Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dne 15. června 1926 odpoledne konaly se na Havlíčkově náměstí v Praze ll. 4 tábory lidu, pořádané Odborovým sdružením čs. kovopracovníků, Svazem kovodělníků v ČSR. a sekcí kovodělnou při mezinárodním všeodborovém svazu za veliké účasti nejen členů těchto organisací, nýbrž i jiných dělníků s programem: ťBoj proti agrárním clůmŤ.

Východy Havlíčkova náměstí byly po skončení těchto táborů až na Jindřišskou ulici úplně volné a největší část účastníků se také nerušeně rozešla různými směry v úplném klidu. Není tedy pravda, že policie bránila v odchodu demonstrantům klidně se rozcházejícím.

Jindřišská ulice byla po skončení táboru uzavřena, protože se asi 2500 účastníků pokoušelo odebrati se v průvodu Jindřišskou ulicí na Václavské náměstí, jehož dolní část je v okruhu jednoho kilometru od poslanecké sněmovny, která toho dne zasedala, a zákonem je v takové dny zakázán každý průvod v okruhu 1 km kolem budovy Národního shromáždění.

Část zástupu, který se před kordonem stráže v Jindřišské ulici shlukl, se na výzvu stráže a pořadatelů vzdálila, větší část zůstala však téměř celou hodinu tváří v tvář policejní stráži, zasypávajíc ji potupnými výkřiky, a neuposlechla ani výzev přítomných poslanců k rozchodu.

Přes to stráž nezakročila a drahnou dobu povykování davu klidně přihlížela.

Teprve, když z davu byla hozena proti orgánům bezpečnosti cihla, zakročila stráž a vytlačila demonstranty přes Havlíčkovo náměstí do postranních ulic. Při tom vrhali demonstranti před jízdní stráž výbušné kuličky a házeli na stráž kamení a kusy železa, takže nelze stráži vytýkati, použila-li v sebeobraně obušků.

Jiná část účastníků táhla po skončení táboru Senovážnou ulicí k Prašné bráně a snažila se násilně proraziti kordon stráže, která tam byla postavena, aby zabránila vniknuti demonstrantů před parlament. Stráž zakročila a vytlačila demonstranty částečně do Hybernské ulice, částečně na Poříč, aniž použila obušků.

Třetí část účastníků tábora odebrala se jednotlivě postranními ulicemi k pomníku sv. Václava a tam počala se shlukovati. Stráž bezpečnosti je rozptýlila, demonstranti se však vždy zase z postranních ulic, do kterých byli vytlačeni, znova shlukli na Václavském náměstí, takže akce stráže musila býti několikrát opakována. l zde házeli demonstranti kamení proti jízdní stráži, která byla nucena tasiti šavle, nepoužila jich však jako zbraně sečné ; asi 500 demonstrantů vniklo před redakci ťNárodních ListůŤ a počali zde povykovati. Když ze zástupu vržena byla proti budově láhev, zakročila policejní stáž a zástup rozptýlila. Při tom házeli demonstranti kamení proti stráži a vyrazili v budově ťNárodních ListůŤ dvěma kameny 4 okenní tabule. Mimo to byla rozbita jedna okenní tabule a poškozeny dvéře tabáční budky na rohu Václavského náměstí a Lützowovy ulice.

Ve Štěpánské ulici poblíž Jámy byli 4 strážníci, odvádějící večer jednoho zatčeného, napadeni velikým davem demonstrantů a zasypáni spoustou kamení a lahvemi. Jeden ze strážníků zraněn byl sklenicí krvavě na spánku, druhý kamenem. V této kritické situaci vystřelili oba zranění celkem 4 rány na poplach do vzduchu, aby se tak dovolali pomoci. Oddíl stráže z Václavského náměstí přispěchal jim na pomoc a útočníky rozehnal. Poplašnými výstřely nebyl nikdo poraněn.

K 8. hodině večerní byl konečně zjednán klid.

Celkem zatčeno bylo při výtržnostech 39 demonstrantů: devět, kteří házeli po stráži kamením nebo šroubem, dále sedm, z nichž dva měli u sebe v kapse kameny, jeden obušek, jeden kámen v šátku, jeden kleště, jeden mosaznou rouru, jeden bodlo, ostatní pak pro shluknutí, pobuřování a neuposlechnutí stráže. Proti všem zavedeno bylo trestní řízení.

Ze stráže byli při zakročování raněni jeden úředník a 10 strážníků. Zpráva časopisů, že byl obvodní inspektor stráže bodnut nožem, není správná.

Další zprávy časopisů, že byl nalezen v hostinci poblíž ťNárodních ListůŤ ruční granát demonstranty tam odložený, jsou jen potud správný, že ve zmíněném hostinci byl nalezen pouze obal puškového odadjustovaného granátu, dle posudku vojenského znalce prázdný. Nebylo s tím tedy spojeno žádné nebezpečí.

Z uvedeného je na prvý pohled patrno, že stráž srážky nevyhledávala a že jí také nezavinila. Všichni, kdož neměli úmyslu vyvolávati .nepokoje a výtržnosti, mohli se po skončení táboru nerušeně vzdáliti a skuteční dělnici se po projevu, ve kterém jim nebylo nikým bráněno, odebrali v úplném klidu nerušeně do svých domovů.

Jen menší část účastníků táboru zůstala ve shlucích i po táborech na ulicích se zřejmým úmyslem páchati výtržnosti a vyvolávati srážky se stráží, která s uznáníhodnou umírněností a rozvahou zachovávala klid, pokud nedošlo k násilnostem.

Že pak proti výtržníkům, kteří ohrožují zdraví a život strážníků, konajících těžkou povinnost, zakročila stráž s použitím všech zákonných prostředků, nemohu jí vytýkati.

Podotýkán, že o každém jednotlivém použití zbraně, ke které se čítá též obušek, musí býti dle předpisu zavedeno šetření, bylo-li oprávněno. To stane se přirozeně i v tomto případě.

Am 15. Juni 1926 fanden am Havlíčkovo náměstí in Prag ll. vier von der Fachvereinigung der čsl. Metallarbeiter, dem Verbande der Metallarbeiter in der ČSR. und der Metallarbeitersektion beim internationalen Fachverbande veranstaltete Volksversammlungen unter grosser Beteiligung, nicht nur der Mitglieder dieser Organisatione, sondern auch anderer Arbeiter statt, mit dem Programme: ťDer Kampf gegen die AgrarzölleŤ.

Die Ausgänge des Havlíčkovo nám. waren nach Beendigung dieser Versammlungen bis auf die Jindřišská ulice ganz frei, und der grösste Teil der Teilnehmer ging auch ungestört in den verschiedenen Richtungen in völliger Ruhe auseinander. Es ist daher nicht wahr, dass die Polizei den Abmarsch der ruhig auseinandergehenden Demonstranten hinderte.

Die Jindřišská ulice war nach Beendigung der Volksversammlung abgesperrt, weil ungefähr 2.500 Teilnehmer den Versuch unternahmen, sich im geschlossenen Zuge durch die Jindřišská ulice auf den Václavské nám. zu begeben, dessen unterer Teil sich in dem Umkreise eines Kilometers vom Abgeordnetenhause befindet, das an jenem Tage eine Sitzung abhielt, und es ist durch das Gesetz an einem solche Tage jeder Umzug in Umkreise eines Kilometers vom Gebäude der Nationalversammlung verboten.

Ein Teil der Masse, welche vor dem Kordon der Wache in der Jindřišská ul. lärmte. hat sich auf Aufforderung der Polizei und der Ordner entfernt, der grösste Teil blieb aber nahezu eine ganze Stunde der Polizeiwache von Angesicht zu Angesicht gegenüber stehen sie mit Schmährufen überhäufend, und folgte auch der Aufforderung der anwesenden Abgeordneten zum Auseinandergehen nicht. Trotzdem ist die Wache nicht eingeschritten und hat lange Zeit dem Lärme der Menge ruhig zugesehen. Erst, als aus der Menge gegen die Sicherheitsorgane ein Ziegelstein geworfen werde, ist die Wache eingeschritten und hat die Demonstranten über den Havlíčkovo n. in die Seitengassen hinausgedrängt. Hiebei warfen die Demonstranten vor die berittene Wache Explosionskügelchen und Steine und Eisenstücke auf die Wache, so dass der Wache nicht zum Vorwurf gemach t werdet kann, wenn sie den Knüttel zur Selbstwehr benützte.

Ein anderer Teil der Teilnehmer zog nach Beendigung der Versammlung durch die Senovážná ul. zum Pulverturm und bemühte sich, den Kordon der Wache, die dort aufgestellt war, um das Eindringen der Demonstranten vor das Parlament zu verhindern, mit Gewalt zu durchbrechen.

Die Wache schritt ein und drängte die Demonstranten zum Teil in die Hybernská ulice, zum Teil auf dem Poříč, ohne den Knüttel zu benützen.

Ein dritter Teil der Teilnehmer an der Versammlung begab sich durch die einzelnen Seitengassen zum Denkmale des hl. Wenzel und begann dort zu lärmen. Die Sicherheitswache zerstreute sie, die Demonstranten strömten aber aus den Seitengassen, in welche sie gedrängt worden waren, immer wieder vom neuen auf den Václavské n., so dass die Aktion der Wache mehreremale wiederholt werden musste. Auch hier warfen die Demonstranten Steine gegen die berittene Wache, welche gezwungen war, den Säbel zu ziehen, ihn aber nicht als Hiebwaffe benützte; ungefähr 500 Demonstranten drangen vor die Redaktion der ťNárodní ListyŤ und fingen an, dort zu lärmen. Als aus der Menge gegen das Gebäude eine Flasche geworfen wurde, schritt die Polizeiwache ein und zerstreute die Ansammlung. Hiebei warfen die Demonstranten Steine gegen die Wache und schlugen im Gebäude der ťNárodní ListyŤ mit zwei Stein en 4 Fensterscheiben ein. Ausserdem wurde ein e Fensterscheibe an der Ecke des Václavské nám. und der Lützowova ulice eingeschlagen und dort auch die Türe einer Tabakbude beschädigt.

In der Štěpánská ul. zunächst der Jáma wurdet 4 Wachleute, die am Abend einen Häftling abführten, von einer grossen Menge von Demonstranten überfallen und mit Steinen und Flaschen überschüttet. Einer der Wachleute wurde durch ein Glas an der Schläfe blutig verletzt, ein anderer durch einen Stein. In dieser kritischen Situation gaben .beide Verwundete im ganzen vier Allarmschüsse in die Luft ab, um so Hilfe herbeizurufen. Ein Teil der Wache kam ihnen vom Václavské n. her zur Hilfe und trieb die Angreifer auseinander. Durch die Allarmschüsse ist niemand verletzt worden.

Um die achte Stunde wurde schliesslich die Ruhe hergestellt.

Im ganzen wurden bei den Exzessen 39 Demonstranten verhaftet: 9, die die Wache mit Steinen und Schrauben bewarfen, ferner 7, von denen 2 Steine in der Tasche trugen, einer einen Knüttel, einer einen Stein im Taschentuch, einer eine Zange, einer eine Messingröhre, einer ein Bajonett, die übrigen wurden wegen Ansammlung, Aufreizens und Nichtbefolgung der Weisungen der Wache verhaftet. Gegen alle ist das Strafverfahren eingeleitet worden.

Von der Wache wurden beim Einschreiten ein Beamter und 10 Wachleute verwundet. Der Bericht der Tagesblätter, dass ein Distriktsinspektor der Wache mit einem Messer gestochen wurde, ist nicht richtig.

Weitere Zeitungsberichte, dass in einem Gasthaus in der Nähe der ťNárodní ListyŤ eine dort von den Demonstranten abgelegte Handgranate gefunden worden sei, sind nur insoweit richtig, als in dem erwähnten Gasthause nur die Hülse einer abadjustierten Gewehrgranate gefunden wurde, die nach dem Urteil eines Militärfachmannes leer war. Es war sohin damit keinerlei Gefahr verbunden.

Aus dem Angeführten ist auf den ersten Blick zu ersehen, dass die Wache Zusammenstösse nicht aufsuchte und sie auch nicht verschuldet hat. Alle diejenigen, die nicht die Absicht hatten, Unruhen und Exzesse hervorzurufen, konnten sich nach Beendigung der Versammlung ungestört entfernen, und die wirklichen Arbeiter haben sich nach der Manifestation, in der sie von niemandem gehindert wurden, in voller Ruhe ungestört in ihre Wohnungen begeben.

Nur der geringere Teil der Versammlungsteilnehmer blieb auch nach den Versammlungen in Gruppen auf den Gassen beisammen, in der offenbaren Absicht, Exzesse zu begehen und Zusammenstösse mit der Wache hervorzurufen, die mit anerkennenswerter Zurückhaltung und Besinnung die Ruhe bewahrte, insolange es nicht zu Gewalttätigkeiten kam.

Das die Wache schliesslich gegen die Exzedenten, die die Gesundheit und das Leben der ihre schwere Pflicht erfüllenden Wachleute bedrohten, unter Anwendung aller gesetzlichen Mittel einschritt, kann ich ihr nicht zum Vorwurf machen.

Ich bemerke, dass über jede einzelne Anwendung der Waffe, zu welcher auch der Knüttel gezählt wird, nach den Vorschriften Erhebungen darüber eingeleitet werden müssen, ob sie berechtigt war oder nicht. Das wird natürlich auch in diesem Falle geschehen.