| lI. volební období. |
Die Elementarkatastrophen, welche in diesen Tagen eine ganze Reihe von Gegenden in der Republik betroffen haben, sind in ihren Folgen katastrophal, da sie in der Mehrzahl der Fälle durch Hagelschlag, Wolkenbruch und Überschwemmungen der nichtregulierten Flüsse, Wildbäche und Bäche verursacht worden waren.
So gehen die in den letzten Wochen an der Ernte, den Kommunikationen und den Wohngebäuden im Elbe- und Isergebiet verursachten Schäden in die Millionen. Soweit bisher Nachrichten eingelangt sind, wurden in Böhmen folgende pol. Bezirke am meisten betroffen. Tetschen, B.- Kamnitz, Aussig, Leitmeritz, Teplitz, Dauba, Warnsdorf, Reichenberg, Rumburg, B.- Leipa, Niemes, Deutsch-Gabel, Gablonz a. N., Schluckenau, Dux-Bilin, Münchengrätz, Jungbunzlau, Budweis und Weitra.
Aber auch aus anderen Gebieten der Republik kommen verzweifelte Nachrichten. In Mähren wurden in den letzten Tagen durch Elementarkatastrophen ungeheurere Schäden verursacht so wurden besonders folgende Bezirke betroffen: Mähr.- Neustadt, Müglitz Littau, Sternberg, Olmütz, Mähr.- Weisskirchen, Wsetin, Prerau, Kojetein, Ung.- Brod, Göding.
Die Ursache des ungeheuren Umfanges der Schäden in Mähren ist der Mangel auch der aller dringlichsten Fluß- und Bachregulierungen.
Die gleichen traurigen Nachrichten kommen aus Schlesien und der Slovakei. In der Slovakei wurde in den letzten Tagen durch die Elementarkatastrophe der ganze ehemalige Gau Gemer betroffen. am meisten jedoch die Bezirke Groß- Steffelsdorf, Rosenau und das Gebiet der unteren Eipel und des Grantales.
Die Elementarkatastrophen vernichteten Getreide. Heu, Rüben, Kartoffeln, sodaß die Lage der Landwirtschaft in den betroffenen Gegenden wirklich eine verzweifelte ist. In einigen Orten, (wie in Westetz bei Nimburg, vernichteten die Wasserfluten auch Wohngebäude.
An den staatlichen, Bezirks- und Gemeindestrassen wurden unermessliche Schäden angerichtet. Eine ganze Reihe von Brücken wurden weggerissen. die Landstrassen aufgewühlt und zerstört, sodaß die Kommunikation unterbrochen werden mußte.
Die Elementarkatastrophen sind umso tragischer. als sie sich vor der Ernte ereigneten. Das Landvolk wartet das ganze Wirtschaftsjahr auf die Ergebnisse seiner schweren Arbeit und plötzlich werden alle seine Hoffnungen .durch eine Katastrophe vernichtet. Die Lage der Landwirte ist verzweifelt. Man kann aufrichtig bedauern, daß die Regierung ständig mit der Durchführung des Art. I des Gesetzes vom 15. Oktober 1925 Slg. Nr. 227 über die staatliche Hilfe bei Elementarkatastrophen und über die Verfügung zur Einschränkung der Schäden bei Elementarkatastrophen in der Zukunft zaudert. Und es ist doch jedem klar, daß durch eine systematische Flußregulierung die überwiegende Mehrzahl der Hochwasserfälle vermieden und dadurch die Bevölkerung vor schweren Schäden bewahrt werden könnte.
Die Gefertigten beantragen deshalb:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Der Regierung der Čechosl. Republik wird aufgetragen:
1. Sie möge anordnen, daß die politischen Bezirksverwaltungen verpflichtet sein sollen, auch ohne besondere Aufforderung der Geschädigten die in diesem Jahre entstandenen Schäden in ihren Bezirken kommissionell erheben zu lassen und zwar unter Teilnahme von Ortssachverständigen und Vertretern jeder geschädigten Gemeinde, je einen aus jeder Gruppe, aus denen sich die Gemeindevertretungen zusammensetzen.
2. Es möge den Geschädigten aus Staatsmitteln nach der Höhe der Schäden eine angemessene Notunterstützung gewährt werden.
3. Sie möge anordnen, daß die zuständigen Steuerverwaltungen von den politischen Bezirksverwaltungen amtliche Berichte über die erhobenen Schäden anfordern und nach diesen bei den Steuerzahlern in den betroffenen Gebieten eine Steuerabschreibung, besonders, auch der Umsatzsteuer durchführen, und daß alle möglichen Erleichterungen bei der Zahlung der Steuern, eventuell auch der Vermögensabgabe und Vermögenszuwachsabgabe gewährt werden; besonders möge den betroffenen Gemeinden auf generelle Ansuchen Steuererleichterungen gewährt und die Betroffenen von der Einbringung von Ausweisen an die Steuerverwaltungen über den Stand der Ernte zum 31. Dezember d. J. befreit werden. Bei den Steuererleichterungen möge hauptsächlich auch an die Befreiung von den zur Grundsteuer eingehobenen Zuschlägen gedacht werden, sowie auch auf die Erlassung der Verzugszinsen während der Zeit der Erleichterungen in der Zahlung der Steuern.
4. Sie möge anordnen, daß eine Aktion zur Versorgung mit Saatgut, Streu, Futtermitteln und Dünger für die betroffenen Gegenden eingeleitet werde. Zu diesem Zwecke mögen die größtmöglichen Ermässigungen auf den Eisenbahnen für den Transport dieser Bedarfsartikel gewährt werden.
5. Sie möge anordnen, daß eventuell im Verein mit den Ländern der Aufbau der geschädigten Gebäude sowie die Herstellung der Gemeindewege, Landstrassen und anderen Kommunikationen, Regulierungen und Meliorationen unterstützt werden.
6. Sie möge auf beschleunigte Durchführung der Bestimmungen des Art. II des Ges. vom 15. Oktober 1925 Slg. Nr. 227 über die staatliche Hilfe bei Elementarkatastrophen 1925 und Verfügungen zur Einschränkung der Schäden bei Elementarkatastrophen für die Zukunft schreiten.
Die durch diesen Antrag entstandene finanzielle Belastung möge aus den zu diesem Zwecke im Staatsvoranschlag bestimmten Posten der einzelnen Ressorts eventuell aus Ersparungen im Voranschlag überhaupt ersetzt werden.
In formeller Hinsicht möge dieser Antrag
dem Initiativ- und dann dem Landwirtschaftsausschusse
zu gewiesen werden.
|
lI. volební období. | ||
Následky živelných pohrom, které v těchto dnech postihly četné krajiny v republice. jsou katastrofální, poněvadž byly většinou způsobeny krupobitím, průtrží mračen rozvodněním neregulovaných řek, bystřin a potoků.
Tak škody, způsobené v posledních týdnech na sklizni, komunikacích a obytných budovách v Polabí a Pojizeří jdou do milionů. Pokud dosud došly zprávy, byly postiženy v Čechách nejvíce tyto politické okresy: děčínský, českokamenický. ústecký, litoměřický, teplický, dubský, varnsdorfský. liberecký, rumburský, českolipský, mimoňský, německojablonský, jablonecký, šluknovský, duchcovsko-bílinský, mnichovohradišťský, mladoboleslavský, budějovický a vitorazský.
Ale i z jiných oblastí republiky docházejí zoufalé zprávy. Na Moravě způsobily živelné pohromy v těchto dnech ohromné škody. Tak byly postiženy zvláště tyto okresy: uničovský, mohelnický. litovelský, šternberský, olomoucký, hranický, vsetínský, přerovský, kojetínský, uhersko-hradišťský, hodonínský.
Rozsah těchto škod na Moravě jest proto také ohromný, že nebyly provedeny nesmírně naléhavé regulace řek a potoků.
Stejně smutné zprávy přicházejí také ze Slezska a ze Slovenska. Na Slovensku postihla živelná pohroma v posledních dnech celou bývalou župu gemerskou, nejvíce však okresy rimavsko-sobotský, rožňavský a území Dolní Ipolí a hronského údolí.
Živelné pohromy zničily obilí seno, řepu, brambory, takže stav zemědělství jest v oněch krajinách skutečně zoufalý. V několika místech, jako ve Vestci u Nymburka, zničily proudy vod i obytné budovy. Na státních, okresních a obecních silnicích byly způsobeny nezměrné škody. Mnoho mostů bylo odplaveno, silnice rozryty a rozervány, takže bylo nutno přerušiti dopravu.
Živelné pohromy jsou tím tragičtější. že se dostavily přede žněmi. Venkovské obyvatelstvo čeká po celý hospodářský rok na výsledek své těžké práce a náhle byly všechny jeho naděje zničeny pohromou. Situace zemědělců jest zoufalá. Dlužno upřímně litovati, že vláda prodlévá s prováděním čl. II. zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. o státní pomoci při živelných pohromách a o opatření k zamezení škod při živelných pohromách v budoucností.
A přece jest každému jasno, že soustavnou regulací řek bylo by lze zabrániti převážné většině povodní a tím uchrániti obyvatelstvo před těžkými škodami.
Podepsaní tedy navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Vládě Československé republiky se ukládá:
1.) Aby nařídila, že okresní politické správy jsou povinny i bez zvláštního vyzvání poškozených úředně zjistiti škody způsobené letošního roku v jejich okresích a to za účasti místních znalců a zástupců každé poškozené obce, po jednom z každé skupiny, z nichž se skládá obecní zastupitelstvo.
2.) Aby poskytla poškozeným ze státních peněz podle výše škod přiměřenou nouzovou podporu.
3.) Aby nařídila, aby si příslušně berní správy vyžádaly od okresních politických správ úřední zprávy o zjištěných škodách a podle těchto zpráv aby odepsaly poplatníkům v postižených územích daně, zvláště také daň z obratu a aby poskytly všechny možné úlevy při placení daní, případně také dávky z majetku a dávky z přírůstku na majetku zvláště aby poskytly postiženým obcím na všeobecnou žádost daňově úlevy a aby osvobodily postižené od podání výkazů berním správám o stavu žní ke dni 31. prosince t. r. Při daňových úlevách budiž hlavně také pamatováno na osvobození od přirážek vybíraných k dani pozemkově, jakož i na slevu úroků z prodlení po dobu úlev v placení daní.
4.) Aby nařídila, aby byla zahájena akce k zásobení postižených krajin osivem, stelivem,krmivem a hnojivem. K tomuto účelu aby poskytla co nejvyšší slevy na železnicích pro dopravu těchto potřeb.
5.) Aby nařídila, aby případně společně se zeměmi bylo podporováno vystavění poškozených budov a obnovení obecních cest, zemských cest a jiných komunikací, regulací a meliorací.
6.) Aby urychleně zahájila provádění předpisů čl. II. zákona ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. o státní podpoře při živelných pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelných pohromách pro budoucnost.
Finanční zatížení způsobené tímto návrhem budiž hrazeno z položek jednotlivých odborů určených k tomuto účelu ve státním rozpočtu. případně z úspor v rozpočtu vůbec.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento
návrh byl přikázán výboru iniciativnímu
a zemědělskému.