Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.

II. volební období.3. zasedání.


740.

Návrh

poslanců Tučného, inž. Záhorského a spol.

na vydání zákona, kterým se mění zákon ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon

ze dne ........................................ 1926,

kterým se mění ustanovení § 1154 b) obč. zákoníka

(zákon ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a nař.)

§ 1.

§ 1154 b) obč. zákoníka, ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 155 Sb. z. a n. mění se a bude napříště zníti takto:

Zaměstnanci přísluší po čtrnáctidenním zaměstnání nárok na mzdu nejvýše týdenní i tenkráte, jestliže onemocněl anebo utrpěl úraz, nebo když z jiné důležité příčiny týkající se jeho osoby, nemohl vykonávati práci nebo službu, pokud si toho nepřivodil úmyslně nebo hrubou nedbalostí.

Za důležitou příčinu ve smyslu 1. odst. tohoto paragrafu považuje se také povolání ke cvičení ve zbrani (cvičení služebnímu), o němž jedná zákon ze dne 31. března 1925, číslo 61 Sb. z. a nař.

Pokud v kolektivních smlouvách nebo pracovních (služebních) řádech jsou ustanovení o náhradě mzdy ve smyslu tohoto zákona příznivější, se tímto zákonem neruší.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministrům spravedlnosti a sociální péče se ukládá, aby tento zákon provedli.

Důvody:

Zákonem ze dne 1. dubna 1921 bylo znění § 1154 b) obč. zákoníka měněno na podkladě zákona o nemocenském pojištění dělnictva, podle něhož zaměstnanec, který onemocněl, měl po 3 denním trvání nemoce nárok na podporu hned od prvního dne onemocnění.

V zákoně č. 221/1924 o pojištění dělníků pro případ nemoci, invalidity a stáří, pozměněna byla ustanovení o nároku na podporu nemocenskou tak, že pojištěnec za prvé dva dny nemoci nemá nároku na podporu za žádných okolností, za třetí den nemoci pouze v případě, jestliže nemoc trvala déle dvou týdnů.

Poněvadž změnou § 1154 obč. zákona byla takovým pojištěncům vzata i náhrada mzdy, zůstává dělník při krátkodobém onemocnění bez jakékoliv podpory nebo pomoci, což zejména při dnešních nízkých poměrech mzdových je pro dělnické rodiny stavem nesnesitelným. Tyto okolnosti také vyvolaly značnou nespokojenost v dělnických vrstvách s ustanovením zákona č. 22 1924, jež do značné míry opatřením zde navrhovaným bude odstraněna, když při krátkodobém onemocnění dostane se pojištěnci pomoci z titulu zákonného práva na náhradu mzdy.

Ustanovením odstavce třetího § tohoto návrhu odstraněny budou nejasnosti v posuzování zákona č. 61/23, zvláště pak právní nejistota, jež vedla k vynášení rozsudků vzájemně si odporujících.

Poněvadž navrhovaný zákon financí státních se vůbec nedotýká, že je tedy nezatěžuje, nepřipojujeme k návrhu doložky úhradové.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru sociálně-politickému.

V Praze dne 23. listopadu 1926.

Tučný, inž. Záhorský,

Riedl, Slavíček, Hrušovský, dr. Gagatko, Laube, Mikuláš, Moudrý, Procházka, Pechmanová, David, Prášek, Špatný, Zeminová, Netolický, dr. Patejdl, Červinka, Lanc, Sladký, Langr, Bergmann, Buříval.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP