Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 3. zasedání

632.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ............................

o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Působnost §u 2., odst. 1., zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, ve znění zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., se změnou stanovenou zákonem ze dne 10. dubna 1924, č. 79 Sb. z. a n., prodlužuje se do 31. prosince 1927.

Čl. II.

(1) Zákon tento nabude účinnosti dnem 1. ledna 1927.

(2) Provésti jej ukládá se ministru sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra, zahraničních věcí a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců, stanovena byla hranice příjmu válečného poškozence, až do které má nezkrácený nárok na důchod, při činnosti hospodářsky samostatné částkou Kč 4000,-, při příjmu z činnosti hospodářsky nesamostatné částkou dvojnásobnou.

Zákon ten počítal s konsolidací hospodářských poměrů, se zlepšením životních podmínek, avšak vývoj událostí ukázal, že očekávání to se neplnilo, poměry na trhu pracovním i odbytovém se ještě zhoršily a veškeré potřeby životní se zdražily.

Tím se stalo, že nároku na důchod válečných poškozenců při hranici Kč 4000,- vyloučeni byli i ti poškozenci, jichž roční příjem nedosahoval existenčního minima. Proto při úpravě požitků válečných poškozenců zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 3 Sb. z. a n., zvýšena byla hranice příjmová při činnosti hospodářsky samostatné z Kč 4000,- na Kč 6000,-, kteréžto hranici při činnosti hospodářsky nesamostatné odpovídá Kč 12.000,-, avšak pouze do 31. prosince 1923, do kteréžto doby se doufalo, že hospodářské poměry se upevní.

Poněvadž pak byla později možno i z průběhu indexních čísel vydávaných Státním úřadem statistickým konstatovati jistý - byť ne značný - pokles cen nejdůležitějších potřeb životních, který však nesnížil ceny ty na úroveň v letech 1919 a 1920, byla hranice příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců stanovena zákonem ze dne 10. dubna 1924, č. 79 Sb. z. a n., částkou Kč 5000,- při činnosti hospodářsky samostatné (při činnosti hospodářsky nesamostatné odpovídá hranice Kč 10.000,-) pro dobu od 1. ledna 1924 do 31. prosince 1924. Zákonem ze dne 19. prosince 1924, č. 297 Sb. z. a n., prodloužena byla platnost zmíněného ustanovení i pro rok 1925 a zákonem ze dne 4. května 1926, č. 74 Sb. z. a n., pro rok 1926.

Ježto hospodářské a mzdové poměry se ani v roce 1926 podstatně nezměnily, navrhuje vláda, aby základní hranice příjmová, vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, ponechána byla na další rok ve výši Kč 5000,- při činnosti hospodářsky samostatné, kteréžto hranici při činnosti hospodářsky nesamostatné odpovídá částka Kč 10.000,-.

Provedení tohoto zákona nevyžádá, si nového nákladu.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána, výboru sociálně-politickému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 21. října 1926.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.
 
Ministr sociální péče:
 
Šrámek, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP