téhož kárného výboru, a to
u toho, který ostatní předstihl."
(4) § 15 doplňuje se takto:
a) Odst. (2) doplňuje se touto větou: "Rozkaz
nepříslušného představeného
nečiní řízení před kárným
výborem neplatným, vyslovil-li příslušný
představený dodatečně svůj
souhlas."
b) Jako odst. (3) vkládá se toto ustanovení:
"(3) Je-li v téže věci obviněno
několik vojenských gážistů a
jsou-li představení, kteří by byli
k vydání rozkazu na zavedení kárného
řízení podle předcházejícího
ustanovení příslušní, různí,
zavede se kárné řízení, po
případě se rozšíří
řízení již zavedené, na rozkaz
zemského vojenského velitele, po případě
ministra národní obrany [§ 14 (5)]. Vzejde-li
za kárného řízení podezření,
že se obviněný vojenský gážista
dopustil ještě jiného poklesku [§ 14 (6)],
jest příslušným představeným
ten velitel, na jehož rozkaz řízení
před kárným výborem bylo již
zavedeno."
c) Dosavadní očíslování odst.
(3) až (6) se mění na očíslování
(4), (5), (6), (7).
d) Jako nový odst. (8) se připojuje toto ustanovení:
"(8) Příslušní představení
mohou věc jednoho neb několika obviněných
vyloučiti a naříditi oddělené
projednání, jeví-li se vhodným k tomu
účelu, aby se řízení neprodlužovalo
neb neztěžovalo; z téhož důvodu
mohou vyloučiti z dalšího projednávání
poklesky, které nemají pro výměr trestu
podstatné důležitosti. Pro případy
takto vyloučené zůstává příslušným
představený ten, který vyloučení
věci nařídil."
(5) V § 17, odst. (1), poslední věta "porad
kárného výboru se zpravodaj nezúčastní"
se nahrazuje tímto: "porad kárného výboru
se zpravodaj zúčastní bez poradního
hlasu".
(6) § 22 mění a doplňuje se takto:
a) Odst. (1), lit. c), doplňuje se tímto ustanovením:
"Byl-li vojenský gážista obviněný
pro porušení povinností úředních
a služebních po.. trestán již soudně,
může kárný výbor od uložení
kárného trestu pro tentýž poklesek upustiti,
neuzná-li, že týmž pokleskem byly zároveň
porušeny také stavovské povinnosti. Byl-li
vojenský gážista v řízení
před kárným výborem již pro některý
poklesek potrestán, má kárný výbor
při výměře trestu za jiný poklesek,
spáchaný před uvedeným potrestáním,
přihlížeti k trestu uloženému za
poklesek, pro který byl již vojenský gážista
potrestán."
b) V odst. (2) část poslední věty
"zní-li konečné usnesení na některý
z trestů uvedených v § 23,..." se nahrazuje
tímto:
"zní-li konečné usnesení, že
jest obviněný vinen,..."
c) V odst. (3) počátek věty "Konečné
usnesení, jímž se ukládá některý
z trestů uvedených v § 23..." se nahrazuje
tímto:
"Konečné usnesení, že jest obviněný
vinen..."
d) Odst. (4) zní takto:
"Konečné usnesení, že se řízení
zastavuje, nebo že se obviněný zprošťuje,
buď do 14 dní předloženo k potvrzení
představenému, který nařídil
řízení před kárným výborem,
po případě, který nařídil
jeho rozšíření. Potvrdí-li představený
toto usnesení, může zaříditi
podle potřeby další za účelem
kázeňského potrestání podle
části I. tohoto zákona. Konečné
usnesení, že je obviněný vinen, předloží
se, nepodá-li obviněný (obhájce) ve
lhůtě stanovené v § 24 odvolání,
po uplynutí této lhůty k potvrzení:
a) bylo-li upuštěno od uložení trestu
nebo byl-li uložen některý z trestů,
uvedených v § 23 (1) a), (2) a), (4) a), představenému,
který nařídil řízení
před kárným výborem, po případě
který nařídil jeho rozšíření,
b) byl-li uložen některý z trestů uvedených
v § 23 (1) b) až g), (2) b) až d), (4) b) až
d), ministru národní obrany."
e) Odst. (s) zní takto:
"Nebylo-li konečné usnesení kárného
výboru, že se obviněný zprošťuje
nebo že jest vinen, potvrzeno podle ustanovení odstavce
(4), nebo podá-li obviněný proti konečnému
usnesení, jímž byl uznán vinným,
v stanovené lhůtě odvolání,
předloží se spisy k projednání
odvolacímu kárnému výboru u ministerstva
národní obrany; nebylo-li potvrzeno konečné
usnesení, že se řízení zastavuje,
odkáže kárný výbor věc
k závěrečnému projednání."
(7) § 23 mění se takto:
a) V odst. (1) ustanovení lit. f) se nahrazuje tímto:
"f) odnětí vojenské hodnosti s přiznáním
menších zaopatřovacích požitků
(zmenšeného odbytného);
g) odnětí vojenské hodnosti se ztrátou
nároku na zaopatřovací požitky (odbytné)."
b) Odst. (g) zní takto:
"Snížení zaopatřovacích
požitků [odst. (1) e) a f) a odst. (2) c)] neb odbytného
lze stanoviti nejvýše 25%."
(8) V § 24, odst. (1), počátek věty
"Zní-li konečné usnesení kárného
výboru na některý z trestů uvedených
v předchozím paragrafu," se nahrazuje tímto:
"Zní-li konečné usnesení, že
je obviněný vinen."
(9) § 25, odst. (1)-(4), mají toto znění:
"(1) Odvolací kárný výbor prozkoumá
po slyšení odvolacího kárného
žalobce spisy především v neveřejné
poradě. Má-li za to, že je třeba řízení,
provedené kárným výborem I. stolice,
doplniti, uloží toto doplnění kárnému
výboru, který se věcí zabýval
v I. stolici, nebo opatří potřebné
spisové doplnění sám. Má-li
však podle názoru odvolacího kárného
výboru provedené řízení takové
podstatné vady, že jich nelze doplněním
odstraniti, usnese se odvolací kárný výbor
na tom, aby naříkané konečné
usnesení bylo zrušeno a spisy zaslány příslušnému
představenému k dalšímu opatření,
anebo aby bylo nařízeno nové projednání,
podle potřeby i před jiným kárným
výborem I. stolice; usnesení toto podléhá
schválení ministra národní obrany."
"(2) Nebylo-li odvolání podané opožděně
neb osobou neoprávněnou zamítnuto podle §
24 (3) kárným výborem I. stolice nebo byly-li
uplatňovány toliko zřejmě bezpodstatné
formální vady řízení, může
odvolací kárný výbor bez závěrečného
projednání v neveřejné poradě
odvolání zamítnouti, pokud se týče
vysloviti souhlas s konečným usnesením kárného
výboru I. stolice; usnesení toto podléhá
schválení ministra národní obrany."
"(3) Nepokládá-li odvolací kárný
výbor doplnění řízení
za nutné, nebo bylo-li doplnění již
provedeno, a neuzná-li, aby naříkané
konečné usnesení bylo zrušeno, nařídí
závěrečné projednání.
Totéž se stane i tehdy, když ministr národní
obrany neschválí usnesení odvolacího
kárného výboru, aby naříkané
konečné usnesení bylo zrušeno a aby
věc byla znovu projednána v I. stolici, nebo neschválí-li
usnesení odvolacího kárného výboru
z neveřejné porady [odst. (2)], že se odvolání
zamítá, nebo, že se vyslovuje souhlas s konečným
usnesením kárného výboru I. stolice.
Na další řízení použije
se obdobně předpisů platných pro řízení
před kárným výborem I. stolice:
"(4) Obviněný a obhájce může
se dostaviti k závěrečnému projednání."
(10) § 33, odst. (1), lit. a) a d), mění se
takto:
"a) když uprchl do ciziny, nebo nevrátí-li
se neodůvodněně z ní a bylo-li z toho
důvodu proti němu zavedeno trestní řízení
a nemůže-li pro jeho nepřítomnost býti
skončeno;"
"d) bylo-li dodatečně zjištěno,
že se vojenský gážista dopustil ještě
před svým jmenováním zločinu
vůbec, přečinu nebo přestupku spáchaného
ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti a
byl-li proto soudem před svým jmenováním
nebo po něm odsouzen, nebo nedošlo-li k zavedení
trestního řízení soudního nebo
k odsouzení pro zločin spáchaný ze
ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti jen
proto, poněvadž tomu překážel důvod,
který zrušuje trestnost činu neb vylučuje
jeho stíhání. Nastalo-li odsouzení
před vznikem Československé republiky, lze
tohoto opatření použíti jen tehdy, byl-li
by dotčený čin trestným i podle zákonů
československých platných v době odnětí
vojenské hodnosti. Nedošlo-li k zavedení trestního
řízení soudního nebo k odsouzení,
lze opatření tohoto použíti jen tehdy,
padá-li příslušný návrh
souhlasně kárný výbor I. stolice a
odvolací kárný výbor."
Dosavadní rčení:
a) "vojenští gážisté mimo
hodnostní třídy",
b) "vojenští gážisté zařadění
nejvýše do IX. hodnostní třídy",
c) "vojenští gážisté VIII.
až VI. hodnostní třídy",
d) "vojenští gážisté V. a
vyšší hodnostní třídy"
jehož používá zákon uvedený
v předcházejícím článku,
třeba nahraditi tímto rčením:
a) "vojenští gážisté mimo
služební třídy (rotmistři, štábní
rotmistři a praporčíci)",
b) "nižší důstojníci (podporučíci,
poručíci, nadporučíci a kapitáni)",
c) "vyšší důstojníci (štábní
kapitáni, majoři, podplukovníci a plukovníci)",
d) "generálové".
Tento zákon, jejž provésti se ukládá
ministru národní obrany v dohodě s ministry
vnitra, spravedlnosti a financí, nabývá účinnosti
dva měsíce po vyhlášení.