II. volební období. | 3. zasedání |
Podepsaní navrhují, aby se poslanecká sněmovna
usnesla na tomto zákoně:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tamto zákoně:
V působnosti konkurenčních (silničních)
v okresů na Moravě a ve Slezsku vykonávanou
okresními silničními výbory náležejí
též záležitosti elektrisační,
zejména podnikání a účastenství
na podnicích pro výrobu, nebo dodávku elektrické
energie pro všeobecnou potřebu účastenství
při úpravě (regulaci) vodních toků
v rozsahu, jaký přísluší v těchto
věcech v Čechách zastupitelským okresům
a účastenství při zřizorání,
úpravě a provozu spojení železničních
a automobilových.
Ustanovení zákona ze dne 22. července 1919,
č. 438 Sb. z. a n. o státní podpoře
při zahájení soustavné elektrisace
a zákonů, jej doplňujících
a měnících, týkající
se korporací místní samosprávy, vztahují
se též na konkurenční (silniční)
okresy.
Konkurenční (silniční) okresy ve své
působnosti v záležitostech v § 1 uvedených
požívají týchž právních
a finančních výhod, jichž nabýti
mohou a účastny jsou zastupitelské okresy
v Čechách v oboru téže působnosti
podle zvláštních ustanovení zákonných.
Ustanovení zákonů o úpravě
(regulaci) vodních toků se tímto zákonem
nemění.
Zákon tento, který nabývá účinnosti
dnem vyhlášení, provedou ministři vnitra,
veřejných prací a zemědělství.
Účelem zákona, který se navrhuje,
jest přizpůsobiti poměry na Moravě
a ve Slezsku v záležitostech elektrisačních
a v záležitostech úpravy (regulace) vodních
toků poměrům v Čechách panujícím,
pokud jde o účastenství a součinnost
okresů v záležitostech těch. Jde zajisté
o věci velice důležité pro místní
rozvoj zemědělství, obchodu i průmyslu,
jakož i pro celkový rozvoj národního
hospodářství státu. Jest dostatečně
známo, že vývoj v těchto směrech
spěje v Čechách rychlejším tempem
ku předu, nežli na Moravě a ve Slezsku, protože
v Čechách zastupitelské okresy iniciativou
svojí, radou i pomocí přispívají
značnou měrou k utěšenému rozvoji
podnikání výše zmíněného.
Tuto činnost nemohou rozvíjeti pro omezený
okruh své působnosti okresní silniční
výbory na Moravě a ve Slezsku, čímž
i příspěvky státu určené
k podporování řečených oborů
podnikání nemohou býti pro zmíněné
země náležitě využity, tak že
Morava a Slezsko by doznaly v tom ohledu újmy.
V osnově užívá se označení
konkurenční resp. silniční okresy
podle terminologie, jaké se užívá buď
v zemských zákonech pro Moravu nebo v zemských
zákonech pro Slezsko vydaných (sr. na př.
§ 11 zák. č. 38/1877 mor., nebo zákony
č. 37/1868 a č. 15/1887 slez.).
Výslovný poukaz na podnikání resp.
účastenství na podnikání pro
výrobu nebo dodávku elektrické energie pro
všeobecnou potřebu děje se a ohledem na ustanovení
zákona č. 438/1919 Sb. z. a n. o státní
podpoře při zahájení soustavné
elektrisace.
Pokud jde o úpravu (regulaci) vodních toků
neruší a nemění se ustanovení
dosavadních zákonů, jak výslovně
ustanovuje § 4 osnovy. Zákonů těchto
jest celá řada, pročež se zvlášť
nevypočítávají. Pokud jde o státní
příspěvek na provedení zajišťovacích
a opravných prací nouzových na moravských
vodotocích byl vydán o tom po převratu ještě
zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 314 Sb. z. a n.
Důvodem řečeného stanoviska, že
nemění se zákony dosavadní v ohledu
úpravy (regulace) vodních toků jest okolnost,
že i v Čechách tato působnost přináleží
z autonomních korporací toliko zemím, neboť
ostatní orgány místní samosprávy
nemají účasti ve správní činnosti
vztahující se k vodním drahám. Podle
§ 10 zákona z r. 1903 č. 31 z. z. českého,
může sice zákonem zemským býti
přeneseno na obce, okresy nebo i vodní družstva
provedení a příští udržování
regulací menšího rozsahu, rovněž
může býti zemským zákonem jistá
minimální část nákladu na provedení
jednotlivých prací regulačních uvalena
na okres, obec nebo vodní družstvo. Avšak zákony
takové nebyly dosud vydány. Omezuje se tudíž
činnost okresních silničních výborů
toliko na dobrovolné účastenství
při úpravě (regulaci) vodních toků.
U podniku přeměněných na všeužitečné
do konce r. 990 podle zákona ze dne 18. prosince 1924,
č. 294 Sb. z. v. n., na nichž jsou konkurenční
(silniční) okresy účastníky,
lze provésti zápis elektrických vedení
do pozemkových knih podle zákona, ze dne 13. června
1922, č. 187 Sb. z. a n.
Pokud jde o právní a finanční výhody
při elektrisaci, poukazuje se na př. na citovaný
už zákon č. 438/1919 a zákony jej doplňující
a měnící, pak na zákon č. 143/1923
o finančních a právních výhodách
na podporu soustavné elektrisace a na zákon č.
139/1926 o finanční podpoře elektrisace venkova.
Pokud jde o záležitosti úpravy (regulace) vodních
toků, nelze, jak bylo již řečeno, vypočítávati
četné, hlavně zemské zákony
tuto věc upravující. Po převratu lze
poukázati na př. na zákon č. 21/1920
Sb. z. a n. o zvelebení zemědělství
stavbami vodními a na četné předpisy,
týkající se dojednání úmluv
pro podniky podporované ze státního melioračního
fondu. Jak z těchto úmluv jest patrno, přispívají
v Čechách na náklady regulací také
zastupitelské okresy.
Jest zajisté v zájmu veškerého obyvatelstva
Moravy a Slezska, aby se konkurenční (silniční)
okresy platně mohly zúčastniti i zřizování,
úpravy provozu a spojení železničních
a autobusových, ve kterémžto oboru již
zastupitelské okresy v Čechách značně
svému obyvatelstvu prospěly.
Úhrady svých výdajů mohou si okresní
silniční výbory opatřiti podle úhradových
možností, jež jim poskytují dosud ustanovení
§ 12 zákona č. 38/1877 ve znění
zákona č. 60/1898 (pro Moravu) a 8 zákona
č. 37/1868 ve znění zákona 31/1888
(pro Slezsko). Podle chystané nyní zákonné
úpravy hospodářství autonomních
svazků navrhuje se pro okresy v Čechách,
na Moravě i ve Slezsku stejná hranice pro limitování
okresních přirážek.
Návrh tohoto zákona nebude míti v zápětí
zvláštních výdajů státních.
Po stránce formální doporučujeme,
aby tento návrh byl přikázán k urychlenému
projednání výboru iniciativnímu,
ústavně-právnímu a rozpočtovému
tak, aby v plénu ještě tohoto zasedání
mohl býti sněmovnami projednán a přijat.