Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pro správu záležitostí souvisejících s výživou lidu a spotřeby zřizuje se ťStátní hospodářský úřad republiky ČeskoslovenskéŤ se sídlem v Praze.

Státní hospodářský úřad podřízen jest přímo vládě republiky. V čele jeho stojí předseda, jmenovaný na návrh vlády presidentem republiky. Předseda zastupuje úřad v ministerské radě a podává vždy nejméně ve dvou měsících zprávu o činnosti úřadu zásobovacímu výboru poslanecké sněmovny a národohospodářskému výboru senátu. Výbory tyto jsou kontrolními orgány Státního hospodářského úřadu a usnesením výborů musí se úřad tento přizpůsobiti.

K působností Státního hospodářského úřadu náleží organisace spotřeby a ochrana spotřebitelů, zejména dohled na výrobu a oběh statků po stránce výživy lidu a spotřeby, zjišťování cen a dohled na tvoření jích, právo zkoumati náklady výroby a oběhu statků i zisky z toho plynoucí a v případě potřeby stanovití ceny předmětů spotřeby, dozor na trhy. potírání nedovolených způsobů obchodování a lichvy, jakož i falšování předmětů spotřeby, dozor na kartely, trusty, soukromě monopoly a tomu podobné útvary po stránce tvoření cen, studium výrobních a spotřebních otázek, organisace zásobování lidu za poruch zásobovacích a v dobách mimořádných poměrů, součinnost při vývozu a dovozu, při tarifně- a celně- politických opatřeních a uzavírání obchodních smluv po stránce spotřeby a zásobování lidu, péče o hospodářské zájmy a duševní i hmotně povznesení veřejných a soukromých zaměstnanců vůbec a osob s pevnými platy a mzdami, usilovné zasahování čelící k snižování cen předmětů denní potřeby i finančním zákrokem úřadu a obstarávání všeho, co zájmy konsumentů vyžadují.

Státní hospodářsky úřad jest oprávněn podávati vládě návrhy týkající se jeho působností, jakož i podávati dobrá zdání a posudky z oboru své činnosti.

Pří Státním hospodářském úřadě zřízen budiž ťPoradní sbor pro věci výživy lidu a spotřebyŤ, jako pomocný orgán jeho.

Státní hospodářský úřad jest oprávněn dovolávati se v oboru své působnosti podpory a pomoci státních úřadů a jiných veřejných úřadů, korporací a organisací, jež jsou povinny v rámci své kompetence je poskytnouti. Jemu podřízeny jsou zemské hospodářské úřady, po případě příslušná oddělení zemských politických správ, kde není oněch úřadů.

Kompetenční konflikty mezi Státním hospodářským úřadem a centrálními úřady rozhoduje vláda, pokud zákonem jinak není stanoveno.

Při Státním hospodářském úřadě zřídí se potřebný počet úředníků, zřízenců, odborných pracovníků a jiných pomocných orgánů a sil dle zásad platných pro zaměstnance ústředních úřadů státních.

Zákon tento nabude účinnosti hned po svém vyhlášení ve Sbírce zákonů a nařízení. Provésti jej přísluší všem členům vlády. Vláda vydá také podrobné předpisy o vnitřní organisaci a činnosti Státního hospodářského úřadu dle jeho návrhů.

Projednávání vysokých zemědělských cel v době veliké krise a nezaměstnaností v průmyslu, obchodu a dopravě bylo činem, za který nesou zodpovědnost nár. demokraté, političtí živnostníci, lidovci a republikáni, důsledky však ve formě všeobecně drahoty odnese spotřebitelská veřejnost.

Marně jsme žádali aby se zemědělská cla nevytrhovala z celkového celního tarifu, ale projednávala za účasti všech důležitých činitelů ve státě ve formě příprav pro autonomní celní tarif. Na obilí, maso, tuky, luštěniny, zeleniny, rýži atd. zavedeny koeficienty 4, 6, 8, 10 i 12 násobně, ač mzdy a platy jsou hluboko pod platy předválečnými. přihlížíme-li k valutě.

Obchodní bilance státu, zaměstnanost, valuta, životní úroveň lidu a klid republiky utrpí jistě tímto celním diktátem neobyčejně. Jsou zde však ještě nějaké oprávněné obavy, že cel bude trvale zneužívat spekulace, meziobchod, lichva. porušovatelé předmětů potřeby a jiní kořistníci doby a bezbrannosti konsumentů bezohledněji, než doposud.

Zemědělská výroba nebude chráněna jen vysokými cly, ale má ke své disposicí ještě skvěle vybudované ministerstvo zemědělství s mnoha sty miliony ročního rozpočtu, s rozsáhlou kompetencí a silným aparátem úřednickým. jakož i Zemědělské rady.

Naproti tomu spotřebitelé, tato nejpočetnější složka obyvatelstva, má zde jedině ministerstvo zásobování, jež je bezmocným torsem úředním bez rozpočtu, bez úřednictva a bez pravomoci zasahovati v hospodářský, cenový a vyživovací chaos doby. To je stav neudržitelný! Lichva řádí, spekulantům a meziobchodu se daří tím skvěleji, čím bídnější jsou poměry 60% obyvatel.

Na plodinových bursách rozhodují jen zástupci výroby a spekulující obchodníci na jatkách jen židovští komisionáři milionáři, v každé ulicí jsou jíně ceny potravin, všechno se dnes falšuje, mléko, máslo, umělé tuky, marmelády atd. a není zde nikoho, kdo by tyto nekalé živly rázně mohl, nebo chtěl stíhati.

Když vzpomeneme ku příkladu na zásobovací kalamitu za mezinárodního nebezpečí, tedy neváháme říci, že je to přímo zločin na státu a jeho jistotě. když nemáme jedině instituce. která by obranu státu v tomto nejcitlivějším úseku připravovala, dokud je čas.

Ku vší hrnoucí se drahotě a lichvě proskakují ještě zprávy, že úřednická vláda, podporovaná lidovci a česko-německo-maďarskou většinou, hodlá zlikvidoval poslední zbytky konsumentské ochrany - ministerstvo zásobování. Známe jeho častě nesnáze, zaviněné příčinami v předu uvedenými, ale jíž pouhá existence ministerstva zásobování má dobrý zastrašující vliv na lichváře.

Kdyby padla i tato nevelká ochrana konsumentů a nebylo zde žádného úřadu řádně vybaveného s rozsáhlou kompetencí, žádný netuší, jaké strašné následky by to mělo.

Důležitost podobných ústředních úřadů pro ochranu konsumentů jest zjevna z následujících zpráv o poměrech v jiných státech:

V Maďarsku byly v červenci r. 1924 likvidovány cenová komise a protidrahotní úřady. Ve 24 hodinách po vyhlášení této likvidace nastalo mezí obyvatelstvem v Budapešti ohromně pobouření. Pekaři, uzenáři, řezníci, prodavači v tržnicích zvyšovali svoje ceny až o 50%. Po jích příkladu následovalo zdražení v kavárnách, restauracích prodejnách obuví a šatů a všech jiných výrobků. Z tohoto příkladu sousedního státu možno čerpati poučení. kam by to u nás došlo. kdyby činnost ministerstva pro zásobování lidu byla zrušena, nebo kdyby některý jiný úřad nechránil specielně konsumenta. Že konsument musí býti chráněn před spekulací a lichvou jest viděti v opatření jiných států, která činí tyto k ochraně konsumujícího občanstva. Tak ve

na stoupání cen nejnutnějších životních potřeb odpověděla vláda stanovením maximálních cen na chleba a mouku a zřízením stále meziministerské komise, složené ze zástupců ministerstva spravedlností, vnitra, financí, obchodu, orby a práce, která činí účinná opatření proti zdražování. Současně objevil se v pařížských listech požadavek, aby zrušené ministerstvo pro zásobování bylo opět obnoveno, třeba i pod jiným jménem jako ministerstvo národního hospodářství. Tento požadavek pro zřízení nejvyššího úřadu, který by chránil široké vrstvy obyvatelstva před spekulací a vykořisťováním, objevuje se současně v Dánsku, v Anglii i ve Spojených Státech, kde poukazováno bylo na značně vzrůstající procento sprostředkovatelů, žijících na úkor konsumentů i producentů. Ke zvláště ostrým drahotním opatřením dochází právě proto, že tam mají slušně dotované ministerstvo výživy.

Tam došlo totiž od 1. října 1925 ke snížení daně z obratu s 1 1/2% na 1 %, aby toto snížení přišlo k dobru konsumenta zahájila říšská vláda pronikavou zlevňovací akci. V celé řadě měst došlo k značnému zlevnění různých potřeb. Textilie, obuv a kůže, surově železo, obilí, strojní a jiné zařízení. oleje a tuky, benzin, stavební hmoty a jíně předměty všeobecně značně zlevnily. Také bylo ostře zakročeno proti kartelům. 65 svazů vydalo prohlášení, že budou napříště účtovati jen v říšských markách a že přejdou k pevným cenám a sníží ceny svých výrobků nejméně o obnos daně obratově. Následkem poklesu cen obilí snížena byla na nátlak vlády cena chleba. Řezníkům pohrozeno trestním stíháním a zavřením krámu, překročí-li přiměřeně ceny masa. Zvláště ostře si počíná berlínské policejní presidium, neboť rozmnožilo svůj lichevní aparát a bezohledně kontroluje ceny v obchodech a zkoumá výrobní kalkulace všech důležitějších výrobků. V Berlíně od 1. října t. r. prodává se v obecních prodejnách zmrzlé maso za snížené ceny. Také cena cukru bude v Německu snížena. Německá společnost říšských drah snížila své nákladní sazby na nejdůležitější potraviny o 10%. Se společnostmi a obcemi zahájila vláda jednání za účelem snížení cen plynu vody a elektřiny. Rovněž úrokově sazby na státní peníze, pokud jde o poštu, dráhy a říšské pojišťovny. budou sníženy. Banky se zavázaly snížiti úvěrní a akceptní provise o 20%. Říšská banka bude zvláště přísně zkoumati žádosti za úvěr těch kruhů, které mají snahu ceny zboží zvyšovati. O dalších protidrahotních opatřeních vyjednává německé ministerstvo výživy se zástupci říšského svazu průmyslu, zemědělců a bank. Říšský kancléř přijímá zástupce spotřebitelských družstev a zástupce sjezdu komunálních svazů a konferuje s nimi o otázkách protidrahotních.

bylo potřebí v poslední době zákroku vlády ve formě vyhlášení nejvyšších cen na ryby, neboť cena ryb, kde tyto jsou národním jídlem, hlavně v Římě překotně stoupla, což způsobilo ve spotřebitelských vrstvách nebývalé rozhořčení. Zároveň bylo nařízeno nucené označování cen ryb. Proti odporu prodavačů, sabotujících vládní nařízení, vláda italská zakročila přísnými tresty, pokutami i vězením. Rovněž i

byla letošního roku donucena k dalekosáhlým opatřením rázu protilichevního a protidrahotního. Ve volbách roku 1924 zavázala se konservativní strana, že učiní opatření, aby snížila ceny potravin, jejíchž indexní čísla tehdy neustále stoupala. Jedním z prvních aktů nově vlády bylo utvoření tak zvané ťRoyal Foot CommisionŤ , které bylo dáno za úkol, aby šetřením, nahlédnutím do obchodních knih, informacemi o dopravních a provozovacích výlohách vyšetřila, zda ceny nejdůležitějších potravin v drobném obchodu se netvoří pod vlivy spekulačními a podala dobrozdání, jakou cestou bylo by lze vykonávati tlak na snížení cen. Této komisi nepodařilo se přesně zachytiti všechny poměry spolupůsobící na tvoření cen, zvláště proto, že nechala bez povšimnutí okolnost, že značně procento cen spadá na účet sprostředkovatelů a překupníků. Dle jejího názoru ceny, které tehdy platily pro mouku, obilí, chléb a maso, byly výsledkem správného ocenění nákladů dopravních provozovacích atd. plus zisk odpovídající obchodním zvyklostem. Komise tato navrhla, aby byl utvořen zvláštní stálý výbor nazvaný ťFoot CouncilŤ (zásobovací rada). Tento výbor měl by za povinnost dohlížeti nad obchodem potravinami, poskytoval informace o zásobách potravin v Anglii (vedl evidenci zásob). jejich cenách a vyšetřil za spolupůsobení příslušných výrobních nebo prodejních organisací, jakým způsobem by jejich činnost mohla býti provozována úsporněji. Zároveň má za úkol sledovati vývoj dopravních a uskladňovacích sazeb a podporu rozvoje Britských společností potud, aby se kapitálově súčastnily velkých potravinářských podniků zahraničních. Státní obchod, jak byl navrhován zástupci Labour Party považovala komise za neproveditelný, ježto by vyžadoval utvoření administrativní organisace, která by postrádala potřebně pružnosti k obchodnímu podnikání, jakou má právě obchod soukromý. Zpráva komise byla přijata veřejností s naprostým uspokojením, neboť všeobecně se očekávalo, že její posudek ponese se spíše v tom směru, jakým způsobem by ihned mohl býti vykonáván vliv na ceny. Na základě doporučení komise byl utvořen anglickou vládou koncem července 1925 ťFoot CouncilŤ s uložením aby podávala vládě zprávy o poměrech na trhu s potravinami denní spotřeby, jako jsou: obilí, mouka, chléb, zelenina, maso, tuky, šunka, mléko, máslo sýr, vejce, ryby, ovoce, cukr a čaj. Zásobovací radě zároveň uloženo pracovati v těsném styku jak s konsumenty, tak s obchodníky a v případě nutnosti přibrati si znalce v jednotlivých oborech. jejíchž posudky měly by příslušný vliv při posuzování cenové situace. Pokud se týče její pravomoci, nebyly jí dány prostředky, jimiž by mohla přiměti strany k .tomu, aby předložily k nahlédnutí knihy a dostavily se k výslechům. Ve výjimečných případech však projevila vláda ochotu poskytnouti radě donucovací právo, jestliže by došla k vážnému podezření, že jest pomoc odmítána proto, aby jí bylo zabráněno zjistiti nesprávnosti cenově. nebo spekulační vlivy. Kdyby rada zjistila, že v některých oborech ceny se tvoří na základě diktátu trustu, jest oprávněna vypracovati doporučení, jež bude předloženo parlamentu ve formě zákonité předlohy. Zásobovací rada uveřejnila o své činností prozatím jednu zprávu, kterou vynutila snížení 4 librového bochníku chleba s 10 d. na 8 1/2-9 d. V tomto případě projevil se význam a váha rady, neboť snížení bylo provedeno proti přání pekařských organisací, které se vůbec k výslechu nedostavily a prohlásily že cena 10 d. ponechává jím jen minimální zisk. Jelikož však porovnání výrobních a distribučních cen obílí s cenami na trhu zřejmě nasvědčovalo, že ceny mohou býti sníženy, neváhala komise informovati o tom veřejnost, a mínění veřejnosti přinutilo napřed kooperativní společnosti, později i soukromý obchod k redukcí cen. Jména firem, které do posledního okamžiku zdráhaly se tak učiniti. uveřejnila potravní rada na zvláštní černě listině s doporučením. aby obecenstvo se těmto obchodům vyhýbalo. Nyní věnuje potravní rada pozornost otázce, jak dalece trpí obecenstvo ztrácením na váze při nákupech potravin. Zpráva o této věci má býti vydána v nejbližší době. Vedle toho snaží se zásobovací rada také o povznesení družstevnictví a o vytvoření organisací konsumentských, neboť dlužno zásobovací radu považovati za zástupce konsumentů, která chrániti bude konsumní vrstvy proti jich vykořisťování a neomezí se jenom na potírání drahoty, ale je také důležitou institucí aby dohlížela nad vnitřní kvalitou konsumovaných produktů, ať zemědělských nebo průmyslových. Tento zásobovací úřad a jeho snahy jsou jistě příznačně pro hospodářské poměry, jaké zavládají v Anglii, v zemi tak vyhraněné svobody podnikání.

Jest nesporno, že zjevy právě uvedené typicky se opakující ve všech státech Evropy, zaviněny jsou rozvratem hospodářským, který způsobila světová válka. Ale nejen ta, i uzavřený mír změnil značně politický obraz Evropy, a i tato změna měla nutně v zápětí ohromně nesnáze rázu hospodářského. Hospodářská stabilisace Evropy byla vyvrácena ze základu, a není myslitelno, že by v dohledné době poměry se zkonsolidovaly tak, aby bylo možno doufati v trvalou stabilisaci hospodářskou. Právě řečeně vztahuje se plnoobsažně i na náš stát. Jako v jiných státech, i u nás bují nesolidnost podnikatelská i obchodní. nesoucí se k docílení lichvářských zisků se snahou nejrychlejšího zbohatnutí při bezohledném vykořisťování všech vrstev spotřebitelských. Neexistuje více zdravá obchodní soutěž v,e smyslu předválečném, která byla hybnou pákou pro normální tvoření se cen a automatickou ochranou zájmů spotřebitelů. Právě opak se jeví: Zájmové svazy, kartely a všechny ostatní organisace rázu obchodního nebo hospodářského nesou na svém štítě snahu o docílení nejvyššího prospěchu; a i neorganisovaný obchod hledí vzájemnou dohodou, úmluvami - ať již okruhu širšího, nebo i jen místního - za předem smluveně ceny (tyto ovšem pokud možno nejvyšší!) své zboží prodávat i. Volání obchodníků a živnostníků po volném obchodu jest .klamáním konsumenské veřejnosti, neboť směřuje namnoze jen k tomu cíli, aby organisované i neorganisované obchodnictvo a producenti měli volné ruce k docílení vyšších, lichvářských zisků.

U nás ministerstvo pro zásobování lidu své původní poslání, pokud se týkalo všeobecného zásobování, státního obhospodařování a distribuce, již splnilo. Otevřeným však zůstává celý problém drahoty a politika cenová. Disparita mezi cenami životních potřeb a mezi důchody nejširších vrstev obyvatelstva je taková, že není těmto nejširším vrstvám možno za stávající důchody nakoupiti nejnutněji tolik hodnot, co obnáší jejich spotřeba. Odstranění disparity této bez útvaru nadaného příslušnou administrativní a exekutivní mocí jest vyloučeno, naopak leží na bílední, že ceny bez příslušného úředního dohledu státního budou, jak tomu ostatně i v ostatních státech Evropy bylo, vyhnány do výše. Prostředky, jimiž může býti docíleno snížení cen, jsou různě: Jest to především ostrý lichevní dozor uzavírání obchodních smluv regulace vývozu a dovozu s hlediska spotřebitelského, úprava celních otázek s příslušným zřetelem ochrany zájmů spotřebitelských, úprava veřejných poplatků, dopravních tarifů, opatření za účelem vyřazení zbytečných zdražovacích složek a to jak při procesu výrobním, tak i prodejním podpora veřejných zařízení sloužících k lepšímu a snazšímu zásobování větších konsumních středisek, jako: mlékáren, obecních a družstevních výseků masa, jatek mrazíren chladíren, veřejných obchodních a transitních skladišť péče o zlepšení jakosti potravin vůbec, dozor proti falšování potravin atd. Jest celá řada ještě jiných otázek v politice cenově, týkající se zvláště spotřebitelů a spotřebitelských organisací. S hlediska celostátního nelze přehlížeti poruchy zásobovací v míru a preventivní opatření pro zásobování obyvatelstva v případě mimořádných poměrů, které ovšem vyžaduje přesnou evidencí zásob potravin a zboží nutné spotřeby. K těmto všem úkolům jest třeba náležitě vybaveného útvaru státního. U nás takového útvaru není. Bude-li zde tlak, aby ministerstvo pro zásobování lidu v dohledně době bylo ještě více omezeno, aby na konec zbytek jeho přidělen byl .do jednoho nebo více ministerstev, bude dosavadní, třebas i nedostatečná ochrana spotřebitelů rozbita, neboť nebude možno pracovati za určitým pevným cílem na základě programovém. Rovněž organisace spotřebitelské a připravované komory spotřeby a práce bezesporně vyžadují ochrany státního výkonného útvaru, podobného, jaký mají zemědělské rady v ministerstvu zemědělství nebo obchodní komory v ministerstvu obchodu. Všechny okolnosti výše uvedené jsou takového rázu, že naprosto vylučují. aby ochrana konsumentů byla odstraněna, nebo roztříštěna, nýbrž jedině možně východisko, kterým možno čeliti hrozící drahotě, jest soustředění řádně vybaveně ochrany spotřebitelů v jeden samostatný útvar.

Náš stát obklopený se všech stran státy více méně nepřátelskými a sám jsa ve výživě svého obyvatelstva nesoběstačným musí právě tím více hleděti, aby zabránil každému znepokojení obyvatelstva po stránce drahotní a výživy, čehož by zejména u nás se využilo se strany vnitřních nepřátel státu. Skutečností zůstane, že stoupající drahotou při poměrně nízkých důchodech vzmáhá se v nejširších vrstvách obyvatelstva roztrpčení a nespokojenost a tak přímo nedostatkem ochranných opatření státu ve výživě a protidrahotní politice nahání se masy obyvatelstva do stran státu nepřátelských. Jest tudíž tento problém rázu hospodářského i eminentně důležitým problémem politickým a státním.

Pokud se týká předpisu dle § 41 odst. 2. Ústavní listiny republiky Československé, navrhujeme: Na úhradu zařizovacích výloh a potřebného rozpočtu vydání pro rok 1926 a příští léta v obnosu přiměřeně zvýšeném budiž použito části výnosu zemědělských cel, které vyplynou z účinnosti návrhu zákona č. 320. (Refundace navrhovaná klubem ve výboru rozpočtovém). Dále navrhujeme zavedení dávky 500 Kč ročně z každého ha půdy patřící církevním úřadům a osobám, kterou platí držitelé majetku (ne nájemci). Rozpočty pro léta příští buďtež zahrnuty do řádného státního rozpočtu. Úhrada stejná, rozpočet dle potřeby. Pro rok letošní budiž použit obnos do 50 mil. Kč. Návrh zákona budiž ve sněmovně přikázán výborům ústavně-právnímu, rozpočtovému a zásobovacímu.