Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočtový výbor pojednal o předloženém návrhu ve své schůzi dne 24. června 1926.

Návrhem má se umožniti nově vznikajícím podnikům, které zavedou v tuzemsku výrobu dosud nezastoupenou anebo zastoupenou nedostatečně a jejichž založeni se doporučuje z ohledů národohospodářských, aby požívaly v prvé době výroby, časově omezené; než překonají zakladatelské ob tíže přiměřených úlev na dani výdělkové. Opatření toto jest poněkud omezenou aplikací úlev, jichž požívaly nově zakládané podniky na býv. rak. území terstském a jež nejširší měrou byly zavedeny čl. III./1907 na území bývalého Uherska. Účelem zákona není všeobecné rozmnožování průmyslových podniků; jež by pro naši hyperindustrialisaci nebylo jistě opatřením vítaným, ale má se jím vyhověti potřebě konkrétních případů, pokud jde o obory buď vůbec nezastoupené anebo zastoupené nedostatečně, jichž založení by se jevilo nutným z ohledů národohospodářských event. ze specielních ohledů státních.

Řešení tohoto problému přichází v úvahu hlavně na Slovensku a v Podkarp. Rusi, kde dosud platí řečený již zákon uherský, jenž sám jest příliš dalekosáhlý, aby bylo lze uplatniti jej plnou měrou na území celé republiky. Proto předložený zákon omezuje úlevy toliko na daň výdělkovou, všeobecnou i zvláštní. Zákon má platiti v celé republice a proto pokud jde o §§ 1-5 zákonného článku III/1907 zrušují se výhody daňové a poplatkové s výjimkou podniků, kterým byly daňové poplatkové úlevy řečeným článkem povoleny. Zákonem nedotčeny zůstávají i nadále ustanovení § 6 a následující citovaného zákonného článku.

Zákon sám měl býti součástkou celého díla reformně daňového, konkrétní případ, vynucený založením továrny na dusíkaté látky v Moravské Ostravě, důležitého to podniku národohospodářského a významného pro obranu státní, vedl k této anticipaci speciálních berních předpisů.

Vzhledem k eminentní důležitosti osnovy doporučuje rozpočtový výbor poslanecké sněmovně přijetí osnovy dle vládního návrhu s těmito změnami:

K §u 1: Poslední řádka doplňuje se slovy: "a dalším súčastněným ministrem".

K §u 2: Odstavec prvý bod a) doplňuje se takto: "Dotace všeobecných reservních fondů v létech, kdy podnik bude zplna od daně osvobozen, považují se za nezdaněné.

Při jejich použití v budoucnosti bude s nimi nakládáno dle platných předpisů zákonných. Bude-li podnik zdaněn z poloviny berně vyšetřeného základu, pokládají se provedené dotace rovněž jen z poloviny za zdaněny".

K §u 3: V odstavci (2) na řádce třetí se vypouští: "(§ 108 zák. o os. d.)".

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Nově vzniklým tuzemským podnikům, vedoucím řádné obchodní knihy, které zavedou v tuzemsku dosud nezastoupenou nebo jen nedostatečně zastoupenou výrobu a jejichž vznik se doporučuje z národohospodářských ohledů, mohou býti poskytnuty daňové výhody v rozsahu níže uvedeném na žádost, o níž rozhodne ministr financí s ministrem průmyslu, obchodu a živností a dalším súčastněným ministrem.

Podnikům v předchozím paragrafu uvedeným mohou býti na dobu nejdéle 5 berních let, počínajíc berním rokem, v němž s provozováním bylo započato, poskytnuty tyto výhody:

a) Podniky podrobené zvláštní dani výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dani zárobkové podniků veřejně účtujících) mohou býti osvobozeny od daně výdělkové se všemi přirážkami, jestliže v jednotlivém roce vyplacená dividenda (podíl na zisku) nebude činiti více než 4% základního (kmenového) kapitálu. Činí-li vyplacená dividenda více než 4%, nejvýše však 6%, může býti daň výdělková vyměřena z poloviny berně vyšetřeného základu. Dotace všeobecných reservních fondů v letech kdy podnik bude zplna od daně osvobozen, považují se za nezdaněné. Při jejich použití v budoucnosti bude s nimi nakládáno dle platných předpisů zákonných. Bude-li podnik zdaněn z poloviny berně vyšetřeného základu, pokládají se provedené dotace rovněž jen z poloviny za zdaněny.

b) Podniky podrobené všeobecné dani výdělkové a zárobkové dani III. třídy mohou býti osvobozeny od daně výdělkové (zárobkové) se všemi přirážkami, jestliže výtěžek v době pro uložení daně rozhodné nepřesahuje 6% kapitálu v podniku trvale uloženého. Činí-li výtěžek podniku více než 6%, nejvýše však 8% kapitálu v podniku uloženého, lze při ukládání daně přihlížeti pouze k polovici docíleného výtěžku.

(1) Výhody § 2 mohou býti přiznány i stávajícím již podnikům, jestliže se bud přetvoří na výrobu v § 1 označenou anebo jestli vedle posavadní výroby onu výrobu si zařídí. V tomto posledním případě platí výhody jen pro výrobu v § 1 označenou a podniky jsou povinny vykazovati zvlášť bilančně zisky a ztráty z této výroby plynoucí.

(2) Výhodám § 2 není na překážku, provozuje-li podnik vedle výroby i obchod s cizími výrobky, jestliže tento obchod jest jen významu poměrně podřadného.

Udělení jakož i trvání poskytnutých již výhod. může býti učiněno odvislým od splnění podmínek stanovených súčastněnými ministry (§ 6) a směřujících k zabezpečení národohospodářského prospěchu přiznáním výhod sledovaného.

(1) Účinností tohoto zákona pozbývají platnosti ustanovení §§ 1-5 zák. čl. III/190. Výhody daňové a jinaké výhody jednotlivým podnikům na základě tohoto zákonného článku již povolené zůstávají za podmínek v tomto článku uvedených v platnosti až do uplynutí doby, na kterou byly přiznány.

(2) Vládním nařízením budou vydány bližší předpisy o evidenci podniků, požívajících výhod podle zák. čl. III/1907.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením se pověřují ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ostatními súčastněnými ministry.