| II. volební období. | 3. zasedání |
Usnesením ministerské rady čís. 22.047
z r. 1920 byla státním zaměstnancům
přiznána tak zvaná ťslovenská
a podkarpatoruská výhodaŤ spočívající
v připočtení určitého počtu
let do postupu a podle vydaných zásad ministerskou
radou měli jednotliví resortní ministři
toto usnesení provésti. Některé resorty
přiznaly tuto výhodu všem zaměstnancům,
jiné jen některým zaměstnancům
a některé resorty nepřiznaly svým
zaměstnancům této výhody vůbec.
Mimo to byla tato výhoda přiznána jednotlivým
zaměstnancům v různé výměře
i různým způsobeny, takže vznikl naprostý
chaos, který byl stálým zdrojem nespokojenosti
státních zaměstnanců všech resortů
na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
Předchozí vlády se neodhodlaly, aby tyto
nesrovnalosti odstranily a tak vešly do nových platových
zákonů státní zaměstnanci na
Slovensku a Podkarpatské Rusi s tímto chaosem, jehož
trapné důsledky objevily se i při převodu
do nových platů a vyvolaly novou nespokojenost,
jež jest předmětem stálých stížností.
Ministerstvo železnic výnosem ze dne 2. července
1926 čís. 31.788 pres. 1. vydalo ustanovení
o převodu úředníků do platových
stupnic nového platového zákona čís.
103, Sb. z. a n. ex 1926. Železniční zaměstnanci
na Slovensku a Podkarpatské Rusi se domnívali, že
budou převedeni do nových platů na základě
platových stupnic, získaných ve slovenské
úpravě, poněvadž výnos ministerstva
železnic ze dne 26. ledna 1921 č. 54.718-I-3 ex 20
t. zv: ťslovenská úpravaŤ ustanovuje,
že slovenský přídavek je stálým
příjmem, kterému ani případné
budoucí zákony nesmějí býti
na újmu (viz částka II. B odstavec 3. zásad:
ťPři propočítání služební
doby podle zákona z 9. dubna 1920, čís. 222
Sb. z. a n., jakož při případných
obdobných zákonných úpravách
platových, zůstává tato výhoda
nedotčena a bude podle poměrů v jednotlivých
resortech přiznána ve formě zvláštního
vyrovnávacího přídavku.Ť), a
tato výhoda byla uznána i zákonem čís.
394/1922.
Slovenská úprava podle rozhodnutí Nejvyššího
soudu v Brně z 1. února, 1926 čís.
Ev III-1011/4-25 je podstatnou částí služební
smlouvy, která nemůže býti jednostranně
rušena ani měněna bez souhlasu obou kontrahentů.
Výnos ministerstva železnic ze dne 26. ledna 1921,
čís. 54.718 tvoří předmět
smlouvy.
Také obě slovenská ředitelství
státních drah, bratislavské i košické,
činila přípravy k převodu svých
zaměstnanců na základě platových
stupnic jejich, získaných ve slovenské úpravě.
Avšak veškeří železniční
zaměstnanci na Slovensku byli úžasně
překvapeni výnosem min. železnic č 3.601
pres. 1. z 20. července 1926 intimovaným slovenským
ředitelstvím státních drah, ve kterém
se praví, že při provádění
převodu z dosavadního služného do nových
platů jest u zaměstnanců trvale ustanovených
na Slovensku a Podkarpatské Rusi bráti za základ
pouze dosavadní základní plat bez ohledu
na platový stupeň, jehož zaměstnanec
dosáhl ve slovenském nebo karpatoruském přídavku.
Toto opatření v praksi znamená, že zaměstnanci
na Slovensku takovýmto převodem nezískali
by z nové úpravy platové ani haléře
a naopak museli by sloužiti 10-15 let bez jakýchkoliv
platových postupů. Při převodu pouze
ze základních platů obdrželi by v novém
platovém regulativu mnohem menší příjmy,
nežli jaké měli dosud; poněvadž
však novou úpravou nesmí býti nikde
na dosavadních požitcích zkrácen, obdrželi
by velmi značné vyrovnávací přídavky,
na jejichž účet děly by se nejbližší
postupy.
Rozhodnutí toto vyvolalo mezi státními a
železničními zaměstnanci takový
rozruch, že k uklidnění musil býti vydán
výnos čís. 38.449 z 10. srpna 1926 následujícího
znění:
ťJednotě zaměstnanců čs. drah
v Praze II., Václavské nám. 42. Na intervenci
Vašich zástupců z 9. srpna 1926 o úpravě
t. zv. slovenské výhody vzhledem, k novému
platovému zákonu, mohu ujistiti, že ministerstvo
železnic nemělo nikdy v úmyslu tak zvanou slovenskou
výhodu rušiti. Výnos z 20. července
1926, čís. 35.601-Pres. 1 byl pouhým výkladem
prozatímních opatření o výplatě
požitků železničním zaměstnancům
vzhledem k novému platovému zákonu. Konečná
úprava slovenské výhody jest podle 270 zákona
vyhrazena zvláštnímu vládnímu
nařízení, kterým budou upraveny platové
poměry zaměstnanců československých
státních drah. O návrhu tohoto vládního
nařízení budou ovšem zástupcové
personálu podle platných předpisů
slyšeni. Netřeba však míti obav, že
by při nové úpravě byli zaměstnanci
železniční postaveni hůře nežli
zaměstnanci ostatních resortů státních,
neboť by se to nesrovnávalo se zásadou stejné
spravedlnosti pro všechny. To platí zejména
pro železniční zaměstnance, vzhledem
k významu a důležitosti jejich služby.
Ministr železnic Dr. Říha.Ť
Přesto jest stále otázka tato otevřena.
Brzké vyřešení její považuje
se za státní nezbytnost. V záležitosti
této výhody byla při projednávání
nového platového zákona přijata se
souhlasem vlády tato resoluce:
ťVláda se vybízí, aby upravila otázku
t. zv. slovenské a podkarpatoruské výhody
pro státní zaměstnance na Slovensku a Podkarpatské
Rusi.Ť
Usnesením vlády ze dne 14. listopadu 1925, které
bylo publikováno přípisem předsednictva
ministerské rady ze dne 16. listopadu 1925, č. j.
23.093/25 m. r., ponechán byl zvýšený
drahotní přídavek státním zaměstnancům
na Slovensku (50 %) a Podkarpatské Rusi (150%) ve výši,
stanovené usnesením ministerské rady ze dne
13. prosince 1923 až do konce roku 1926.
Poněvadž drahotní poměry na Slovensku
a Podkarpatské Rusi se roku 1926 nezměnily, naopak
až do doby přítomné velmi se zhoršily
a mají i nadále vzestupnou tendenci, bylo by další
ponechání tohoto drahotního přídavku
50% pro Slovensko a 150% pro Podkarpatskou Rus i po 31. prosinci
1926 plně odůvodněno.
Z těchto důvodů táží se
podepsaní pana předsedy vlády:
1. Jest vláda ochotna v době co nejkratší
uspokojivě vyřešiti otázku slovenské
a podkarpatoruské výhody pro ty zaměstnanec
státní, kterým dosud přiznána
nebyla, a uzná přiznanou tuto výhodu u těch
zaměstnanců, kterým byla přiznána
v plné míře, při převodu do
nových platů podle platových zákonů
ze dne 24. června 1926, čís. 103, 104 a 105
Sb. z. a n.?
2. Jest vláda ochotna i nadále ponechati Státním
zaměstnancům na Slovensku (50 %) a na Podkarpatské
Rusi (150 %) mimořádný drahotní přídavek?
3. Jest vláda ochotna sděliti podepsaným,
co v této věci zařídila nebe zaříditi
hodlá?