Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zboží čís. 75, 79, 81, 82, 86, 88, 89, 90 (vyjma zboží vyclívané podle 3 a 4. poznámky), 91 b), 106, 115, 117 121 122, 131, 132, 23.7 b), 294, 280, 293, 467, 553, 554, 567 a 604 g) vyclívá se podle čisté váhy, při čemž váha bezprostředního obalu kapalin patří k čisté váze; zboží ostatních sazebních čísel jmenovaných v čl. I. a II. tohoto zákona vyclívá se podle hrubé váhy.

Cenou zboží podle tohoto zákona jest částka rovnající se součtu obecné nabývací hodnoty zboží v místě výroby a všech výloh (za obal, dopravu, pojistné, obstarávání atd.) vzniklých do okamžiku, kdy zboží přestoupilo celní hranici.

Aby tak jako u ostatních sazebních čísel zůstala i u sazeb stanovených ve článku II. zachována možnost přizpůsobiti celní ochranu mimořádným změnám hospodářských poměrů zmocňuje se vláda, aby v případě takových změn zavedla k těmto sazbám přiměřený příplatek.

Celní sazby těchto sazebních čísel nemohou smlouvami býti sníženy pod výměru dole uvedenou.

Na tato sazební čísla nevztahuje se ustanovení § 3 zákona ze dne 20. února 1919, čís. 97 Sb. z. a n. Toliko celní sazba na krmný ječmen, dovážený ke krmným účelům, může býti nařízením snížena až na 8 Kč.

V případě mimořádné nouze jest však vláda zmocněna, dočasně, vždy však nejdéle na dobu půl roku, zrušiti nebo přiměřeně snížiti cla z obilí, mlýnských výrobků, dobytka a tuků pro všechny nebo jednotlivé druhy vyjmenovaného zboží na celé hranici nebo některých jejích částech, stanovíc podmínky dozorčí a omezení bránící zneužití tohoto opatření.

Vláda se zmocňuje, aby zvláštním nařízením upravila systém dovozních listů na obilí (mimo ječmen a slad), luštěniny a rýži dle těchto zásad:

1. Při vývozu žita, ovsa, pšenice, souržice, špaldy a luštěnin z volného oběhu v celním území do celní ciziny, činí-li vývozní zásilka nejméně 50 q jednoho a téhož druhu zboží, vydá se vývozci na jeho návrh dovozní list, který jeho majitele opravňuje dovézti beze cla během určité lhůty, stanovené nařízením, a to nejdéle na devět měsíců, určité množství některého ze jmenovaného zboží nebo též kukuřice a rýže, odpovídající celní hodnotě dovozního listu.

2. Mlýnům vydávají se na jejich návrh při vývozu mouky a mlýnských výrobků čís. 33, vyrobených v jejich domácích závodech, činí-li vývozní zásilka nejméně 50 q jednoho a téhož druhu zboží, dovozní listy na bezcelný dovoz, přiměřeného množství zboží připuštěného k dovozu dle odstavce 1. a prosa. Surovinná hodnota pro mouku a mlýnské výrobky stanoví se nařízením

3. Celní hodnota dovozního listu jest určena množstvím vyvezeného zboží nebo jeho surovinné hodnoty a nejnižší celní sazbou, platnou na příslušný druh obilí nebo luštěnin.

4. Celní projednání zboží ve styku na dovozní listy může se státi toliko u celních úřadů k tomu zmocněných.

5. Opatření toto budiž provedeno s účinností od 1. srpna 1926.

Zmocnění dané vládě § 1 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou, prodloužené § 1 zákona ze dne 12. října 1925, č. 215 Sb. z. a n., rozšiřuje se na obchodní smlouvy, sjednané s cizími státy v době od 1. července 1926 až do dne, kterého nabude účinnosti nový celní sazebník, pokud se v těchto obchodních smlouvách poskytují cizím státům za přiměřené vzájemné výhody též úlevy z cel platného autonomního celního sazebníku. O smlouvách takto uvedených v platnost platí ustanovení § 2 zák. ze dne 22. prosince 1924, čís. 305 Sb. z. a n.

Jestliže zboží dovážené z některého státu do Československé republiky v důsledku zvláštních veřejných i jiných opatření, jako poskytováním vývozních nebo jiných výhod, zavedením delší pracovní doby nebo jiných nepříznivějších sociálních podmínek pracovních a pod. nebo v důsledku znehodnocení měny ohrožuje domácí výrobu mimořádnou soutěží, buďtež k nezbytné ochraně domácí výroby učiněna vhodná opatření, zejména stanovením zvláštního cla nebo přirážky ke clu nebo omezením dovozu. Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda poradní sbor, do kterého navrhuje po 2 členech ministr financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Zákon tento nabývá účinnosti pátým dnem po vyhlášeni.

Zároveň zrušují se ustanovení čl. III. a čl. VIII. zákona ze dne 13. února 1906, čís. 20 ř. z., jakož i zákonného článku LIII/1907 o celním sazebníku.

Provésti tento zákon ukládá se ministru financí v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Otázku zemědělských cel jest možno posuzovati s různých hledisk, zejména především s hlediska zájmů domácího zemědělství; dále se stanoviska celého národního hospodářství rovněž s hlediska konsumentstva a konečně se stanoviska naší obchodní politiky. Vedle těchto úvah, odnášejících se k zásadní otázce hospodářské nutnosti a účelnosti zemědělských cel, jest dále důležita otázka výše celní ochrany zemědělské jakož i způsob vyřešení zemědělských cel.

S hlediska naší obchodní politiky jest především možno konstatovati, že obchodní politika ta ve svém vývoji prodělává několik stadií. Po světové válce udržoval náš stát stejně jako státy jiné, zejména státy sousední, systém úplného regulování zahraničního obchodu, prováděného povolovacím řízením na dovoz i vývoz, při čemž byly uplatňovány zásady merkantelistické, aby podporován byl vývoz hotových výrobků a dovoz brzděn a připouštěn dle možnosti jen u surovin a nezbytných předmětů. Při změněných poměrech státně-politických ve střední Evropě byla hledána nová orientace pro příští úpravu poměrů hospodářských k státům cizím. Bylo přikročeno též k úpravě celního tarifu pomocí koeficientů se zřetelem na stav naší valuty, kterážto úprava byla však provedena úplně toliko pro průmysl.

V roce 1923 nastává přechod od tohoto systému k období obchodních smluv, které zahájeno bylo obchodní smlouvou s Francií, načež následovala smlouva s Italií, Rakouskem a j. Postupně s touto smluvní úpravou našich obchodních styků s cizinou, která se děje na základě zásady poskytování nejvyšších výhod, bylo odbouráváno též povolovací řízení v zahraničním obchodu. Na odstraňování všech omezení tohoto druhu v zahraničním obchodě bylo naléháno též na celé řadě mezinárodních hospodářských konferencí evropských států a také skutečně skoro všechny státy evropské povolovací řízení zrušily a zavedly úplnou volnost zahraničního obchodu, spoléhajíce toliko na soustavu ochranných cel.

Tento vývoj naší obchodní politiky postupoval rychleji toliko u průmyslu, kterému záhy byla zjednána úplná celní ochrana a volnost v zahraničním obchodě, kdežto pro domácí zemědělství z různých předsudků a nedorozumění zűstávají nutná opatření obchodně-politická až dosud nevyřešena. Tak především celní ochrana pro zemědělství byla dosud vyřešena měrou zcela nedostatečnou, dovoz zemědělských výrobků byl liberálně povolován, smluvní dovozní kontingenty pro různé zemědělské výrobky byly bezdůvodně překročovány, naproti tomu však vývoz zemědělských výrobků byl zakazován nebo brzděn, a to i u odvětví přebytkových. Toto zanedbání zemědělských zájmů působilo nejen těžké škody domácímu zemědělství, ale i všeliké obtíže naší obchodní politice, zejména při sjednávání obchodních smluv se zemědělskými státy, takže nikoliv v poslední řadě trpěl tím i náš průmysl. Pronikalo správné poznání, že náš provisorní celní tarif bez cel zemědělských není spolehlivou základnou pra sjednávání obchodních smluv, a mimoto stále stoupající dovoz zemědělských výrobků utvářil se nepříznivě v naší obchodní bilanci.

Ze statistiky zahraničního obchodu za r. 1925 možno uvésti tato pozoruhodná data:

Z toho jest zřejmo, že v zemědělských položkách jest naše obchodní bilance pasivní obnosem Kč 3413,2 mil., což jest obnos velmi povážlivý. Tato pasivita se sice zmenšuje, připočteme-li k tomu hlavní výrobky hospodářského průmyslu a dřiví:

Připočteme-li tyto položky k položkám zpředu uvedeným, jeví se nám tento obraz:

Tato přibližná, rovnováha jest udržována výrobky hospodářského průmyslu ze zemědělských surovin, jejichž značný vývoz jest do jisté míry korektivem veliké pasivity v oboru zemědělských výrobků vlastních. výšením celní ochrany pro zemědělské výrobky umožní se další zintensivnění a zvelebení naší výroby zemědělské, zmenší se dovoz zemědělských výrobků z ciziny, uvolněním vývozu zemědělských výrobků stupňuje se náš export a takto všestranně přispěje se ku posílení aktivity naší obchodní bilance. Po vyřešení zemědělských cel bude nutno odstraniti povolovací řízení, všechny zákazy vývozu a dovozu, a vůči našemu zahraničnímu obchodu úplnou volnost. Potřebujeme silné aktivum naší obchodní bilance, abychom posílili též aktivum naší bilance platební.

S hlediska zemědělského jest nutno vyzvednouti jako nejvážnější důvod pro celní ochranu zemědělskou vyšší výrobní náklady, podnikané pro udržení zvýšené intensity zemědělského podnikání v zájmu zabezpečení výživy obyvatelstva. Mají tudíž zemědělská cla v našem státě charakter cel vyrovnávacích, poskytovaných naší kvalitní výrobě domácí oproti cizímu extensivnímu zemědělství. Nelze též přehlížeti, že v některých směrech jsou zvýšené výrobní náklady domácího zemědělství důsledkem hospodářské, daňové a sociální politiky státu a proto jest zajisté též úkolem státu napomáhati ku zjednání přiměřené ochrany v zájmu udržení rentability domácí výroby. V této souvislosti jeví se přiměřená celní ochrana zemědělská též ochranou a zabezpečením hospodářského, sociálního a kulturního pokroku na našem venkově.

Má-li obchodní politika určitého státu upravovati jeho hospodářské vztahy ke státům cizím, nemůže přehlížeti také vývoj a prostředky obchodní politiky těchto cizích států. A tu nutno vyzvednouti ten fakt, že všechny státy sousední v posledních letech uznaly a provedly celní ochranu pro své zemědělství a to v míře mnohonásobně větší, než jak dosud jsou vyřešena zemědělská cla v našem státě, jak zřejmo následujícího porovnání našich cel na hlavní zemědělské výrobky se cly v Německu a Maďarsku, tedy s jedním státem převážně průmyslovým a s druhým státem převážně zemědělským, v našem bezprostředním sousedství:

Z výkazu toho jest zřejmo, že zemědělská cla v Německu a Maďarsku jsou značně vyšší než v našem státě, dokonce u některých položek 5kráte až 10kráte vyšší. Německo zavedlo vedle cel obilních též dovozní listy na obilí a mouku a projektuje obchodní společnost se státním úvěrem 30 milionů Mk. zl. (240 milionů Kč) pro udržování ceny žita a podle potřeby též pšenice, na které mají bráti účast vedle zemědělců též jiní interesenti ve výši 25%, a sice mlynáři, obchodníci a konsumentská družstva. Dosti značná cla zemědělská zavedla též Jugoslavie (pšenice a žito má minimální clo Kč 33 - a mouka Kč 66 -), dále Polsko a v poslední době projednává se zvýšeni zemědělských cel též v Rakousku.

Za takovéto situace poukazují kruhy zemědělské na to; že do našeho státu, vykazujícího v celé střední Evropě nejnižší cla zemědělská, soustřeďuje se příval přebytků zemědělských výrobků z ostatních států s extensivním hospodařením, což jest na škodu nejen našemu zemědělství, ale i obchodní bilanci. Jelikož také vývoz zemědělských výrobků byl dosud zakazován a brzděn, pracovala domácí spekulace na stlačováni cen u některých zemědělských výrobků hluboko poť ceny světové. Zejména ceny obilí v letošním hospodářském období pohybovaly se u nás hluboko pod cenami na amerických bursách. Nedostatečnost našich zemědělských cel projevila se v letošním období zejména oproti systému dovozních listů na obilí a mouku v Německu a oproti importu zemědělských výrobků z Polska, kterýžto dovoz utvářel se silně konkurenčně pod vlivem mimořádného poklesu tamní valuty. Nedostatečnosti celní ochrany našeho zemědělství využitkovaly některé státy také vybíráním vývozních cel neb poplatků, které dosahovaly často značných obnosů a do dnešní doby jsou udržovány ještě v Rumunsku ve výši, která u většiny výrobků přesahuje naše cla dovozní. Největších škod pod přívalem cizí konkurence utrpělo naše dobytkářství, na kterém jsou interesovány právě kruhy malých a středních zemědělců, poněvadž vedle poklesu cen projevila se též krise odbytová a nastalo hrozivé zavlékání nakažlivých chorob. Tento cizí dovoz jest škodlivý též s hlediska národohospodářského, poněvadž jak u dobytka hovězího, tak i vepřového máme po provedení pozemkové reformy příznivé předpoklady pro zajištění soběstačnosti.

Všechny tyto nepříznivé zjevy v našem zahraničním obchodě zemědělskými výrobky způsobily vážné důsledky pro domácí výrobu zemědělskou. Ceny zemědělských výrobků byly stlačovány pod výrobní náklady a odbyt těchto výrobků i při nízkých cenách značně vázl, takže domácí zemědělství utrpělo značných ztrát. Poměrná indexní čísla zemědělských výrobků a výrobních prostředků u zemědělců v závodech velikostní skupiny 5.20 ha zemědělské půdy v Čechách vykazují tento stav:

Z výkazu toho vyplývá, že vydání zemědělská převyšují celkovou tržbu u řepařů asi o 20% a u ostatních skupin asi o 30%, takže v tomto měřítku možno přibližně odhadovati ztráty domácího zemědělství v letošním hospodářském období. Krise domácího zemědělství doléhá nejhůře právě na nejslabší vrstvy zemědělců na našem venkově, tudíž především na malozemědělce a zejména všeobecně na rolnický lid v horských oblastech.

Domácí zemědělství svou funkcí výrobní i nákupní představuje tak důležitého činitele v našem národním hospodářství, že krise zemědělská nezůstala bez nepříznivých účinků i pro ostatní vrstvy obyvatelstva. Zejména kupní síla našich zemědělců byla značně stlačena a důsledek toho projevil se znatelně i u ostatních výrobních od větví, živností, obchodu, průmyslu, čímž utrpěla též jejich zaměstnanost.

Vždyť i náš exportní průmysl má zájem v první řadě na domácím trhu, na kterém naši zemědělci se svými potřebami hospodářskými a domácnostními představuji nejdůležitějšího činitele. Poznáni této hospodářské souvislosti proniklo již ve všech vrstvách obyvatelstva dokladem toho jest přítomná doba, kdy na všech stranách uznává se těžká situace našeho zemědělství a potřeba jeho celní ochrany.

Stejně důležité jako předcházející úvahy pro posouzení zemědělce jest také hledisko konsumentské. A tu nutno především zdůrazniti, že navrhovaná vyrovnávací cla zemědělská nebudou míti žádného obávaného účinku zdražujícího poněvadž dle prokázaných zkušeností budou se většinou přesunovati na cizí import. Nějaké zneužití zemědělských cel na domácím trhu jest vyloučeno, poněvadž tento, trh při jeho velikém rozsahu a űplné roztříštěnosti nabídky nemůže býti ovládán monopolově, nýbrž vyvíjí se při rozvětvené volné konkurenci na základě volné nabídky a poptávky, namnoze pod vlivem trhu světového. Naproti tomu náš konsum trpí jinými nedostatky, vyplývajícími namnoze z neustálenosti hospodářských a tržních poměrů, zejména jest přímo nerozumné favorisování drahých výrobků cizích oproti levným domácím, jak se to projevuje u mouky, ovoce a j.

Po stabilisování naší valuty ustalují se též naše poměry výrobní a spotřební a jest zajisté příznivým zjevem, že index životních nákladů pohybuje se na paritě valutové. Při porovnávání těchto indexů ve zlatě se státy jinými jeví se v posledním období tento poměr: Československo 102, čili parita předválečná, ježto jinde jsou indexy daleko vyšší: v Anglii 176, v Německu 140, v Italii 135, ve Švýcarsku 160 a ve Sp. Státech Amerických 180.

Při řešení otázky výše celní ochrany zemědělské, uplatňují se různé zásady a konečné rozhodnutí jest velmi důležité, poněvadž dnes, kdy jest již všeobecně uznávána potřeba trvalé a spravedlivé ochrany domácího zemědělství, soustřeďuje se diskuse veřejná toliko na otázku potřebné míry této ochrany. S hlediska rovnocennosti a rovnoprávnosti domácího zemědělství s průmyslem v oboru hospodářské politiky vůbec kterážto zásada byla akcentována též ve vládním programu koaliční vlády v roce 1922, přednášejí kruhy zemědělské požadavek, aby celní ochrana zemědělská byla vyřešena na podkladě úplné parity s celní ochranou průmyslovou. Se zřetelem na žádoucí postupný vývoj takovýchto důležitých úprav hospodářských bylo pro přechod k tomu navrhováno vyřešení cel dle parity předválečné, tudíž na podkladě předválečných sazeb s celním koeficientem 6. Politicky byla tato zásadu uznána roku loňského v tehdejší vládě koaliční a legislativně byla tehdy vyřešena obnovením zemědělských cel na této basi ve čl. I. vládního nařízení ze dne 4. června 1925 č. 111. Sb. z. a n. Jelikož účinnost některých obnovených cel byla přechodně článkem II. suspendována a mimo to cla na obilí a mouku byla vyřešena přechodně systémem cel pohyblivých, který se úplně neosvědčil, byl formulován požadavek, aby tento článek II. byl zrušen a tak zjednána plná účinnost zemědělským clům, obnoveným na paritu předválečnou ve čl. I. Tuto programovou zásadu obsahoval návrh senátora Donáta a druhů, který byl schválen většinou senátu dne 19. května t. r. Stejný obsah má prvý návrh poslamce Mašaty a druhů podaný poslanecké sněmovně dne 6. května t. r., který je současně předmětem projednávání sněmovního.

Jelikož tento návrh poslance Mašaty a druhů obsahuje toliko všeobecnou zásadu o obnovení zemědělských cel a vyzývá vládu, aby ji provedla vládním nařízením, naproti tomu však objevila se účelnost toho, aby otázka zemědělských cel a ostatní otázky obchodně-politické s tím související byly řešeny zákonem, obsahuje druhý návrh poslance Mašaty a druh: návrh zákona o podrobné úpravě celních sazeb a dalších změnách a doplňcích k našemu celnímu sazebníku. Nová osnova zákona o zemědělských clech obsahuje účelné kompromisní řešení, při kterém byl brán zřetel na všechny súčastněné zájmy, jednak na potřebu nutné ochrany nejdůležitějších odvětví zemědělské výroby, při čemž byla věnována plná pozornost krajinám nížinovým, obilnářským i horským a zejména též Slovensku a Podkarpatské Rusi, jednak na zájmy spotřebitelů, aby nebyla nepříznivě dotčena životní míra všech vrstev spotřebitelů této střední cestě bylo hledáno řešení zejména při nejdůležitějších potravinách, jako u mouky, masa, tuků, zeleniny a jin.

Úprava cel jest provedena tím způsobem, že ve čl. I. jsou uvedeny vyšší všeobecné sazby celní, které jsou jen prostředkem smluvně-kompensačním, kdežto efektivní cla, podstatně nižší, jsou uvedena ve či. II. Článek V. obsahuje minimální cla, která nesmějí býti,.snížena v obchodních smlouvách. Nejdůležitější položku představuje mouka a tu právě se očekává, že při značné diferenci cen drahé mouky cizí a levnější mouky domácí, kterážto diference obnáší často 30-50 Kč u 1 q, navrhované clo Kč 70,- za 1 q nezpůsobí žádného zdražení chleba a pečiva v drobném, prodeji, naopak přispěje spíše ku většímu dovozu pšenice na místa cizí drané mouky, poslouží většímu zaměstnaní domácích mlýnů a povede ku většímu konsumu levnější mouky domácí. Z toho důvodu také clo na pšenici, u které vykazujeme určitý schodek, stanoví se sazbou nejnižší ze všech druhů obilí, ačkoliv do budoucnosti bude důležitým úkolem napomáhati též obchodně-politicky ku pronikavému stupňování této produkce. U dalších obilovin, žita, ovsa a ječmene, jedná se spíše o cla vyrovnávací oproti cizině, poněvadž u těchto plodin vykazujeme zpravidla soběstačnost a často i přebytky, zejména u ječmene velmi značné, a z toho důvodu ceny na domácím trhu vyvíjejí se zpravidla dle uplatňující se konkurence světového trhu. Clo na rýži zůstává na výši, která jest minimální a zůstává značně pod celní sazbou, vázanou v obchodní smlouvě s Italií. Cla na dobytek a zvířecí výrobky mají velikou důležitost, poněvadž chrání nejdůležitější odvětví výroby zemědělské, na kterém jsou interesovány právě nejširší vrstvy středních a malých zemědělců, přes to však sazby celní, navrhované v této osnově zákona, jsou zcela minimální. Zejména u dobytka vepřového ponechává se v zájmu uzenářského průmyslu a exportu uzenářského zboží nižší sazba celní u kusů ve váze od 50-80 kg na dobu 3 roků, poněvadž se s určitostí očekává, že zejména po provedení pozemkové reformy toto odvětví chovu značně se povznese. Nižší sazbou celní jest pamatováno též na těžké kusy přes 120 kg, poněvadž jejich dovoz slouží ku získání tuku. Ve skupině tuků bylo provedeno odstupňování celních sazeb dle všech momentů v úvahu přicházejících, sice dle kvality, cen, používání v lidovém konsumu a odvislosti od dovozu z ciziny, takže nižší clo se navrhuje zejména pro vepřové sádlo a margarin, pro jehož výrobu se ponechává bezcelnost všech pomocných surovin, takže nesmi se projeviti žádné zdražení tohoto zboží. Clo na maso jest upraveno dle průměrné relace cel na dobytek, že byl brán náležitý ohled na nejdůležitější lidové potřeby, jest dokladem ta okolnost, že právě v současně době projednává Rakousko zvláštní clo na mléko (21 Kč za 100 kg), na chléb a na palivové dříví, kteréžto předměty zůstávají v našem státě beze cla.

Jinak všechna ostatní cla zemědělská byla řešena tak, aby aspoň s částečnou úměrností zapadla do rámce celého systému našeho provisorního celního tarifu, přičemž u celé řady předmětů s ohledem na zájmy spotřebitelů zavádějí se cla nižší nebo udržuje se úplná bezcelnost.

Vedle úpravy zemědělských cel obsahuje osnova zákona vyřešení též některých cel průmyslových, pokud toho objevuje se potřeba s hlediska současného hospodářského vývoje. Tak zejména zavádí se nové clo na umělé hedvábí, vápno, superfosfáty, dusíkaté vápno a j., kterážto odvětví jsou v jiných státech rovněž chráněna clem. Také dosavadní ustanovení zákona o cle na automobily a automobilové motory ze dne 12. srpna 1921, č. 351 Sb. z. a n., pozbudou účinnosti a osnova zákona převádí dosavadní clo ad valorem na clo dle váhy, při čemž na traktory a motorové pluhy zavádějí se celní sazby částečně snížené oproti dřívějšímu stavu.

Osnova zákona upravuje dále některé důležité otázky obchodné-politické, jak se toho pociťuje potřeba v zájmu dalšího rozvoje našeho zahraničního obchodu. Ve článku Il. se dává zmocnění vládě, aby suspendovala platnost nižších celních sazeb, v tomto článku uvedených, oproti státům, které nás diferencují. Ve čl. III. upravuje se vyclívání zboží podle čisté a hrubé váhy. Ve čl. IV. zmocňuje se vláda, aby při mimořádných změnách hospodářských poměrů upravila přiměřeně též celní ochranu dle analogického ustanovení čl. II. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n.

Ve čl. V. zmocňuje se vláda, aby v případě mimořádné nouze mohla cla na důležité potraviny dočasně zrušiti nebo snížiti, a to bud pro celé území státní anebo pro určitou část hranic. Ve čl. VI. upravuje se systém dovozních listů na obilí a mlýnské výrobky, od kterého se očekávají cenné prospěchy pro konsum, mlynářský průmysl, zemědělství i obchod se zřetelem na teritoriální rozlohu našeho státu a. odlehlost produkčních oblastí od oblastí konsumentských, při čemž přichází v úvahu především Slovensko a Podkarpatská Rus.

Ve čl. VII. dává se vládě zmocnění k zavírání obchodních smluv až do vydání nového definitivního autonomního tarifu celního. Důležitou jest též klausule ve čl. VIII. o mimořádné soutěži, která se projevuje z cizích států, a vládě klade se za úkol zjednávati domácí výrobě úplnou ochranu proti

všem mimořádným a spekulačně založeným konkurenčním vlivům.

Obnovení zemědělských cel pokládá se právem za nejdůležitější úkol naší hospodářské politiky v současné době a v souvislosti s tím jest třeba vyřešiti další obchodně-politické otázky pro obor našeho zemědělství v cestě administrativní tak, aby zemědělství bylo postaveno na roveň průmyslu. S důvěrou se očekává, že vliv zemědělských cel na náš hospodářský život bude příznivý a přispěje k povznesení našeho zemědělství a k posílení celého národního hospodářství.

Zemědělský výbor doporučuje poslanecké sněmovně, aby návrh poslance Mašaty a druhů na vydání zákona o změně celního sazebníku schválila ve znění, uvedeném v této zprávě. Vyřízením tohoto návrhu jsou spoluvyřízeny iniciativní návrhy čísl. tisku: 115, 119, 259 a dále petice č. 103, 131, 201 a 202.

Zároveň se doporučuje schválení následující resoluce I. až V.

Se zřetelem k tomu, že se domácímu lnářství a pěstění konopí neposkytuje žádná celní ochrana s ohledem na zájmy průmyslu a spotřebitelů, vyzývá se vláda, aby pečovala o udržení této produkce a za tím účelem provedla zejména tato opatření:

1. Ku zajištění odbytu domácího lnu a konopí, budiž postaráno a přesné provádění § 33 vládního nařízení ze dne 17. prosince 1920, č. 667 Sb. z. a n., o zadávacím řadu pro veřejné dodávky.

Povinnost používati k dodávce lnu a konopí domácího původu v tuzemsku zpracovaného budiž ukládána nejen při dodávkách státních, ale i při dodávkách jiných veřejných úřadů, ústavů a korporací, a budiž za tím účelem postaráno o náležitou kontrolu.

2. Pro soustavnou podporu vlastního pěstění, jakož i tírenského zpracování domácího lnu a konopí buďtež poskytnuty ministerstvem zemědělství potřebné finanční prostředky.

3. Pro usnadnění dopravy domácího l u a konopí z oblastí produkčních ku vzdáleným průmyslovým a živnostenským závodům buďtež poskytnuty přiměřené slevy na tarifech železničních.

Poneváč pestovanie vína v našom štáte predstavuje velmi intenzívné a nákladné odvetvie poľnohospodárstva, ktoré má priaznivé predpoklady pre ďalšie rozšírenie

v záujme úhrady domácej potreby a poneváč produkcia táto je vystavená silnej konkurencii z cudziny, preto ukladá sa vláde:

1. aby zjednala domácemu vinohradníctvu úplnú ochranu proti takejto cudzej konkurencii a za tým účelom bolo udržované vedľa primerane colnej ochrany isté obmedzenia dovozu vína.

2. Ďalej sa žiada zmiernenie daňového zaťaženia, zvlášte zrušenie dane páskovej a zavedenia primeranej dane obratovej z dovozu.

Vláda se vyzývá, aby při uzavírání obchodních smluv vzala zřetel na přebytek zeleniny v jižní Moravě a pečovala a to, aby tato odvětví zemědělské produkce dosáhlo zase předválečné rentability. Za tím účelem budiž pamatováno při uzavírání obchodních, smluv na to, aby byl zajištěn řádný odbyt přebývajícího množství tohoto zboží do cizozemska.

Vláda se vyzývá, aby po zavedení pevných cel obilních užila všech prostředků zákonných aby zabráněno bylo neodůvodněnému zdražování poživatin všeho druhu a přísně zakročila proti spekulacím, které by měly za účel využíti snad pevných zemědělských cel ku získávání nadměrných zisků na úkor konsumentů.

Vládě se ukládá všemi prostředky státní moci zakročiti proti jakémukoliv předražování potravin, jmenovitě všech potřeb pro drobné zemědělce. Neméně přísně, plnou měrou své moci, nechť vláda zakročí proti neodůvodněnému zdražování zemědělských produktů meziobchodem, hlavně mouky a masa.

Rozpočtový výbor v několika svých schůzích projednal iniciativní návrh dožadující se změny celního sazebníku a podrobil tento důkladnému posouzení.

Výbor rozpočtový souhlasí s usnesením výboru zemědělského, že škrtnutím minimální sazby na kukuřici, čl. V., Kč 22, potažmo 8 Kč, dal možnost vládě k důkladnému snížení sazby cla na kukuřici a považuje úpravu této sazby pod přísnou kontrolou pro účele krmné cestou vládního nařízení se 6 Kč na 100 kg za přiměřené i naléhavé.

Jinak rozpočtový výbor připojuje se vzhledem k tomu, že z projednávaného zákona nevyplývá pro státní pokladnu žádného zatížení, k usnesení výboru zemědělského.

Rovněž souhlasí výbor rozpočtový s resolucemi zemědělským výborem přijatými a sám doporučuje pak ještě resoluce další sněmovně ke schválení.

Tím vyřízeny jsou zároveň petice čís. 191, 220, 221 a 226.

Vláda se vyzývá, aby čelila neodůvodněnému zvyšování cen potřeb denního života. Opatření protilichevních budiž však užito toliko v případech skutečné lichvy a nebuďtež tato, zejména neodůvodněné a drakonicky prováděné prohlídky, prostředkem ke zbytečnému šikanování malého živnostnictva a obchodnictva, kterýmžto směrem dosud vždy boj proti lichvě byl propagován.

Vláde sa ukladá súčasne zrušenie systemů dôvozných povolení, týkajúceho sa sazebného čísla 617 "fosfaty".

Vládě se ukládá, aby bezodkladně zahájila práce na vydání řádného celního tarifu.

Vláda se vybízí, aby místo dovozu mouky podporovala dovoz obilí, což prospěje zaměstnanosti domácího mlynářství a umožní dostatečné zásobování domácí spotřeby krmivem.

Vláda se vybízí, aby dle potřeby ve smyslu článku VIII. určila přiměřené přirážky ke clům na zemědělské výrobky, které se dovážejí ze zemí, kde sociální opatření nejsou na té výši, jako v našem státě.

Vláda se vybízí, aby, jakmile použije zmocnění dané ve čl. VIII., podala o tom do 14 dní zprávu Národnímu shromáždění.