| lI. volební období. |
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
K §u 6 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, připojuje se jako další bod odstavec f), který bude zníti takto:
f) Učňové, volontéři, praktikanti
do sedmnácti let v živnostenském podnikání.
Provedením tohoto zákona pověřuje
se ministr sociální péče.
Zaměstnavatel dle §u 162, odst. 2 jest povinen hraditi celé pojistné za zaměstnance i učně, kteří nemají mzdy na penězích (§ 12, odst. 4). Ustanovení toto velmi citelně postihuje živnostenské podnikání a následek toho jevil by se v omezeném přijímáni učňů, čímž trpěly by hlavně rodiny dělnické, které v největším počtu dávají děti k živnostníkům do učení.
Učňové v živnostech pojištěni jsou pro případ nemoci a ve většině případech i proti úrazu, čímž současně zabezpečuje se případná invalidita. Jeví se proto pojištění pro případ invalidity a stáří již od věku 14 let zcela neodůvodněným.
Při projednávání zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n. bylo uznáváno, že zaměstnavatel přijetím učně zavazuje se na delší čas ku značným obětem a starostem, aby svěřený učeň byl řádně vyučen. Vzhledem k těmto okolnostem byly pochybnosti, zda mají býti učňové do tohoto pojištění zahrnuti.
Novelisace tohoto zákona § 6. o povinném pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří jeví se proto nutnou zvláště v době nynější, kdy hospodářská krise na výrobní vrstvy tak těžce doléhá, neboť placení těchto nových premií za učně bylo by zvýšeným tíživým břemenem pro zaměstnavatele, kteří trpí nezaměstnaností zaviněnou velkovýrobou a daňová a jiná břemena znemožňují živnostenské podnikání vůbec.
Poněvadž předloha tato státu žádná břemena neukládá, není třeba navrhovati zvláštní krytí.
Návrh tento budiž přikázán výboru
sociálně-politickému k nejrychlejšímu
projednání.