II. volební období. | 3. zasedání |
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Působnost §u 2., odst. 1., zákona ze dne 20.
února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců, ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se změnou stanovenou zákonem ze dne 10. dubna 1924,
č. 79 Sb. z. a n., prodlužuje se do 31. prosince 1927.
(1) Zákon tento nabude účinnosti dnem 1.
ledna 1927.
(2) Provésti jej ukládá se ministru sociální
péče v dohodě s ministry financí,
vnitra, zahraničních věcí a veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy.
Zákonem ze dne 20. února 1920, čís.
142 Sb. z. a n., o požitcích válečných
poškozenců, stanovena byla hranice příjmu
válečného poškozence, až do které
má nezkrácený nárok na důchod,
při činnosti hospodářsky samostatné
částkou Kč 4000,-, při příjmu
z činnosti hospodářsky nesamostatné
částkou dvojnásobnou.
Zákon ten počítal s konsolidací hospodářských
poměrů, se zlepšením životních
podmínek, avšak vývoj událostí
ukázal, že očekávání to
se neplnilo, poměry na trhu pracovním i odbytovém
se ještě zhoršily a veškeré potřeby
životní se zdražily.
Tím se stalo, že nároku na důchod válečných
poškozenců při hranici Kč 4000,- vyloučeni
byli i ti poškozenci, jichž roční příjem
nedosahoval existenčního minima. Proto při
úpravě požitků válečných
poškozenců zákonem ze dne 25. ledna 1922, č.
3 Sb. z. a n., zvýšena byla hranice příjmová
při činnosti hospodářsky samostatné
z Kč 4000,- na Kč 6000,-, kteréžto hranici
při činnosti hospodářsky nesamostatné
odpovídá Kč 12.000,-, avšak pouze do
31. prosince 1923, do kteréžto doby se doufalo, že
hospodářské poměry se upevní.
Poněvadž pak byla později možno i z průběhu
indexních čísel vydávaných
Státním úřadem statistickým
konstatovati jistý - byť ne značný -
pokles cen nejdůležitějších potřeb
životních, který však nesnížil
ceny ty na úroveň v letech 1919 a 1920, byla hranice
příjmu vylučující z nároku
na důchod válečných poškozenců
stanovena zákonem ze dne 10. dubna 1924, č. 79 Sb.
z. a n., částkou Kč 5000,- při činnosti
hospodářsky samostatné (při činnosti
hospodářsky nesamostatné odpovídá
hranice Kč 10.000,-) pro dobu od 1. ledna 1924 do 31. prosince
1924. Zákonem ze dne 19. prosince 1924, č. 297 Sb.
z. a n., prodloužena byla platnost zmíněného
ustanovení i pro rok 1925 a zákonem ze dne 4. května
1926, č. 74 Sb. z. a n., pro rok 1926.
Ježto hospodářské a mzdové poměry
se ani v roce 1926 podstatně nezměnily, navrhuje
vláda, aby základní hranice příjmová,
vylučující z nároku na důchod
válečných poškozenců, ponechána
byla na další rok ve výši Kč 5000,-
při činnosti hospodářsky samostatné,
kteréžto hranici při činnosti hospodářsky
nesamostatné odpovídá částka
Kč 10.000,-.
Provedení tohoto zákona nevyžádá,
si nového nákladu.
Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách
Národního shromáždění
přikázána, výboru sociálně-politickému
a rozpočtovému k podání zprávy
ve lhůtě co nejkratší.