| lI. volební období. |
Stagnace v průmyslu, obchodech a živnostech je všeobecná. Avšak je zvláštní v obchodech a živnostech t. zv. sezonních, odkázaných jedině na určitou dobu roční. A to jsou na prvním místě živností a obchody, jež mají své provozovny v místech lázeňských, turistických, výletních a letoviscích.
Loňského roku ztratily tyto podniky až na malé výjimky celý jarní i letní čas. Těch několik dnů podzimních jich nezachránilo a utrpěných velkých ztrát nenahradilo. A letos od května pršelo až do dnes. Téměř dva nejhlavnější měsíce, hospodářský základ těchto sezonních živností, ztraceny. Budoucí měsíce v nejlepší pohodě nevrátí a nenahradí toho. co bylo již dříve ztraceno.
Mezi živnostmi takto těžce postiženými jsou zahradní a výletní restaurace, turistické hostince, chaty, hotely a hostince v lázeňských místech. V těchto místech stejně ovšem trpí obchodníci s konfekcí, ozdobným a modním zbožím, jakož i krejčí, obuvníci, holiči, vlásenkáři a obchodníci s potravinářským a ovocnářským zbožím. Režie jich je velká jak ve vydání věcném tak personálním, úhrada téměř žádná.
Je to důsledek živelních pohrom, jež u nás již kolikátý rok řádí. Z tohoto titulu musí býti přiřčeno právo takto ohroženým živnostníkům na odpis daní a dávek z titulu živelní pohromy. Jako majitel půdy ztrácí na jejím výnosu živelní pohromou: krupobitím. stálým deštěm, průtrží mračen nebo stálým suchem, žádá odpis daní aneb dokonce pro postižený rok jich úplně prominutí, tak je zcela analogicky oprávněn i živnostník nebo obchodník ve vytčených podnicích žádati o stejnou výhodu z hospodářské nouze.
Proto podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, aby provedla všem
lázeňským restauracím, hotelům
a vůbec všem živnostníkům odkázaným
na sezonní výdělek v místech lázeňských
a turistických odpis daní z důvodů
škod způsobených v létech 1922 až
1925 živelními pohromami.