| lI. volební období. |
Die Gefertigten stellen den Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik
hat folgendes Gesetz beschlossen:
Der § 3 des Gesetzes vom 31. März 1925, Slg. d. G. u. V Nr. 61, erhält folgenden Wortlaut:
ťFür die Zeit, während welcher
der Arbeitnehmer infolge der Waffenübungen an der Erfüllung
seiner Dienstverpflichtungen behindert ist, gebührt ihm ein
Entgeld einschließlich der sonstigen Nebenbezüge wie
Naturalbezüge in dem Ausmaße der Bestimmungen ev. Kollektivverträge
oder der Bestimmungen besonderer Gesetze, zu welchen auch der
§ 1154 a. b. G. B. gerechnet wird.Ť
Nach vorliegenden Entscheidungen einzelner Gerichte, wie des Obersten Gerichtshofes, besaß ein Arbeitnehmer, welcher zur Waffenübung einrückte, Anspruch auf ein Entgeld in der Höhe von 48 Stundenlöhnen im Sinne des § 1154 a. b. G. B. Ein solcher Anspruch war auch in den meisten Kollektivverträgen, welche zwischen den Organisationen der Arbeiter und der Unternehmer einvernehmlich vereinbart waren, festgelegt. Nach dem Erscheinen des Gesetzes vom 31. März 1925, Slg. Nr. 61, verweigerten die Unternehmer, das Entgeld für Waffenübungen zu zahlen. Sie beriefen sich hiebei auf den § 3 des zitierten Gesetzes. Nach dem Inkrafttreten dieses Gesetzes abgeschlossene Kollektivverträge aberkannten dann den Anspruch auf Entgeld in Anziehung der Gesetze vom 16. Jänner 1910, R. G. Bl. Nr. 20, vom 13. Jänner 1914, R. G. Bl. Nr. 9, vom 31. Jänner 1922, Slg. Nr. 34 grundsätzlich. Demgegenüber muß bemerkt werden, daß das Entgeld nach § 1154 a. b. G. B. nicht als Entlohnung für die Dauer der Waffenübung angesehen werden darf. Das geht schon aus dem Grunde hervor, daß die Waffenübung in den weitaus meisten Fällen von längerer Dauer ist als jene Zeit, für welche der zur Waffenübung eingerückte Arbeitnehmer im Sinne des § 1154 a. b. G. B. materiell geschützt ist. Wenn schon das Gesetz vom 31. März 1925, Slg. Nr. 61, dem Zwecke dient, den zur Waffenübung einberufenen Arbeiter zu schützen, gehört zu seinen Aufgaben auch der beantragte begrenzte materielle Schutz. Um denselben eindeutig gesetzlich festzulegen, beantragen die Unterzeichneten die vorgeschlagene Abänderung des § 3.
In formaler Beziehung wird die Zuweisung des
Antrages an den sozialpolitischen Ausschuß des Abgeordnetenhauses
beantragt.
|
lI. volební období. | ||
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 3 zákona ze dne 31. března 1925, c. 61 Sb.
z. a n. zní takto: ťZa dobu, po kterou zaměstnanec
pro cvičení ve zbrani nemůže vykonávati
svých pracovních povinností, přísluší
mu plat počítajíc v to i jiné vedlejší
požitky, jako požitky naturální, podle
ustanovení eventuálních kolektivních
smluv nebo ustanovení zvláštních zákonů,
mezi něž se počítá také
§ 1150 v. o. z.Ť
Podle rozhodnutí jednotlivých soudů, jako nejvyššího soudu, měl zaměstnanec který nastoupil k vojenskému cvičení ve zbrani, podle §u 1154 v. o. z. nárok na plat ve výši mzdy za 48 hodin. Takovýto nárok byl také ustanoven ve většině kolektivních smluv, které byly sjednávány v dohodě mezi organisacemi dělníků a zaměstnavatelů. Po vydání zákona ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb. z. a n. zaměstnavatelé odpírali platiti plat za cvičení ve zbrani. Dovolávali se při tom §u 3 uvedeného zákona. Kolektivní smlouvy, uzavřené po nabytí účinnosti tohoto zákona, odepřely pak zásadné nárok na plat dovolávajíce se zákonů ze dne 16. ledna 1910, č. 20 ř. z.. ze dne 13. ledna 1913, č. 9 ř. z., ze dne 31. ledna 1922, č. 34 Sb. z. a n. Naproti tomu dlužno poznamenati, že plat podle §u 1154 v. o. z. nelze považovati za odměnu za dobu cvičení ve zbrani. To vysvítá již z toho, že cvičení ve zbrani ve velké většině případů trvá déle než doba, po kterou jest podle §u 1154 v. o. z. hmotné chráněn zaměstnanec, který nastoupil ke cvičení ve zbrani. Je li již účelem zákona ze dne 31 března 1925, č. 61 Sb. z. a. n. chrániti dělníky povolané ke cvičení ve zbrani, patří také k jeho úkolům navrhovaná omezená hmotná ochrana. Podepsaní, aby tuto ochranu jasné ustanovili zákonem, navrhují tuto změnu §u 3.
Po stránce formální navrhujeme aby tento
návrh byl přikázán sociálně-politickému
výboru poslanecké sněmovny.