Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Následky současné těžké krise hospodářské, vyostřené v mimořádně citelnou krisi výrobní, pochopitelně zasáhly výdělkové poměry širokých vrstev lidových, zvláště dělnictva oněch odvětví pracovních, jež byla krisí nejcitelněji zasažena. Kdybychom existenční minimum dělníka a dělnické rodiny stanovili pomyslitelně nejskrovnější výší, skutečný týdenní příjem tisíců a desetitisíců dělníků je hluboko pod takovouto úrovní a dosahuje hranic neuvěřitelnosti. V průmyslu textilním po srážkách na pojištění nemocenské a starobní a invalidní odchází tisíce dělníků a dělnic s výdělkem 20 Kč jako výzbroji. na obhájení fysické existence na celý týden. Mzda 39, 40, 46, 50 Kč při omezené pracovní době je zjevem všedním a vzácností je, jestliže ještě v textilním podniku možno vydělati za týden přes 100 Kč. V hornictví a v kovoprůmyslu se úroveň výdělková taktéž podstatně snížila následkem omezování týdenní doby pracovní a v žádném oboru pracovním se oproti roku 1925 nezvýšila.

K nynějšímu, krajně nepříznivému stavu úrovně výdělkové však nutno přimysliti ještě následky výrobní krise, t. j. dlouhou nezaměstnanost a osud oněch četných desetitisíců, kteří bez jakékoliv pomoci v teto tísni bezradně stojí.

A do této hrozivé existenční situace lidových mas zasáhlo nyní ostrými drápy nejhorší zlo sociální - drahota. Index cen velkoobchodních od měsíce k měsíci je na vzestupu a v drobném prodeji se utvářejí ceny nutných denních potřeb ještě nepříznivěji, než by to odpovídalo zdražení ve velkém. Úřední data mluví řečí tak výmluvnou a přesvědčivou, že musí zaburcovat svědomím všech, kdo na tomto stavu mají svoji vinu, i těch, kdo jsou povolanými a odpovědnými za odpomoc. Index velkoobchodních cen vykazoval tyto číslice:

Z této srovnávací tabulky je patrným v prvé řadě drastický účinek celní politiky, protože právě u potravin nejdůležitějších, bez nich vůbec není myslitelna obživa lidu, cenová hladina posunula se nejvíce u potravin rostlinných, t. j. obilí, brambor a zeleniny, u plných 178 bodů, u masa o plných 100 bodů. Celkový index potravinový vykazuje vzestup o 102 body, což znamená 13 %ní zdražení všech poživatin už v září. A poněvadž dělnická a úřednická rodina na výživu dává 63,51 % celkových nákladů, znamená to, že pracujícímu lidu bylo o 13 % zdraženo právě to, co pohltí dvě třetiny jeho výdělku.

Leč ani tento povážlivý stav cenový není ještě vrcholem postihu chudého konsumentstva. Mouka ani po měsíc září nezastavila vzestupné tendence, brambory dnes jsou už více než o 100 % dražší oproti roku 1925 (0,41:1 Kč) a provedou-li producenti svůj plán s rozdělením sklizně pro konsum a průmysl bez zásahu veřejné moci, jistě bude tato nejvšednější a nejhlavnější potravina právě nejchudších ještě dražší. A dokonce právě v posledních dnech bylo konsumentstvo překvapeno neuvěřitelnou zprávou, že také cukr má býti o 62 hal, na 1 kg zdražen. Ministerstvo financí pak chystá zvýšení pivní dávky na úhradu nákladů na učitelské platy o 12 Kč, kterýžto obnos pivovary přenesly by rovněž na konsumenty a došlo by nutně ke zdražení piva.

Chléb, mouka, brambory, cukr, pivo jednak už byly a jednak mají býti nesnesitelně zdraženy. V tomto faktu je obsažena existenční tragika dělnických a úřednických rodin. A ačkoliv tato drancovací politika provádí se od prvního okamžiku, kdy se začalo jednati o pevná zemědělská cla, t. j. od měsíce dubna, nikdo ani nejmenšího zákroku na ochranu chudého lidu před zbytečnou lichvou nepodnikl a ani dnes nepodniká. Naopak, jak je patrným zjednání mezi vládou a kartelem cukrovarníků, i veřejná moc státní před jejich diktátem a hrozbami ustupuje. A právě v případě cukrovarnickém jedná se nade vší pochybu o frivolní útok na konsumenty, poněvadž se má zdražiti i cukr ze staré, loňské kampaně, jehož je ještě v surovárnách nejméně za 30 mil. Kč.

Cenový vývoj u nás budí pochopitelně nejvážnější obavy v širokých vrstvách lidu a to nejen pro ohrožování hmotné existence, ale zvláště pro ohrožování zdraví současné, i příští generace, ježto ono je odvislo od intensity výživy. A v tomto směru má a musí se projevit zájmové souručenství všech, kdo jsou za osudy našeho obyvatelstva, t. j. národa odpovědnými a kdo svým zásahem do veřejných záležitostí tyto osudy určují. Je to na prvém místě vláda a sbory zákonodárné.

Žádáme tedy od vlády republiky Československé jako od moci výkonné:

Aby podrobila celní politiku nejvážnější revisi a předložila sborům zákonodárným návrhy na zrušení pevných zemědělských cel.

Aby s použitím opatření protilichevních zamezila každé neopodstatněné zdražení kterékoliv denní potřeby a ukáže-li se potřeba, protilichevní zákonná opatření zostřila.

Aby ministerstvo pro zásobování lidu nejen nerušila, nýbrž vypravila dostatečným výkonným aparátem, který by lichvu a zdražování potíral a trestal.

Aby se postarala výzvou k správám průmyslových měst o veřejné zásobování chudého konsumentstva produkty meziobchodem nezdraženými.

A tážeme se:

Je vláda ochotna tato žádaná opatření bezodkladně provésti?

Co jinak je ochotna učiniti na ochranu chudého konsumentstva před zbytečným zdražováním a lichvou?

Navrhujeme, aby rozprava byla zahájena ihned.

V Praze dne 14. října 1926.