Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

K § 2 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. připojuje se další ustanovení tohoto znění:

3. Na koks, použitý na výrobu surového železa ve vysokých pecích v tuzemsku stanoví se pevná daňová sazba 50 hal. z 1 q koksu.

V odst. 3 § 3 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. jest vynechati úvodní slova: "při vývozu uhlí do ciziny."

(1) Odst. 1 § 6 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n. se mění a bude zníti takto:

Bylo-li uhlí odevzdáno na důlním podniku provozované koksovně, briketárně nebo jiné provozovně pro další zpracování (zhodnocení) uhlí, platí se daň z uhlí padle volby podnikatele bud z uhlí k tomu použitého, nebo z vyrobeného paliva. Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem průmyslu, obchodu a živností sazbu daně z uhlí při způsobu prvním v rámci úlev §u 2 a při způsobu druhém podle množství uhlí, potřebného zpravidla k výrobě paliva. Ministr financí může však ve stejné dohodě naříditi, aby se daň z uhlí platila z ceny, docílené za vyrobené palivo podle obdoby ustanovení §u 3 a 5 zák.

(2) V odst. 2. téhož paragrafu vypouští se dodatek: "Jinak může ministr financí naříditi, by uhelná daň platila se z vyrobeného paliva."

K § 7 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n., připojují se další ustanovení tohoto znění:

3. Z uhlí tuzemského původu, vyváženého přímo z dolu nebo výrobny (koksárny, briketárny a pod.) do ciziny; vláda se zmocňuje, aby se zřetelem na vývoj poměrů na uhelném trhu toto osvobození odvolala.

Ustanovení §u 8 č. 2 zák. č. 1/1924 Sb. z. a n.. se mění a bude zníti takto:

Osvobození nebo vrácení daně uhelné výrobcům zboží, vyváženého do ciziny, při jehož výrobě tvoří daň z uhlí takovou složku, že jest tím ohrožena soutěživost při vývozu.

Zákon tento nabude účinnosti 1. dne měsíce následujícího po vyhlášení. Ministrům financí, veřejných prací, průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby provedli tento zákon.

V důvodové zprávě, připojené k dosavadnímu zákonu o dani z uhlí z 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, bylo dovozováno, jak nepatrnou složkou je daň z uhlí v nynější sazbě a při nynějších cenách uhlí, bylo zdůrazňováno, že dalším snižováním daně z uhlí nelze již přivoditi podstatné zlevnění zboží, dále bylo v přehledné tabulce vylíčeno, jaký význam měla uhelná dávka v minulých letech (zejm. v roce 1921 a 1922) pro státní rozpočet a s jakými obětmi vláda odhodlávala se postupně ke snižování této daně. Nejen náš uhelný průmysl, ale i téměř všech států trpí již po nějakou dobu z různých všeobecně známých důvodů (snaha všech států zbaviti se dovozu cizího uhlí, budování vodních sil, úsporná opatření ve spotřebě uhlí v průmyslu a v domácím otopu, používání různých pohonných prostředků, např. nafty, benzinu, dynalkolu atd.) odbytovou krisí a usiluje všemožně o podporu státu.

Naši podnikatelé dolů domáhají se již delší dobu osvobození uhlí, vyváženého do ciziny od daně z uhlí dovozujíce, že jen tak bude jim umožněno obstáti v soutěži na světovém trhu uhlí. Za tím účelem, aby náš uhelný průmysl bez vážného ohrožení provozu dolů mohl udržeti svá dosavadní, zejm. však některá zvláště důležitá zahraniční odbytiště, bylo by těmto požadavkům vyhověti a pro uhlí tuzemského původu, vyvážené do ciziny, přiznati osvobození od daně z uhlí; při tom bylo by do zákona pojati zmocnění, aby toto osvobození mohlo býti odvoláno, kdyby toho vyžadoval vývoj poměrů na uhelném trhu (zejména pokud se týče docílených cen za uhlí).

Při této příležitosti přiznávají se dále ve prospěch železářského průmyslu, jakožto jednoho z největších spotřebitelů uhlí, za účelem usnadnění jeho soutěživosti na zahraničním trhu daňové úlevy v tom směru, že se v zásadě osvobozuje od daně z uhlí koks, použitý na výrobu surového železa ve vysokých pecích v rozsahu, který asi průměrně odpovídá vývozu železářských výrobků do ciziny.

Aby však tato úleva, mohla býti administrativně snadno prováděna (tedy bez individuelního zjišťování vývozu a domácí spotřeby tohoto zboží), stanoví se na všechen koks, použitý v tuzemsku na výrobu surového železa ve vysokých pecích, zvláštní pevná daňová částka, jejímž placením bude zapravena daň z uhlí, připadajícího přibližně na spotřebu výrobků železářských v tuzemsku.

Pro ten případ, že by zjišťování potřebné pro placení uhelné daně činilo podle způsobů, naznačených v dosavadním §u 6, odst. 1. zákona z jakéhokoli důvodu nějaké obtíže, bylo přihlížejíc k různosti individuelních provozních poměrů některých podniků pojato do nové stylisace tohoto paragrafu další ustanovení, že ministr financí műže v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem průmyslu, obchodu a živností naříditi, aby se daň z uhlí platila z ceny, docílené za vyrobené palivo podle obdoby ustanovení §§ů 3 a 5 zákona.

Konečně novou stylisací §u 8, č. 2 zákona zjednodušuje se - přihlížejíc k opětovně předneseným požadavkům exportního průmyslu oproti dosavadnímu příliš složitému zjišťování naznačených tam podmínek postup pro vyřizování žádostí, týkajících se osvobození výrobků podniků, vyvážejících zboží do ciziny od daně z uhlí, aby tak mohlo býti lépe vyhověno intencím zmíněného zákonného ustanovení.

Roční výnos daně z uhlí sníží se povolením naznačených úlev asi o 60 milionů Kč.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán výboru rozpočtovému.