Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Úvod

Část I. Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a cenných papírech

Část 2. Úhrnný účet porovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i ryzí výsledek rozpočtového hospodaření

Rozvržení ryzího výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol

Část 3. Státní výdaje a příjmy na rozpočet a státní investice (úhrnem)

Přehled osobních výdajů

Přehled věcných výdajů

Část 4. Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech)

President republiky

Kancelář presidenta republiky

Národní shromáždění

Nejvyšší správní soud a Volební soud

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Příděly samosprávným svazkům

Státní dluh republiky Československé

Pensijní a zaopatřovací požitky

Předsednictvo ministerské rady

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo národní obrany

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo školství a národní osvěty

Ministerstvo financí

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

Ministerstvo pošt a telegrafů

Ministerstvo železnic

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo veřejných prací

Ministerstvo sociální péče

Ministerstvo pro zásobování lidu

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy

Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků

Část 5. Státní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech)

President republiky

Kancelář presidenta republiky

Národní shromáždění

Nejvyšší správní soud a Volební soud

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

Příděly samosprávným svazkům

Státní dluh republiky Československé

Pensijní a zaopatřovací požitky

Předsednictvo ministerské rady

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo národní obrany

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo školství a národní osvěty

Ministerstvo financí

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

Ministerstvo pošt a telegrafů

Ministerstvo železnic

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo veřejných prací

Ministerstvo sociální péče

Ministerstvo pro zásobování lidu

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy

Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků

Část. 6. Výdaje státních investic a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech)

A. Předsednictvo ministerské rady

B. Ministerstvo pošt a telegrafů

C. Ministerstvo železnic

D. Ministerstvo zemědělství

E. Ministerstvo veřejných prací

Část 7. Příjmy státních investic a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech)

B. Ministerstvo pošt a telegrafů

D. Ministerstvo zemědělství

E. Ministerstvo veřejných prací

F. Úhrada vlastními příjmy nekryté potřeby státních investic

Část 8. Pasiva z hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh)

Část 9. Stav státního dluhu koncem roku 1924

Část 10. Aktiva z hospodaření na rozpočet

11. Aktiva státních investic

Část 12. Účiny mimo rozpočet

A. Úvěrní operace

B. Zálohy

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

Výdajové a příjmové nedoplatky účinů mimo rozpočet

Dluhy a pohledávky účinů mimo rozpočet

Část 13. Úhrnný účet účinů v cenných papírech

Část 14. Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, sestavený podle pokladen a úřadů

Část 15. Nedoúčtované položky

Část 16. Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů

Část 17. Výkaz hospodářského výsledku státních báňských závodů

Část 18. Vysvětlivky rozdílu mezi rozpočtem a náležitostí

Státní meliorační fond

Popis jmění melioračního fondu

Státní bytový fond, odd. A. - pro záruky

Popis jmění státního bytového fondu, odd. A - pro záruky

Státní bytový fond, odd. B. - pro přímé půjčky

Popis jmění státního bytového fondu, odd. B - pro přímé půjčky

Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku

Účet z výtěžku dávky z majetku a přírůstku na majetku

Pokladní účet

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti

Celkový přehled splatných částek na dávce z majetku a přírůstku na majetku

Pasiva

Celkový účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1924

Nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá ve lhůtě stanovené §em 10, zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., státní závěrečný účet za rok 1924. Přes to, že byly i tentokráte ještě u některých oborů státní správy značné v průtahy v předkládání dílčích účetních závěrek, jež byly dodány teprve po opětovných připomínkách, podařilo se ukončiti sestavení účtu tak včas, že mohla býti zachována zákonná lhůta. Snahy nejvyššího účetního kontrolního úřadu po urychlení účetních prací poukazujících úřadů a včasném opatření pomůcek pro sestavení státního závěrečného účtu nebyly bez výsledku a není neodůvodněna naděje, že pokračující pohotovostí účtáren poukazujících úřadů bude lze docíliti v brzku co do časového rozpětí mezi příslušným správním rokem a podáním státního účtu výsledků :ještě příznivějších.

Po formální stránce změnil nejvyšší účetní kontrolní úřad státní závěrečný účet v tom směru, že odůvodnění rozdílů mezi rozpočtem a náležitostí se neuvádějí při číselném výsledku súčtovacího odvětví, jako v účtech za předešlá léta, nýbrž v samostatném oddílu účtu (část 18). Účelem tohoto opatření bylo, aby byl zmenšen objem státního závěrečného účtu, který v důsledku odděleného preliminování osobních a věcných výdajů nabyl značného rozsahu, a aby byly tak sníženy výdaje spojené s tiskem, aniž by se vypustilo něco z věcného obsahu. Do tabulky, v níž se vykazují číselné výsledky státních výdajů a příjmů v podrobnostech, byl vsunut nový sloupec (9), ve kterém jest uvedeno pořadové číslo příslušné vysvětlivky vykázaného rozdílu.

Finančním zákonem ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n., byly na rok 1924 v první části rozpočtu stanoveny

Mimo výdaje podle článku I. finančního zákona byly povoleny v roku 1924 zvláštními zákony ještě tyto další výdaje nad rozpočet:

I. Zálohy na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah až do výše 270,000.000 Kč. (Článek IX. finančního zákona ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n.).

II. Na podporu stavebního ruchu podle zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 Sb. z. a n.:

a) (§ 3) Na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance do částky 600,000.000 Kč,

b) (§ 8) Na úhradu osobního a věcného nákladu spojeného s prováděním zákona o stavebním ruchu.

III. Na výkup místní dráhy v údolí Borže podle zákona ze dne 19. března 1924, čís. 71 Sb. z. a n., do výše 2,891.376 Kč a 2,963.721 Kč.

IV. K podpoře nezaměstnaných podle zákona ze dne 26. června 1924, čís. 138 Sb. z. a n., částkou 80,000.000 Kč.

V. Na výkup místní dráhy Holič - Hodonín podle zákon a ze dne 3. července 1924, čís. 168 Sb. z. a n.

VI. K zálohové úhradě nákladů spojených s počátečním zařízením a působením Ústřední sociální pojišťovny podle zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n.

VII. K úhradě příspěvku Zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů podle zákona ze dne 9. října 1924, čís. 237 Sb. z. a n., částkou nejvýše 50,000.000 Kč ročně.

VIII. K provádění zákona o požitcích válečných poškozenců podle zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 307 Sb. z. a n., částkou 375,000.000 Kč.

Úvěry povolené finančním zákonem na rok 1924 pro státní výdaje a státní investice spolu s uvedenými zvláštními výdaji tvoří částku, do které mohly v roku 1924 správní úřady poukazovati výdaje, ovšem s podmínkou, že úhrada podle rozpočtu, pokud se týče podle zmocnění k úvěrním operacím byla současně opatřena.

Výsledek pokladní jeví se takto:

I. Účiny na rozpočet:

V části 2. "Úhrnný účet porovnávající atd." se vykazuje:

k jichž úhradě byly opatřeny příjmy mimo rozpočet úvěrními operacemi, ještě další potřeba povolená zvláštními zákony nad výdaje podle článku I. finančního zákona; jsou to:

Přirovná-li se k této potřebě, povolené nad výdaje stanovené finančním zákonem,

byly tedy poukazy na rozpočtové výdaje vydány v mezích finančního zákona.

Vyšší potřeba při osobních výdajích proti rozpočtu spočívá v nákladu na zálohy státu na učitelské platy; pro tuto potřebu bylo do rozpočtu zařaděno 81,000.000 Kč, kdežto ve skutečnosti bylo na zálohách vyplaceno v roku 1924 celkem 391,548.395 Kč 03 h.

Pokud se týče výdajů věcných, považuje nejvyšší účetní kontrolní úřad za nutné upozornit, že byly v roce 1924 podle usnesení ministerské rady ze dne 20. listopadu 1924 vydávány na peněžní částky, vypadající na závazné, avšak do konce roku neprovedené objednávky, uzavřené k tíži úvěrů preliminovaných ve státním a investičním rozpočtu na rok 1924, podmínečné platební rozkazy, jimiž se mělo umožniti použití úvěrů pro rok 1924 povolených i po uplynutí tohoto roku. Tyto podmínečné platební rozkazy, znějící jen na okrouhlé částky objednávek, bylo třeba v roku 1925 po řádném převzetí dodávky nahraditi za účelem výplaty novými platebními rozkazy, vyhotovenými na podkladě účtů. Takových podmínečných platebních rozkazů bylo vydáno:

a) k tíži úvěrů povolených pro státní výdaje podle článku I. finančního zákona pro rok 1924:

b) k tíži rozpočtu investičního:

Tyto podmínečně poukázané částky jsou obsaženy v konečných nedoplatcích výdajových příslušných odvětví. Nejvyšší účetní kontrolní úřad oprati tomuto opatření vlády zaujímal stanovisko odchylné jak s hlediska účetnického, tak s hlediska finančního zákona. Podmínečné platební rozkazy samy nemohly býti podkladem výplaty a musily teprve na základě řádně upravených účtů býti nahrazovány novými platebními rozkazy na částky splatné. Mimo to vyhotovování a účtování dvojích platebních rozkazů zatěžuje jak administrativní úřady tak účtárny. Také způsob výplaty prostřednictvím poštovního úřadu šekového, kde příprava výplaty (zápis v knize, likvidace) i vlastní realisace (vyhotovení platebních poukázek) jsou prováděny v tomtéž účetním oddělení, usnadňuje možnost omylů nebo chyb a nevylučuje zneužití podmínečného rozkazu. Hlavně však nejvyšší účetní kontrolní úřad vycházel ze zásadního názoru, že finanční zákon nezná prolongace úvěrů po uplynutí rozpočtového roku a že každé vázání částek úvěrů pro splnění závazků z objednávek a dodávek dokončených teprve v roce následujícím, vyžadovalo by novelisaci finančního zákona. (Čl. VIII.) Tento jeho názor dochází opory také v zákonech a dodatečných rozpočtech na rok 1920 a 1921. (§ 3. zákona čís. 81/1921 Sb. z. a n. a čl. VIII. odst. 1. zákona čís. 67/1922 Sb. z. a n.)

Podstatně nižší výdaje proti rozpočtu vykazují odvětví:

kap. 6.: Příděly samosprávným svazkům (nižší příděl z daně z obratu),

kap. 11.: Ministerstvo národní obrany (odevzdání státní zbrojovky akciové společnosti),

kap. 12.: Ministerstvo vnitra (snížení nákladů na politickou službu a četnictvo),

kap. 20.: Ministerstvo veřejných prací (snížení nákladů na báňské a hutnické podniky).

Vyšší výdaje nad rozpočet vznikly u odvětví:

kap. 7.: Státní dluh (splacení pokladničních poukázek za 940,465.000 Kč z výtěžků IV. státní půjčky a úvěrní operace podle zákona čís. 127/1921 Sb. z. a n.),

kap. 10.: Ministerstvo zahraničních věcí (podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům),

kap. 13.: Ministerstvo školství a národní osvěty (zde vyúčtované zálohy na učitelské platy),

kap. 14.: Ministerstvo financí (zálohy na provozní schodky Košicko-Bohumínské železnice a místních drah jako splátky na výkup, vyúčtování účinů, týkajících se hospodářství před státním převratem, vklady u zemské a hypoteční banky z výtěžku úvěrní operace podle zákona čís. 238/1922 Sb. z. a n., zálohy a vklady peněžním ústavům, splátky na výkup Buštěhradské dráhy z výtěžku úvěrní operace podle zákona čís. 124/23 Sb. z: a n.),

kap. 17.: Ministerstvo železnic (vyšší náklady na provoz),

kap. 21.: Ministerstvo sociální péče (výdaje spojené se stavebním ruchem a uhrazené z výtěžku losové a IV. státní půjčky, náklad na péči o válečné poškozence a nezaměstnané).

Rozpočtových příjmů se nedosáhlo u odvětví:

kap. 9.: Předsednictvo ministerské rady (příjmy z pozemkové reformy plynou do náhradního fondu),

kap. 11.: Ministerstvo národní obrany (z důvodu uvedeného u výdajů)

a u kapitol 16. (ministerstvo pošt a telegrafů), 17. (ministerstvo železnic) a 20. (ministerstvo veřejných prací - státní báňské a hutnické závody).

Značně vyšší příjmy nad rozpočet vykazují odvětví:

kap. 8.: Pense (vyšší příspěvky),

kap. 12.: Ministerstvo vnitra (nahrazené vyživovací příspěvky z doplatků na požitky válečných poškozenců),

kap. 14.: Ministerstvo financí (vyšší výnos z výdělkové daně podniků veřejně účtujících, daně z příjmu, válečné daně, úroků z prodlení, cel, poplatků a daně z obratu, vyšší příjmy z cenných papírů, z tabáku, loterie a bankovního úřadu),

kap. 18.: Ministerstvo zemědělství (vyšší příjmy ze statků převzatých státem).

Srovnání náležitostí roku 1924 při jednotlivých odvětvích s náležitostí roku 1923 se neprovádí, ježto v roku 1923 byla vykázána potřeba vyplývající ze zákona čís. 394/1922 Sb. z. a n., úhrnem při pokladní správě, kdežto v roku 1924 jsou veškeré náklady súčtovány při jednotlivých odvětvích.

Nedoplatky státních příjmů dosáhly koncem roku 1924 částky 4.115,876.565 Kč 40 h, z níž připadá na nedoplatky daňové a poplatkové celkem 3.519,642.272 Kč 45 h, tedy 85,5% nedoplacené náležitosti všech státních příjmů.

Z následujícího přehledu lze poznati postupný vývoj těchto důchodkových nedoplatků v letech 1919 - 1924:

Nedoplatky přímých daní stoupaly každý rok o značné částky, vyjímaje rok 1922, kdy v předpisování přímých daní nastala přestávka, ježto finanční úřady byly zaměstnány vyměřováním dávky z majetku; značná výše těchto nedoplatků (přes 2¹/₂ miliardy Kč) vznikla opožděným vyměřováním za předešlá léta a tím, že povolovány byly lhůty při odvoláních proti daňovým předpisům až do vyřízení a finanční úřady nemohly všechna taková odvolání, jichž počet jest velmi značný, vyříditi, jakož i tím, že předepsané daně nebyly do konce roku zaplaceny. Nedoplatky na dani z obratu a přepychové vznikly z těchže důvodů jako u daní přímých. U daní spotřebních jsou největší nedoplatky na dávce z uhlí a na dávce z kořalky, jež vznikly opožděným předpisováním dávek za uplynulá léta; sestupná tendence má původ ve snížení dávky z uhlí. Poplatkové nedoplatky vznikají tím, že některé druhy poplatků jsou splatny až po uplynutí delší doby od předpisu a tím, že v četných případech odvolání proti výměře poplatků byl povolen odklad placení až do rozhodnutí o odvolání.

Vedle nedoplatků na státních dávkách již vyměřených má finanční správa ještě další pohledávky z daní a dávek, jež finanční úřady s osobním stavem namnoze nedostatečným nemohly dosud vyměřiti všem poplatníkům až do běžného roku, poněvadž nad to zavedením nových daní a dávek rozmnožily se značně úkoly těchto úřadů.

Použití investičních úvěrů bylo jako v letech minulých vázáno na předpoklad, že finanční úhrada bude opatřena investiční půjčkou. Pro nepříznivé poměry peněžního trhu nebyly však provedeny úvěrní operace, ke kterým byla vláda zmocněna článkem XIII. a XVII. finančního zákona. Investiční výdaje byly tudíž, až na níže uvedené výjimky, hrazeny dosavadními způsobem, totiž prozatímně ze záloh uvolněných finanční správou z pokladních hotovostí.

Stavební akce mohly proto býti provedeny jen v mezích pohotovosti finančních prostředků a nenabyly rozsahu předpokládaného investičním rozpočtem. Většinou bylo pokračováno ve stavbách už rozestavených, nové stavby byly podnikány jen výjimečně.

Přesunování investičních potřeb, které pro nedostatečnost úhradních prostředků v předcházejících letech byly odsunuty, přivodilo částečné úchylky od rozpočtu. Úchylky ty jsou uvedeny v závěrečném účtu na zvláštních položkách, z jejichž znění vysvítá účel a nutnost výdaje.

Celková spotřeba investičních úvěrů činí asi 57% rozpočtené částky 2.229,300.000 Kč, takže nepreliminované výdaje vesměs mohly býti kryty v nevyčerpaných úvěrech rozpočtových, prozatímně pak uhrazeny stejně jako preliminované výdaje zálohově z pokladních hotovostí.

Mimo uvedené okolnosti nastalo snížení spotřeby investičních úvěrů oproti rozpočtené částce i tím, že poklesem cen stavebního materiálu a úspěšným zadáním staveb a dodávek bylo možno docíliti nižších než rozpočtených nákladů a dále tím, že nebyl vždy dodržen rozpočtem předpokládaný program dodávkový (na př. u státních drah program pro dodání lokomotiv a vozidel).

K úhradě této potřeby se použilo:

bylo opět nutno uhraditi zálohou z pokladních hotovostí, na nutné investice uvolněných.

Příjem:

Výdaj

Příjem

Výdaj

byl uhrazen: