Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Nově vzniklým tuzemským podnikům, vedoucím řádné obchodní knihy, které zavedou v tuzemsku dosud nezastoupenou nebo jen nedostatečně zastoupenou výrobu a jejichž vznik se doporučuje z národohospodářských ohledů, mohou býti poskytnuty daňové výhody v rozsahu níže uvedeném na žádost, o níž rozhodne ministr financí s ministrem průmyslu, obchodu a živností.

Podnikům v předchozím paragrafu uvedeným mohou býti na dobu nejdéle 5 berních let, počínajíc berním rokem, v němž s provozováním bylo započato, poskytnuty tyto výhody:

a) Podniky podrobené zvláštní dani výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dani zárobkové podniků veřejně účtujících) mohou býti osvobozeny od daně výdělkové se všemi přirážkami, jestliže v jednotlivém roce vyplacená dividenda (podíl na zisku) nebude činiti více než 4% základního (kmenového) kapitálu, činí-li vyplacená dividenda více než 4%, nejvýše však 6%, může býti daň výdělková vyměřena z poloviny berně vyšetřeného základu.

b) Podniky podrobené všeobecné dani výdělkové a zárobkové dani III. třídy mohou býti osvobozeny od daně výdělkové (zárobkové) se všemi přirážkami, jestliže výtěžek v době pro uložení daně rozhodné nepřesahuje 6% kapitálu v podniku trvale uloženého. Činí-li výtěžek podniku více než 6%, nejvýše však 8% kapitálu v podniku uloženého, lze při ukládání daně přihlížeti pouze k polovici docíleného výtěžku.

(1) Výhody § 2 mohou býti přiznány i stávajícím již podnikům, jestliže se bud' přetvoří na výrobu v § 1 označenou anebo jestli vedle posavadní výroby onu výrobu si zařídí. V tomto posledním případě platí výhody jen pro výrobu v § 1. označenou a podniky jsou povinny vykazovati zvlášť bilančně zisky a ztráty z této výroby plynoucí.

(2) Výhodám § 2 není na překážku, provozuje-li podnik vedle výroby i obchod s cizími výrobky (§ 108 zák. o os. d.), jestliže tento obchod jest jen významu poměrně podřadného.

Udělení jakož i trvání poskytnutých již výhod může býti učiněno odvislým od splnění podmínek stanovených zúčastněnými ministry (§ 6) a směřujícímu k zabezpečení národohospodářského prospěchu přiznáním výhod sledovaného.

(1) Účinností tohoto zákona pozbývají platnosti ustanovení §§ 1 - 5 zák. čl. III/1907. Výhody daňové a jinaké výhody jednotlivým podnikům na základě tohoto zákonného článku již povolené zůstávají za podmínek v tomto článku uvedených v platnosti až do uplynutí doby, na kterou byly přiznány.

(2) Vládním nařízením budou vydány bližší předpisy o evidenci podniků, požívajících výhod podle zák. čl. III/1907.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; jeho provedením se pověřují ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a ostatními zúčastněnými ministry.

Podnětem ku předložení této osnovy zákona jest projekt továrny dusíkatých látek v Moravské Ostravě proveditelný pouze za předpokladu daňových úlev v prvním období trvání podniku. Projekt sám se jeví národohospodářsky i se stanoviska národní obrany velmi důležitým, avšak neméně jest aktuálním vzhledem k vzrůstající nezaměstnanosti průmyslu v obvodu Moravské Ostravy.

Podrobnější úvaha vedla k tomu, že by se nedoporučovalo k tomuto cíli uskutečniti speciální zákon a že by vůbec bylo záhodno, aby nově vznikající podniky, které zavedou v tuzemsku výrobu dosud nezastoupenou anebo nezastoupenou dostatečně a jejichž vznik se doporučuje z ohledů národohospodářských, mohly obdržeti podobnou úlevu daní po dobu časově obmezenou, než překonají první obtíže nově vznikajícího podnikání. Namítne se, že jsme spíše přeprůmyslověni a že opatření tohoto druhu bývá obvyklým v zemědělských státech usilujících o svou industrialisaci. Třeba odpověděti, že účelem navrhované úlevy nemá býti generálně rozmnožování industrie, nýbrž vyhověti zvláštní potřebě jednotlivých případů. I při silné industrialisaci našeho státu máme přece obory bud' vůbec nezastoupené anebo jen zcela nedostatečně zastoupené, jichž zastoupení by bylo v zájmu národohospodářském, ale při soutěži pokročilé industrie cizí by se mohly bez úlev daňových jen ztěží uchytiti. Bude namnoze třeba některé podniky přeorientovati a zaříditi na jinou výrobu soukromou národohospodářsky účelnější i rentabilnější. Podobné problémy budou na denním pořádku zejména na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vlastně platí doposud starý uherský zák. čl. III/1907, poskytující ještě mnohem širší úlevy, nežli je zamýšleno poskytovati touto osnovou. Vydání tohoto zákona bylo článkem industrialisačních snah bývalého Uherska. Jeho obsah jest v podstatě tento:

"Nově vzniklé tuzemské podniky moderně technicky zařízené mohou býti účastny výhod tohoto zákona, jestliže vyrábějí předměty posud po továrensku v tuzemsku nevyráběné, nebo v nedostatečné míře, nebo pokud vyžaduje národohospodářský zájem, aby byly vyráběny takové předměty ve větším množství než dosud.

Výhody spočívají v

1. osvobození od daně domovní a od přímých daní státních ukládaných továrním podnikům i s přirážkami, čítajíc sem i příspěvky k obchodním komorám,

2. osvobození od kolků, tax a poplatků a jiných dávek převodních, poplatků z emise akcií, poplatků při slučování podniků a pod.,

3. osvobození od placení mýta (resp. silniční dávky),

4. poskytování levnější (nečištěné) soli průmyslové ze státních solivarů,

5. ve prospěch těchto podniků možno za určitých předpokladů a podmínek žádati o vyvlastnění nemovitostí.

Stejné výhody mohou býti přiznány:

a) továrním podnikům již existujícím pro jejich zařízení, pokud tato odpovídají jinak podmínkám předepsaným pro nové podniky,

b) pro průmyslové veřejné pracovny, specielně elektrárny, jež dodávají proud k jiným účelům než osvětlovacím (těmto mohou býti předepsány ceny za dodávání proudu; další podmínkou jest všeužitečný charakter a závazek dodávati proud jiným podnikům až do vyčerpání své výkonnosti);

c) pro podniky zaměstnávající větší počet domáckých dělníků,

d) pro společenstva maloživnostenská a zemědělská,

e) pro loděnice a továrny na lodě.

Dělnické byty (domky) poskytované dělníkům zemědělským i živnostenským bez činže, jsou sice trvale osvobozeny od daně domovní již podle zák. čl. LI/1870, ale podle tohoto zákona může jim býti poskytnuto trvalé osvobození i tehdy, jsou-li byty propůjčovány dělníkům proti srážkám na mzdě.

Kompetentním ku povolení výhod jest ministerstvo obchodu po dohodě s ministerstvem financí, případně i zemědělství; povolují se nejdéle na 15 roků a dlužno o ně žádati do roka od té doby, kdy podnik začal pracovati. Dříve než podnik byl vystavěn, možno žádati o přislíbení výhod, v kterémžto případě musí podnik do dvou let počíti s prací.

Jednotlivým podnikům mohou býti povoleny též subvence nebo přímo státní účastenství (smíšené podniky).

I samosprávné finance mohou se schválením ministerstva vnitra, obchodu a financí poskytovati osvobození od mýta, dluženého, silničních příspěvků a jiných dávek.

I jiné podmínky stanovené snad ministerstvem musí žádající podnik splniti; nesplnění těchto neb všeobecných podmínek vede k tomu, že poskytnuté výhody jsou odňaty, což se má státi rovněž, byl-li podnikatel odsouzen pro lichvu nebo nějaký čin protistátní. Jako zvláštní podmínka může býti stanovena povinnost výlučného nebo převážného za,městnávání tuzemců v podniku, opatřování nákupů u tuzemských výrobců a pod."

Uherský zákon je příliš dalekosáhlý a pochopitelný pouze z obecních industrialisačních snah uherského státu.

Při berní reformě bylo nutno zabývati se též touto otázkou. Bylo uvažováno o tom, do jaké míry by úlevy tohoto druhu měly býti trvalým článkem naší berní soustavy. Při tom samozřejmě bylo pamatovati na unifikaci norem, platných pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, i pro Čechy, Moravu a Slezsko. Právě zřetel ke Slovensku a Podkarpatské Rusi vedl k tomu, aby úlevy takové, byť ve zmenšeném rozsahu, byly ponechány a přejaty i pro ostatní území republiky. Jestliže se tyto speciální normy z berní reformy anticipují a předkládají k samostatnému schválení v parlamentě, tedy to má svou příčinu v podnětu, který byl úvodem zmíněn, poněvadž rychlé zahájení přípravných prací k výrobě dusíkatých látek na Ostravsku vyžaduje jistotu o tom, že takové úlevy poskytnuty budou.

Úleva se podle osnovy vztahuje na daň výdělkovou účastny jí mají býti podniky, které zavádějí u nás výrobu nedostatečně zastoupenou a národohospodářsky důležitou. Tedy každým způsobem jen podniky výrobní, časově má býti úleva obmezena na 5 berních let od počátku provozu. Úlevy mají býti zúčastněny právě tak podniky osob právnických jako podniky osob fysických, Čili úleva se má poskytovati jak při zvláštní tak při všeobecné dani výdělkové. Konstrukce daňové úlevy předpokládá arci, že podnik vede řádně obchodní knihy.

Výhoda daňová jest vázána na výnosové poměry. Při zvláštní dani výdělkové jest předpokladem, že dividenda nečiní více než 4%, ve kterémžto případě se slevuje celá daň i s přirážkami, a při dividendě vyšší nežli 4%, ale ne vyšší nežli 6% poskytuje se úleva poloviční. Stačí-li výnos ku vyšší nežli 6%ní dividendě, není této bonifikace zapotřebí. Upozorniti dlužno, že se neklade váha na celkový zdanitelný zisk k poměru ke kapitálu, nýbrž na dividendu s tím odůvodněním, že se tímto opatřením daňovým nutí podniky i při vyšším výnosu ku tvoření úspor a reserv, aby se takto zajistily pro příští léta. Má pro ně býti tím způsobem do budoucna vytvořena pevná hospodářská základna. Obdobně se váže úleva daňová u podniků podrobených všeobecné dani výdělkové na rozsah výtěžku k poměru ke kapitálu. Zde není možno činiti rozdílu mezi dividendou a výnosem, a proto se sazba výnosová staví poněkud výše. Při 6%ním výtěžku v poměru ke kapitálu v podniku trvale uloženém se poskytuje ještě sleva úplná, do 8% poloviční a nad to žádná.

Stejné výhody náleží i stávajícím podnikům, které svou výrobu přetvořují, předpokládaje, že o výrobě nové vedou samostatně bilanční účty.

Při udělování těchto výhod v oborech, ve kterých jde o nedostatečně zastoupenou výrobu, bude přirozeně vždy přihlíženo ke konkurenčním podmínkám stávajících již závodů.

Zák. čl. III/1907 činil povolení jakož i trvání přiznaných již výhod odvislým od toho, že podnik se zavázal ku splnění určitých podmínek, které se týkaly na př. místa podniku, velikosti produkce, odběru domácích surovin, počtu a státní příslušnosti zaměstnanců a pod. Obdobné ustanovení jest v § 4 osnovy.

Tento zákon má platiti obecně v celé republice, takže se zrušují ustanovení §§ 1 - 5 zák. článku III/1907 o výhodách daňových a poplatkových, avšak výhody daňové a poplatkové, které tímto článkem jednotlivým podnikům již byly uděleny, zůstávají v platnosti po celou dobu, na kterou byly uděleny, takže kratší doba daňových úlev nového zákona jim nemá býti na újmu. Nedotčeny tímto zákonem zůstávají i nadále ustanovení § 6 a násl. uvedeného zákonného článku.

Aby byla umožněna spolehlivá evidence podniků, kterým byly za vlády maďarské a po převratu poskytnuty výhody článku III/1907, bude vydáno zvláštní vládní nařízení, které bude obsahovati bližší předpisy o této evidenci.

Posouditi národohospodářský zájem na nově vznikající výrobě přísluší podle povahy věci ministru průmyslu, obchodu a živností nebo ministru zemědělství jakož i ostatním resortně povolaným ministrům, s nimiž se má ministr financí při provádění zákona dohodnouti. V každém případě bude třeba také slyšeti ministra národní obrany.

Ve formálním ohledu se doporučuje, aby osnova tohoto zákona byla v obou sněmovnách přikázána výboru rozpočtovému.