Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s třetí dodatkovou úmluvou mezi Československou republikou a Rakouskem, sjednanou ve Vídni dne 23. června 1926 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a Rakouskem, sjednané v Praze dne 4. května 1921 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 2. července 1926, č. 155 Sb. z. a n.

V závěrečném protokolu k dodatkové úmluvě ze dne 27. listopadu 1924 bylo sjednáno mezi Československou republikou a republikou Rakouskou, že k návrhu každé smluvní strany bude zahájeno jednání i během trvání této úmluvy za příčinou její další úpravy tak, aby odpovídala vývoji hospodářských a obchodně-politických poměrů.

Ve smyslu tohoto ustanovení vstoupily obě vlády v jednání, jehož výsledkem jest předkládaná třetí dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921.

Tato třetí dodatková úmluva, podepsaná ve Vídni dne 23. června t. r. vykazuje dvě části.

V dílu celně-tarifním Rakousko jednak se zříká některých smluvních celních sazeb poskytnutých první, resp. druhou dodatkovou úmluvou, takže vstupují u dotyčných čísel československého celního sazebníku v platnost celní sazby autonomní (jako na př. pro punčochy, ponožky a rukavice z bavlny, pro některé druhy zboží z lepenky a papíru, pro jistý druh zámků a železného nábytku, pro některé výrobky ze stříbra), jednak projevuje souhlas k zavedení vyšších smluvních sazeb než dosavadních (pro deštníkové pruty a kostry), jednak poskytuje pro některé československé výrobky další celní slevy (pro smůlu bednářskou, pivovarskou, kartáčnickou a provaznickou, pra jednoduché dámské polobotky se svršky z určitých textilií a pro pípy z jemných dřev). Pokud jde o zmíněná uvolnění z dosavadních smluvních závazků vůči Rakousku, byla žádána hlavně z důvodů obchodně-politických v úmyslu zhodnotiti je při budoucích jednáních s některými třetími státy, resp. také se zřetelem na připravovanou novou systemisaci československého autonomního celního sazebníku. Naproti tomu projevuje Československá republika souhlas k zvýšení dosavadních smluvních sazebna surový, rafinovaný a kandisový cukr.

Při úpravě cukerních cel byla pro československé vyjednavače vodítkem myšlenka, aby při zvýšení cel nenastal podstatný přesun v rozpětí cel na surovinu a zboží rafinované a tak nebyl ohrožen odbyt rafinády.

Toto rozpětí ve srovnání s tím, jak se podává z dosavadních smluv, bylo poměrně zachováno.

Druhá část úmluvy, shrnutá v závěrečném protokolu, obsahuje, co se týče cukru, analogická ustanovení první a druhé dodatkové úmluvy o vázání rozpětí mezi zmíněnými třemi druhy cukru a podává dále výklad k některým celně-tarifním ustanovením první, druhé a třetí dodatkové úmluvy, zejména pokud se ukázalo účelným praktické provádění těchto ustanovení celními úřady obou států smluvně fixovati.

Po stránce formální vláda projevuje přání, aby tato předloha byla projednána současně poslaneckou sněmovnou a v ní výborem zahraničním a výborem pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu i senátem a v něm výborem zahraničním a výborem národohospodářským.

Text této třetí dodatkové úmluvy předkládá se ve zvláštním exempláři ve znění československém a německém.

Podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, dohodli se dodatkové úmluvy ze dne 27. listopadu 1924 a ze dne 27. července 1925 k obchodní dohodě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou uzavřené v Praze dne 4. května 1921 takto pozměniti, pokud se týče doplniti:

Tato dodatková úmluva vyhotovená v československém a německém prvopisu, bude pokud možno nejdříve ratifikována a vstoupí v účinnost desátého dne po výměně ratifikačních listin v Praze.

O době platnosti a výpovědních lhůtách platí ustanovení obsažená v obchodní dohodě ze 4. května 1921.

Čemuž na svědomí uvedení plnomocníci podepsali tuto úmluvu.

Dána ve Vídni dne 23. června roku tisícíhodevítistéhodvacátéhošestého.

Die Unterfertigten, hiezu in gehöriger Form bevollmächtigt, sind übereingekommen, die Zusatzabkommen vom 27. November 1924 und vom 27. Juli 1925 zu dem zwischen der Čechoslovakischen Republik und der Republik Österreich am 4. Mai 1921 in Prag geschlossenen Handelsübereinkommen wie folgt abzuändern, beziehungsweise zu ergänzen:

Dieses Zusatzabkommen, in čechoslovakischer und deutscher Urschrift ausgefertigt, soll sobald als möglich ratifiziert werden und tritt am zehnten Tage nach dem in Prag vorzunehmenden Austausche der Ratifikationsurkunden in Kraft.

Bezüglich der Geltungsdauer und der Kündigungsfristen gelten die in dem Handelsübereinkommen vom 4. Mai 1921 enthaltenen Bestimmungen.

Urkund dessen haben die Bevollmächtigten dieses Zusatzabkommen unterfertigt. So geschehen zu Wien am 23. Juni Eintausendneunhundertsechsundzwanzig.

Při podpisu třetí dodatkové úmluvy k obchodní dohodě uzavřené v Praze dne 4. května 1921 mezi československou republikou a republikou Rakouskou, učinili podepsaní zmocněnci dnešního dne tato prohlášení, jež mají tvořiti integrující část této dodatkové úmluvy:

Jest shoda v tom, že po dobu platnosti této úmluvy nenastane odbavování rafinovaného cukru k výrobě kandisového cukru na dovolovací list.

Poněvadž cla tohoto čísla jsou vytvořena se zřetelem na domácí cukerní daň, toho času 10 zlatých korun za 100 kg, a rakouská vláda nemá býti v žádném směru vázána v jejím vyměření, jest shoda v tom, že smluvní celní sazby tohoto čísla mohou býti změněny, odchylně od ustanovení článku I. odstavce 1 dodatkové úmluvy ze 27. listopadu 1924, v souvislosti se změnou cukerní daně o tutéž částku jako cukerní daň.

Rozpětí mezi celními sazbami čís. 18 b a poznámky nesmí však překročiti částku 530 zlatých korun za 100 kg, při čemž se přihlíží i k domácí dani cukerní.

Rakouská vláda se zavazuje, že ode dne vstupu v platnost této dodatkové úmluvy zavede pro surový cukr poznámky k čís. 18 b clo 1670 zlatých korun za 100 kg.

Pod pojem stolních a ložních pokrývek a nábytkových přehozů nespadá stolní prádlo (soupravy stolního prádla), které se bude vyclívati padle své povahy jako bavlněné, pokud se týče lněné tkaniny.

Hrubé látky z juty, lnu nebo konopí, chemicky připravené, nebo olejem, dehtem nebo tukovou směsí natřené nebo napuštěné, přikrývky a vozové plachty z nich, budou se vyclívati, když tato povaha zboží jest zachována, podle tohoto čísla bez ohledu na hustotu tkaniny.

Podšívka svršku této obuvi, jakož i povlak stélky (branzolu) musí býti zcela z bavlny nebo lnu; použití lepidel, také kaučuku, ke kašírování je přípustno. Za uzávěru bude sloužiti jednoduchý knoflík nebo jednoduchá kovaná spona; jedna nebo dvě hladké příčné pásky jsou přípustny. Tato obuv nesmí býti jinak zdobena, nesmí míti podpatky "celokomtes" (podešve až přes krček podpatku); čistá fakturní cena této obuvi nesmí přesahovati 7 zlatých korun za pár.

Uložené vzorky mohou býti doplňovány, pokud se týče vyměňovány.

Také hrnčířské nádobí, z obyčejné hlíny, barevně se vypalující, glazurou jednou polévané, jako na příklad tak zvané nádobí Rockingham, podle předložených vzorků, bude se vyclívati podle tohoto čísla.

Při jinak neopracovaných pětinkových kamnech zůstávají bez povšimnutí: sešroubování nebo snýtování jednotlivých součástí, upevnění uzávěr na kamnových dvířkách, jakož i - dojdou-li tato kamna rozložena vrtané nebo vyrážené otvory za účelem sestavení jednotlivých částí.

Jest shoda v tom, že stávkové a pletené zboží, výslovně nejmenované, shora označených sazebních čísel požívá ve smluvním styku i tehdy smluvních sazeb, jde-li o zboží přistřižené a šité.

Československá vláda si vyhrazuje obnoviti, pokud se týče upraviti cla pro toto zboží v okamžiku, který uzná za vhodný.

Barevná, zlacená, stříbřená, bronzovaná, vypálená, vtlačená označení firem, zboží nebo jakosti, tovární značky a pod., též ozdobená, zůstanou při vyclívání nepovšimnuta.

Vysvětlivka k čís. 466 b: "Deštníkové pruty a kostry", sjednaná v protokole k dodatkové úmluvě ze 27. listopadu 1924 pozbývá platnosti dnem, kdy tato úmluva bude uvedena v účinnost.

Bei der Unterzeichnung des dritten Zusatzabkommens zu dem zwischen der Čechoslovakischen Republik und der Republik Österreich am 4. Mai 1921 in Prag geschlossenen Handelsübereinkommen, die am heutigen Tage erfolgt ist, haben die Unterzeichneten Bevollmächtigten die folgenden Erklärungen abgegeben, welche einen intergrierenden Teil dieses Zusatzabkommens selbst bilden sollen.

Es besteht Einverständnis, daß während der Gültigkeitsdauer dieses Zusatzabkommens Abfertigungen von Raffinadezucker zur Verarbeitung auf Kandiszucker auf Erlaubnisschein nicht stattfinden werden.

Da die Zölle dieser Nummer unter Berücksichtigung der inländischen Zuckersteuer von derzeit 10 Goldkronen für 100 kg erstellt sind und die österreichische Regierung in der Festsetzung der letzteren in keiner Richtung gebunden werden soll, besteht Einverständnis darüber, daß die vertragsmäßigen Zollsätze dieser Nummer abweichend von den Bestimmungen des Artikels 1. Absatz 1 des Zusatzabkommens vom 27. November 1924 im Zusammenhang mit einer Änderung der Zuckersteuer um denselben Betrag wie die Zuckersteuer geändert werden können.

Die Spannung zwischen den Zollsätzen der Nr. 18 b) und Anmerkung darf jedoch unter Berücksichtigung der inländischen Zuckersteuer den Betrag von 530 Goldkronen für 100 kg nicht überschreiten.

Die österreichische Regierung verpflichtet sich, vom Tage des Inkrafttretens dieses Zusatzabkommens für Rohzucker der Anmerkung zu Nr. 18 b) einen Zoll von 1670 Goldkronen für 100 kg einzuführen.

Unter den Begriff Tischdecken, Bettdecken und Möbelüberwürfe fällt nicht Tischwäsche (Tischgedecke), die nach ihrer näheren Beschaffenheit als Baumwoll-, bezw. Leinengewebe zu verzollen ist.

Grabe Zeugstoffe aus Jute, Flachs oder Hanf, chemisch zugerichtet oder mit Öl, Teer oder Fettgemengen überzogen oder getränkt, Decktücher und Wagendecken daraus, werden, wenn dieser Charakter der Ware gewahrt erscheint, ohne Rücksicht auf die Dichte des Gewebes nach dieser Nummer verzollt.

Das Futter des Oberteiles dieser Schuhe, sowie die Deckbrandsohle müssen ganz aus Baumwolle oder Leinen sein; die Anwendung von Klebemitteln, auch von Kautschuk, zur Kaschierung ist zulässig. Als Verschluß hat einfacher Knopf oder einfache Metallschlüsse zu dienen; eine oder zwei glatte Querspangen sind zulässig. Diese Schuhe dürfen in anderer Weise nicht verziert sein, keine Ganzkomtesseabsätze (Sohlen bis über den Hals des Absatzes) aufweisen; ihr Nettofakturenpreis darf 7 Goldkronen pro Paar nicht übersteigen.

Die hinterlegten Muster können ergänzt, bezw. ausgetauscht werden.

Auch Töpfergeschirr aus gemeiner, sich farbig brennender Tonerde mit einmaligem Glasurüberguß, wie z. B. das sogenannte Rokinghamgeschirr nach Art der vorgelegten Muster, wird nach dieser Nummer verzollt.

Bei sonst rohen Quintöfen bleiben das Zusammenschrauben oder Zusammennieten der einzelnen Bestandteile, die Befestigung der Verschlußvorrichtung an der Ofentüre, sowie - beim Eingehen im zerlegten Zustand das Vorkommen von gebohrten oder gestanzten Löchern zum Zwecke der Zusammensetzung der einzelnen Teile bei der Verzollung außer Betracht.

Es besteht Einverständnis, daß im vertragsmäßigen Verkehre bei der Verzollung von Wirkund Strickwaren nicht besonders benannten, der obbezeichneten Nummern des Zolltarifes die vertragsmäßigen Zollsätze auch dann zur Anwendung kommen, wenn es sich um zugeschnittene und genähte Waren handelt.

Die čechoslovakische Regierung behält sich vor zu dem ihr geeignet erscheinenden Zeitpunkte den Zoll für diese Waren zu restituieren, bezw. zu regeln.

Farbige, vergoldete, versilberte, bronzierte, eingebrannte oder eingepreßte Firmen-, Waren- oder Qualitätsbezeichnungen, Fabriksmarken u. dgl., auch ornamentiert, bleiben bei der Verzollung außer Betracht.

Die im Schlußprotokoll zu dem Zusatzabkommen vom 27. November 1924 vereinbarte Erläuterung zu Nr. 466 b: Schirmschienen und Schirmgestelle tritt mit dem Tage der Inkraftsetzung dieses Zusatzabkommens außer Kraft.