Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923 o dani z uhlí.

Zdanění uhlí provedeno bylo zákonem ze dne 9. dubna 1920, na základě kterého je podnikatel dolů povinen, odvésti z vytěženého uhlí finanční pokladně 30% nejvyšší prodejné ceny uhlí loco závod, což rovná se téměř 43% ze skutečné prodejní ceny, která po srážce úhelné dávky podnikateli dolů zbývá. Dávka tato zavedena byla v době nejvyšší uhelné konjunktury, kdy ceny jak uhlí, tak i ceny všeho ostatního zboží sledovaly rozhodnou stoupající tendenci.

S klesající konjunkturou úhelnou bylo však nutno regulovati též uhelnou daň, k čemuž vláda odhodlala se tím, že od 1. května 1921 snížila uhelnou dávku na 30%, což bylo provedeno zákonem ze dne 12. srpna 1921. Další snížení provedena byla vládou v červnu a listopadu 1922, načež pak k největšímu snížení došlo zákonem ze dne 21. prosince 1923. Zákonem tímto uhelná dávka byla snížena na 10% až 7%.

Projednávaným vládním návrhem má býti uhelná dávka zrušena při uhlí vyváženém do ciziny a sice z toho důvodu, aby náš uhelný průmysl mohl jednak na světovém trhu uhlí soutěžiti, jednak pak udržeti svá dosavadní důležitá zahraniční odbytiště. Zákon obsahuje pak zmocnění, aby toto osvobození bylo odvoláno, kdyby toho vyžadoval vývoj poměrů na trhu uhelném. V dalším směru poskytovati má zákon úlevy v tom směru, že se osvobozuje od daně z uhlí koks, který používá se na výrobu surového železa ve vysokých pecích, a to opět za účelem usnadnění konkurence železářského průmyslu na trhu zahraničním. Konečně mají od daně uhelné býti osvobozeny, případně uhelná daň má býti vrácena oněm výrobcům různého do ciziny vyváženého zboží, při jehož výrobě tvoří daň z uhlí takovou složku, že je tím ohrožena soutěživost při vývozu.

Zde tedy projednává osnova umožnění zahraniční konkurence našemu uhelnému a železářskému průmyslu, případně i dalším průmyslovým odvětvím, což přirozeně úzce a vážně souvisí jak s naší obchodní bilancí, tak i s odvrácením nezaměstnanosti velikého počtu dělnictva v dotčených průmyslových odborech zaměstnaného. Roční výnos daně uhelné sníží se dotyčným zákonem as o 60 mil. korun.

Rozpočtový výbor navrhuje schválení osnovy ve znění návrhu vládního.

V Praze, dne 21. června 1926.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K § 2 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. připojuje se další ustanovení tohoto znění:

3. Na koks, použitý na výrobu surového železa ve vysokých pecích v tuzemsku stanoví se pevná daňová sazba 50 hal. z 1 q koksu.

V odst. 3 § 3 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. jest vynechati úvodní slova: "při vývozu uhlí do ciziny."

(1) Odst. 1 § 6 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. se mění a bude zníti takto:

Bylo-li uhlí odevzdáno na důlním podniku provozované koksovně, briketárně nebo jiné provozovně pro další zpracování (zhodnocení) uhlí, platí se daň z uhlí podle volby podnikatele bud' z uhlí k tomu použitého, nebo z vyrobeného paliva. Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem průmyslu, obchodu a živností, sazbu daně z uhlí při způsobu prvním v rámci úlev §u 2 a při způsobu druhém podle množství uhlí, potřebného zpravidla k výrobě paliva. Ministr financí může však ve stejné dohodě naříditi, aby se daň z uhlí platila z ceny, docílené za vyrobené palivo podle obdoby ustanovení §u 3 a 5 zák.

(2) V odst. 2. téhož paragrafu vypouští se dodatek: "Jinak může ministr financí naříditi; by uhelná daň platila se z vyrobeného paliva."

K § 7 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n., připojují se další ustanovení tohoto znění:

3. Z uhlí tuzemského původu, vyváženého přímo z dolu nebo výrobny (koksárny, briketárny a pod.) do ciziny; vláda se zmocňuje, aby se zřetelem na vývoj poměrů na uhelném trhu toto osvobození odvolala.

Ustanovení §u 8 č. 2 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:

Osvobození nebo vrácení daně uhelné výrobcům zboží, vyváženého do ciziny, při jehož výrobě tvoří daň z uhlí takovou složku, že jest tím ohrožena soutěživost při vývozu.

Zákon tento nabude účinnosti 1. dne měsíce následujícího po vyhlášení. Ministrům financí, veřejných prací, průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby provedli tento zákon.