Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

V Praze zřizuje se od 1. října 1926 bohoslovecká fakulta církve československé.

Tato fakulta tvoří samostatný autonomní ústav se všemi právy a výsadami vysoké školy.

Organisační statut tohoto ústavu, studijní a zkušební řád určí ministerstvo školství a národní osvěty, vyslechnouc návrhy komise, v níž bude též jeden zástupce Ústřední rady CČS.

Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.

Provésti tento zákon se ukládá ministru školství a národ.ní osvěty a ministru financí.

1) Kandidáti duchovního stavu CČS studují dosud na Evangelické Husově fakultě v Praze, kde tvoří převážnou část posluchačů (někdy i většinu) na př. v zimním běhu studijního r. 1925-6, kdy jich bylo 69 oproti 60 posluchačům církví evangelických.

Tato fakulta má podle § 2 vládního nařízení ze dne 18. září 1919 (Věstník m. šk. a n. o., r. 1., str. 303) úkolem jednak pěstovati vědu evangelického bohosloví, jednak vychovávati studující v duchu české evangelické minulosti tak, aby byli náležitě připraveni pro své budoucí povolání duchovních evangelických.

Jsou tedy kandidáti CČS vzděláváni na fakultě církve jiné, třeba sesterské, zřízené pro cíle jiné než jsou cíle CČS.

Studijní a zkušební řád, jakož i řád přednáškový Husovy fakulty jsou upraveny tak, že předpokládají posluchače, kteří prošli vyučování evangelickému náboženství na školách národních a středních a vůbec vyrostli v prostředí evangelickém.

Naproti tomu posluchači CČS požívali na škole střední a národní namnoze ještě výuky v náboženství římsko-katolickém a vyrostli v prostředí tomtéž, nebo i nábožensky lhostejném.

Proto je nutno, aby jejich studijní, zkušební a přednáškový řád byl upraven jinak, než jest tomu na fakultě Husově.

To může se státi pouze na vlastní, samostatné fakultě, která by měla studijní i zkušební obory shodné s potřebami a cíly církve i s předběžným vzděláním posluchačů.

Naproti tomu Husova fakulta pěstuje ve shodě se svým cílem některé obory do podrobností, jaké nejsou nutny pro vzdělání duchovních CČS.

Z těchto důvodů nemůže církvi čsl. nadále vyhověti Husova fakulta, na kterou se utekla církev v zájmu vzdělání svých duchovních ve svých počátcích jenom z nedostatku učeliště vlastního, nezneuznávajíc ostatně nikterak velmi dobré služby, kterých se jí tím od Husovy fakulty dostalo.

Kromě toho ulehčilo by se tím velmi Husově fakultě, která by ve svém souboru přednášek i posluchačstva získala opět svou dřívější ucelenost a jednotu.

2) Církev čsl. má důvodem svého bytí a svým úkolem proniknouti duchem náboženským moderní snažení mravní i poznání vědecké. Tvoří tedy samostatný útvar nábožensko-kulturní, odlišný na jedné straně od církve katolické i církví reformačních, na druhé straně od moderních kulturních útvarů, které nečiní střediskem svého snažení náboženství jako ústřední hodnotu kulturní i jednotlivce i lidské společnosti.

V sledování tohoto cíle potřebuje církev především vědeckého studia náboženství, pevného vyhranění naukového. Toho může dosíci pouze samostatným vysokoškolským ústavem vědeckým, na němž její schopní příslušníci by se mohli věnovati tomuto úkolu plně a soustředěně.

Je-li pro každou jinou církev blahoslovecká vysoká škola nezbytnou, jest pro CČS v jejích počátcích nezbytnou dvojnásob.

3) Zřízení samostatné fakulty pro CČS jest nezbytné i z ohledu na rovnost všech konfesí před zákonem ve smyslu ústavy. Příslušníků církve československé podle sčítání z r. 191 bylo celkem 525.333, kterýžto počet od té doby vzrostl asi na 800.000. Má tedy církev Čsl. dnes co do počtu druhá v republice již na základě této statistiky prokázanou oprávněnost vlastního učiliště.

Tato potřeba objeví se tím nezbytnější, uváží-li se stav církve v dosavadních počátcích rychlého vzrůstu, který neochabuje.

Má dnes přes 160 náboženských obcí (far), které jsou ovšem počtem příslušníků a tedy i množstvím práce tak obsáhlé, že je neustále nutno je děliti v nové v zájmu organisovanosti práce.

Pro nedostatek duchovních nezřizovala církev dosud na mnoze skoro žádných míst pomocných duchovních.

Je tedy v církvi velká potřeba dorostu, takže potřebuje ročně nejméně 30-40 absolventů fakulty.

4) Náklad na zřízení a udržování fakulty nebyl by veliký. Stačí pro první čas roční částka 400.000 Kč, jejíž úhrada by se dala zajistiti v celkovém úvěru kapitoly XIII stát. rozpočtu min. školství a nár. osvěty. Současně uvolní se jedna, resp. dvě učitelské síly, které na evangelické Husově fakultě přednáší nejnutnější discipliny československé církve, zmenší se tudíž osobní náklad této fakulty a docílí tím úspory v této položce státního rozpočtu. Správa církve československé je mimo to ochotna vyjíti potřebě fakulty vstříc prozatímním poskytnutím vhodných místností pro přednášky, cvičení i knihovny, a to v novostavbě bohoslovecké koleje církevní v Dejvicích.

Kvalifikovaných sil učitelských nebyl by nedostatek.