II. volební období. | 3. zasedání |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
§ 40, odst. 1 a 3 jednacího řádu poslanecké
sněmovny - zákona ze dne 15. dubna 1920, číslo
325 zní:
(1) Předseda navrhuje podle usnesení předsednictva
den, hodinu a pořad jednání příští
schůze. (§ 10 (3) jedn. ř.). Nebyly-li proti
jeho návrhu podány námitky, má se
za to, že sněmovna souhlasí s tímto
návrhem.
(2) Jestliže se sněmovna neusnesla na době
a pořadu příští schůze,
koná se tato v čas a s pořadem, který
určilo předsednictvo (§ 9 d) jedn. ř.).
Ustanovení 40 jedn. řádu, pokud by vykládáno
bylo striktně a doslovně, předpokládá
buďto, že denní pořad příští
schůze stanoven musí býti usnesením
plné sněmovny, anebo že musí
býti schůze svolána usnesením předsednictva
jen písemně nebo telegraficky. Předsednictvo
sněmovny již v r. 1920 dospělo k tomu, že
striktní výklad tento byl by neudržitelný,
a proto praxe již od počátku volené
sněmovny vyvinula se tak, jak to formuluje první
odstavec tohoto návrhu.
Poněvadž pak předsednictvo podle § 10,
odst. 3 musí se v každém případě
usnášeti na návrhu, kdy a s jakým pořadem
má býti svolána schůze příští,
existuje tu již vlastně v každém případě
usnesení předsednictva o příští
schůzi, a není zajisté vážných
námitek, aby toto usnesení bylo v těch případech,
kde sněmovna příští pořad
z důvodů jakýchkoliv určiti nemůže,
bylo ex praesidio ihned proklamováno. Uspoří
se tím jednak zdlouhavé, jednak velmi nákladné
vyrozumívání všech členů
sněmovny písemně neb telegraficky. Vyrozumívání
písemné (telegrafické) nebo jiným
vhodným způsobem zůstalo by pak vyhraženo
pro případy, kdy v pracích sněmovních
nastupuje delší, časová přestávka
a kdy tedy ani předsednictvo nenavrhuje nebo nemůže
navrhnouti sněmovně určitý den a určit
pořad příští schůze.
Těmto intencím má vyhověti odst. 2,
návrhu.