| lI. volební období. |
Die Vorfälle, deren Schauplatz das Abgeordnetenhaus während der am 19. Juni d. J. stattgefundenen Sitzung war, haben aufs neue bewiesen, daß der parlamentarische Kampf der Minderheit unter Umständen notwendigerweise Formen annehmen muß, welche hinterher von allen Beteiligten auf das Tiefste bedauert werden müssen.
Der Grund dieser Tatsache scheint den Unterzeichneten darin zu liegen, daß die Geschäftsordnung des Abgeordnetenhauses es dem Hauspräsidenten gestattet, die jeweilige parlamentarische Opposition vollkommen mundtot zu machen, sie, wenn es sein muß, auch mit Gewalt der einfachsten parlamentarischen Rechte zu entkleiden und so in ihr das Gefühl entstehen zu lassen, daß sie rechtlos dem Gewaltwillen der jeweiligen Mehrheit preisgegeben ist. Dieses Gefühl erzeugt dann jene Stimmung, welche schließlich zum Ausbruche der politischen Leidenschaften führt, und jene Ereignisse hervorbringt, die sich in der Sitzung des angegebenen Tages abgespielt haben.
Sollen derartige Vorfälle für die Zukunft hintangehalten oder erschwert werden, so ist es nach Ansicht der Antragsteller nötig, die geltende Geschäftsordnung zu überprüfen und alle jene Stellen entweder zu mildern oder ganz auszumerzen, welche es gestatten, daß der jeweilige Hauspräsident und die hinter ihm stehende Mehrheit der Opposition einfach Gewalt antut.
Nur wenn es gelingt, durch die Geschäftsordnung eine Art Sicherheitsventil zu schaffen, durch welches die leidenschaftlichen Erregungen abgeleitet werden kennen, ist zu hoffen, daß sieh die bedauerlichen Ereignisse nicht wieder, und das in Bälde wiederholen.
Auf Grund dieser Erwägungen stellen die Gefertigten den Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Es werde ein 31gliedriger Ausschuß gewühlt, dem Vertreter aller im Parlamente vertretenen Parteien anzugehören haben, und dieser beauftragt, die geltende Geschäftsordnung des Abgeordnetenhauses zu überprüfen und jene Abänderungsanträge binnen 3 Monaten zu stellen, welche geeignet sind, den tatsächlichen parlamentarischen Verhältnissen Rechnung zu tragen und eine ruhige Verhandlung im Abgeordnetenhause zu ermöglichen.
In formaler Beziehung wird beantragt, diesen
Antrag dem Rechts- und Verfassungsausschuße zuzuweisen.
|
lI. volební období. | ||
Události, jejichž jevištěm byla poslanecká sněmovna ve schůzi dne 19. června t. r. znovu dokázaly, že parlamentní boj menšiny za jistých okolností musí se projeviti způsobem, kterého pak hluboce musí litovati všichni účastníci.
Podepsaní spatřují příčinu toho v tom, že jednací řád poslanecké sněmovny dovoluje předsedovi sněmovny úplně umlčeti každou parlamentní oposici, a je-li toho zapotřebí. zbaviti ji také násilím nejprostších parlamentních práv a tak jí vštípiti pocit, že zbavena jsouc práv, jest vydána všanc násilí každé většiny. Z tohoto pocitu prýští pak nálada, která konečně vede k výbuchu politických vášní a jest příčinou událostí, které se odehrály ve schůzi uvedeného dne.
Má-li se takovýmto událostem příště zabrániti nebo je ztížiti, jest podle mínění navrhovatelů nutno, přezkoumati nynější jednací řád a buď zmírniti nebo docela vymýtiti všechna místa, která dovolují, aby každý předseda sněmovny u většina za ním stojící oposici prostě znásilnili.
Jen podaří-li se vytvořiti jednacím řádem jaký si bezpečnostní ventil, jímž by mohlo uniknouti vášnivé rozhořčení, lze doufati, že se politování hodné události nebudou, a to brzy, opakovati.
Vycházejíce z těchto úvah podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Budiž zvolen 31 členný výbor ze zástupců všech stran zastoupených ve sněmovně a budiž mu přikázáno, aby prozkoumal platný jednací řád poslanecké sněmovny a během 3 měsíců podal pozměňovací návrhy, které by byly s to, aby vyhověly skutečný m parlamentním poměrům a umožnily klidné projednání v poslanecké sněmovně.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.