| lI. volební období. |
Zákonem ze dne 8. října 1924, č. 235 Sb. z. a n. bylo uloženo berním správám odepsati úplně nebo z části dlužné daně do konce roku 1923 v případech, kde by vymáhání jejich ohrozilo existenci poplatníka, jeho podnikání nebo výživu, nebo výživu jeho rodiny, nebo je-li vymáhání nedoplatků spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. Tento zákon neprovádí se však často dle těchto ustanovení ; z valné míry jen u poplatníků velkých, kterým slevují a odpisují se miliony, kdežto u poplatníků malých a středních vymáhají se daně krutěji a bezohledněji a na jejich žádosti nebrává se zřetel. Různé toto jednání vyvolává nespokojenost a pobuřuje.
Ukládání daní a časté přeceňování poplatnictva berními správami mělo za následek odpor, ba bouření poplatnictva. Schůze, protestní tábory, časté intervence, zákroky i v zákonodárných sborech jsou toho důkazem. Ba vyvolalo to i vytvoření politické strany, která nespokojenost tuto živila a oposiční taktikou jí nesvědomitě využívala. Podávané rekursy často kolikáté se nevyřizují a tím poplatnictvo jest v nejistotě a obavách. Předpisy daní za léta nazpět ohrozily mnohého poplatníka, který často nemá svého majetku ani tolik, kolik činí předepsané daně.
Dožadování nápravy a neudržitelnost těchto poměrů přiměly min. financí, že vypracovalo berní reformu o daních státních a s ní související návrh zákona, omezující autonomní přirážky. Stalo se tak proto, aby ukládání a vymáhání daní postaveno bylo na přijatelnější a snesitelnější základ. Tato studie o berní reformě byla pak roku loňského předmětem porad komise, utvořené ze zástupců stran tehdejší majority. Komise projednala celou tuto studii a připravila ji k dalšímu jednání, až na některá ustanovení.
Rozpuštění sněmoven N. S. oddálilo bohužel toto projednání, až v čelo finančního resortu povolán Jste byl Vy, pane ministře. Dle zpráv přepracoval Jste připravenou osnovu a slíbil ji podati v době, která však již minula. Postižené poplatnictvo marně čeká na splnění slibu tohoto a proto podepsaní navrhují poslanecké sněmovně, aby se podle § 69 jedn. řádu usnesla na rozpravě, v které by pan ministr financí zejména na následující otázky odpověděl:
1. Kdy konečně předloží osnovu zákona o reformě daňové k ústavnímu projednání?
2. Je-li ochoten uložiti berním správám, aby žádosti o úlevách a odpisech daňových dle zákona ze dne 8. října 1924, čís. 235 Sb. z. a n., zvláště u poplatníků malých a středních, byly blahovolně vyřizovány?
3.Vyzve-li berní správy, aby urychlené prováděly dohody s poplatníky a vyřizovaly tak kolikaleté často rekursy a tím odklizovaly spory mezi poplatníky a berními správami a přispěly tak k uklidnění poplatnictva a odstranily jeho oprávněné obavy a nejistotu?
4. Je-li pan ministr ochoten naříditi, aby v nynější době hospodářské a finanční krise vymáhání daní nedělo se krutě a bezohledně?
5. Učinil-li pan ministr financí všechna žádoucí opatření, aby berní správy jednaly s poplatníky ohleduplně a předpisovaly daně včas a ne za několik roků, jako dělo se v době poslední?
Podepsaní navrhují dále, aby rozprava o této
naléhavé interpelaci a o prohlášení
pana ministra financí zavedena byla ihned.