Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen
Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
Die Vergütung für den Militärvorspann
im Frieden wird alljährlich im Frühjahre auf Grund einer
Regierungsverordnung festgesetzt.
Die Höhe der Vergütung wird tageweise
bestimmt, wobei der Tag mit 24 Stunden Dauer angenommen wird.
Teile eines Tages gelten als Halbtage.
Die Vergütung richtet sich nach der Art
der Gespannstiere (ein Stück Pferd, Maultier, Maulesel, Ochs,
Stier, Kuh, Esel) und darnach, ob auch Wagen beigestellt werden.
Die Gespannstiere müssen je nach ihrer
Art und je nach dem Verwendungszwecke beschirrt oder gesattelt
beigestellt werden.
Die Höhe der Entschädigung wird von
dem Ministerium für nationale Verteidigung im Einvernehmen
mit dem Ministerium für Landwirtschaft auf Grund von Gutachten
der fachlichen landwirtschaftlichen Körperschaften (Landeskulturräte,
Landwirtschaftskammern) für Böhmen, Mähren, Schlesien,
Slovakei und Karpatho-Rußland gesondert festgesetzt.
Durch dieses Gesetz werden das Gesetz vom 22.
Mai 1905, R. G. Bl. Nr. 86 und der ungarische Ges. Art. IX : 1844,
sowie die hierzu erlassenen Verordnungen ergänzt, beziehungsweise
abgeändert und werden die Gesetze vom 20. Dezember 1922,
Slg. d. G. u. V. Nr. 388 und vom 19. Dezember 1923, Slg. d. G.
u. V. Nr. 255 außer Kraft gesetzt.
Die Wirksamkeit des Gesetzes beginnt unmittelbar
nach seiner Verlautbarung. Mit seiner Durchführung sind die
Minister für nationale Verteidigung, für Landwirtschaft,
des Innern und der Finanzen betraut.
Der Militärvorspann im Frieden wurde bisher
auf Grund der zurückgelegten Wegstrecken mit Entschädigungssätzen
vergütet, deren Höhe zu den Kosten der Gespannstierhaltung
in gar keinem Verhältnisse steht. Um die Beisteller von Gespannstieren
nicht allzusehr zu schädigen, haben zwar manche Gemeinden
zu der vom Staate gewährten Vergütung auch aus Gemeindemitteln
Beiträge geleistet, doch stand die Höhe der Gesamtvergütung
keineswegs im Verhältnis zu den tatsächlichen Kosten.
Übrigens wurden durch Gewährung solcher Beiträge
die Beisteller der Gespannstiere selbst mit betroffen, weil sie
in ihren Gemeinden als Zahler von direkten Steuern auch Aufbringer
der Gemeindeumlagen sind. Nachdem im übrigen die Leistung
des Militärvorspannes fast immer in jenen Zeitraum fällt,
in welchem auch der Großteil landwirtschaftlicher Arbeiten
zu erledigen ist, werden Landwirte, die Militärvorspann leisten
müssen, noch besonders benachteiligt und zwar nicht allein
dadurch, daß sie eine ungenügende Entschädigung
erhalten, sondern auch deshalb, weil sie oft dringende Arbeiten
unerledigt lassen und hiefür oft teure Ersatzgespanne in
Anspruch nehmen müssen.
Bezüglich der Bestimmung der Höhe
der anzuwendenden Vergütungen ist weiter wichtig, daß
diese im Einvernehmen mit den berufenen Fachkörperschaften
der Landwirte erfolgt, weil nur diese allein die hiezu notwendige
Sachkenntnis besitzen und für den Militärvorspanndienst
doch nur überwiegend landwirtschaftliche Gespannstiere benützt
werden. Es ist auch wichtig, daß die Entschädigungssätze
nicht einheitlich für das ganze Staatsgebiet bestimmt, sondern
unter Berücksichtigung der Verhältnisse der einzelnen
Länder festgesetzt werden.
Die durch die Annahme dieses Antrages etwa
erforderlichen Mehrausgaben lassen sich im Rahmen des Militärbudgets
leicht ersparen.
Um die Zuweisung des Antrages an die in Betracht
kommenden Ausschüsse wird ersucht.
Prag, am 8.
Oktober 1926.
|
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Náhrada za vojenské přípřeže
v míru stanoví se každého roku na jaře
vládním nařízením.
Výše náhrady určuje se na jeden den,
při čemž se den počítá
za 24 hodin. Části dne povazují se za půldne.
Náhrada řídí se podle druhu tažných
zvírat (jeden kůň, mul, mezek, vůl,
býk kráva, osel) a podle toho, byl-li dodán
také vůz.
Tažná zvířata musejí býti
dodána s postrojem nebo osedlaná podle svého
druhu a podle toho k čemu se jich má užíti.
Výše náhrady stanoví ministerstvo národní
obrany v dohodě s ministerstvem zemědělství
podle posudků zemědělských sborů
(zemědělských rad, zemědělských
komor) zvláště pro Čechy, Moravu, Slezsko,
Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Tímto zákonem se doplňuj í nebo mění
zákon ze dne 22. května 1905, č. 86 ř.
z., a uherský zák. čl. IX. 1844, jakož
i k nim vydaná nařízení, a ruší
se zákony ze dne 20. prosince 1922, č. 388 Sb. z.
a n. a ze dne 19. prosince 1923, č. 255 Sb. z. a n.
Zákon nabývá účinnosti ihned
po svém vyhlášení. Jeho provedením
se pověřují ministři národní
obrany, zemědělství vnitra a financí.
Náhrada za vojenské přípřeže
v míru vyplácela se dosud podle sazeb za projetou
cestu; tyto sazby nejsou v žádném poměru
s výdaji na udržování tažných
zvířat. Aby ti, kdož dodávají
tažná zvířata nebylí příliš
poškozování poskytovaly sice mnohé obce
z obecních peněz příspěvky
k náhradě státní než výše
úhrnné náhrady nebyla v žádném
poměru ke skutečným výdajům.
Ostatně poskytováním takových příspěvků
byli postihováni sami držitelé tažných
zvířat, poněvadž platíce ve svých
obcích přímě daně, musí
platiti také obecní přirážky.
Poněvadž ostatně vojenská přípřež
dodává se skorem vždy v době, kdy nutno
konati většinu hospodářských
prací, jsou zemědělci kteří
musí dodávati vojenskou přípřež
poškozování ještě zvlášť
a to nejen tím, že dostávají nedostatečnou
náhradu, nýbrž také proto, že často
nemohou vykonati naléhavých prací a že
si na to musejí často zjednati drahé náhradní
potahy.
Stran stanovení výše náhrad, jež
mají býti vypláceny, jest dále důležitě,
aby byly stanoveny v dohodě s povolanými odborovými
organisacemi zemědělců poněvadž
jen ony mají potřebnou odbornou znalost a protože
se pro vojenskou přípřež užívá
přece jen převážně zemědělských
tažných zvířat. Jest také důležitě,
aby sazby náhrady nebyly stanoveny jednotně pro
území celého státu, nýbrž
se zřetelem na poměry jednotlivých zemi.
Větší výdaje které snad povstanou,
bude-li tento návrh přijat bude lze snadno uspořiti
v mezích vojenského rozpočtu.
Žádá se, aby tento návrh byl přikázán
příslušným výborům.