II. volební období. | 3. zasedání |
I. posl. Srby, Hampla, Geršla,
Kleina a soudruhů min. národní obrany o příčinách
leteckých neštěstí, zvláště
pak nedávné letecké katastrofy v Pardubicích.
II. posl. Pohla a druhů
vládě o zastavení příspěvků
provisionistům státních dolů.
III. posl. Windirsche a druhů
min. národní obrany, aby byly odstraněny
důvody různých stížností
obce Pommerndorfu v okrese vrchlabském.
IV. posl. Windirsche a druhů
min. školství a národní osvěty
o zavedení celodenního vyučování
na jednotřídních obecných školách
v Krkonoších.
V poslední době
udála se rychle za sebou ve vojenském letectví
řada neštěstí, jimž padly v oběť
životy letců, případně jako při
nedávné slavnosti M. L. L. v Pardubicích
postiženo bylo i občanstvo nevojenské.
Počet osob, které
od ustavení republiky zahynuly v důsledcích
leteckých úrazů, přesahuje již
půl sta. Dlužno ovšem přiznati že
vojenské letectví působí za okolností
odlišných od letectví civilního, které
pracuje u nás z části rovněž
pomocí personálu a zařízení
vojenské správy a řadí se co do bezpečnosti
mezi prvé státy evropské. Vojenské
letectví musí cvičit nové mladé
síly, kdežto letectví civilní přebírá
jen letce všestranně zralé a vyzkoušené.
Vojsko zvláště při manévrech
musí létat za všech povětrnostních
poměrů a v terénu letecky neprozkoumaném,
kdežto dopravní linie civilní mají vyzkoumané
trati a dobře organisovanou informační službu
povětrnostní. Nicméně však, i
když se přizná, že vojenské letectví
je nutně spojeno s mimořádným
risikem, počet úrazů
přestupuje míru, kterou bylo by lze považovat
za nevyhnutelné risiko technicky stále ještě
se vyvíjející aviatiky.
Dlužno především
konstatovati, že úrazy dějí se nejen
v době manévrů, při nichž
vždy je nebezpečí větší,
ale stejnou měrou i během výcviku
za okolností zcela normálních.
Z toho lze usuzovati jednak
celkově, že jsou zde příčiny
všeobecného rázu, které počet
úrazů zvětšují. Za prvou a hlavní
považujeme skutečnost, že technická péče
o vojenská letadla je nedostatečná. Stroje
nejsou často dobře udržovány a ošetřovány.
V počátcích našeho letectví
byla tato technicko-dozorčí služba dosti dobře
organisována a leteckým jednotkám přiděleni
odborníci inženýři, později však,
z důvodů neznámých tato služba
ke škodě letectví byla omezena, případně
zrušena. Ježto
letectví je přece v prvé řadě
odborem technickým, je nyní v situaci, že
postrádá potřebného počtu technických
orgánů dostatečně kvalifikovaných,
což má těžké důsledky v
prvé řadě pro lidské životy,
v druhé řadě však také drahý
letecký materiál je
nedostatečným dozorem a ošetřováním
znehodnocován, což v důsledcích
značí těžké finanční
ztráty pro vojenskou správu a stát.
Okolnost, že neštěstí
postihuji síly zvláště poddůstojnické
ukazovala by, že jednou z příčin
katastrof je ještě nedokončený výcvik
letců jak co do vyškolení technického,
tak co do pohotovosti duševní a morálních
vlastností, jichž nutno zde žádati. Rovněž
žádá přísného vyšetření
a veřejného objasnění příčina,
proč nepoužívá se dostatečnou
měrou padáků, a proč nedodržují
se předpisy o zákazu akrobacie v nedovolené
výšce.
Podepsaní táží
se proto pana ministra národní obrany:
1. Jak je organisována
technicko-dozorčí služba u vojenského
letectví, jaké změny v této službě
nastaly během trvání republiky, z jakých
důvodů, a jaká opatření v tomto
směru hodlá vojenská správa učiniti?
2. Co je zařízeno
pro pomyslitelně nejdokonalejší výcvik
pilotů a kontrolu jejich osobních vlastností,
zaručující co největší
bezpečnost létání, jakým způsobem
postupuje se při obtížných úkolech
vojenského letectvím zvláště
v době manévrů, aby výběr
osob k těmto úkolům dál se s příslušnými
zřetely na stupeň výcviku každého
pilota?
3. Co je zařízeno
ohledně používání padáků
a bezpečnostních opatření letecko-technických
vůbec, zvláště při veřejných
propagačních vystoupeních letectva?
4. Jak je postaráno o
osoby vojenské i občanské nebo jejich pozůstalé,
které staly se obětmi neštěstí
při letech, přádaných vojenskými
letadly a letci?
Správa státních
dolů a ministerstvo financí vydaly v červenci
nařízení, že se zastavují dosavadní
příspěvky provisionistů ve státních
důlních podnicích. Všecka vyjednávání
v této věci se správou státních
dolů, s předsedu vlády, s ministrem
financí a s ministrem veřejných prací
měla jen ten výsledek, že třetina těchto
příspěvků bude vyplacena naposled
za měsíc listopad.
Tímto společným
opatřením, jak správy státních
dolů, tak také státní finanční
správy byly několika tisícům státních
pensistů nyní úplně zastaveny dosavadní
drahotní přídavky ke skrovným provisím,
vypláceným bratrskými pokladnami. Poukazuje-li
se na to, že správa státních dolů
nemůže sehnati oněch 17 milionů Kč,
jichž jest třeba na tyto příspěvky,
nelze to naprosto považovati za omluvu pro odnětí
práv těmto
lidem . Dlužno připomenouti, že drahotní
přídavky byly vypláceny z rozkazu c.
k. rakouského ministerstva veřejných prací
ve Vídni a že tedy československé úřady
olupují vysloužilé dělníky státních
dolů na stará kolena o příspěvek,
který jim poskytlo
již c. k. rakouské ministerstvo. Dále dlužno
připomenouti, že toto zcela neodůvodněné
a neoprávněné zastavení příspěvků
vrhá do nevýslovné bídy a nouze tisíce
vysloužilých dělníků státních
dolů a že přichází v době,
kdy denně stoupající drahotou stává
se osud těchto lidí
beztoho den ode dne smutnější.
Podepsaní poslanci táží
se tedy vlády:
1. Jak může odůvodniti,
že administrativními opatřeními provádí
opaření tak nepřátelská dělnictvu?
2. Na základě jakých
zákonných ustanovení zastavila příspěvky
pensistům státních dolů?
3. Jest ochotna postarati se,
aby se státním pensistům neprodleně
vyplácely neztenčené příspěvky
i dále?
4. Jest ochotna podati o tom,
poslanecké sněmovně obšírnou
zprávu?
Protože se v Krkonoších
na Výrovce staví vojenská budova,dováží
se materiál tak zvanou cestou k Lahrovu lesíku,
patřící obci pommerndorfské. Tato
cesta byla teprve v posledních letech zřízena
značným nákladem (asi 20.000 Kč),
pro kterýžto výdaj byly berní přirážky
v obci Pommerndorfu zvýšeny na 800 %. Poplatníci
této obce pozorovali tedy s ustrnutím, že
od započetí stavby na Výrovce velice trpí
cesta k Lahrovu lesíku, jež má místy
velmi prudký spád,
a že tedy ona oprava byla úplně marná.
Obec pommerndorfská se obává, že zkáza
cesty, která má velký význam pro spojení
v obci bude pokračovati, neposkytne-li vojenská
správa přiměřenou náhradu,
aby se mohly znovu prováděti opravy této
cesty.
Osada Rennerovky, patřící
k obci Pommerndorf, stěžuje si dále, že
vojenská správa umístila koně v budově
jednotřídní školy v Rennerovkách,
a že tím jsou ještě více omezovány
beztoho skrovné školní místnosti.
Proto se tážeme pana
ministra národní obrany:
1. Je-li ochoten postarati se,
aby byl obci Pommerndorfu poskytnut přiměřený
příspěvek na znovuzřízení
obecních cest, zničených vojenskou stavbou
na Výrovce?
2. Je-li ochoten působiti,
aby koně ze školní budovy v Rennerovkách
byli odvedeni a tak celá budova mohla býti brzy
vrácena svému vlastnímu účelu?
Ke školnímu okresu vrchlabskému
patří několik jednotřídních
obecných škol v Krkonoších. Na těchto
školách, které z části leží
značně vysoko nad mořem a k nimž
příchod z rozptýlených horských
bud jest obtížný a zdlouhavý, bylo do
konce školního roku 1925/26 polodenní vyučování.
Bylo to proto, aby se tím
zvláště dětem útlého věku
umožnilo docházeti do školy bez příliš
velikých obtíží. Při tom se hlavně
přihlíželo k tomu, aby se ulehčila
školní docházka za dlouhé zimy. Vedle
toho polodenní vyučování také
umožňovalo rozvrh hodin rozděliti tak,
aby výsledek vyučování byl zaručen.
Polodenní vyučování bylo kdysi zavedeno
a prováděno po nabytých zkušenostech
se zvláštním zřením k vyučování
na horských školách. K jeho zavedení
nedošlo tedy svévolně, nýbrž vyhovovalo
zvláštnosti hor a jejich obyvatelů
a, což jest hlavní věcí, polodenní
vyučování mělo také úspěch.
Přes tyto skutečnosti bylo však počátkem
školního roku 1926/27 zavedeno celodenní vyučování
a děti nyní musí v blížící
se zimě choditi do školy a ze školy dvakrát
denně, ve tmě, často za nepříznivých
poměrů, když napadne mnoho sněhu. Co
to znamená, jistě nechápou ony úřady,
které v tomto případě nařídily
změnu školního vyučování.
Neboť jinak by nebylo možno, aby se s horskými
školami nakládalo jen podle obvyklého jednotného
schematu. Mimo to dlužno
se ještě od zavedení celodenního vyučování
obávati, že se nyní děti naučí
méně. Jde o školy v Rennerovkách,
Hrnčířských boudách, Keilových
boudách, Herlíkovicích, Rýchorech
a Stupné.
Jest tedy třeba, aby dosud
platný způsob školního vyučování
na těchto jednotřídních obecných
školách byl opět obnoven a proto se tážeme
pana ministra školství a národní osvěty:
1. Zná poměry na
jednotřídních obecných školách
v Krkonoších?
2. Bylo zavedeno celodenní
vyučování na těchto školách
s jeho souhlasem?
3. Jestliže nebylo, jest
ochoten obnoviti opět polodenní vyučování
na těchto školách ještě v tomto
školním roce?
Die Staatliche Grubenverwaltung und das Finanzministerium
haben im Juli verfügt, daß die bisherigen Zuschüsse
der Provisionisten auf den staatlichen Montanbetrieben eingestellt
werden. Alle darüber stattgefundenen Unterhandlungen, sowohl
mit der Staatsgrubenverwaltung, mit dem Ministerpräsidenten,
mit dem Finanzminister und dem Minister für öffentliche
Arbeiten hatten das Ergebnis, daß ein Drittel dieser Zuschüsse
für den Monat November das letztemal zur Auszahlung kommt.
Durch diese gemeinsame Verfügung sowohl
der Staatsgrubenverwaltung als der Finanzverwaltung des Staates
wurden einigen Tausenden Staatspensionisten ihre bis dahin gewährten
Teuerungszulagen zu den kargen Bruderladenprovisionnen nunmehr
völlig eingestellt. Der Hinweis, daß die Staatsgrubenverwaltung
die 17 Millionen Kronen, die diese Zuschüsse erfordern, nicht
aufzubringen vermag, kann asolut nicht als Entschuldigung für
die Entrechnung dieser Menschen angesehen werden. Erinnert muß
werden, daß die Teuerungszulagen auf die Verfügungen
des k. k. Ministeriums für öffentliche Arbeiten Österreichs
in Wien zurückdatieren und daß daher die tschechoslowakischen.
Behörden den alten ausgedienten Staatsgrubenarbeitern einen
Zuschuß für ihre alten Tage rauben, die ihnen schon
das k. k. österreichische Ministerium gewährt hat. Es
muß ferner daran erinnert werden, daß die an sich
ganz ungerechfertigte und unberechtigte Einstellung der Zuschüsse
tausende ausgedienter Staatsgrubenarbeiter in namenloses Elend
und Not stürzt und in einer Zeit erfolgt, in der durch täglich
steigende Teuerung das Los dieser Menschen sich ohnedies von Tag
zu Tag trauriger gestaltet.
Die gefertigten Abgeordneten fragen daher die
Regierung:
1. Wie vermag sie es zu rechtfertigen, durch
administrative Verfügungen derart arbeiterfeindliche Maßnahmen
durchzuführen?
2. Auf Grund welcher gesetzlichen Bestimmungen
hat sie die Zuschüsse an die Staatsgrubenpensionisten eingestellt?
3. Ist sie bereit, dafür zu sorgen, daß
die Staatspensionisten unverzüglich ihre Zuschüsse in
vollem Ausmasse weiter ausbezahlt erhalten?
4. Ist sie bereit, dem Abgeordnetenhause einen
ausführlichen Bericht zu erstatten?
In Verbindung mit dem im Riesengebirge auf
der Geiergucke zur Ausführung gelangenden Bau eines militärischnen
Objektes erfolgen auf dem der Gemeinde Pommerndorf gehörigen
sogenannten Lahrbuschwege die Materialzufuhren. Der Weg wurde
erst während der letzten Jahre mit einem bedeutenden Kostenaufwande
(etwa 20.000 Kč)
hergerichtet und es trug diese Ausgabe dazu bei, die Steuerzuschläge
in der Gemeinde Pommerndorf auf 800 % zu erhöhen. Von den
Steuerzahlern der Gemeinde wurde deshalb mit Entsetzen bemerkt,
daß seit dem Beginne des Baues auf der Geiergucke der Lahrbuschweg,
welcher teilweise ein großes Gefälle aufweist, stark
in Mitleidenschaft gezogen wird und daher die seinerzeitige Wgeherstellung
ganz nutzlos gewesen ist. Die Gemeinde Pommerndorf befürchtet,
daß der Verfall des Weges, der für die Kommunikation
in der Gemeinde eine große Bedeutung besitztz, fortschreiten
wird, wenn nicht von Seite der Militärverwaltung ein entsprehender
Ersatz geleistet wird der gestattet, die Restaurierungsarbeiten
diese Weges wieder in Angriff zu nehmen.
Von dem zur Gemeinde Pommerndorf gehörigen
Ortsteile Rennerbauden wird wieter darüber geklagt, daß
durch Einstellung von der Militärverwaltung gehörigen
Pferden im Gebäude der einklassigen Schule in Rennerbauden
eine Verkürzung der ohnedies beschränkten Schulräumlichkeiten
erfolgt.
Der Herr Minister für nationale Verteidigung
wird mit Rücksicht auf diese Angaben gefragt:
1. ob er bereit ist, dafür zu sorgen,
daß der Gemeinde Pmmerndorf ein entsprechender Beitrag zur
Wiederherstellung der durch den militärischen Bau auf der
Geiergucke verursachten Zerstörung der Gemeindewege gegeben
wird?
2. ob er geneigt ist, darauf Einfluß
zu nehmen, damit das Schulhaus in Rennerbauden durch Entfernung
der Pferde in Bälde zur Gänze seinem eigentlichen Bestimmungszwecke
wieder zugeführt werden kann?
Zu dem Schulbezirke Hohenelbe gehört eine
Anzahl einklassiger Volksschulen, die im Riesengebirge liegen.
Diese Schullen, die sich zum Teil in einer bedeutenden Seehöhe
befinden und zu denen der Zugang aus den zerstreut gelegenen
Gebirgsbauden beschwerlich und zeitraubend ist, hatten bis zum
Ende des Schuljahres 1925/26 den Halbtagsunterricht eingeführt.
Die Ursache diser Einführung beruhte darin, daß damit
besonders den im zarten Alter stehenden Kindern die Möglichkeit
gegeben werden sollte, die Schulen ohne übermässige
Beschwenis besuchen zu können. Dabei wurde hauptsächlich
Rücksicht auf die Erleichterung des Schulbesuches während
der langen Winterszeit genommen Außerdem bot auch der Halbtagsunterricht
die Gelegenheit, den Stundeplan so einzuteilen, daß der
Unterrichtserfolg garantiert war. Die Einführung und Handhabung
des Halbtagsunterrichtes geschab seinerzeit unter besonderer Berücksichtigung
des Schulbetriebes im Gebirge auf Grund der gesammelten Erfahrungen.
Diese Unterrichtsführung war also nicht willkürlich
getroffen, sondern sie entsprach der Eigenart des Gebirges, und
ihrer Bewohner, und was die Hauptsache ist, der Halbtagsunterricht
war auch erfolgreich. Entgegen diesen Tatsachen wurde mit dem
Beginne des Schuljahres 1926/27 der Ganztagsunterricht eingeführt
und es werden nunmehr die Kinder gezwungen, die zur und von der
Schule führenden Wege während des herannahenden Winters
zweimal täglich in der Dunkelheit oft bei ungünstigen
Schneeverhältnissen zurückzulegen. Was das heißt,
verstehen jene Ämter gewiß nicht, welche in deisem
Falle die Anordnung zur Änderung des Schulbetriebes gegeben
haben. Es önnte sonst nicht möglich sien, daß
die Gebirgsschulen nur nach dem üblichen eingeitlichen Schema
behandelt werden. Außerdem besteht siet der Einführung
des Ganztagsunterrichtes die Befürchtung, daß die Kinder
nurmehr wenig lernen werden. Die in Frage kommenden Schulen befinden
sich in Rennerbauden, Töpferbauden, Keilbauden, Hackelsdorf,
Rehorn und Stupna.
Es ist notwendig, daß0 der bisher in
Geltng gewesene Schulbetrieb an diesen einklassigen Volksschulen
wieder hergestellt wird und deshalb wird der Herr Schulnimister
gefragt:
1. Sind ihm die Verhältnisse der einklassigen
Volksschulen des Riesengebirges bekannt?
2. Geschah die Einführung des Ganztagsunterrichtes
an diesen Schulen mit seiner Zustimmung?
3. Wenn das nicht der Fall sien sollte, ist
er bereit, die Handhabung des Halbtagsunterrichtes an diesen Schullen
noch im laufenden Schuljahre wieder herzustellen?