Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Předměty denní potřeby rozumí se v tomto zákoně všechny potřeby nutné k ukončení životních potřeb (potraviny, nápoje a poživatiny; oděv, prádlo a obuv, palivo a svítivo, obydlí. a bytové zařízení, potřeby k udržení čistoty těla a zdraví), dále potřeby nutné k výrobě předmětů denní potřeby (suroviny a látky pomocné, půda, krmiva a hnojiva, hospodářské potřeby všeho druhu, výrobní místnosti a jich zařízení), konečně vše, co s výrobou těchto potřeb a uvedením jich do konsumu jakkoliv souvisí.

(1) Kdo maje ve vlastnictví, v nájmu nebo v držení výrobní prostředky předmětů denní potřeby, nebo kdo, maje předměty denní potřeby určeně pro trh, výrobu jich nebo jejich prodej, omezuje ať za účelem snížení mezd dělnictva nebo za účelem vyhnání jich cen do výše pro konsum, dopouští se zločinu a bude potrestán žalářem od 6 měsíců do pěti let, a vedle toho peněžitou pokutou od 2000 do 200.000 Kč.

(2) Bylo-li trestným činem ohroženo zásobování většího počtu osob předměty denní potřeby, nebo byly-li jím i jinak ohroženy zájmy veřejné, bude pachatel potrestán těžkým žalářem od dvou do deseti let a peněžitou pokutou od 10.000 do 500.000 Kč.

(1) Kdo úmyslně poruší povinnost založenou na smlouvě dodati předměty denní potřeby, nebo kdo je při tom ať radou nebo skutkem nápomocen, za tím účelem, aby tím docílil vyhnání cen do výše předmětů nutné denní potřeby, nebo kdo se za tím účelem s jinými smlouvá a karteluje, dopouští se zločinu, který se trestá žalářem od jednoho roku do pěti let a peněžitou pokutou od 5000 do 300.000 Kč.

(2) V případě, že by takovýmto trestným činem byly ohroženy zájmy veřejné, budiž pachatel potrestán těžkým žalářem od tří do deseti let a na penězích od 50.000 do 600.000 Kč.

Vyhlášení nejvyšších cen předmětů denní potřeby.

(1) V případě, že by trestnými činy v §§ 2. a 3. uvedenými bylo vážně ohroženo zásobování některým předmětem denní potřeby, nebo docilováno hromadně zřejmě neoprávněných zisků z cenového rozpětí u výrobce a v obchodu, je vláda zmocněna vyhlásiti nejvyšší ceny, jak u výrobce, tak v konsumu. Pro případ, že by bylo ohroženo zásobování některým předmětem denní potřeby, nebo bylo pozorováno smluvené vyhánění cen do výše, je okresní politický úřad; povinen stanoviti nejvyšší ceny a cenové rozpětí mezi cenou prodejní a výrobní.

(2) Kdo by za předměty denní potřeby požadoval nebo dával sobě poskytnouti, nebo jen slíbiti cenu vyšší, než je cena úřadem stanovená, bul potrestán pro přestupek správní vězením od 1 dne do 1 měsíce a pokutou od 200 do 5000 K.

(3) Týmž trestem buďtež potrestáni ti, kdo při tomto trestném činu spolupomáhají, k němu nabádají, nebo k vykonávání jeho se smlouvají.

(4) Potrestání podle tohoto ustanovení však nevylučuje, aby vinníci nebyli také soudně stíháni a souzeni podle § 2. a 3. tohoto zákona.

(1) Kdo využívaje mimořádných poměrů vyvolaných neúrodou, živelními pohromami, epidemickými nemocemi dobytka, obmezením výroby, nebo dovozu předmětů denní potřeby, požaduje za předměty ty neoprávněně vysoké ceny, nebo dává takové ceny sobë nebo jinému poskytovati, nebo slibovati, dopustí se přestupku a bude soudem trestán vězením od 1 do 6 měsíců a pokutou od 1000 do 10.000 Kč.

(2) Byl-li již pachatel jednou nebo vícekráte pro předražováni nebo pro překročování nejvyšších cen trestán, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do pěti let a peněžitou pokutou od 2000 do 20.000 Kč.

(3) Byl-li již pachatel alespoň jednou trestán pro přečin, nebo pro zločin pro předražování, bude jeho nový trestný čin potrestán jako zločin těžkým žalářem od jednoho do 10 let a peněžitou pokutou až do 500.000 Kč.

(1) Kdo využívaje mimořádných poměrů při nákupu předmětů denní potřeby nabízí prodavačům vyšší než jimi požadovanou cenu, nebo cenu až dosud obvyklou, potrestán bude pro přečin vězením od 1 měsíce do 1 roku a pokutou od 100 do 2000 Kč.

(2) Byl-li již pachatel jednou odsouzen pro překročování nejvyšších cen, nebo pro předražování, nebo spáchal-li čin ve větším rozsahu za účelem spekulačním bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6.měsíců do 3 let a peněžitou pokutou od 1000 do 10.000 Kč.

(3) Byl-li již pachatel před tím trestán pro předražování, nebo pro neoprávněné vyhánění cen do výše podle ustanovení tohoto zákona; nebo byly-li jeho činem ohroženy zájmy veřejné, bud potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do 10 let a peněžitou pokutou od 10.000 do 500.000 Kč.

(1) Kdo se s jinými smlouvá, aby bylo využito mimořádných poměrů vyvolaných neúrodou, živelními pohromami, nemocemi dobytka, obmezením, nebo porušením výroby a dovozu životních potřeb k zdražování a k požadování neoprávněných cen za předměty denní potřeby, budiž soudem potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 3 let a na penězích od 10.000 do 100.000 Kč.

(2) Pachatel bud potrestán pro zločin těžkým žalářem od 1 do 10 let a peněžitou pokutou od 50.000 do 500.000 Kč, byl-li již jednou odsouzen pro přečin nebo zločin, pro předražování, nebo byly-li jeho činem vážně ohroženy veřejné zájmy.

Kdo využívaje mimořádných poměrů činí potraviny nebo krmiva nezpůsobilými k požívání, nebo k výživě domácího zvířectva, nebo je vydává zkáze či poškození nedostatečnými opatřeními k jich udržení a činí je tím méně cennými, aby zmenšil nabídky takových předmětů a vyháněl cenu předmětů nutné denní potřeby do výše, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 3 let a peněžitou pokutou od 1000 do 50.000 Kč.

(1) Kdo předměty denní potřeby nakupuje, neb jejich výrobu a obchod omezuje za tím účelem, aby tím snížil jejich nabídku a vyháněl ceny do výše, kdo s předměty těmi provozuje řetězový obchod, nebo kdo nakupuje předměty denní potřeby jen za účelem docílení spekulačního zisku a kdo při tom jakkoliv pomáhá radou, skutkem, nebo veřejně šířenými na pravdě se nezakládajícími zprávami, bude potrestán pro zločin žalářem od 6 měsíců do 5 let a na penězích pokutou od 5000 do 250.000 Kč.

(2) Byly-li těmito činy ohroženy zájmy veřejné, anebo byly-li spáchány ve velkém rozsahu hromadně a organisovaně (na př. při obchodech bursovních) nebo byl-li již pachatel dříve pro přečin nebo zločin podle tohoto zákona trestán, bud potrestán těžkým žalářem od 1 do 10 let a peněžní pokutou od 50.000 do 500.000 Kč.

Kdo odepře prodej předmětů denní potřeby, které má pro trh, nebo činí prodej ten závislým od koupě jiného zboží kupcem nepožadovaného, potrestán bud pro přečin od 3 měsíců do 1 roku a pokutou od 200 do 20.000 Kč.

(1) Kdo při veřejných dražbách předmětů denní potřeby (jako ovoce, píce na stojato, stlaní, dříví, pronájem pozemků a honiteb a j.) vyhání dražebnou cenu nad skutečnou hodnotu, aby vyhnal tím ceny předmětů denní. potřeby do neoprávněné výše, bude potrestán pro přestupek tuhým vězením od 1 do 3 měsíců a pokutou od 100 do 10.000 Kč.

(2) Byl-li již pachatel pro předražováni trestán nebo provozuje-li vyhánění cen do výše při dražbách řemeslně nebo smlouval-li se s jinými bude potrestán on i jeho spoluvinníci pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do 2 let a peněžní pokutou od 1000 do 10.000 Kč.

(1) Kdo žádá za poskytování úvěru potřebného k výrobě nebo k obchodu s předměty nutné denní potřeby, na opatření surovin a j. výrobních a dopravních prostředků nepřiměřený úrok a poplatky, které nejsou v náležitém poměru k běžnému úroku placenému vkladatelům a tím napomáhá vyhánění cen životních potřeb do výše a přispívá k zdražování, bude potrestán pra přečin tuhým vězením od 3 do 6 měsíců a peněžní pokutou od 10.000 do 100.000 Kč.

(2) V případě, že by tímto trestným činem, zvláště děje-li se hromadně a na základě úmluvy, byly vážně ohroženy zájmy veřejné, buď trestný čin ten stíhán jako zločin a trestán žalářem od 6 měsíců do 10 let a na penězích od 100.000 do 1,000.000 Kč.

(1) Kdo zúmyslně v obchodních nabídkách, závěrečných nebo jiných smluvních listech, v dodávkových listech, v průvodních a nákladních listech na zboží, v účtech, nebo jakýchkoliv jiných obchodních papírech, nebo v zápisech, obchodních knihách udá falešně cenu předmětu denní potřeby a výloh dopravních, nebo jiných vydání s výrobou, dopravou a obchodem jich souvisejících, nebo kdo předstírá okolnosti jiného druhu, aby tím odůvodnil nepřiměřenou cenu jím za předměty ty požadovanou, dopustí se přečinu, který se trestá tuhým vězením od 1 do 6 měsíců a peněžitým trestem ad 1000 do 50.000 Kč.

(2) Byl-li trestný čin spáchán ve velkém rozsahu a k součinnosti na něm sváděny a používány osoby jiné, jsoucí k pachateli v námezdním poměru, nebo jinak od něho odvislé, bude trestný čin potrestán jako zločin žalářem od 6 měsíců do 10 let a peněžitou pokutou od 50.000 do 500.000 Kč.

(3) Kdo by zúmyslně vedl dvojí obchodní knihy za tím účelem, aby zakryl skutečnosti o skutečné ceně zboží, nebo za stejným účelem falšoval ceny v obchodní bilanci v inventuře zboží a pod., dopustí se přečinu, který se trestá tuhým vězením od 6 měsíců do 1 roku a peněžitou pokutou od 5000 do 100.000 Kč.

(4) V případě opakování trestního činu, nebo v případě, že by k němu bylo používáno osob na pachateli existenčně závislých nebo falešným či dvojitým vedením obchodních knih a bilancí byly by poškozeny zájmy veřejné zkrácením na daních a poplatcích, bude pachatel potrestán pro zločin žalářem od jednoho roku do pěti let a peněžitou pokutou až do 500.000 Kč.

(1) Kdo v nějakém tiskopisu bez udání jména nebo firmy, kterou zastupuje nebo s falešným udáním nabízí předměty denní potřeby nebo vybízí k podání nabídek na ně, nebo kdo o takových návěstích činí údaje a uvádí okolnosti, které mohou vzbuditi omyl o osobě nebo o poměrech osoby, jež nabízí zboží nebo vybízí k nabídkám jeho za tím účelem, aby z takovýchto anonymních oznámení pro sebe nebo pro jiné nabyl neoprávněného zisku a vyháněl ceny předmětů denní potřeby do výše, potrestán bude pro přestupek vězením od jednoho do šesti měsíců a pokutou od 500 do 5000 Kč.

(2) Osoby při tom nápomocné, tedy také osoby za vedení tiskopisu, ve kterém takové veřejné návěstí bylo uveřejněno odpovědné, potrestány buďtež pro přestupek vězením od 1 do 6 týdnů a peněžitou pokutou od 1000 do 50.000 Kč.

(3) V případě, že by trestné činy vyznačené v odstavci 7 a 2 páchány byly řemeslně a ve velkém rozsahu, nebo v době mimořádných poměrů, budou potrestány jako zločin žalářem od 6 měsíců do 5 let a na penězích od 5000 do 200.000 Kč.

(1) Kdo má předměty denní potřeby pro trh v zásobě nebo pro jiné je uschovává, je v případě mimořádných poměrů, vyvolaných neúrodou, živelními katastrofami, nemocemi dobytka, zastavením neb porušením výroby a dopravy povinen k veřejnému nebo jenom osobně svědčícímu úřednímu vyzvání ve stanovené lhůtě oznámiti množství a druh zboží, jehož se soupis zásob týče.

(2) Příslušný politický úřad nebo úřad obecní. může kdykoliv zásoby ty prohlédnouti, o správnosti údajů v soupisech se přesvědčiti a zatajené zásoby zjistiti.

(3) Nařízený soupis zásob může se díti bud', jen případ od případu a obmezeně na širším nebo užším správním území neb podle potřeby v pravidelně se opakujících periodách pro celé správní území za účelem evidence zásah a vyšetřeni poměrů zásobovacích.

Kdo neučiní soupisové povinnosti ve stanovené lhůtě zadost, kdo se zdráhá zodpověděti otázky jemu položené, nebo kdo je zodpoví vědomě nesprávně a falešně, bude potrestán, politickým úřadem vězením od jednoho týdne do tří měsíců a peněžitou pokutou ad 200 do 5000 Kč, což však nevylučuje další trestní stíhání a potrestání řádným soudem.

(1) V případě mimořádných poměru; vyvolaných neúrodou, nemocemi dobytka, obmezením nebo přerušením výroby a dovozu, musí státní správa naříditi pro celé správní území nebo pro jednotlivé jejich okrsky nucenou dodávku předmětů denní potřeby těm, kdo je mají pro trh v zásobě nebo kdo jich pro vlastní běžnou potřebu má jí nadbytek.

(2) V případech zvlášť naléhavých (velkých požárů, povodní a podob.), je oprávněn příslušný okresní politický úřad nebo obecní úřad naříditi dodávku potravin, pícnin, baliva a svítiva, oděvů, potahů k obývání způsobilých místností a jiných předmětů denní potřeby nebo služeb k jich opatření potřebných a pro postižené nutných.

(3) Ceny za požadované předměty denní potřeby stanoví okresní politická správa anebo obecní úřad a vyplatí jich peněžitou hodnotu na účet fondu pro úhradu ztrát způsobených živelními pohromami.

(4) Je-li pro některé zboží vyhlášena nejvyšší cena, nemůže býti cena stanovená v náhradu za předměty podle odstavce 5. a 6. požadovaná vyšší. Jestliže důsledkem mimořádných poměrů dosáhli cena na základě požadovacího práva dodaných předmětů nadměrné výše, nebude k ní při vyměřování náhrady za ně přihlíženo.

(5) Proti domněle nedostatečné, správním hřadem vyměřené náhradě lze se odvolati do 8 dnů k příslušnému soudu správnímu, který o náhradě rozhodne; vyslechnuv nestranné znalce, s konečnou platností.

(1) Kdo by odepřel v §u 17 vytčenou dodávkovou povinnost, kdo by ji nesplnil ve lhůtě úřadem předepsané nebo dodal zboží neupotřebitelné, nebo podřadné jakosti, nebo jinak se při tom hleděl na úkor postižených obohatiti, buď. potrestán správním úřadem pro přestupek vězením od 1 dne do 1 měsíce a pokutu od 500 do 5000 Kč.

(2) V případě, že by byly při tom ohroženy zájmy veřejné, bud trestním soudem pro přečin těžkým žalářem od 6 měsíců, 3 let a peněžitou pokutou až do 200.000 Kč.

(1) V mimořádných případech vyznačených příkladem v § 17 a 18, má okresní politický úřad nebo úřad obecní ve svém správním obvodu zabezpečiti zásobování obyvatelstva, jeví-li se toho potřeba zajištěním zásob předmětů denní potřeby, s tím účinkem, že zásoby ty jen s úředním povolením smějí býti do obchodu uvedeny.

(2) Dále stejným opatřením mohou býti výrobci přidrženi k další výrobě předmětu denní potřeby aspoň v rozsahu hospodářsky možném, po případě musí přenechati účelu tomu své provozovací prostředky.

(3) V případě, že by se toho potřeba ukázala, mají příslušný správní úřad pro své úředníky naříditi dočasné obstaraní zásobování obyvatelstva, nebo jeho části prostřednictvím obcí, konsumních družstev noho jiných veřejných organizací a má také vydati předpisy ohledně úpravy spotřeby.

(1) Kdo by proti nařízením úřadů, vydaným podle § 19 odst. 12. až 14. jednal; bude potrestán správním úřadem vězením od jednoho dne do jednoho měsíce a peněžitou okutou od 200 do 5000 Kč.

(2) Kdyby jeho jednáním byly ohroženy zájmy veřejné, dopustí se přečinu, buď potrestán soudem tuhým vězením od 1 měsíce do 3 let a peněžitou pokutou až do 200.000 Kč.

(1) obce jsou povinny při prováděni tohoto zákona spolupůsobiti. K účelu tomu zvolí obecní zastupitelstvo (skládá-li se obec z více; osad, pro každou jednotlivou osadu) tří až pětičlennou dozorčí tržní komisi. V městech, jichž správní obvod skládá se z více okrsků, zvolí se dozorčí tržní komise pro každý okrsek zvláště.

(2) Tržní dozorčí komise vykonávají kontroly na trzích i v obvodech a zjišťují jakékoliv nepřístojnosti při prodeji předmětů denní potřeby. Nejen v obchodu, ale i u výrobce přijímají stížnosti a vyšetřují jich oprávněnost a činí trestní udání proti překročování ustanovení tohoto zákona. Zejména dozírají také nad všeliký pokoutní obchod, zjišťují neoprávněné nakupovače a agenty, dbají o to, aby - jsou-li vyhlášeny - nejvyšší ceny nebyly překročovány, aby zboží bylo cenami označeno, stíhají nepřípustné hromadění nebo zadržování zásob a řetězový obchod, dbalí o to, aby nájemné z pozemku nebo ceny při dražbách nebyly vyháněny do nepřípustné výše, dohlíží k tomu, aby nebyly požadovány přemrštěné ceny, za potahy, povozy a jiné dopravní prostředky, starají se o zajištění dostatečného zásobování užitkovým i palivovým dřívím za přímým i palivovým dřívím za přiměřené ceny, dohlížejí nad bytovou lichvou a pečují o zaopatření bytů nebydlícím atd.

(3) Rozsah působnosti obecních dozorčích komisí ustanoví obecní zastupitelstvo vydáním instrukcí, které musí býti obecním úřadem veřejně vyhlášeno.

(4) Členové obecních dozorčích komisí při výkonu své funkce požívají ochrany zákona jako osoby úřední.

(1) Okresní politické správy (županské úřady) mají občas přezkoušeti tržní řády a žádati za jich doplnění, aby vyhovovaly potřebám obyvatelstva.

(2) Nad tím, aby tržní řády byly dodržovány a aby obecní dozorčí komise řádně povinností své plnily, vedou dozor odborné síly, ustanovené při každé politické správě jako tržní dozorci nad obchodem s potravinami a jinými předměty denní potřeby. Tito dozorčí orgánové jsou povinni dozírati nad cenami i kvalitou zboží, zjišťovati přestupky proti ustanovení tohoto zákona, vésti v evidenci zásobování trhu předměty denní potřeby a zjišťovati jeho nedostatky a poruchu, vésti statistiku cenovou a spotřební atd.

(3) Každý, kdy uvádí předměty denní potřeby na trh, a výrobce, obchodník noho zprostředkovatel je povinen řádně legitimovaným dozorčím orgánům dáti jimi žádaná vysvětlení o svých zásobách, cenách nákupních i prodejních i o všech okolnostech pro jich stanovení a jich oprávněnost důležitých. Za účelem tím. musí jim býti dovolen přístup do obchodních a provozovacích místností, nahlíželi do obchodních knih, papírů a pod.

(4) Kdo dozorčím orkánům odepře volný vstup do obchodních nebo provozovacích místností, kdo odpírá jim nahlédnouti do obchodních dokladů nebo se jim zdráhá dáti žádaná jimi vysvětlení nebo jim dá vysvětlení Nesprávná nebo nepravdivá, bude potrestán politickým úřadem pro přestupek vězením od 14 dnů do 3 měsíců a peněžitou pokutou od 100 do 10.000 Kč.

(5) Kdo někoho svádí k činu, který podle tohoto zákona má býti potrestán politickým úřadem nebo kdo při, spáchání takového činu spolupůsobí k jeho vykonávání napomáhá, nebo jej kryje před potrestáním je podroben stelným trestům jako sám pachatel.

(1) Proti opatřením, učiněným podle tohoto zákona politickým úřadem nebo obcí není přípustno odvolání.

(2) U přestupků, spadajících v obor působnosti politických úřadů, mohou býti ve smyslu min. nař. z 1. března 1915 ř. z. č. 49 trestní opatření vydána bez předchozího řízení.

(3) Trestní činy, které ve smyslu tohoto zákona jsou přikázány k potrestání politickým úřadům; promlčují se do roku ode dne spáchání činu. Politické úřady jsou. povinny trestní řízení, je-li nutné, provésti se vším možným urychlením a o jeho výsledku ihned vyrozuměti obec, v jejímž obvodu trestní čin se stal. Také tresty uložené politickým úřadem bez předchozího řízení, musí býti obecním úřadům, v jejichž obvodu trestný čin byl spáchán, i výkon uloženého trestu oznámeny ve lhůtě 8denní a obce jsou povinny výsledek trestního řízení i výkonu trestu veřejně oznámiti,

(4) Beztrestnost může býti vyslovena jen tehdy, stal-li se trestný čin po prvé a prokázaně bez zlého úmyslu nebo z návodu a z nátlaku zaměstnavatele nebo jiné osoby, od nichž je pachatel existenčně odvislý.

(1) Trestní činy, jichž potrestání podle výslovného ustanovení tohoto zákona nespadá do kompetence politického úřadu, trestá po předchozím řízení příslušný soud okresní.

(2) Okresní soud může bez předchozího řízení uložiti trest soudním příkazem, shledal-li dostatečným trest vězením nejvýše jednoho týdne nebo peněžitou pokutu nejvýše 500 Kč.

(3) Trestného příkazu nelze vyslati, nesouhlasí-li veřejný žalobce s výší trestu, který chce soudce zastíhaný trestný čin uložiti.

(4) Proti trestnímu příkazu lze námitky podati do 3 dnů ode dne doručení u téhož soudu, který jej vydal.

(5) Nebyly-li námitky podány, bude příkaz vykonán. V případě, že byly námitky podány, zavede se řádné soudní řízení.

(1) Soudce okresního soudu rozhoduje jako zástupce příslušného úřadu správního bez přísedících o těch případech, kde řízení je přikázáno správním úřadům.

(2) Z nálezu vyneseného soudcem, jako zástupcem úřadu správního, nemůže býti (odsouzeným i státním zástupcem) podáno odvolání ke sborovému soudu první stolice, jehož odvolací senát rozhoduje s konečnou platností podle ustanovení ve věcech přestupkových.

(1) O řízení ve věcech jiných přestupků, přečinů a zločinů spáchaných ve smyslu tohoto zákona, vylo ministerstvo spravedlnosti podrobné předpisy; přihlížejíc při tom k jednotlivým ustanovením tohoto zákona a k tomu, aby řízení bylo provedeno co nejrychleji aby s výkonem uloženého trestu se neotálelo, aby se trest neminul svým účinkem.

(2) Svědkům, kteří myjí z povinnosti občanské neb na základě jich úředního postavení prokázati spáchání žalovaného trestního činu, bud zaručena naprostá ochrana: V případě, že jde o svědectví zaměstnaného proti žalobci, nebo o svědectví osoby, jinak existenčně na pachateli závislé a obžalovaný z trestního činu nebo pro čin takový odsouzený by pro vydává svědectví osobám proti němu. svědčícím činil jakoukoliv újmu, má poškozený právo žádati na pachateli plnou náhradu škody; kterou tím utrpěl.

(3) Úřední osoby, které by k zakrytí trestního činu pomáhaly nebo o nepotrestání jeho bodle zákona se přičiňovaly a na odkladu výkonu trestu spolupracovaly; soudní znalci, kteří by nedostatečnými a skutečnosti neodpovídajícími posudky, výpočty atd., způsobili na nesprávný úsudek soudu o spáchaném trestním činu, buďtež z povinnosti úřední stíháni a trestáni pro zneužití svého úřadu podle platných zákonných ustanovení.

(1) Mimořádné právo zmírňovací a přeměna trestu buďtež užity jen v případech, kde jedná se o trestné činy malého rozsahu, zejména, když se jich dopustily osoby hospodářsky slabé a existenčně na své živnosti jimi samými obstarávané; výhradně závislé a když trestný čin byl spáchán pod nátlakem hospodářských poměrů od jich vůle nezávislých.

(2) Při vyměřování trestu vězení bud přihlíženo k tomu, aby při jeho výkony nebyla ohrožena hospodářská existence pachatele a jeho rodiny; při výměře trestu peněžitého bud vždy přihlíženo k výši docíleného nezákonného zisku a k celkovému hospodářskému stavu pachatele a jeho rodiny.

(3) Náhradní trest za peněžitou pokutu buď vyměřen zmírněnou sazbou všude tom, kde jde o osoby hospodářsky slabé, na jichž výdělku je existence jich rodin výhradně odvislá.

(1) Pokuty a tresty peněžité, uložené podle tohoto zákona; připadají státu ve prospěch fondu k úhradě výloh spojených s potíráním drahoty a k vydržování dozorčích orgánů. Přebytků fondu toho buď použito k zlepšení výživy chudého obyvatelstva.

(2) Soukromoprávní nároky na náhradu škody na základě odsuzujícího rozsudku mohou poškození uplatniti hned při trestním řízení nebo se mohou náhrady způsobené škody nebo újmy domáhati zvláštní žalobou.

(1) Vedle trestu vězení a peněžité pokuty může soud uznati, že živnostenské oprávnění se ztrácí navždy nebo jen na určitou dobu, je-li o živnost reálnou, že se zapovídá její výkon po dobu soudem v rozsudku vytčenou.

(2) Vedle toho může soud vynésti rozsudek, podle něhož dává se živnost odsouzeného pod úřední dozor na dobu jednoho až tří let.

(3) Ustanovení odstavce 6. a 7. platí také pro případ, že byl odsouzen toliko zřízenec, zástupce nebo jiný orgán v podniku. Peněžitou pokutu jemu uloženou je povinen zaplatiti jeho zaměstnavatel.

(1) Při uložení trestu má soud podle povahy velikosti trestného činu v odsuzujícím nálezu vysloviti propadnutí zisku, spáchaným činem neoprávněně docíleného ve prospěch státu.

(2) Byl-li kdo odsouzen pro přečin nebo pro zločin, zejména když jde o opakování trestných činů podle tohoto zákona spáchaných, může mu soud v rozsudku zakázati pobyt v určitém místě nebo v obvodu bud na čas nebo na vždy. současně může; vysloviti, že dává pachatele pod policejní dozor, jde-li o cizince, může vysloviti vypovězení z území státu.

(3) Kde v tomto zákoně je stanoven trest vězením, nastupuje na území bývalého uherského státu trest uzamčení nebo vězení na místě těžkého žaláře trest žaláře nebo káznice.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

(2) Dnem tím pozbývají platnosti ustanovení cís. nař. z 24: března 1917 říš. zák. čís. 131 a zákona ze dne 17. října 1919 čís. 568 Sb. z. a n., pokud jsou ještě v platnosti.

(3) Vykonati tento zákon ukládá se ministru spravedlnosti a ministru vnitra.

Od roku 1922, kdy v důsledku finanční deflační politiky státní byly mzdy dělnictvu odbourány až na 40% mezd dřívějších, bylo pracujícím vrstvám obyvatelstva slibováno, že snížení mezd bude vyrovnáno úměrným snížením druhotní hladiny.

Prvá i druhá Švehlova vláda měly dokonce ve svém pracovním programu boj za odbourání drahoty. Ale pro slibovaný boj proti drahotě a proti zdražovatelům nebylo podniknuto nic kromě více méně úspěšného jeho maskování opatřeními ve věcech namnoze zcela podřadného řádu. Naopak drahota byla účinně podporována celou daňovou politikou státu, které zdražovatelé používali ku zvýšení svých lichvářských zisků, čímž kupní síla koruny na domácím trhu již deflační politikou stlačená, proti kursu jejímu na zahraničních trzích o celou jednu třetinu stále jest snižována.

Následkem toho velká většina dělnictva žije mnohém hůře než žila před válkou, kdy už při srovnání se životními poměry v jiných průmyslově pokročilých státech, byly poměry dělnictva u nás velmi ubohé.

Dnes podle hodnoty mzdy v 17 pozorovaných státech, stojí Československo až na 94. místě, takže jen cynik může mluviti o Jeho ťuspokojivém blahobytuŤ. Postavení rodin celých desítek tisíc nezaměstnaných dělníků, kteří chtějí pracovati a své rodiny poctivě živiti, je při dnešních drahotních poměrech přímo zoufalé. Hlad, bída, nemoci jsou v jejich bídných příbytcích stálými hostmi, o čemž svědčí vzrůstající úmrtnost v těchto vrstvách, zejména mezi dětmi a mladistvými dělníky. A tato-armáda nezaměstnaných, hladem a bídou do zoufalství zaháněných dělníků, následkem celé hospodářské politiky státu stále roste a ve stelném měřítku snižuje se životní úroveň pracujících tříd do neznámých dříve rozměru.

Stejně jako dělnictvo, trpí neutěšenými hospodářskými poměry i veřejní zaměstnanci. Také jim při radikálním odbourávání jich platů bylo slibováno, že nižší peněžní důchod bude vyrovnán zlepšením cen životních potřeb. Boj pro novou úpravu požitků končí pro velkou většinu státních zaměstnanců přímo žalostně. Nová úprava většiny z nich nepřinese nejmenšího zlepšení jejich již dnes tak neutěšených hospodářských poměrů. Co se některým kategoriím přidá, vezme jim to zase hned zdražovatel jich životních potřeb a stát zaváděním nových a zvyšováním dosavadních daní.

Bída dělnictva a hmotný nedostatek veřejných zaměstnanců jsou vedle daňového útlaku a úvěrové lichvy hlavními příčinami dnešní, namnoze přímo zoufalé hospodářské situace malých živnostníků, poněvadž prosperita jich živností je v prvé řadě závislá od kupní síly dělníků, veřejných zaměstnanců a malých rolníků.

Tito rovněž jsou zatlačováni daňovou politikou státu, všeobecnou hospodářskou krisí a úvěrovou lichvou do těžké krise vlastní, která se má léčiti zase zdražením životních potřeb produktivně pracujícím třídám pomocí cel a zvýšením daní nepřímých, čímž se kupní síla hlavního kádru odběratelů výrobku malých rolníků a živnostníků, odkázaných skoro výhradně na domácí trh, ještě v dalekosáhlejší míře sníží.

Malý a střední rolník nebude míti z této předstírané mu ochrany jeho práce stejně nic, jako neměl nic ze vzestupu ceň zemědělských výrobků, který nastal po částečném překonání deflační krise, z níž se domácí průmysl léčil a léčí snižováním mezd dělnictva a udržováním vysokých cen svých výrobků na domácím trhu pomocí prohibičních cel, tedy také dalším udržováním disparity mezi cenou průmyslových a zemědělských výrobků.

Dr. Brdlík odhaduje ztrátu vzniklou za loňský rok v zemědělství na 3 1/2 miliardy Kč a sám doznáván že domácí konsumenti zemědělských výrobků z této cenové disparity nemají nic, poněvadž celou tu diferenci 3 1/2 miliardy Kč, strčí nedemokraticky do kapsy malý počet, zprostředkovatelů.

Stejně tomu tak bude po zavedení vysokých pevných cel na potraviny a po novém zvýšení nepřímých daní, které již teď zatěžují pracující vrstvy obyvatelstva jedenáctinásobkem proti doby předválečné.

Strany, které tvoří nynější .celení parlamentní většinu slibují sice ústy svých zástupců, že budou učiněna opatření. aby v důsledku zvýšených cel na potraviny cena jich nestoupla. To je, ovšem slib naprosto nesplnitelný. Drahota stoupá již teď v době jednání o cla a účinek jich projeví se v nejméně 20%ním zvýšení všeobecné drahotní hladiny. O to sníží se také reální hodnota mzdy dělníku a rolníků; platu obyčejných zaměstnanců a výdělku drobných živnostníků, kteří všichni musí se domáhati nominelního zvýšení svého peněžního příjmu nejméně o stejné procento, poněvadž naprosto nelze jejich dnešní životní úroveň ještě dále snižovati.

Jde však také o to, aby ti, kdo dosud výhradně těžili z cenové disparity; mezi cenou zemědělských a průmyslových, výrobků a z disparity mezi mzdou a drahotou nepoužili vzestupu druhotní hladiny po zavedení cel k dalšímu svému obohacování a k stupňování svých zisků na úkor pracujících tříd obyvatelstva.

Od nějakých administrativních opatření nelze žádného účinného zásahu proti neoprávněnému zdražování očekávati a to tím méně, že vliv kapitálu, který má největší podíl, na ziscích, docílených neoprávněným zdražováním; ,je rozhodující a pro státní administrativu směrodatný.

Konsumentské vrstvy na základě dosavadních bohatých zkušeností nemají v taková administrativní opatření, která se vymykají jejich kontrole naprosto žádné důvěry.

Opatření proti lichvě na základě ustanovení lichevního zákona; pokud jsou ještě v platnosti, zůstávají jen na papíře.

Činnost lichevních orgánů je sabotován a nejen kapitalistický mi výrobci a obchodníky, ale i úřady správními a soudními, kteří všichni žádají úplnou likvidaci protilichevních opatření na základě dosud platného zákona o trestání válečné lichvy.

Pracující vrstvy nemají pražádného zájmu na..udržování ťplatnostiŤ zákona dobrého jen k tomu, aby se jeho existencí veřejnost klamala, že je před zdražováním životních potřeb chráněn.

Veškeré vrstvy obyvatelstva volají po účinném boji proti zdražovatelům a po konfiskaci lichvářských zisků

Podáváme proto návrh zákona proti zdražování životních potřeb, aby pracující třídy bylý chráněny aspoň před úplným vyhladověním aby z další zkušenosti poznaly do jaké míry dnešní stát je ochoten a schopen chrániti jeho životní zájmy a v jaké míře strany; dosavadní režim udržující, chtějí plniti sliby lidu dané. Návrhu úhradového není třeba. .Ježto provedením zákona nevzniknou nové výlohy.

Po stránce formální navrhujeme, aby předloha byla přikázána k urychlenému projednání výboru ústavněprávnímu a sociálně-politickému.