Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dne 1. března 1922 udělilo ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska č. j. 5605 adm. I. dle zmocnění ministerstvem vnitra ze dne 12. února 1922 č. j. 13902/7 československé státní občanství dru Alexandru Badanovi, příslušníku Západní Ukrajiny (dnes Polsko). V krátké době na to byl dr. Alexandr Badan jmenován definitivně konceptním úředníkem politické správy na Slovensku. Dr. Badan později ze státní služby vystoupil a chtěje se věnovati advokacii, nastoupil na Podkarpatské Rusi jako advokátní koncipient.

Poněvadž dr. Badan se činně účastnil komunistického hnutí, zavedly policejní úřady šetření o zrušení jeho státního občanství a dne 21. května t. r. bylo mu doručeno předvolání na policejní ředitelství v Užhorodě s tím, aby s sebou přinesl všechny doklady o svém československém občanství.

Z důvěrného a naprosto věrohodného pramene dověděl se však dr. Badan, že ministerstvo vnitra zrušilo jeho státní občanství a že ředitel policejního ředitelství Vohlídal prohlásil, že ihned při vyrozuměni o zrušeni občanství zatkne dra Badana, vypoví z republiky a krátkou cestou dopraví na polské hranice, kde jej odevzdá polským úřadům, jimiž je dr. Badan pronásledován jako politický uprchlík, neboť bojoval co Ukrajinec proti polské okupaci Západní Ukrajiny.

Všechno to se mělo státi na podkladě předběžných politických porad s některými koaličními stranami a dr. Badan měl býti vydán Polákům aby, kdyby jeho stížnosti proti rozhodnutí ministerstva vnitra o zrušení státního občanství Nejvyšší správní soud vyhověl, nemohl se již vrátiti do ČSR, jsa vězněn v Polsku, a aby tedy takovýmto způsobem mohly se úřady zbaviti nepohodlného jim příslušníka oposiční strany.

Dr. Alexandr Badan, upozorněn byv na tento policejní trik, poslal na policejní ředitelství svého právního zástupce JUDra Judkoviče, advokáta v Užhorodě. Tento se také na policejní ředitelství dostavil s řádným plnomocenstvím a žádal, aby se mu vydalo rozhodnuti ministerstva vnitra. Policejní ředitelství však, ačkoliv zprávu o zrušení občanství potvrdilo, ode přelo vydati rozhodnutí řádnou plnou mocí opatřenému právnímu zástupci a žádalo, aby se dr. Badan dostavil osobné.

Charakteristická je v tomto případě součinnost policejních úřadů polských a československých. Již před měsícem polské pohraniční úřady věděly o připravovaném zrušení československého státního občanství dra Al. Badana a připravovaly se na jeho zatčení v okamžiku, kdy překročí hranice.

Dne 22. května t. r. konalo se před soudní stolicí v Užhorodě hlavní přelíčení proti dru Alexandru Badanovi pro politický přečin. K tomuto přelíčení se obžalovaný pro postup policejního ředitelství nemohl dostaviti. Soudní stolice na návrh státního zástupce odsoudila obžalovaného do vězení na dva měsíce a k vypovězení z území republiky Československé do je ho rodné obce, to znamená do Polska, po odpykání trestu. Zajímavá souhra ťne odvislýchŤ soudů Československé republiky a policejních úřadů. A tímto rozsudkem má býti kryta policie, neboť bude moci obhajovati svůj postup tím, že vy dání dra Alexandra Badana Polákům stalo se podle rozsudku ťneodvislýchŤ soudů a že policie tento rozsudek jen pro veda. Soudní stolice vynesla rozsudek in contumatiam a rozhodla o vydání česko slovenského občana polským úřadům jako politického uprchlíka, ačkoliv rozhodnutí o zrušení československého státního občanství nebylo ani právnímu zástupci ani dru A. Badaňovi doručeno, ani soudu či veřejně úředně oznámeno.

Uvedený případ je jeden z mnoha, jež charakterisují obvyklý postup policejních úřadů na Podkarpatské Rusi, které politické emigranty, nepohodlné příslušníky oposičních stran, vydávají v ruce polské hrůzovlády. Jest však tím zajímavější, že úřady chtějí vydati čsl. státního občana, kterému v r. 1920 vydalo ministerstvo zahraničních věcí ČSR diplomatický pas na cestu do sovětského Ruska. Nemůže ani býti odpornějšího příkladu politického cynismu a bezcharakternosti, když v okamžiku, kdy člověk projeví své mínění, zbavován jest protiprávně uděleného již státního občanství a vydáván do vězení a na smrt.

Podepsaní táží se proto pánů ministrů:

1. Ví pan ministr vnitra o případu dra Alexandra Badana?

2. Podle jakých právních předpisů a z jakých důvodů bylo zrušeno státní občanství dra Alexandra Badana, udělené ministerstvem vnitra?

3. Proč nevydalo policejní ředitelství v Užhorodě rozhodnutí ministerstva vnitra řádnou plnou mocí vykázanému právnímu zástupci dra A. Badana, aby mohl podati stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu?

4. Jak mohl soud rozhodnouti na vypovězení z republiky osoby, o ztrátě jejíhož státního občanství nedostal úřední vědomosti a jež ani dru Badanovi ani veřejně dosud nebylo oznámeno?

5. Jak hodlá pan ministr vnitra vysvětliti a odůvodnit dosavadní praxi při vydávání politických uprchlíků, zvláště pak případ dra Alexandra Badana?