II. volební období. | 3. zasedání |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1 zákona ze dne 17. března 1926 č.
38 Sb. z. a n. o další obnově prozatímního
vnuceného pachtu se mění a zní takto:
Pacht (podpacht) pozemků zabraných státem
podle zákona ze dne 16. dubna 1919 č. 21 Sb. z.
a n. (zákona záborového), uzavřený
na základě § 63 zákona ze dne 30. ledna
1920 č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového),
obnovuje se na další dobu pachtovní a to do
konce hospodářského roku 1929 i proti vůli
propachtovatele (vlastníka, pachtýře).
Za § 1 zákona ze dne 17. března 1926 č.
38 Sb. z. a n. vsunuje se jako § 1 a) toto ustanovení:
Obnova prozatímního vnuceného pachtu nastane
podle § 1 i tehdy, když propachtovatel (vlastník,
pachtýř) byl by jiný než ten, s nímž
původní pacht na základě § 63
zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 81 Sb. z. a n. (zákona
přídělového) byl uzavřen, nebo
když by již propachtované pozemky byly z důvodu
ukončení pachtovní doby vnucenému
pachtýři odebrány. V tomto případě
jest propachtovatel povinen po zemky ty dáti zpět
v užívání dřívějšímu
vnucenému pachtýři. Obdělání
pozemků těch a užitečné náklady
do nich skutečně vložené (hnojení,
osetí) jest vnucený pachtýř povinen
nahraditi.
Do § 6 zákona ze dne 17. března 1926 č.
38 Sb. z. a n. vsunuje se jako odst. 3 toto ustanovení:
Nastala-li okolnost obnovu pachtu vylučující
§ 2 během obnovené doby pachtovní (§
6), zůstává to pro dodržení této
doby bez vlivu.
Ostatní ustanovení zákona ze dne 17. března
1926 č. 38 Sb. z. a n. zůstávají nezměněny.
Tento zákon působí ode dne vyhlášení.
Provésti jej ukládá se všem členům
vlády.
V r. 1925 předložila vláda návrh zákona
o další obnově prozatímního pachtu.
Z uvedené osnově navrhovala vláda prodloužení
pachtů těch na úhrnnou pachtovní dobu
devítiletou.
Poslanecká sněmovna přijala návrh
ten v. tom znění jak byl podán, senát
však provedl změny v tom smyslu, že v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku prodlužují se vnucené
pachty pouze do konce hospodářského oku (do
podzimu) 1926 a na Slovensku a Podkarpatské Rusi do konce
hospodářského roku 1929.
Usnesení senátu bylo pak přijato poslaneckou
sněmovnou a tak vydán byl zákon ze dne 17.
března 1926 č. 38 Sb. z. a n.
Podle tohoto zákona končí nyní v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku vnucené pachty. Toto ustanovení
(stanovení kratší pachtovní doby obnovených
pachtů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku)
vyplynulo patrně z prohlášení příslušných
činitelů, že v uvedených zemích
bude v roce 1926 pozemková reforma na půdě
zemědělské provedena.
Důvodová zpráva vládního návrhu
z r. 1925 uvádí také, že v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku bude z největší
části již po žních r. 1926 pozemková
reforma dokončena a tím také likvidována
otázka vnucených pachtů.
Bylo-li ve vzpomenuté důvodové zprávě
uvedeno, že z největší části
bude po žních 1926 pozemková reforma dokončena,
bylo tím již však také řečeno,
že nebude provedena úplně. Proto asi byla navrhována
delší pachtovní doba pro obnovené pachty
a uvedená zmínka důvodové zprávy
měla naznačiti, že tak, jak bude provádění
pozemkové reformy postupovati, budou i vnucené pachty
končiti.
Patrně bylo však úmyslem zameziti tomu, aby
na zabrané půdě, na které bude do
té doby pozemková reforma prováděna,
byly před tím vnucené pachty ukončeny.
V pracovním plánu Pozemkového úřadu
pro r. 1926 byly sice zařazeny všechny zabrané
velkostatky (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku),
na nichž pozemková reforma nebyla do té doby
prováděna, plán ten nebyl však plně
proveden a jest značný počet velkostatků,
na nichž k provádění pozemkové
reformy nebylo dosud vůbec přikročeno, nebo
jest teprve v přípravném jednání.
Potřebná výměra půdy pro drobný
příděl nebude proto letos rozdělena,
vnucený pacht však končí a majitelé
velkostatků nebo pachtýři odebírají
pachtýřům pozemky z užívání.
Místo přiděleni půdy drobným
zemědělcům jest jim tato odebírána.
Jest jen přirozeno, že za tohoto stavu věci
jsou postižení přivádění
do zoufalé situace. I tam však, kde pozemková
reforma byla provedena nebo se provádí, není
o mnoho lépe. Na základě dohod s majiteli
velkostatků uzavíraných dostává
se velmi často pro příděl oprávněným
uchazečům menší výměra
půdy než byla až dosud ve vnuceném pachtu.
V důsledku toho mnozí dosavadní vnucení
pachtýři příděl půdy
neobdrží a půda, kterou až dosud užívali
(vnucený pacht), přichází zpět
do užívání velkostatků.
Nemají-li takto postižení býti značně
poškozeni, jest nutno umožniti jim provedení
potřebných disposic, vzhledem k tomu, že byli
pro užívání určité výměry
pozemků zařízeni a nyní rázem
se výměra ta zmenší.
Navrhujeme proto opravu zákona ze dne 17. března
1926 č. 38 Sb. z. a n., kterou by záležitost
poněkud uspokojivě byla vyřešena.
Kde pozemková reforma (v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku) nebyla dosud prováděna, byla by alespoň
půda nalézající se ve vnuceném
pachtu ponechána v užívání vnuceným
pachtýřům až do provedení pozemkové
reformy a tam, kde sice byla provedena, ale v míře
nedostatečné bude alespoň těm pachtýřům,
jimž se nedostalo přídělu, zachováno
užívání pachtovní půdy
po určitou dobu, během které - poněvadž
bude jim známo, kdy musí pozemky odevzdati - mohou
se změněným poměrům přizpůsobiti.
K projednávání budiž návrh tento
přikázán výboru iniciativnímu
a zemědělskému.