II. volební období. | 3. zasedání. |
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen
Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
(1) Sind Grundstücke zu landwirtschaftlicher
oder gärtnerischer Nutzung verpachtet, so wird die Pacht,
welche im Jahre 1926 abläuft, auch gegen den Willen des Verpächters
(Eigentümers, Pächters) auf weitere drei Pachtjahre
dadurch erneuert, dass der Pächter (Afterpächter) dem
Verpächter oder dessen Wirtschaftsverwaltung schriftlich
binnen 4 Wochen nach Inkrafttreten dieses Gesetzes an zeigt, dass
er das Grundstück weiter in Pacht behalte, wenn der Pächter
das gepachtete Grundstück allein oder mit seiner Familie
bebaut und weiterhin bebauen will und kann und an eigenen so wie
gepachteten Grundstücken im Rüben und Getreideland I
(in der Slovakei und Karpathorussland in den Gebieten A und B)
nicht mehr als 6 ha, in den übrigen Produktionsgebieten nicht
mehr als 8 ha besitz.
(2) Wenn die Pacht eines landwirtschaftlichen
Grundstückes in den Jahren 1927-1929 endet, so wird sie in
gleicher Weise bis zum Jahre 1930 verlängert.
Die Pachterneuerung tritt nicht ein, wenn
a) das Gesamtausmass der im Eigentum des Verpächters
befindlichen landwirtschaftlichen Grundstücke im Rüben
und Getreideland I (in der Slovakei und Karpathorussland in den
Produktionsgebieten A und B) nicht mehr als 15 ha, in den übrigen
Produktionsgebieten nicht mehr als 25 ha beträgt, oder
b) wenn der Verpächter das Pachtgrundstück
selbst dauernd in eigene Regie nehmen will oder es seinem Nachfolger
ins Eigentum überträgt, damit sie es selbst oder mit
ihren Familien bewirtschaften. Sollte während der Geltungsdauer
dieses Gesetzes der Verpächter oder dessen Nachfolger das
derart in eigene Regie übernommene Grundstück aus offenbar
gewinnsüchtigen Gründen einer anderen Person verpachten,
obzwar er es selbst oder mit seiner Familie bewirtschaften könnte,
so ist er verpflichtet, dem alten Pächter den verursachten
Schaden zu ersetzen.
Gehört das Pachtgrundstück einer
juristischen Person oder sonstigen Vermögensmasse, so tritt
die Erneuerung der Pacht dann nicht ein, wenn das Gesamtausmass
ihres landwirtschaftlichen Bodens nicht mehr als 25 ha, in der
Podkarpatská Rus nicht mehr als 15 ha beträgt. In
diesem Falle muss aber das Grundstück, wenn es nicht in eigene
Regie genommen wird, für die Pachtjahre 1926-1929 im Wege
freiwilliger öffentlicher Versteigerung verpachtet werdet,
wobei bloss Personen mitbieten können, die an eigenen und
gepachteten Grund stücken nicht mehr als 6 ha besitzen. Ist
die Versteigerung ergebnislos geblieben, so ist sie binnen 14
Tagen zu wiederholen; bei der zweiten Versteigerung gilt die für
die erste Versteigerung festgesetzte Beschränkung nicht.
Ein derart erstandenes Grundstück darf keiner dritten Person
weiter verpachtet werden.
Die Erneuerung bezieht sich auch auf das Zubehör
des landwirtschaftlichen Grundstückes, als welches im Sinne
dieses Gesetzes auch Wohn- und Wirtschaftsgebäude und die
Grundstücke, auf denen sie erbaut sind, sowie die zugehörigen
kleinen Höfe und Gärtchen angesehen werden, wenn sie
der Pächter auf Grund desselben Pachtverhältnisses benützt.
Bei Berechnung des Ausmasses des landwirtschaftlichen
Bodens werden nicht geschiedene Ehegatten für eine einzige
Person angesehen. Ueberschüsse von höchstens einem halben
Hektar werden nicht berücksichtigt.
Ist der Pächter der Ansicht, dass dem
Pächter kein Recht auf Pachterneuerung zusteht, so kann er
seine Einwendungen längstens binnen 14 Tagen nach der An
zeige des Pächters dem Bezirksgerichte, in dessen Sprengel
das beanspruchte Grundstück liegt, bekanntgeben, widrigenfalls
er das Recht, gegen die Erneuerung Einspruch zu erheben, verliert.
Ueber die Einwendungen (§ 6) sowie über
die Ansprüche auf Herabsetzung oder Erhöhung des Pachtzinses
(§ 8) entscheiden die Gerichte nach den Grundsätzen
des ausserstrittigen Verfahrens; über die Kosten aber nach
den Grundsätzen des strittigen Verfahrens. Hinsichtlich der
Stempel und Gebühren gelten die Gebührenvorschriften
für das gerichtliche Verfahren in Streitsachen.
Der Verpächter ist berechtigt, von der
erneuerten Pacht zurückzutreten, wenn der Pächter (Afterpächter)
mit der Zahlung des Pachtzinses länger als drei Monate im
Verzuge ist, das gepachtete Grundstück derart bewirtschaftet,
dass die Fruchtbarkeit des Grundstückes da durch erheblich
gefährdet ist.
Der Pächter (Afterpächter) kann von
der erneuerten Pacht zurücktreten,
a) wenn ihm der Netto-Pachtzins um mehr als
50 Prozent erhöht wurde und wenn er seinen Rücktritt
von der Pacht dem Verpächter längstens binnen 14 Tagen
nach dem Tage anzeigt, an dem der gerichtliche Beschluss über
die Erhöhung des Pachtzinses in Rechtskraft erwuchs,
b) wenn ihm Krankheit oder ungünstige
wirtschaftliche Verhältnisse eine Bewirtschaftung der Pachtgründe
unmöglich machen.
Für die Festsetzung des Pachtzinses für
die erneuerte Pacht gelten folgende Bedingungen:
Der Höchstpachtzins für 1 Hektar
landwirtschaftlichen Bodens beträgt soviel, als der durchschnittliche
Preis des Kornes ausmacht, berechnet nach dem Durchschnitt des
Preises desselben an der Prager Produktenbörse in den Monaten
August, September und Oktober des laufenden Jahres und zwar im
Weideland für 150 Kilogramm, im Kartoffelland für 180
Kilogramm, im Getreideland II für 200 Kilogramm, im Getreideland
I für 250 Kilogramm und im Rübenland für 300 Kilogramm.
Die Durchschnittspreise werden vom Ministerium
für Landwirtschaft recht zeitig ermittelt und kundgemacht.
Einigen sich die Parteien nicht, so setzt über
Antrag des Pächters oder Verpächters das Bezirksgericht,
in dessen Sprengel das gepachtete Grundstück liegt, den Pachtzins
fest.
Der Antrag an das Bezirksgericht ist in zwei
Gleichschriften bis längstens 30. November des laufenden
Pachtjahres ein zubringen.
Verspätete Anträge weist das Gericht
ab.
Das Gericht hat, wenn es über das Gesuch
auf Regelung des Pachtzinses entscheidet, auch auf die besonderen
Umstände Rücksicht zu nehmen, wobei es um 20 % unter
den so errechneten Pachtzins gehen kann, wenn dies durch die Ertragfähigkeit
des gepachteten Bodens begründet ist.
Bei Zustellung einer Anzeige, bezw. eines Gesuches
gemäss § 1, §§ 6 und 8, durch die Post mittels
rekommandierten Briefes, werden die Tage des Postlaufens in die
Frist nicht eingerechnet. Hinsichtlich der Frist nach § 6
gilt dasselbe, auch wenn der Antrag nicht rekommandiert eingesendet
wurde.
Das Gesetz vom 17. März 1926, Slg. d.
G. u. V. Nr. 38 wird aufgehoben und durch nachstehende Bestimmungen
ersetzt:
Die auf Grund des § 63 des Gesetzes vom
30. Jänner 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 81 (Zuteilungsgesetz)
abgeschlossene Pacht (Afterpacht) von durch den Staat nach dem
Gesetze vom 16. April 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 215 (Beschlagnahmegesetz),
beschlagnahmten Grundstückes wird auch gegen den Willen des
Verpächters (Eigentümers, Pächters) auf eine weitere
Pachtdauer bis zum Ende des Wirtschaftsjahres 1929 erneuert.
Von der Erneuerung der Pacht sind die Pachte
(Afterpachte) auf den Grundstükken ausgeschlossen, die auf
Grund des § 11 des Bodenbeschlagnahmegesetzes oder des §
20 des Zuteilungsgesetzes aus der Beschlagnahme freigegeben wurden.
Für die erneuerte Pacht gelten die Bedingungen
der bisherigen Pacht.
Beabsichtigt der Pächter das gepachtete
Grundstück nicht weiter zu behalten, so ist er verpflichtet,
hievon spätestens zwei Monate vor Ablauf der Pacht dem Verpächter
die Anzeige zu erstatten, widrigenfalls angenommen wird, dass
er auf die Erneuerung der Pacht nach diesem Gesetze bestehe.
Der Verpächter ist verpflichtet, sich
den Pächtern gegenüber mit einer Bestätigung des
staatlichen Bodenamtes dar über auszuweisen, dass die Erneuerung
der Pacht gemäss § 2 nicht eintritt.
Die Vorschriften des Entschädigungsgesetzes
über die Kündigung der wirtschaftlichen Personen bleiben
auch in Fällen der Pachterneuerung nach diesem Gesetze unberührt.
Zur Pachterneuerung nach § 1 und §
11 ist weder die Zustimmung des staatlichen Bodenamtes, noch jene
eines anderen Aufsichtsorganes erforderlich.
Bei Kündigung, Uebernahme und Zuteilung
eines Grundbesitzes durch das Gemeindeamt haben in erster Linie
die Zwangspächter Anspruch auf Zuteilung ihrer gepachteten
Grundstücke ins Eigentum oder in langjährige Pacht und
hat diese nur dann nicht zu erfolgen, wenn der Pächter verzichtet.
Dieses Gesetz tritt mit rückwirkender
Kraft ab 1. Oktober 1926 in Wirksamkeit.
Seine Durchführung wird allen Ministern
aufgetragen.
Der Schutz der Kleinpächter ist nicht
nur zur Sicherung der Existenz dieser hart um ihren Lebensunterhalt
ringenden Menschen geboten, sondern auch im dringenden Interesse
der Volkswirtschaft gelegen, da naturgemäss die Bewirtschaftung
durch die Ungewissheit des Pächters, ober den gepachteten
Grund im nächsten Jahre noch besitzen wird, sehr stark beeinträchtigt
wird. Es ist daher unbedingt nötig, für die Erneuerung
der im heurigen Jahre ablaufenden Kleinpachtungen sofort Vorsorge
zu treffen. Diesen Zweck verfolgt der vorliegende Antrag, der
dabei gleichzeitig eine Reihe unzweckmässiger und für
den Pächter ungünstiger Bestimmungen und zwar auch hinsichtlich
der Zwangspächter zu verbessern bemüht ist. Ein finanzieller
Auf wand erwächst durch diesen Antrag nicht.
In formeller Hinsicht wolle dieser Antrag dem
landwirtschaftlichen und dem sozialpolitischen Ausschuss
zugewiesen werden.
II. volební období. | 3. zasedání. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Jsou-li propachtovány pozemky, aby se na nich provozovalo
zemědělství nebo zahradnictví, obnovuje
se pacht, který se končí v roce 1926, i proti
vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře)
na další 3 pachtovní leta tím, že
pachtýř (podpachtýř) propachtovateli
nebo jeho hospodářské správě
do 4 týdnů ode dne účinnosti tohoto
zákona písemně oznámí, že
si pozemek podrží nadále v pachtu, obdělává-li
pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo
se svou rodinou a nadále jej obdělávati chce
a může a nemá-li vlastních a pachtovaných
pozemků v oblasti řepné a obilné I
(na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v oblastech A a B)
více než 6 ha, v jiných výrobních
oblastech více než 8 ha.
(2) Končí-li se pacht zemědělského
pozemku v letech 1927-1929, prodlužuje se stejným
způsobem až do roku 1930.
Pacht se neobnovuje, když
a) celková výměra vlastních zemědělských
pozemků propachtovatelových nečiní
v řepné a obilné oblasti I (na Slovensku
a na Podkarpatské Rusi ve výrobních oblastech
A a B) více než 15 ha, v jiných výrobních
oblastech více než 25 ha, nebo
b) když propachtovatel chce zpachtovaný pozemek vzíti
trvale do vlastní správy nebo jej převádí
ve vlastnictví svých nástupců, aby
na něm hospodařili buď sami nebo se svými
rodinami. Kdy by za účinnosti tohoto zákona
propachtovatel nebo jeho nástupce ze zřejmě
zištných důvodů propachtoval jiné
osobě po zemek převzatý tímto způsobem
do vlastní správy, ačkoliv by jej mohl obdělávati
sám nebo se svou rodinou, jest povinen dřívějšímu
pachtýři nahraditi škodu, kterou mu způsobil.
Náleží-li propachtovaný pozemek právnické
osobě nebo jiné majetkové podstatě,
pacht se neobnovuje, nepřesahuje-li celková výměra
její zemědělské půdy více
než 25 ha, na Podkarpatské Rusi více než
15 ha. V tomto případě však pozemek,
nepřebírá-li se do vlastní správy,
musí býti na pachtovní léta 1926-1929
propachtován dobrovolnou veřejnou dražbou,
při čemž mohou dražiti jen osoby nemající
vlastních a zpachtovaných pozemků více
než 6 ha. Neměla-li dražba výsledek, opakuje
se do 14 dnů; při druhé dražbě
neplatí omezení ustanovené pro první
dražbu. Pozemek takto získaný nesmí
býti dále propachtován třetí
osobě.
Obnova vztahuje se také na příslušenství
zemědělského pozemku, za něž
se podle tohoto zákona považují také
obytné a hospodářské budovy a pozemky,
na nichž jsou vystavěny, jakož i k nim příslušející
dvorky a zahrádky, užívá-li jich pachtýř
na základě téhož pachtovního
poměru.
Při výpočtu výměry zemědělské
půdy nepovažují se rozvedení manželé
za jednu osobu. Ke zbytkům nejvýše do půl
hektaru se nepřihlíží.
Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýř
nemá práva na obnovu pachtu, může oznámiti
své námitky nejdéle během 14 dnů
po oznámení pachtýřově okresnímu
soudu, v jehož obvodu jest požadovaný pozemek,
jinak ztrácí právo odporovati obnově.
O námitkách (§ 6) jakož i o nárocích
na snížení nebo zvýšení
pachtovného (§ 8) rozhodují soudy podle zásad
nesporného řízení; o útratách
však podle zásad řízení sporného.
Pokud jde o kolky a poplatky, platí poplatkové předpisy
pro soudní řízení ve věcech
sporných.
Propachtovatel má právo vzdáti se obnoveného
pachtu, je-li mu pachtýř (podpachtýř)
dlužen pachtovné déle než tři měsíce,
nebo hospodaří-li na propachtovaném pozemku
tak, že jest značně ohrožena úrodnost
pozemků. Pachtýř (podpachtýř)
může se vzdáti obnoveného pachtu:
a) bylo-li mu čisté pachtovné zvýšeno
o více než 50% a oznámí-li své
odstoupení od pachtu propachtovateli nejdéle do
14 dnů ode dne, kdy soudní usnesení o zvýšení
pachtovného nabylo moci práva,
b) znemožňuje-li mu nemoc nebo nepříznivé
hospodářské poměry hospodařiti
na pachtovaných pozemcích.
Pro ustanovení pachtovného za obnovený pacht
platí tyto podmínky:
Nejvyšší pachtovné z 1 ha zemědělské
půdy rovná se průměrné ceně
žita, vypočítané podle průměrné
jeho ceny na pražské plodinové burse v měsících
srpnu, září a říjnu běžícího
roku a to v oblasti pastvinářské za 150 kg,
v oblasti bramborářské za 180 kg, v oblasti
obilnářské II za 200 kg, v oblasti obilnářské
I za 250 kg a v oblasti řepařské za 300 kg.
Průměrné ceny zjistí a včas
oznámí ministerstvo zemědělství.
Nedohodnou-li se strany, ustanoví pachtovné okresní
soud, v jehož obvodu jest propachtovaný pozemek, na
návrh pachtýře nebo propachtovatele.
Návrh dlužno podati okresnímu soudu ve dvou
stejnopisech nejdéle do 30. listopadu běžného
pachtovního roku.
Opožděné návrhy soud odmítne.
Soud, rozhoduje-li o žádosti na úpravu pachtovného,
má dbáti také zvláštních
okolností, při čemž může
jíti o 20% pod takto vypočítané pachtovné,
je-li to odůvodněno výnosností propachtované
půdy.
Dodá-li se oznámení nebo žádost
podle §§ 1, 6 a 8 poštou doporučeným
dopisem, nezapočítávají se do lhůty
dny poštovní dopravy. Stran lhůty podle §
6 platí totéž, i když návrh nebyl
zaslán doporučeně.
Zákon ze dne 17. března 1926, č. 38 Sb. z.
a n., se ruší a nahrazuje se těmito ustanoveními:
Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem
podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z.
a n. (zákona záborového), uzavřený
na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna
1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového),
obnovuje se na další dobu pachtovní i proti
vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře)
až do konce hospodářského roku 1929.
Z obnovy pachtu jsou vyloučeny pachty (podpachty) na pozemcích,
jež podle § 11 zákona záborového
nebo § 20 zákona přídělového
byly propuštěny ze záboru.
Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního
pachtu.
Nehodlá-li pachtýř pachtovaného pozemku
nadále podržeti, jest povinen učiniti o tom
nejpozději dva měsíce před uplynutím
pachtu oznámení propachtovateli, jinak se má
za to, že trvá na obnově pachtu podle tohoto
zákona.
Propachtovatel jest povinen vykázati se pachtýřům
potvrzením Státního pozemkového úřadu
o tom, že se pacht po dle § 2 neobnovuje.
Předpisy zákona náhradového o výpovědi
osobám hospodařícím, zůstávají
nedotčeny i při obnově pachtu podle tohoto
zákona.
K obnově pachtu podle § 1 a § 11 není
zapotřebí souhlasu ani Státního pozemkového
úřadu ani jiného dozorčího
orgánu.
Při výpovědi, převzetí a přídělu
pozemkového majetku obecním úřadem
mají vnucení pachtýři především
nárok, aby jim byly jejich pachtované pozemky při
děleny do vlastnictví nebo do dlouholetého
pachtu a jen tehdy se to nemůže státi, když
se toho pachtýř vzdá.
Tento zákon nabývá účinnosti
se zpětnou platností ode dne 1. října
1926.
Provésti jej ukládá se všem členům
vlády.
Ochrana drobných pachtýřů není
nutna jen k zajištění existence těchto
lidí těžce zápasících
o své živobytí, nýbrž jest také
naléhavá v zájmu národního
hospodářství, poněvadž hospodaření
jest přirozeně velice na újmu nejistota pachtýře,
bude-li míti pachtovaný pozemek ještě
příštího roku. Jest tedy nezbytně
nutno, aby se ihned pečovalo o obnovu drobných pachtů,
jež se letos končí. K tomuto cíli směřuje
tento návrh, při čemž se zároveň
snaží zlepšiti mnoho nevhodných a pro
pachtýře nepříznivých ustanovení
a to také pokud jde o vnucené pachtýře.
Peněžního nákladu tento návrh
nevyžaduje.
Po stránce formální budiž tento návrh
přikázán zemědělskému
a sociálně-politickému výboru.