Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Podle § 7 nebo 8 zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n. o trestání válečné lichvy potrestá se také ten, kdo se dopustí některého činu v nich uvedeného využívaje obecné nebo místní hospodářské tísně.

Podle § 10 zákona č. 568/1919 Sb. z. a n. potrestá se také ten, kdo se s jinými smlouvá, aby bylo využito obecné nebo místní hospodářské tísně a aby požadovány byly za předměty potřeby ceny zřejmě přemrštěné.

Tento zákon nabude účinnosti osmého dne po vyhlášení.

Provésti jej ukládá se ministrům spravedlnosti a národní obrany.

Některá trestní ustanovení zákona ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy vyžadují k trestnosti pachatele, aby vědomě, nebo dokonce úmyslně využíval mimořádných poměrů vyvolaných válkou. Jsou to trestné činy uvedené v § 7, 8 a 10 citovaného zákona, totiž předražování předmětů potřeby (§ 7), předražování nájemného (bytová lichva § 8).a úmluvy za účelem využívání mimořádných poměrů vyvolaných válkou (§ 10).

V roce 1919, kdy byl zákon o trestáni válečné lichvy vydán, nemohlo býti pochybností, že tato náležitost skutkové podstaty shora uvedených trestných činů, totiž využívání mimořádných poměrů vyvolaných válkou, je splněna již všeobecnou hospodářskou poválečnou situací. Nezavdávala proto tato ustanovení v prvních letech popřevratových příčiny k pochybnostem.

Než stále větším časovým odstupem ad skončení války a rostoucí hospodářskou konsolidací nabývala slova zákona "využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou" stále většího významu a soudy nemohly se vyhnouti tomu, aby se nezabývaly opětujícími se obhajobami a tvrzeními, že takové mimořádné poměry vyvolané válkou již dávno pominuly a že nelze proto pro nedostatek této náležitosti trestní skutkové podstaty stíhati a odsuzovati osoby obviněné z předražování podle § 7, 8 nebo 10 uvedeného zákona. Zejména v poslední době vyskytují se stále častěji případy, že soudy první, ba i druhé stolice vynášejí zprošťující rozsudky z toho důvodu, že mimořádné poměry vyvolané válkou již pominuly, že zboží je dostatek, dovoz uvolněn, soutěž normální a že tedy musí býti přenecháno obyvatelstvu, aby se samo účinně chránilo proti ojediněle se vyskytujícím případům předražování tím, že vyhledá jiný nákupní pramen. Byly i případy, že se nezabývaly soudy vůbec otázkou přemrštěnosti požadované ceny, majíce za to, že mimořádné poměry vyvolané válkou bud vůbec, anebo aspoň u toho druhu zboží, o který šlo, již pominuly.

Také nejvyšší soud byl nucen postupem doby řešiti určitě otázku, co se rozumí využíváním mimořádných válečných poměrů. Za takové mimořádné poměry vyvolané válkou prohlásil pak nejvyšší soud po stránce objektivní zmenšenou výrobu, zvýšenou spotřebu, obtíže a poruchy dopravní a distribuční vůbec, pokles dovozu, pokles a kolísání měny. Po stránce subjektivní shledal pak mimořádné poměry vyvolané válkou v duševním stavu obyvatelstva, které následkem dlouholeté úplné desorientace o cenách předmětů potřeby a také následkem toho, že pro velký nedostatek těchto předmětů bylo nuceno po celá léta platiti jakoukoliv požadovanou cenu, aby je vůbec dostalo, uvyklo platiti za předměty potřeby požadovanou cenu bez smlouvání a výběru, třeba tu již nebylo citelného nedostatku ohledně těchto předmětů. Během času dospěl pak nejvyšší soud dále ke stanovisku, že otázku, zda v konkretním případě bylo využito mimořádných poměrů vyvolaných válkou, třeba řešiti nejen podle všeobecných hospodářských a tržních poměrů, nýbrž i podle zvláštních okolností případu a zboží, o které šlo, a že se vyžaduje, aby taliové mimořádné poměry byly v době a v místu činu. Místní přechodnou větší poptávku po předmětech potřeby určitého druhu nepovažoval nejvyšší soud za mimořádné poměry vy volané válkou a zrušil z tohoto důvodu na př. rozsudek, který odsuzoval pro předražování masa, po němž byla zvýšena poptávka tím, že v okolí konala se vojenská cvičení.

Z výkladu, jakého se postupem času dostalo nejvyšším soudem pojmu "využívání mimořádných poměrů vyvolaných válkou" je patrno, že nejvyšší soud snaží se širokým pojetím zachrániti aspoň omezené užití zákona o trestání válečné lichvy. Zároveň však je jasno, že nutno tento pojem nahraditi, nebo lépe doplniti jiným, který by opět umožnil účinné potírání lichvy.

Je sice pravda, že lichva nevyskytuje se již dnes hromadně, jako tomu bylo v prvních letech po skončení světové války, a vláda je daleka toho, aby tento návrh zákona byl vykládán tak, jako by byl namířen proti výrobcům a obchodníkům vůbec. Dík hospodářské a mravní konsolidaci třeba uznati, že většina našich výrobců a obchodníků zhostila se již poválečné psychosy a snaží se správnou kalkulací výrobní a, obchodní stanoviti spravedlivé a přiměřené ceny. Než jsou ještě případy, kdy tomu tak není. Zejména je to lichva bytová, u které ostatně lze ještě stále mluviti o využívaní mimořádných poměrů vyvolaných válkou. Ale i jinak vyskytují se jedinci, kteří v touze po rychlém zbohatnutí využívají každé příležitosti, poskytnuté jim obecnou nebo místní tísní, k tomu, aby požadovali za předměty potřeby ceny nepřiměřené, zřejmě přemrštěné. Leckdy stačí nějaká; třeba i nepravdivá zpráva o chystaných hospodářských nebo finančních zákrocích, zkreslené a tendenční zprávy o situaci na trhu, aby ceny byly ihned všeobecně a nepoměrně zvýšeny.

Těmto zjevům chce navrhovaný zákon čeliti tím, že má býti ke skutkovým podstatám 7, 8 a 10 lichevního zákona postačitelným využívání, ať všeobecné, na celém území republiky nebo i světovém trhu nastalé, nebo třeba jen na menší místní okruh omezené mimořádné hospodářské tísně. Prosté škrtnutí slov "využívaje mimořádných poměrů vyvolaných válkou" z příslušných ustanovení lichevního zákona nepovažuje vláda za vhodné. Jde přece jen o zákon, který má postihnouti využívání mimořádných situací (tísně všeobecné) kdežto trestní ochrana za dob a situací normálních jest každému jedinci, jehož osobní tísně by mělo býti vykořisťována, dostatečně poskytnuta trestními ustanoveními všeobecnými (cís. nař. o lichvě z 12. října 1914, č. 275 ř. z.).

Prováděním zákona nevzniknou žádné nové výlohy. Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně i v senátě Národního shromáždění výboru ústavně-právnímu k podání zprávy.