POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926.

lI. volební období.
2. zasedání.

480.

Návrh

poslanců Al. Tučného, Boh. Procházky a druhů

na změnu zákona ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpore nezaměstnaných.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne.................,

kterým se mění zákon ze dne 19. července 1921, čís. 267 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpore nezaměstnaných.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

V §u 3, odst. 1. mění se takto:

(1) Státní příspěvek je příplatkem k podpore v nezaměstnanosti, vyplácené odborovou organisací; odborová organisace vyplácí jej nezaměstnanému na účet státní pokladny současně s touto podporou po dobu čtyř měsíců, v dalším podle § 6, odst. 4.

Článek II.

V § 6, odst. 1. mění se takto:

(1) K.do pozbyl nároku na podporu v nezaměstnaností podle stanov odborové organisace a státního příspěvku požíval po dobu, stanovenou odst. 4.

V témže paragrafu odst. 4 mění se takto:

(4) Kdo požíval státního příspěvku v nezaměstnanosti po dobu 7 měsíců v jednom roce, počítaje ode dne, za který mu byl příspěvek vyplacen jako první den nezaměstnanosti. Při tom se počítá, že po požívání příspěvku po dobu 4 měsíců může odborová organisace vypláceti státní příspěvek ve stejné výši bez podpory z peněz této organisace.

Důvody:

Když vláda republiky Československé v roce 1921 předložila sněmovně poslanecké svůj návrh na výměnu podpor v nezaměstnanosti za státní příspěvek k podporování nezaměstnaných z odborových organisací, sama v důvodově zprávě uvedla, že systém státního příspěvku je vhodným pouze do normálních poměrů na trhu pracovním. Že o tom byla skutečně přesvědčena, nasvědčuje druhá okolnost, že totiž zákon ještě v těmž roce projednaný, schválený i publikovaný neuplatnila dříve, až 1. dubnem 1924 proto, poněvadž už v roce 1921 ukazovaly se poruchy normálního stavu výrobního. jež v roce 1922 se stupňovaly a které teprve v roce 1924 byly do značné míry odstraněny.

V době, kdy podáváme náš návrh, rýsuje se krise v průmyslové výrobě značných rozměrů. Některá odvětví průmyslová vykazují nezaměstnanost stejných rozměrů, jako v roce 1922. Je to zejména hornictví, textilnictví, oděvnictví a průmysl lučební. Odborové organisace, nezařízené ve směru příspěvků na stejně dlouhou dobu podpůrnou, po jakou umožňuje zákon požívání státního příspěvku, vysilují se finančně poskytováním podpor i přes stanovami vyměřenou dobu podpůrnou, jen aby umožnily pomoc bez výdělku strádavším nezaměstnaným. Ale v tisících případech nezaměstnanost přesahuje i dobu 4 měsíců, za kteréhožto stavu ocitá se nezaměstnaný vzhledem k ustanovením § 6 zákona úplně bez pomocí.

Jelikož změnou podporovacího systému státní pokladna oproti létům dřívějším. za kterých působil zákon o podporách v nezaměstnanosti, ušetří ročně desetimilionové obnosy, opravňuje nás tato okolnost žádati, aby nezaměstnaným byla prodloužena doba, vyměřená k požívání státního příspěvku o 3 měsíce a aby i po využití statutárních podpor měli aspoň skrovnou pomoc ve státním příspěvku. A poněvadž náklad z tohoto opatření vzešlý nepřevýší 10 mil. Kč, navrhujeme, aby byl hražen z výnosu dávky cukerní, zvýšeně dávky z lihu a zvýšených cel na koloniální zboží, kterýžto obnos nebude plně zkonsumován úhradou zvýšeného nákladu na platovou úpravu státních zaměstnanců.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl k projednání výboru sociálně-politickému a rozpočtovému ve lhůtě 14 dnů.

V Praze dne 17. června 1926.

Tucný, Procházka, Bergmann, David, dr Gagatko, Hrušovský, Knejzlík, Lanc, Langr, Laube, Moudrý, Mikuláš, Netolický, dr Patejdl, Riedl, Sladký, Slavíček, Pechmanová, dr Uhlíř, dr Franke, Trnobranský, inž. Záhorský, Buříval, Prášek, Zeminová.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP