Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Příjem z pozemků činí:

1. příjmy z polního a lesního hospodářství, provozovaného na vlastní účet, počítajíc v to výtěžky z kácení lesů, dále příjmy z jiných, výdělkové dani nepodrobených výrobních odvětví a práv s pozemkovou držbou spojených (z práva rybolovu, honitby a pod.), konečně příjmy z jinakého užívání pozemků;

2. příjmy z propachtování pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených;

3. příjmy z pachtu pozemků a práv s pozemkovou držbou spojených.

(2) U poplatníků, kteří vedou o svém podniku řádné, ryzí příjem číselně vykazující knihy, platí obdobně ustanovení § 10, odst. 2.

(1) Příjem z budov činí příjmy z pronájmu budov, a pokud jsou budovy držitelem samým obývány, jinak užívány nebo zdarma jiným osobám k užívání ponechány, užitková hodnota, kterou mají budovy nebo jejich části podle svého stavu a polohy, podle nájemních, dopravních a bytových poměrů domu, místa neb okolí a hledíc k době, ve které se jich skutečně užívá.

(2) Pokud se budov nebo jejich části užívá k účelům polního a lesního hospodářství nebo k účelům živnostenským (v to počítajíc užívání k bezplatným bytům dělnickým a služebním), nezapočítá se užitková hodnota ani při výpočtu příjmu, ani při výpočtu příslušného provozovacího nákladu.

(3) Při zjišťování dani podrobeného důchodu nepřihlíží se k budovám věnovaným zdarma účelům vyučovacím, vychovávacím, dobročinným, lidumilným a účelům veřejné správy.

(1) Příjem z podniků činí příjmy ze samostatných výdělečných podniků a zaměstnání, zejména ze všech všeobecné dani výdělkové podrobených podniků a zaměstnání, počítajíc v to - s výjimkou pachtu v § 8, odst. 1, č. 3. uvedeného - též příjmy z pachtu podniků.

(2) U poplatníků, kteří vedou řádné obchodní knihy, vypočte se obchodní zisk za šetření ustanovení §§ 7, 15 až 17 podle zásad stanovených obchodním zákonem pro řádné vedení knih a i jinak se zvyklostmi řádného obchodníka se srovnávajících; srážky v § 15, č. 1 e) přípustné lze však odečítati jen částkou skutečně zapravenou, všeobecnou daň výdělkovou s přirážkami a příslušenstvím však jen, týká-li se berních let počínajíc rokem 1927.

(3) Zisk z obchodů spekulačních a z účastenství v takových obchodech, po srážce ztrát při tom snad vzatých, vypočte se také u poplatníků, kteří nenáleží k obchodníkům a živnostníkům a nejsou podrobeni všeobecné dani výdělkové, podle zásad platných pro příjem z podniků.

Příjem ze služebního poměru činí zejména tyto služební požitky:

1. Služné, jakékoli přídavky k němu, remunerace, mzdy (též akordní a od kusu) a všechny jiné jakkoli zvané, napřed určené platy v penězích nebo v přírodninách všech veřejných a soukromých zaměstnanců.

2. Příspěvky, které světští duchovní a členové řeholních společenstev (§ 6) dostávají na výživu ze státní pokladny, z veřejných fondů nebo od obcí, zejména doplňky kongruy.

3. Veškeré jiné požitky, které pobírají osoby jmenované v č. 1 a 2 z jejich služebního poměru nebo z jejich povolání nebo hledíc k němu, jako tantiemy, presenční známky, kolejné, zkušební taxy, štolové poplatky, provise a pod.

4. Všeliké odpočinkové a zaopatřovací platy osob v č. 1 a 2 jmenovaných, rovněž i takové platy, kterých požívají vdovy a sirotci po jmenovaných osobách od zaměstnavatele nebo z fondů a pokladen, do nichž zaměstnavatelé odvádějí příspěvky.

(2) Náhrada služebních výdajů není důchodem podrobeným dani. Jsou-li služební požitky určeny na částečnou úhradu výdajů vyžadovaných službou, odečte se od nich služební náklad skutečně z nich zapravený.

(3) Požitky v přírodninách započítají se podle skutečných cen v místě obvyklých.

(1) Příjem z kapitálů činí úroky, renty, dividendy a veškeré jiné výtěžky, které plynou z kapitálů, z majetkových předmětů nebo práv a nejsou již zahrnuty v příjmech podle §§ 8 až 11, a to bez rozdílu, jsou-li podrobeny rentové dani čili nic.

(2) Při nezúročitelných kapitálových pohledávkách, při nichž se vrátí vyšší kapitál než původně zapůjčený, připočte se částka převyšující původní pohledávku k důchodu roku, kterého byla přijata se splátkou příslušného kapitálu.

(3) U příjmu z cenných papírů nepřihlíží se ke zvýšení nebo snížení kursovní hodnoty; pokud papíry ty nenáležejí ku provozovacímu kapitálu podniku. Avšak skutečně dosažené zisky ze spekulačního zcizení cenných papírů, pohledávek, rent a pod. připočtou se po srážce ztrát při takových obchodech snad vzatých k důchodu.

(1) Jiný příjem činí příjmy, které nenáležejí k žádnému v § § 8 až 12 uvedenému druhu příjmů, pokud jsou důchodové dani vůbec podrobeny. Sem náleží zejména výhry na losy a jiné výhry, spekulační zisky, tantiemy správních radů, spisovatelské honoráře, alimenty a pod.

(2) Funkční požitky (platy a činovní přídavky) vyplácené ze státní pokladny kromě funkčních požitků státních zaměstnanců se započítávají do vyměřovacího základu dvěma, pětinami. Funkčními požitky dani podrobenými nejsou přímé účelové požitky, jako representační přídavky a paušály na úřední výdaje.

Nelze-li v případech, kde příjem z nějakého pramene přísluší společně několika osobám určiti podílu, připadajícího na každého jednotlivého účastníka, předpokládá se, že se úhrnný příjem dělí na stejné části.

Aby se zjistil dani podrobený důchod, nutno od příjmů odečísti:

1. veškeré výdaje učiněné na dosažení, zabezpečení a udržení důchodu, zejména

a) výdaje správní, provozovací, náklady udržovací a úroky z dluhů obchodních,

b) odpisy přiměřené opotřebení nebo znehodnocení budov, strojů a jinakého provozovacího zařízení, jakož i ztrátám na podstatě, na kursech aneb jiným ztrátám, jestliže tyto ztráty v provozování podniku již nastaly nebo pravděpodobně jako předvídaný výsledek obchodních poměrů nastanou. Nerozhodno jest, byly-li takové odpisy provedeny buď přímo na příslušných zůstatcích aneb zřízením zvláštní oceňovací položky, která vyjadřuje znehodnocení. K odpisům lze přihlížeti pouze potud, pokud zmíněné ztráty aneb přiměřená náhradní opatření nebyla již započítána jako běžné provozovací výdaje. Přiměřenost těchto odpisů zjistí úřad; pochybuje-li o ní, vyslechne napřed znalce.

c) Pojistné placené za všeliká pojištění proti věcným škodám a jiným majetkovým újmám.

d) Při služebních požitcích (§ 11, odst. 1., č. 1 a 2) nepřevyšujících ročně 100.000 Kč, výdaje tohoto důchodu se týkající [č. 1, lit. a) a č. 3]

při služebních požitcích, převyšujících ročně 100.000 Kč, paušálem 6000 Kč.

Toto ustanovení nevylučuje odečísti takové výdaje, převyšují-li zmíněný paušál, částkou skutečně vynaloženou.

e) Skutečně zapravené splatné přímé daně s přirážkami a příslušenstvím, vyjímajíc daň důchodovou, daň z válečných zisků, daň válečnou a dávku z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., dále skutečně zapravené jinaké veřejnoprávní daně a dávky přímo předpisované (na př. daň z obratu) a konečně skutečně zapravená patronátní břemena a konkurenční příspěvky, zastupující zemské, župní, okresní, obecní a jinaké přirážky aneb dávky a vojenskou taxu. Hotově vrácené nebo súčtované přeplatky daní s přirážkami jsou dani podrobeným příjmem, byly-li při vyměření daně důchodové jako srážka odečteny.

2. Hodnověrně prokázané úroky ze soukromých dluhů a jinaká na zvláštních soukromoprávních titulech se zakládající, důchod trvale zmenšující břemena, dále příspěvky, které poskytuje pravidelně manžel manželu, jenž s ním nežije ve společné domácnosti, nebo které pravidelně poskytují rodiče (prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, tchán a tchyně) dětem (vnukům, pastorkům, schovancům, zeti a snaše) nežijícím v jejich domácnosti nebo ve stejném smyslu děti rodičům, nežijícím v jejich domácnosti, jsou-li hodnověrně prokázány.

3. Příspěvky nebo pojistné placené do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen, pojišťoven nebo podobných ústavů, a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušníci rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Vyšší částkou lze pojistné a příspěvky odpočítati jen, byl-li poplatník podle zákona, stanov nebo smlouvy povinen do takového ústavu jako pojištěný vstoupiti a příspěvky platiti.

4. Pojistné placené za pojištění na úmrti nebo dožiti a to, ať jest pojištěn poplatník sám nebo i příslušnici rodiny (§ 5), úhrnnou částkou nejvýše 2000 Kč. Pojistné však smí býti sraženo toliko částkou, která po odečtení, pokud se týče po připsání podílu na zisku (dividendy) k dobru vychází jako pojistné. Pojistné za tontiny a za poloviční tontiny (za pojištění, při nichž se shromažďuje zisk) nesmí být odčítáno.

(1) Pro výpočet výdajů, které mohou býti sraženy, platí tytéž zásady jako pro výpočet příjmů.

(2) Srážky v § 15 vyznačené jsou přípustny toliko potud, pokud nejsou ve spojitosti s důchodovými prameny, které nejsou podrobeny důchodové dani.

(3) U příjmů, které z tuzemska plynou jinam (§ 1, č. 2), jsou srážky přípustny jen potud, pokud jsou v hospodářské spojitosti s tuzemskými prameny. Pro posudek, zda je tu taková hospodářská spojitost mezi dluhem a ručícím předmětem, není rozhodno, zda je tento dluh zapsán v pozemkové knize.

Od důchodu nemohou býti odečteny zejména:

1. Částky upotřebené k zlepšení a rozmnožení majetku, jako uložené kapitály, náklady na rozšíření podniku, splacené dluhy, vyjímajíc náklady na zlepšení, vyžaduje-li jich dobré hospodaření a hradí-li se obvykle z provozovacích příjmů.

2. Ztráty, týkající se majetkové podstaty, jako ztráty a poškození některého důchodového pramene, dále zmenšení hodnoty majetkového předmětu okolnostmi, které nejsou ve spojitosti s jeho upotřebením k dosaženi důchodu; ztráty majetkové, které byl způsobeny pořízením majetkových předmětů za cenu převyšující jejich skutečnou hodnotu; ztráty na pohledávkách, pokud tyto tvoří základní jmění poplatníkovo, ačli nenastaly jako přímý důsledek hospodářského provozování; ztráty dědických podílů a obchodních vkladů; všeliké ztráty majetkových částí, jichž vůbec se neupotřebuje k dosažení důchodů, na př. ztráty bytových svršků a pod.

3. Úroky z vlastního kapitálu vloženého do hospodářství nebo podniku.

4. Výdaje na byt a výživu poplatníka, jakož i jeho příslušníků a služebnictva, chovaného k osobním službám, počítajíc v to peněžní hodnotu výrobků a zboží, spotřebovaných k tomu účelu z vlastního hospodářství nebo podniku. Stravování rodinných členů, zaměstnaných trvale při provozování vlastního hospodářství nebo podniku, budiž čítáno do provozovacích nákladů (§ 15).

5. Dary, podpory a podobná bezúplatná věnování, leda že jich vyžaduje provozování podniku. Dary za účelem zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jich rodin právě tak jako podpory jim poskytované jsou odečitatelny, vyplatil-li je zaměstnavatel zaměstnancům nebo jejich rodinám buď přímo v hotovosti nebo odvedl-li je do samostatných, na zaměstnavateli nezávislých pensijních nebo podpůrných instituci.

6. Příspěvky do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je poplatník platil nad povinnou zákonnou kvotu za své úředníky, zřízence, dělníky a služebníky, jakož i daně a dávky za ně zaplacené, i když byl takový závazek smluvně převzat.

7. Rentová daň vybíraná srážkou (§ 180), byla-li placena za věřitele.

8. Odpisy uvedené v § 55, odst. 1., věta poslední.

(1) Důchodová daň činí ročně:

(2) Celkový dani podrobený důchod, není-li dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.

(3) Důchodová daň není podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoli přirážek.

(1) Pro poplatníky s poplatným důchodem více než 26.000 Kč zvýší se podle předešlých ustanovení vypočtená důchodová daň o 15%, jestliže k jejich rodině nenáleží žádná osoba, jejíž případný důchod má býti podle § 5. společně zdaněn, a o 10%, jestliže k jejich rodině nenáleží více než jediná taková osoba.

(2) Při použití tohoto ustanovení sluší započísti:

1. osoby v § 15, č. 2. uvedené, pokud dostávají od poplatníka pravidelné příspěvky převyšující 5% jeho důchodu,

2. nemajetné sourozence a sešvagřené poplatníkovy až do druhého stupně, kteří jsou jím vydržováni.

(3) U poplatníků s dani podrobeným důchodem nepřevyšujícím 52.000 Kč, kteří vychovali 2 nebo více dítek, nenastane přirážka v odst. 1. uvedená.

(4) Jde-li o poplatníky, mající dani podrobený důchod nejvýše 80.000 Kč, kteří jsou pro nějaký neduh odkázáni na ošetřování cizími osobami, dále o poplatníky, mající dani podrobený důchod přes 52.000 Kč až do 80.000 Kč včetně, kteří vychovali 2 nebo více dítek, může se komise usnésti, aby byla přiměřeně snížena přirážka, která by měla nastati podle odst. 1.

(1) Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou - nehledíc ke druhému manželu - další příslušníci rodiny, sníží se daň připadající podle § 18:

a) při celkovém poplatném důchodu až do 26.000 Kč o jednu desetinu za druhého a vždy o dvě desetiny za třetího a každého dalšího takového příslušníka rodiny;

b) při celkovém poplatném důchodu přes 26.000 Kč až do 52.000 Kč vždy o jednu desetinu za druhého a každého dalšího takového příslušníka rodiny.

(2) Předchozích ustanovení nelze užíti na příslušníky rodiny, jejichž stravování se odečítá od dani podrobeného důchodu podle § 17, č. 4, aneb kteří mají samostatný důchod, jenž se k důchodu hlavy rodiny při vyměření daně důchodové nepřipočítá.

(1) Ke zvláštním poměrům, které podstatně omezují poplatníkovu platební schopnost a ke kterým se již nehledělo podle § 20, může býti přihlíženo tím způsobem, že při dani podrobeném důchodu do 20.000 Kč může býti daň přiměřeně snížena nebo zcela prominuta, při důchodu vyšším, avšak 80.000 Kč nepřesahujícím, nejvýše o třetinu snížena.

(2) Za takové poměry dlužno pokládati zejména neobyčejné zatížení výživou a výchovou dítek, povinností vydržovati nemajetné příslušníky, zadlužením, nákladnou nebo trvalou nemoci nebo zvláštními nešťastnými událostmi.

(3) Sleva na dani podle odst. 1 budiž obdobně poskytnuta v případech, ve kterých by v důsledku číselných hranic, tímto zákonem pevně stanovených, docházelo při vyměřováni důchodové daně k tvrdostem.

(1) Jsou-li v dani podrobeném důchodu zahrnuty mimořádné příjmy, které jsou odměnou za vědeckou, uměleckou nebo spisovatelskou činnost po několik roků trvající, předepíše se daň z úhrnného poplatníkova důchodu částkou, která poměrně vyplývá ze sazby připadající na ostatní poplatníkův důchod, zvýšený o příjem ze zmíněné několikaleté činnosti, dělený počtem plných let této činnosti.

(2) Při mimořádné porubě lesů, pro kterou celkově dosažený výtěžek z kácení lesů podstatně přesahuje pravidelný užitek, předepíše se daň z úhrnného poplatníkova důchodu částkou, která poměrně vyplývá ze sazby připadající na ostatní poplatníkův důchod, zvýšený o pátý díl mimořádného výtěžku.

Osobám, jejichž daňová povinnost nové vznikne v berním roce, bude uložena daň no tento rok z důchodu v něm skutečně dosaženého (§ 4, odst. 1.).

(1) Zanikne-li daňová povinnost v berním roce, zdaní se důchod do zániku daňové povinnosti skutečně dosažený (§ 4). V tomto případě může býti ukládání daně provedeno již před projitím příslušného kalendářního roku.

(2) Při úmrtí poplatníka zdaní se důchod jím skutečně dosažený společně s důchodem, kterého snad dosáhla pozůstalost.

(3) Pokud osoby, které jsou povolány k dědické posloupnosti, nenabudou požívání pozůstalosti, podrobí se neodevzdaná pozůstalost také na příští berní léta dani z důchodu, kterého skutečně dosáhla.

(4) Ode dne, kdy dědicové nabyli požívání pozůstalosti, zdaní se u každého dědice důchod, kterého z této pozůstalosti skutečně dosáhl.

Jestliže v témže berním roce daňová povinnost zanikne a opět vznikne, zdaní se podle ustanovení § 4 veškerý v tomto roce skutečně dosažený důchod.

Vystoupí-li příslušník rodiny (§ 5) z domácnosti hlavy rodiny, vznikne tím jeho samostatná daňová povinnost; naopak vstoupí-li poplatník do domácnosti jiné hlavy rodiny jako její příslušník, zanikne tím jeho samostatná daňová povinnost.

(1) Osoby, jichž daňová povinnost nově vznikla nebo úplně zanikla, jsou povinny oznámiti to příslušnému vyměřovacímu úřadu do. 15 dnů poté, kdy nastala okolnost daňovou povinnost zakládající nebo její zánik způsobující.

(2) Zanikla-li daňová povinnost úmrtím poplatníka úplně, jsou dědicové povinni oznámiti to do 3 měsíců po jeho úmrtí.

(3) K oznámení o úplném zániku daňové povinnosti nutno připojiti přiznání.

(4) Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

Osoby, které vyplácejí služební požitky, v § 11 uvedené a které nadále budou se nazývati zaměstnavateli, jsou povinny při výplatě těchto požitků srážeti daňové částky v §§ 30 a 36 podrobněji vyznačené.

(1) Požitky srážce podrobenými rozumějí se hrubé služební požitky, počítajíc v to požitky v přírodninách, bez jakýchkoli srážek vyjímajíc náhradu služebních výdajů podle § 11, odst. 2. Vládní nařízení ustanoví, jakou měrou služební požitky na úhradu služebních výdajů určené jsou osvobozeny od daně a její srážky.

(2) Požitky v přírodninách ocení zaměstnavatel hodnotami, které jsou podkladem nemocenskému pojištění; není-li tu takového podkladu pro ohodnocení, platí ustanoveni § 11, odst. 3.

(1) Daňová srážka činí z požitků vyplacených:

a) měsíčně částkou od 837 do 1674 Kč 2% méně o 15 Kč,

b) osmadvacetidenně částkou od 772 do 1544 Kč 2% méně o 14 Kč,

c) čtrnáctidenně částkou od 386 do 772 Kč 2% méně o 7 Kč,

d) desetidenně (v dekádách) částkou od 279 do 558 Kč 2% méně o 5 Kč,

e) týdně částkou od 193 do 386 Kč 2% méně o 3 Kč 50 h.

(2) Vyplácejí-li se požitky v jiných než v odst. 1. uvedených obdobích, řídí se povinnost a vrše srážky podle průměrného požitku připadajícího na pracovní den. Povinnost ke srážce je tu, jestliže průměrný denní požitek činí 34 až 67 Kč. Srážka vykoná se tak, že se z průměrného denního požitku srazí 2% méně o 60 h tolikrát, na kolik dní se vztahuje výplatní období. Z požitků vyplácených denně se srážka nekoná.

(3) Zálohy poskytované na požitky podrobeny jsou srážce, byť i nedosahovaly nejnižší hranice v odst. 1 a 2 uvedené, lze-li očekávati, že při konečném vyúčtování bude vycházeti požitek co do výše srážce podrobený.

(4) Pouze přechodné zvýšení požitků nad některou z nejvyšších hranic v odstavci 1 uvedených nemá účinku na povinnost a výši srážky podle tohoto paragrafu.

(1) Srážka se nevykoná, nedosahují-li požitky:

a) měsíčně 960 Kč nebo osmadvacetidenně 886 Kč, čtrnáctidenně 443 Kč, desetidenně 320 Kč nebo týdně 222 Kč a jsou-li v zaopatření zaměstnance, nehledíc k druhému manželu, nejméně další čtyři příslušníci rodiny (§ 5)

b) měsíčně 1150 Kč nebo osmadvacetidenně 1062 Kč, čtrnáctidenně 531 Kč, desetidenně 384 Kč anebo týdně 266 Kč a je-li v zaopatření zaměstnance nejméně pět takových příslušníků rodiny,

c) měsíčně 1359 Kč nebo osmadvacetidenně 1254 Kč, čtrnáctidenně 627 Kč, desetidenně 453 Kč anebo týdně 314 Kč a je-li v zaopatření zaměstnance aspoň šest takových příslušníků rodiny.

(2) Tento stav rodiny prokáže zaměstnanec, odevzdá-li zaměstnavateli potvrzení obecního nebo jiného k tomu příslušného úřadu o tomto počtu svých příslušníků rodiny k 1. lednu berního roku. Jmenované úřady mají povinnost tyto průkazy vyhotoviti zaměstnanci na požádání.

(1) Fádně vykonanou srážkou podle §u 30 jest daňové povinnosti učiněno zadost a nemá řádné vyměř ování daně místa ani tehdy, má-li zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle služebních požitků jiný důchod 500 Kč ročně nepřesahující.

(2) Do jiného důchodu podle předchozího odstavce počítá se též důchod příslušníků rodiny podle § 5 přičitatelný.

(3) V případě odstavce 1. jest zaměstnanec osvobozen od povinnosti podati přiznání, leda by byl k tornu zvláště vyzván.

(4) Zaměstnanci přísluší vždy právo žádati za řádné vyměření daně podle všeobecných ustanovení; takovou žádost (bez kolku), k níž třeba připojiti řádně vyplněné přiznání, nutno podati nejdéle do konce března po projití roku, ve kterém byla sražena daň podle § 30. K žádostem později došlým nebude žádným způsobem přihlíženo. Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li zaměstnanec vůbec dní povinen, vrátí se přeplatek v hotovosti z úřední povinnosti.

(1) Nebyla-li srážka, kterou byl zaměstnavatel podle § 30 povinen, vykonána buď vůbec nebo řádně nebo nebyla-li vykonána jen proto, že požitek v jednotlivých výplatních obdobích klesl pod příslušnou nejnižší hranici v 30 uvedenou, předepíše vyměřovací úřad zaměstnanci dodatečně ku přímému placeni příslušnou částku, jestliže celkový hrubý požitek toho onoho roku dosáhl alespoň částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v § 30 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční.

(2) Ustanovení § 32, odst. 4, platí obdobně i zde s tou úchylkou, že žádost tam zmíněnou nutno podati nejdéle do 30 dnů po doručeni předpisu daně.

Má-li zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle služebních požitků podrobených srážce podle § 30 ještě jiný 500 Kč ročně přesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2), vyměří se z něho daň podle § 18 zvláště, beze zření na služební požitky. Při zjišťování jiného důchodu možno přihlížeti pouze k takovým odpočitatelným položkám, které jsou s tímto důchodem v přímé spojitosti.

(1) Hrubé služební požitky, jež v tom onom roce nedosáhly částky, která vychází, přepočte-li se příslušný v §§ 30 a 31 uvedený nejnižší požitek na požitek celoroční, jsou od daně osvobozeny, byť i měl zaměstnanec (podle § 5, odst. 1) vedle nich ještě jiný 500 Kč ročně nepřesahující důchod (§ 32, odst. 1 a 2). Zjisti-li se to, bude daň, která snad byla sražena, vrácena v hotovosti z úřední povinnosti.

(2) Přesahuje-li jiný důchod ročně 500 Kč, nastává stran celého důchodu (podle § 5. odst. 2) - služební požitky v to počítajíc řádné vyměřování daně podle všeobecných ustanovení tohoto zákona.

(1) Při služebních požitcích, které trvale přesahují příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou, vypočte zaměstnavatel nejprve, jaký dani podrobený požitek pravděpodobně zaměstnanci vyplatí za celý rok nebo, vznikl-li služební (pensijní) poměr teprve během roku, od počátku tohoto poměru do konce roku. Od takto zjištěného požitku odečte paušál v § 15, č. 1. d) stanovený a ze zbývající částky vypočte daň sazbou podle § 18. Tuto daň srazí pak poměrnými částkami v týchž lhůtách, ve kterých se vyplácí služební požitek. Není-li roční částka daně důchodové, připadající na služební požitek, vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna počtem výplatních lhůt jednoho kalendářního roku, sníží se na nejbližší částku dělitelnou počtem výplatních lhůt.

(2) Klesnou-li v roce požitky trvale pod příslušnou nejvyšší hranici v § 30 uvedenou, bude zaměstnavatel nadále srážeti daň podle ustanovení § 30.

(1) Srážky podle § 36 vykonané činí zatímní platbu na daň, která v budoucnu bude předepsána v řádném vyměřovacím řízení podle všeobecných ustanovení tohoto zákona. Přesahuje-li tato daň srážku podle § 36 vykonanou, předepíše se zaměstnanci rozdíl ku přímému placení.

(2) Přesahuje-li srážka vyměřenou daň nebo není-li zaměstnanec vůbec daní povinen, vrátí se přeplatek v hotovosti z úřední povinnosti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí též při srážce podle § 30, jestliže nastane řádné vyměřování daně podle § 32, odst. 4 anebo § 35, odst. 2.

(4) Jestliže daň byla srážena za část roku podle ustanovení § 36, odst. 1, a za část roku podle ustanovení § 36, odst. 2, a jestliže zároveň hrubé požitky v témž roce celkově dosažené nečinily více než 20.100 Kč, nelze na tento rok předepsati z nich daně vyšší než 2% méně o 182 Kč nebo, jsou-li tu podmínky § 35, odst. 1, nelze daně vůbec předepsati.

Částky, které byli zaměstnavatelé povinni v měsíci srážeti, odvedou do konce příštího měsíce státní pokladně, pokud finanční správa nepovolí delších lhůt.

Zaměstnavatel jest povinen do konce února po každém kalendářním roce nebo, vystoupil-li zaměstnanec před koncem roku z jeho služeb, při zrušeni služebního poměru dáti každému zaměstnanci písemné, kolku prosté potvrzeni o tom, kolik činily hrubé požitky a jaká daň z nich byla zaměstnanci sražena za prošlý rok, pokud se týče za dobu až do vystoupeni ze služebního poměru. Této povinnosti jsou zproštěni zaměstnavatelé, kteří vydají podobné potvrzení při každé výplatě.

(1) K řádnému vyměřování daně, pokud toto podle předchozích ustanovení vůbec má místo, jest pro zaměstnance, kteří kromě služebních požitků nemají jiného 500 Kč přesahujícího důchodu (§ 32, odst. 2) příslušným vyměřovací úřad.

(2) O odvoláních z platebních rozkazů vyměřovacího úřadu rozhoduje finanční úřad II. stolice s konečnou platnosti.

(3) V těchto případech má úřad táž práva a povinnosti jako daňová komise.

(1) Nezaplatí-li příjemce služebních požitků (§ 11) včas daně, jemu ku přímému placeni předepsané, může vyměřovací úřad uložiti dočasnému zaměstnavateli, aby dlužnou daň, pokud poměrně připadá na služební požitky, při výplatě požitků srážel a příslušnému bernímu úřadu odváděl v částkách a lhůtách, jež určí vyměřovací úřad, přihlížeje k míře jeho zaměstnání a výdělku. V jednom roce nesmi býti více sraženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku. Srážka není přípustna potud, pokud by jí bylo zkráceno nezabavitelné existenční minimum zaměstnancovo.

(2) Srážku podle předchozího odstavce nutno vykonati nezávisle na srážce podle §§ 30 a 36.

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o provádění srážky, rozhoduje vyměřovací űřad, v jehož obvodu zaměstnavatel má bydliště (sídlo). O odvoláních rozhodne finanční úřad II. stolice s konečnou platností.

(1) Zaměstnavatelé ručí státu za správné povedeni a včasné odvedeni srážek (§§ 30, 36 a 41) podle ustanovení § 264, č. 4.

(2) Přestupky proti ustanovením §§ 28 až 39 a 41, nespadají-li pod přísnější ustanovení hlavy VIII. tohoto zákona, budou potrestány pořádkovou pokutou až do 30.000 Kč.

Pokud v §§ 28 až 43 nejsou stanoveny úchylky, platí i co do služebních požitků všeobecná ustanovení o vyměřování důchodové daně.

(1) Nemocenské pojišťovny, podrobené ustanovením zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a nemocenská oddělení revírních bratrských pokladen, podrobených zákonu ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb. z. a n. o pojištění u báňských bratrských pokladen, jsou povinny poskytovati finančním úřadům vyžádanou pomoc pro prováděni daňové srážky ze služebních platů podle § 28 až 44.

(2) Podrobnější ustanovení o provedení §§ 28 až 44, zejména o odvádění daně vůbec, o způsobu, jakým budou zaměstnavatelé oznamovati úřadu vyplacené požitky a sraženou daň, a o dozoru nad prováděním srážek, budou vydána vládním nařízením.