II. volební období. | 3. zasedání. |
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Vyučování na všech veřejných
školách (obecných, středních,
pokračovacích, vysokých, odborných
a jiných) jest bez platné.
Všechny zkoušky ať jakéhokoliv druhu předepsané
zákonnými předpisy, nařízeními
a řády na školách v § 1 tohoto
zákona uvedených jsou bezplatny.
Všechna ustanovení odporující ustanovením
tohoto zákona se zrušují.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. září 1926.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr školství a národní osvěty.
Vládním nařízením ze dne 26.
srpna 1926 o školném a taxách na státních
středních školách byly zvýšeny
poplatky za vyučování a zkoušky na středních
školách, stejně jako výnosem ministerstva
školství a národní osvěty ze
dne 10. července 1926, č. 41.863-IV o úpravě
zkušebních tax a správních poplatků
na vysokých školách technických a vysoké
škole obchodní v Praze bylo zdraženo studium
na těchto učilištích. Toto zvýšení
školného a tax, jež našlo velmi živou
odezvu nejen ve studentských kruzích, ale i v celé
veřejnosti a zvláště mezi dělnickou
třídou, pohnulo také otázkou platů
za vyučování a zkoušky na veřejných
školách a ukázalo nesprávnost dosavadního
systému.
V Československu studuje na středních, odborných
a vysokých školách daleko více dětí
středních vrstev a proletariátu, než
v jiných zemích střední a západní
Evropy. Proto také platy za vyučování
a zkoušky ve formě školného či
zkušebních tax jsou velmi těžce pociťovány,
zvláště dnes, kdy hospodářská
krise nejtížeji doléhá právě
na ty vrstvy, z nichž pochází převážná
část studentstva. Stále se zhoršující
situace těchto vrstev činí již otázku
studií jejich byť i sebe více na daných
děti velmi obtížnou. Přikročuje-li
však za těchto poměrů vláda k
dalšímu zdražení studia, pak nelze vykládati
tento postup jinak, než že se tu jedná o vědomý
pokus o odstranění proletářských
a nemajetných elementů ze studií pod záminkou
úsporného systému a obmezení přílišného
přílivu žactva na střední i vysoké
školy. Tento postup vlády jest sice v úplném
rozporu s dosavadním přímo tradičním
názorem na studium nemajetných, ale buržoasní
vláda nerozpakuje se dnes sáhnouti k ostrým,
byť i nepopulárním opatřením,
domnívá-li se, že možno tím přispěti
k upevnění posic buržoasie. Neboť jest
v zájmu této, aby vedoucí odborné
síly byly ideologicky pokud možno nejspolehlivější,
čehož lze dosáhnouti právě tím,
že vyšší studium stane se privilegiem zámožných
vrstev. A proto buržoasní vláda, opřená
v parlamentě o strany, jež odhlasovaly kongruu, dávající
desetimilionové obnosy ročně z peněz
poplatníků kněžím, jedné
z hlavních opor buržoasního panství,
vláda přejímající po svých
předchůdkyních podporu reakční
ruské emigrace obnosem 50 milionů Kč ročně,
vymáhá na nemajetném studentstvu zvýšené
poplatky.
Jsme si zcela dobře vědomi toho, že revoluční
proletariát nemůže očekávati
žádnou význačnou pomoc ve svém
boji za osvobození od třebas i nemajetné
vrstvy studované inteligence, jež celou výchovou
uměle jest odcizována pro středí,
z něhož vyšla. Přece však považujeme
za svoji povinnost hájiti nejen právo na vyšší
školské vzdělání, ale i bojovati
za umožnění jeho dosáhnutí nadanými
příslušníky proletariátu a nemajetných
vrstev. Za první krok aspoň k částečnému
odstranění překážek - neboť
v dnešním systému skutečná možnost
do sažení vzdělání pro nadané,
ale nemajetné členy společnosti jest ilusorní
- považujeme odstranění všech poplatků
za vyučování a zkoušky, jež navrhujeme
v tomto zákoně.
Odstraněním poplatků, jež ostatně
pro státní rozpočet znamenají velice
málo, nebude ovšem příliš odpomoženo
obtížím, stojícím v cestě
studiu nemajetných a proto podáme v nejbližší
době řadu návrhů upravujících
tak zv. studentskou sociální péči
v nejširším slova smyslu. Úbytek ve státních
příjmech, jejž oceňujeme na 10 milionů
Kč, budiž uhrazen zavedením zvláštní
přímé daně tak zv. studijní,
jíž by byly zdaněny důchody přesahující
60 tisíc Kč ročně.
Po stránce formální navrhujeme přikázání
tohoto návrhu výboru kulturnímu.