Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ku prospěchu soustavné elektrisace byla v Československu vydána řada důležitých zákonů, jejichž účelem je podporovati co možná nejdokonalejší využití všech přírodních zdrojů elektrické energie a její hospodárné rozvedení ve prospěch všeužitečných a nejširších zájmů.

V první řadě je to zákon ze dne 22. července 1919 o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, kterýmžto k naznačenému účelu povolena byla částka 75 milionů Kč, jež v r. 1919 až do roku 1928 má býti zařazena do státního rozpočtu. Zákonem tímto uvedeny v život tak zv. podniky všeužitečné, které nadány byly velmi četnými výhodami na poli právním.

Druhým zákonem jest zákon ze dne 1. července 1921, který jest doplněním zákona předcházejícího a znamená opět značné rozšíření výhod daných zákonem prvním. Konečně třetí zákon ze dne 3. července 1923, který znamená pro soustavnou elektrisaci velmi cenné přednosti rázu daňového a poplatkového, kromě dalších důležitých výhod právních.

Toto veliké a zajisté vzácné pochopení naší státní správy pro tak důležitý obor národohospodářský, jakým provedení soustavné elektrisace nesporně jest, mělo pozoruhodné výsledky. Celá řada důležitých středisek průmyslových, téměř všecka velká

města, města okresní i města menší, stala se účastna tohoto dobrodiní zákona a jestliže namnoze dlouhou dobu zásobována elektrickou energií vyrobenou v těchto všeobecně užitečných elektrických podnicích. Jest to zjev celkem přirozený, poněvadž města, zejména pak města větší nebo i města průmyslová, mají značnou poplatnost a tím i větší prostředky finanční, v důsledku čehož mohou nésti i velmi nákladné investice staveb, jakými jsou primérní přípojky transformační stanice a rozvodní sítě sekundární. Města jsou zpravidla také v blízkosti všeužitečných elektráren anebo mají k nim výhodné komunikační spojení, čímž se podstatně i instalační režie snižuje.

Jinak jest tomu však na venkově. Zde až na malý v celku počet venkovských obcí, ať zemědělských nebo průmyslově zámožnějších, zůstalo dobrodiní soustavné elektrisace nedostupno a neznámo. Veškeré takřka okresy krajů chudých, ať jedná se již o okresy rovinné či pohorské, nemohou jednak pro odlehlost, jednak pro nedostatek finančních prostředků, jež soustavná elektrisace vyžaduje, býti účastny tak enormních výhod, které v oboru tomto právě pro zemědělství jsou tak důležity. Zde podpor nebylo vůbec anebo jen nepatrných podpor okresních. Také min. zemědělství mohlo během roku 1924 až 1925 pouze obmezenému počtu chudších družstev a obcí poskytnouti k naznačenému účelu celkem jen malých příspěvků, což pro celek nemělo valného významu.

Jelikož pronikavější rozšíření elektrisace ve zmíněných chudších obcích a okresích bude možno dosáhnouti pouze účinnější finanční podporou, přichází proto vláda s projednávanou vládní osnovou, kterou poskytnuta jest k účelu tomuto na léta 1927 až 1931 ročně částka 10,000.000 Kč.

Třebas obnos tento jest vzhledem k velké potřebě celkem nepatrný, přece jen bude znamenati rozhodně obrat na poli soustavné elektrisace našich chudých a odlehlých vísek a městeček. Zemědělství, které zde bylo v důsledku těžkých a ne příznivých podmínek výrobních zatlačeno namnoze k hospodářství extensivnímu, bude použitím elektrické energie znamenati značné snížení na nákladech výrobních a bude tím poznenáhlu přecházeti k hospodářství intensivnímu.

S povznesením výroby zemědělské, kterouž soustavnou elektrisací nesporně dosáhneme, povznese se nejen hospodářská, nýbrž i kulturní a v neposlední řadě i sociální úroveň chudých zemědělských oblastí, čímž zabráníme ve značné míře i nezaměstnanosti a vylidňování těchto krajin. V intensivním hospodářství nalezne obživu i dělník, který v těchto krajinách z nedostatku práce odchází za zaměstnáním do měst, případně do ciziny, což je zjev zřejmě nezdravý. Zintensivněním zemědělství přiblížíme se nesporně i k soběstačnosti na poli zemědělské výroby.

Soustavnou elektrisací venkova pomůžeme nejvíce rolníku střednímu a malému, zejména domkáři, pro nějž použití elektrické energie bude znamenati úplný přelom v jeho dosavadním hospodářství. Doposud vykonával týž téměř veškeré práce zemědělské, zejména pokud se mlácení obilí, řezání, čerpání vody a pod. dotýče, pouze ručně anebo někde žentourem velmi nákladný motor benzinový nebo naftový si koupiti nemohl. Hospodařil tedy, za podmínek velmi těžkých - draze a nevýnosně. Nyní použije k těmto důležitým pracem energie elektrické, čímž ušetří nejen na vlastní svojí práci, nýbrž i na povšechné režii, zejména pak na čase. Také venkovský živnostník, jakož i výroba domácká bude míti značného prospěchu z tohoto zákona. Stát vykonává vůči těmto slabým hospodářským jednotkám předloženým zákonem dílo záslužné a bude jeho povinností, aby do budoucna podpory tyto co nejvíce zvyšoval.

Podpory zmíněné udíleny budou elektrickým družstvům a venkovským obcím na transformační stanice, rozvodové, sekundární a připojovací vedení a konečně na nově zřizované primérní přípojky do venkovských obcí, které od hlavního primérního vedení jsou daleko anebo jsou nevýhodně položeny. O udělení příspěvků a podpor rozhodovati bude ministerstvo zemědělství po dohodě s ministerstvem veřejných prací a po vyjádření příslušné zemědělské rady, na Podkarpatské Rusi pak zemědělského referátu civilní správy, pokud zemědělská rada tu nebude zřízena.

Rozpočtový výbor přijal vládní osnovu s těmito změnami:

V § 2 v předposledním řádku mění se slůvko "příjde" za slůvko "bude", v souhlase se zemědělským výborem,

§ 3. odst. 2. zůstane nezměněn až na vložku v předposledním řádku "vedení a" přijatou výborem zemědělským.

Změna na řádku 4., kde výborem zemědělským přijata byla na místo slova "primerní" slova "primerní vedení a" rozpočtový výbor nepřijal.

§ 4. K §u tomuto přijal rozpočtový výbor doplněk, který zařazen jest jako odstavec 1. a jenž se poněkud liší od navrhovaného doplňku výborem zemědělským. Změna navržená výborem rozpočtovým jest spíše vysvětlení a odpovídá duchu projednávané osnovy. Na předposlední řádce přijatá vsuvka "která jim vznikla nebo vznikne" ve shodě s výborem zemědělským.

V § 2. a 4. jest pod pojmem venkovských obcí rozuměti kromě vesnic také venkovská městečka.

Rozpočtový výbor navrhuje, aby předložený vládní návrh byl s naznačenými změnami poslaneckou sněmovnou přijat.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje se na léta 1927-1931 roční částka 10,000.000 Kč.

(1) Roční částky 10,000.000 Kč se použije:

a) k poskytování stavebních příspěvků místním elektrárenským družstvům nebo venkovským obcím;

b) k udělování podpor na náklady spojené s přívodem elektrické energie do venkovských obcí všeužitečným elektrickým podnikům, zřízeným ve smyslu zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb, z, a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, nebo zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon předchozí. Pokud by šlo o kraje, v nichž takovýto podnik dosud zřízen není, může v případech výjimečných a zvláštního zřetele hodných udělena býti podpora i na výstavbu přívodu elektrické energie z elektráren bez práva všeužitečnosti, jde-li o zařízení v rámci soustavné elektrisace a pokud bude zjištěno, že podpora takto udělená bude též k dobru podniku všeužitečnému, který by snad později zařízení podporovaná převzal.

(2) O udělení těchto příspěvků a podpor rozhoduje ministerstvo zemědělství na podkladě řádně doložených žádostí, dohodnuvši se s hlediska soustavné elektrisace a po stránce technicko-hospodářské s ministerstvem veřejných prací po vyjádření příslušné zemědělské rady a na Podkarpatské Rusi civilní správy, pokud tam nebude zřízena zemědělská rada.

(3) Při udělování příspěvků a podpor budiž v prvé řadě přihlíženo k chudým horským a hospodářsky zaostalým oblastem a ku krajům, ve kterých by se tím docílilo zvýšení zaměstnanosti a produkce zemědělské neb živnostenské.

(4) Podrobné předpisy o podávání žádostí a postupu při jejich vyřizování budou vydány nařízením.

(1) Stavební příspěvek dle §u 2, lit. a) poskytuje se na nově zřizované transformační stanice, rozvodné sítě sekundérní a domovní přípojky až do výše 50% stavebního nákladu schváleného ministerstvem zemědělství v dohadě s ministerstvem veřejných prací.

(2) Podpory všeužitečným elektrickým podnikům dle §u 2, lit. b), mohou býti poskytnuty na částečnou úhradu stavebních nákladů na nově zřizované primérní přípojky k venkovským obcím až do výše 50%, v chudých horských oblastech až do výše 75% stavebního nákladu schváleného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem veřejných prací, prokáží-li elektrické podniky, že nemohou provésti stavbu vedení a přípojky vlastním nákladem bez trvalé hospodářské újmy.

(1) Roční částky povolené § 1 použije se též na vyplácení podpor, které ministerstvo zemědělství povolilo již před účinností tohoto zákona, při čemž o postupu výplaty splátek se dohodne ministerstvo zemědělství s ministerstvem veřejných prací.

(2) Ve výjimečných a zvláštního zřetele hodných případech může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem veřejných prací, s ministerstvem financí, a pokud by šlo. o podniky nevšeužitečné též s ministerstvem. obchodu, povoliti podnikům, uvedeným v §u z, lit. b) přiměřenou podporu také k částečné úhradě jiných finančních břemen, která jim vznikla nebo vzniknou za účelem usnadnění soustavné elektrisace venkovských obcí.

Vláda se zmocňuje, aby každoročně do rozpočtu ministerstva zemědělství zařadila potřebnou částku.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provádění ukládá se ministrům zemědělství, financí a veřejných prací.

Vláda se vyzývá, aby při provádění tohoto zákona měla náležitý zřetel také k potřebám výroby, živností, jmenovitě též k potřebám výroby domácké.

Vláda se vyzývá, aby do příštího rozpočtu státního zařadila přiměřené položky na stavbu přehrady na Dyji u Vranova a, na Svratce u Kyniček. Oba dva projekty významné pro soustavnou elektrisaci na Moravě, jsou do všech podrobností vypracovány a jejich provedení nyní po nových zhoubných zátopách v povodí Dyje a Svratky, jeví se národohospodářskou nezbytností.

Vláďa se vyzývá, aby předložila v brzku návrhy na vybudování dusíkových závodů na vodních silách s případnými zákonnými osnovami.

Vládě se ukládá, aby v době nejkratší provésti dala odbornou revisi hospodářství elektrárenských svazů.

O způsobu provedení této revise bud vyžádáno dobré zdání elektrárenské rady.

Poněvadž položky zařazované do rozpočtu ministerstva veřejných prací na, elektrisaci státu nejsou v žádném poměru s důležitosti tohoto všeužitečného a pro náš stát nesmírně důležitého podnikání, ukládá se vládě, aby v rozpočtu na r. 1927 pamatovala na elektrisaci částkou podstatně vyšší.

Vláda se vyzývá, aby učinila opatření, by elektrárenské podniky, finančně ohrožené ve své existenci a s nimi v souvislosti se nalézající společenstva, pokud tyto podniky mají mimořádnou důležitost pro venkov a městečka, byly pokud možno přiměřeně podpořeny.