II. volební období. |
Hospodaření energií jest národohospodářským úkolem, který nelze přehlížeti. Jest znám nehospodárný efekt práce lidské proti práci potažní a opět této proti práci strojní. Cena energie lidské na omlat 1 mandele obilí jest 20 Kč, energie potahu zapřaženého do žentouru na vykonání téže práce jest k disposici za Kč 3,- a použijeme-li k omlatu obilí energie elektrické, jest na zdolání této práce potřeba elektrické energie pouze za 70 haléřů.
Výhodnost elektrické energie jasně zde vystupuje. Možnost rozvodu energie na určitém místě centralisovaně vyrobené a účelně možné distribuování téže po ekonomické ústřední výrobě na řadu různorodých konsumentů energie na různých místech teritoria elektrisovaného vyzvedá účelnost elektrisace ještě více.
Centralisovaná výroba energie na vhodných místech přináší v hospodaření energií výsledky netušených úspor. Mimo možnosti využití velkých vodních zdrojů vidíme veliké úspory v tom, že centralisovaně možno přírodní utajené energie lépe využitkovati. Koňská síla energie loco konsument dodaná, ve velké elektrárně vyrobená vyrobí se při spálení 4000 kalorií v uhlí. Chceme-li vyrobiti tutéž energii na místě spotřeby parní lokomobilou, musíme spáliti uhlí obsahující tepelné energie ne méně než 15.000 kalorií.
Z předeslaného je vidno jasně, jak národohospodářsky důležitá činnost jest elektrisace státu.
V Československé republice není elektrisace v plenkách. Posledních 15 let práce v této činnosti ukázalo, co je možno vykonati. Výsledky práce prováděné v rámci zákonů k tomuto účelu vydaných jsou velmi úctyhodné.
Přes to však, že značná území našeho státu jsou již elektrisována, nutno konstatovati, že elektrisována jsou pouze území hospodářsky silnější, kde je více měst, a venkovské obce s průmyslovými závody, neb venkovské obce hospodářsky silné.
Elektrisace bude však teprve pak skutečně soustavnou, až bude také všeobecnou, až budou zelektrisovány i ty naše venkovské obce, které jsou v krajích hospodářsky slabších, v krajích hornatých, za lesy atd. Vlastně tam teprve bude možno konstatovati nejlépe účinky elektrisace, až i tam levnou energií vzpruží se hospodářský život, až i tam bude obyvatelstvu poskytnuto možným zvýšením výrobní schopnosti zvýšiti i úroveň životní na výši době a požadavkům lidským odpovídající.
Však čím neúrodnější a hospodářsky slabší jest území, čím více potřebuje, aby z důvodů v předu uvedených tam elektrisace provedena byla, tím obyčejně jest provedení obtížnější. Obyvatelstvo chudší, ale náklady na provedení elektrisace, to jest podmínky připojovací, těžší. Poměr právě obrácený. Chceme-li pak čeliti této ztížené situaci a přece pozvednouti stejnoměrně celý kraj k stejné výrobní schopnosti, nezbývá jiného, než hospodářsky slabé kraje podporovati na účet celku.
Podporu tuto řeší vládní návrh zákona o finanční podpoře elektrisace venkova. Osnova řeší podporu povolením částky 10 milionů Kč ročně po 5 let, aby z částek těchto byly poskytovány stavební příspěvky místním elektrárenským družstvům nebo venkovským obcím. Každé provádění elektrisace ve venkovské obci vyžaduje finanční prostředky, které musí dáti interesenti, budoucí konsumenti, pokud je to družstvo, nebo občané obce všichni, když opatření prostředků řeší se prostřednictvím obce. Zde jedná se o podporu na nově zřizované transformační stanice v obcích, rozvodné sítě sekundérní a domovní přípojky. Podpora určena je zákonem až do výše 50% nákladu, schváleného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem veřejných prací:
Dále jedná se o povolování podpor na náklady spojené s nově zřizovaným přívodem elektrické energie do venkovských obcí (primérní přípojky) všeužitečným podnikům elektrickým, jež byly za takové prohlášeny dle zákonů č. 438 Sb. zák. a nař. z r. 1919 a zák. č. 258 Sb. zák. a nař. z r. 1921. V krajích, kde by podnik všeužitečný dosud zřízen nebyl, může býti podpora udělena i jinému podniku, jde-li o zařízení v rámci soustavné elektrisace a bude-li za jištěno, že podpora takto udělená přijde též k dobru podniku všeužitečnému, který by snad později zařízení podporovaná převzal.
Při těchto podporách může výše povolených příspěvků všeužitečným podnikům dosáhnouti výše až 50, ba v chudých horských krajích až 75% stavebního nákladu schváleného. Nutno prokázati, že všeužitečný podnik nemůže investici tuto bez trvalé hospodářské újmy provésti.
O způsobu přidělování podpor stanoví zákon podrobnější podmínky v § 2, odst. 2., 3. a 4.
Osnova zákona připouští možnost přiměřené podpory i podnikům (§ 2, lit. b), které podnikáním za účelem připojení venkovských obcí, investovavše dříve nepoměrně vysoké náklady, zatížily svoji hospodářskou situaci bud interkalárními úroky, neb nepoměrnými dluhy, nebo již bilančními ztrátami a pod., ovšem pouze částečně a po šetření podmínek v § 4 stanovených.
Podpory dle zákona tohoto povolené odlehčují hospodaření podpořených podniků, poněvadž jich valuta odečítá se knihovně přímo od ceny provedených investic. Neznamená podpora tudíž jen odlehčení nákladů investičních, nýbrž snižuje i náklady provozovací tím, že obnosy ty netřeba úročiti ani amortisovati. Tím nabývá podpora pro umožnění elektrisace tím větší ceny.
Zemědělský výbor uznal dobré
intence osnovy vládního návrhu a doporučuje
ji poslanecké sněmovně ke schválení.
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Na podporu soustavné elektrisace venkova povoluje se na
léta 1927-1931 roční částka
10,000.000 Kč.
(1) Roční částky 10,000.000 Kč se použije:
a) k poskytování stavebních příspěvků místním elektrárenským družstvům nebo venkovským obcím;
b) k udělování podpor na náklady spojené s přívodem elektrické energie do venkovských obcí všeužitečným elektrickým podnikům, zřízeným ve smyslu zákona ze dne 22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace, nebo zákona ze dne 1. července 1921, č. 258 Sb. z. a n., jímž se doplňuje zákon předchozí. Pokud by šlo o kraje, v nichž takovýto podnik dosud zřízen není, může v případech výjimečných a zvláštního zřetele hodných udělena býti podpora i na výstavbu přívodu elektrické energie z elektráren bez práva všeužitečnosti, jde-li o zařízení v rámci soustavné elektrisace a pokud bude zajištěno, že podpora takto udělená bude též k dobru podniku všeužitečnému, který by snad později zařízení podporovaná převzal.
(2) O udělení těchto příspěvků a podpor rozhoduje ministerstvo zemědělství na podkladě řádně doložených žádostí, dohodnuvši se s hlediska soustavné elektrisace a po stránce technicko-hospodářské s ministerstvem veřejných prací po vyjádření příslušné zemědělské rady a na Podkarpatské Rusi civilní správy, pokud tam nebude zřízena zemědělská rada.
(3) Při udělování příspěvků a podpor budiž v prvé řadě přihlíženo k chudým horským a hospodářsky zaostalým oblastem a ku krajům, ve kterých by se tím docílilo zvýšení zaměstnanosti a produkce zemědělské neb živnostenské.
(4) Podrobné předpisy o podávání
žádostí a postupu při jejich vyřizování
budou vydány nařízením.
(1) Stavební příspěvek dle §u 2, lit. a) poskytuje se na nově zřizované transformační stanice, rozvodné sítě sekundérní a domovní přípojky až do výše 50% stavebního nákladu schváleného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem veřejných prací.
(2) Podpory všeužitečným elektrickým
podnikům dle §u 2, lit. b), mohou býti poskytnuty
na částečnou úhradu stavebních
nákladů na nově zřizované primerní
vedení a přípojky k venkovským obcím
až do výše 50%, v chudých horských
oblastech až do výše 75% stavebního nákladu
schváleného ministerstvem zemědělství
v dohodě s ministerstvem veřejných prací,
prokáží-li elektrické podniky, že
nemohou provésti stavbu vedení a přípojky
vlastním nákladem bez trvalé hospodářské
újmy.
(1) Roční částky povalené dle § 1 použije se též na vyplacení podpor, které ministerstvo zemědělství povolilo před účinností tohoto zákona.
(2) Ve výjimečných a zvláštního
zřetele hodných případech může
ministerstvo zemědělství v dohodě
s ministerstvem veřejných prací, s ministerstvem
financí, a pokud by šlo o podniky nevšeužitečné
též s ministerstvem obchodu, povoliti podnikům,
uvedeným v §u 2, lit. b) přiměřenou
podporu také k částečné úhradě
jiných finančních břemen, která
jim vznikla nebo vzniknou za účelem usnadnění
soustavné elektrisace venkovských obcí.
Vláda se zmocňuje, aby každoročně
do rozpočtu ministerstva zemědělství
zařadila potřebnou částku.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Jeho provádění
ukládá se ministrům zemědělství,
financí a veřejných prací.
V Praze dne 22. června 1926.
Aby pro chudé horské kraje jihozápadní
Moravy opatřeno bylo dostatek laciné elektrické
energie, ministerstvo veřejných prací se
vyzývá, aby stavbu údolní přehrady
Podyjské, k níž všechny přípravné
práce jsou ukončeny, neprodleně vypsalo,
aby se stavbou ještě v letošním roce započato
býti mohlo.
Vláda se vyzývá, aby urychleně bylo
přikročeno k provedení t. zv. projektu Križkova
na Podk. Rusi.