II. volební období | 3. zasedání. |
Úsilí rodiny koburské o zachránění
statků před důsledky pozemkové reformy
trvá v naší republice od prvních revolučních
zákonů, které zabíraly velký
statek a směřovaly k tomu, aby velkostatkářské
latifundie byly znárodněny. V posle dní době
tato snaha vynesla na veřejnost činy, které
podléhají opatřením trestním
a vedly k zatčení pražského advokáta
dra Eislera na jedné straně a bývalé
baronky von Einem a Štěpána Steinera na straně
druhé.
Poněvadž tato opatření souvisí
se snahami rodiny koburské, aby na provádění
pozemkové reformy na jejích statcích bylo
působeno určitým směrem a poněvadž
osoby v této věci súčastněné
nade vší pochybnost měly styky s různými
politicky činnými osobami v naší republice,
naskytá se otázka, zda nebyly policejní zákroky
jednostranně a stranicky podnikány pod různými
vlivy politickými, které v podezřelém
zájmu se nepřípustně uplatňovaly.
Osoby zde vystupující i jejich minulost dostatečně
osvětlují obavy výše vyslovené.
Dr. Eisler, pražský advokát, nefungoval v těchto
případech pouze jako zástupce Cyrila Koburka,
nýbrž současně obstarával zájmy
církevních hodnostářů, pokud
jako držitelé velkostatkářských
latifundií byli dotčeni pozemkovou reformou a opatřeními
likvidační komise, zřízené
při ministerstvu školství. Tento dřívější
právní zástupce Cyrila Koburka udržoval
pravidelné styky s politiky a právníky strany
ľudové a strany lidové a zdá se, že
prostředkoval i úlohy povahy čistě
politické.
Bývalá baronka von Einem, žena byv vojenského
attaché v Bernu generálmajora von Einem, jest považována
v kruzích informovaných za mezinárodni vyzvědačku
a podloudnici. Pracovala tímto směrem ve službách
nejrůznějších států, nejvíce
se angažovala pro Německo a Maďarsko.
Štěpán Steiner, jenž neprávem si
při dává doktorský titul, býval
politickým agentem na Balkáně a ve Švýcarsku
ve službách býv. monarchie habsburské
a pracuje po jejím zániku dále ve prospěch
rakouských monarchistů a různých irredentistických
skupin maďarských. Obě tyto osobnosti jsou
příslušníky rakouskými.
Již minulost těchto dvou osob dává tu
šiti, jakým směrem se nesla jejich činnost
v naší republice a jakého charakteru byly asi
jejich styky s různými československými
politiky a žurnalisty více i méně vlivnými.
V souvislosti s přípravným vyšetřováním,
které bylo vedeno proti dru Eislerovi, učinil tento
bývalý zástupce Cyrila Koburka a církevních
hodnostářů udání na tuto dvojici
mezinárodních vyzvědačů a podloudníků.
Obě zmíněné osobnosti byly zatčeny
v pátek večer 22. října, ale již
následující sobotu v poledne propuštěni.
Překvapuje všeobecně, že policii stačila
tak krátká doba, aby vyšetřila potřebné
okolnosti vztahující se k celé aféře
koburské, jež počala zatčením
dra Eislera, dosud ve vazbě drženého.
Poněvadž jest naprosto určitě známo,
že s těmito osobnostmi a specielně s paní
Einemovou udržovali velmi intimní styky určití
politikové, naskytá se domněnka, zda snad
v této věci nebyl na příslušné
úřady prováděn politický tlak
oněch osob, jimž na tom záleželo, aby
tyto kompromitované a kompromitující osoby
co nejrychleji zmizely z naší republiky.
Z trestního udání nového zástupce
Cyrila Koburka, dra Rosenbauma, lze velmi pravděpodobně
usuzovati, že rodina koburská, vlastnící
rozsáhlé statky v naší republice, používala
svého jmění, aby působila ve smyslu
svého přání na naši žurnalistiku
i na politický svět a to již v době,
kdy se připravoval známy zákon lex Koburk.
Lze usuzovati z těchto předpokladů, že
i Cyril Koburk, používaje svého jmění,
dopustil se trestných činů a překvapuje,
že nebylo proti němu podle trestních a policejních
předpisů zakročeno, ačkoliv práva
exteritoriality nepožíval. Tyto okolnosti vedou k
domněnce, že ani v tomto případě
nebyly zachovány jasné zákonité a
policejní předpisy. Na pozadí přerozmanitých
vlivů, ne právě vždy prostých
osobního zájmu a prospěchu, vrhá částečně
světlo hospodářský podnik, o němž
si podepsaní přejí bližšího
vysvětlení.
Když byla docílena dohoda mezi oběma větvemi
koburskými, bylo žádáno na Cyrilu Koburkovi,
aby odstoupil značnou část svých nemovitostí
ve prospěch státní správy pod titulem
pastvin. K tomu účelu byl věnován
les, který byl vykácen a tak získány
požadované pastviny. Dříví, které
znalci bylo oceněno v hodnotě několika milionů,
bylo prodáno za 400.000 Kč.
Podepsaní proto žádají, aby jim bylo
sděleno:
1. Kdo dal souhlas k prodeji tohoto dříví?
2. Které společnosti bylo toto dříví
pro dáno?
3. Zda jsou na těchto obchodech přímo, anebo
ve společnosti tyto obchody provozující nepřímo
súčastněny vlivné osoby politického
světa anebo státní úředníci?
Tyto dotazy pak doplňují podepsaní na základě
předcházejících výkladů
těmito otázkami:
1. Proč byla zmíněná dvojice monarchistických
agitátor a vyzvědačů v tak krátké
době propuštěna z vazby a proč jí
bylo umožněno, aby opustila území státu
právě v době, kdy se projednávají
trestné činy, na nichž jistě byla vynikajícím
způsobem súčastněna?
2. Zda jest odpovědným činitelům známo,
že se Steinerem, ale především s Einemovou
udržovali kompromitující styky exponovaní
českoslovenští politikové a že
právě tyto styky připouštějí
možnost dohadu, že na propuštění
těchto podloudníků anarchistických
vyzvědačů bylo působeno vlivy politickými?
3. Proč nebylo i proti Cyrilu Koburkovi zakročeno
podle platných předpisů a zákonů?
Podepsaní doufají, že slavná vláda
nenechá ani sněmovnu, ani naši veřejnost
v pochybách o těchto otázkách a že
učiní vše, aby dokázala svou nestrannost
i odhodlanost hájiti neústupně právo
a dobrou pověst našeho státu.